V ZTAH S TŘEDNÍ A SIE A R USKA Ivana Kozáková Kristýna Kufová

P OČÁTKU RUSKÉHO VLIVU V SA 18. a 19. století první expedice Velká hra o SA Obsazení oblastí kazašských kmenů Závislost ostatních států byla složitější Obtížná komunikace

1893 společný celní prostor Ruská kontrola Chívských a bucharských peněz Zpracování bavlny Stavba železnice Dovoz z Ruska - špatný dopad na místní výrobu Pozitivní vliv Ruska Boj s korupcí Nastolení pravidel

D ŮSLEDKY Od konce 19. století do poč. 20. století jen do kazašských stepí okolo 1 mil. osadníků z Ruska Zabírání půdy Nepřijetí Rusů v těchto oblastech Oblasti v Buchaře a Chívě Pozitivní ohlas vůči Rusku

P O BOLŠEVICKÉM PŘEVRATU Po říjnové revoluci autonomistické snahy Zlikvidováno Od 30. let posílána z Ruska inteligence technického rázu Zavedení povinné školní docházky Po 2 sv. v. Vysoká gramotnost, rusifikace obyvatelstva Zesílení závislosti na Rusku

K YRGYZSTÁN A JEHO ZAHRANIČNÍ POLITIKA Nemá nerostné bohatství Je izolován od všech komunikačních cest v Asii Je obklopen chudými oblastmi – je periferií SA Priority zahraniční politiky: bezkonfliktnost, hledání ekonomické pomoci, bezpečnost – zajišťuje Rusko Objevuje se zde i vliv Číny

R USKO - KYRGYZSKÉ VZTAHY Kyrgyzské kmeny na území carského Ruska již v polovině 19. století – severní planiny Přísahaly věrnost Rusku Pozitivní přístup k Rusku se nezměnil ani po rozpadu SSSR Právní počátek vztahů s Ruskem – Smlouva o přátelství a spolupráci Prohloubení kontaktů – Putin Rusko udržuje závislost Kyrgyzstánu na ruské produkci pomocí úvěrů

H UMANITÁRNÍ VZTAHY Ruský jazyk – široce používán r se stává oficiálním jazykem, státní jazyk – kyrgyzština Ruskojazyčné školy mají větší popularitu a prestiž než školy kyrgyzské Média – ruské noviny, ruská televize Pracovní migrace do Ruska Rusové v Kyrgyzstánu – od 19. stol. Největší podíl – Čujská dolina Dnes – Rusů (6% populace)

T ÁDŽIKISTÁN A JEHO ZAHRANIČNÍ POLITIKA Podobná situace jako v Kyrgyzstánu Malá země Málo surovin Prorusky zaměřeno Strategičtí partneři – Rusko, Írán, Čína Kyrgyzstán I Uzbekistán – nemají se rádi

R USKO - TÁDŽICKÉ VZTAHY V době dobývání SA Ruskem, připojeno jako jedna z posledních oblastí – horské oblasti, špatná kolonizace Afghánská hranice Občanská válka (1992) Hlavní spolupráce – politicko-vojenská oblast 2001 – pomoc USA proti hnutí Talibán Od r ochladnutí rusko-tádžických vztahů Od r – Rusko pouze jedním z významných partnerů (USA, EU)

H UMANITÁRNÍ VZTAHY Rusko si zanechává v Tádžikistánu kulturní i jazykový vliv Počátek 90. let – snaha převést tádžičtinu na arabský systém písma – neúspěšně Ruština povinně vyučovaná ve školách Rusko-tádžická univerzita Média – od roku 2005 prosazování tádžičtiny Rusové v Tádžikistánu Vrchol imigrace – 60. léta – 10% ob. země 1990 – protiruská propaganda  odliv ob. ze země

K AZACHSTÁN Rusko-kazašské vztahy – ústřední priorita ruské politiky v postsovětském prostoru Zóna rublu do roku 1993 Otázka Bajkonuru Otázka ropy

R USKÁ MENŠINA Severní a východní část Kazachstánu Emigrace kvůli „kazachstanizaci“ 2. polovina 90. let Organizace pro autonomii východního Kazachstánu Podpora rusofonních kandidátů ve volbách Nyní nutné zohledňovat existenci ruské menšiny

T URKMENISTÁN Jeho nezávislost je relativní pojem Vojenská závislost Ekonomická závislost Nemá kapitál k diverzifikaci trhu Gazprom exkluzivní nástupce turkmenského plynu

R USKÁ MENŠINA Na počátku nebyl výraznější příliv ruské populace „Turkmenizace“ V turkmenských médiích zaznívali negativní postoje vůči Rusku Prudká migrace Klesá aktivní ruština

U ZBEKISTÁN V 19. století Taškent významnou ruskou základnou Po rozpadu Období oslabování a posilování ve společných vztazích V 90. letech budování národní identity Likvidace knih v ruštině

R USKÁ MENŠINA Po rozpadu odchod ruského obyvatelstva Ekonomické důvody Nízký kariérní růst Nyní uplatnění v ekonomické sféře Mladší generace Zaměření na uzbecký jazyk

D ĚKUJEME ZA POZORNOST