Domácí a zahraniční odboj 1939-45 Protektorát Protektorátní správa Počátky domácího odboje Činnost a cíle odboje Specifika 17. listopad 1939 Ilegální tisk „Tři králové“ KSČ v odboji E. Beneš a exil Cíle exilové vlády Odchody do zahraničí Čs. vojsko ve Francii RAF Přední Východ a Afrika Čs. vojáci v SSSR Domácí odboj 1943-45 Partyzánská činnost České národní povstání Použitá literatura Obrázek na této stránce stažen dne 6.3.2012 z adresy http://174.122.234.116/showthread.php?p=2221152 Z prezentace Miroslava Peška upravil pro své hodiny Petr Hamáček Obrázek na této stránce stažen dne 20.1.2012 z adresy http://174.122.234.116/showthread.php?p=2221152

Protektorát V přímém důsledku Mnichova a vyhlášení nezávislosti Slovenského štátu (14.3.) okupuje 15.3. 1939 zbytek území německá armáda. 16.3. vyhlašuje okupační moc zřízení Protektorátu Čechy a Morava jako formálně autonomní součásti Velkoněmecké říše. Dojde k preventivnímu zatýkání odpůrců (podobně v září v souvislosti s útokem na Polsko). Je ustanovena protektorátní vláda a ve funkci prezidenta je ponechán prezident bývalého Česko-Slovenska dr. Emil Hácha. Zbytky demokratických institucí, omezených již v období tzv. druhé republiky, jsou zakázány. Jedinou povolenou organizací, vedle veskrze kolaborantských a fašistických, je Národní souručenství. Plakát Národního souručenství, ve kterém byla sdružena drtivá většina mužů, nepůsobí optimistickým dojmem. Kdo dále stál v čele Protektorátu? Obrázek na této stránce stažen dne 20.1.2012 z adresy http://www.fronta.cz/plakat/narodni-sourucenstvi

Protektorátní správa Emil Hácha (1872 - 1945) přijme v obtížné situaci Druhé republiky funkci prezidenta Česko-Slovenska. Po zřízení Protektorátu je ponechán ve funkci jako symbol autonomie a právní kontinuity. Navzdory nacistické zvůli i zhoršujícímu se zdraví se pokouší uchránit český národ brutálnějších forem okupace. Umírá krátce po osvobození ve vězeňské nemocnici. Alois Eliáš (1890 – 1942) - ruský legionář a generál RČS Od léta 1939 předseda protektorátní vlády, napojený na odboj. Snaží se dle instrukcí Londýna ovlivňovat protektorátní vládu a brzdit nacifikaci společnosti. Po Heydrichově příchodu zatčen a po atentátu na něj popraven. Emanuel Moravec (1893 – 1945) – rovněž ruský legionář, přispěvovatel Lidových Novin, masarykovec Ještě v době Mnichova rozhodný stoupenec obrany státu. Po okupaci hlavní exponent nacistické politiky a v úřadě ministra školství a lidové osvěty nejvýznamnější propagátor kolaboračního aktivismu. První den pražského povstání páchá sebevraždu. Obrázky staženy dne 20.1.2012 Emil Hácha - http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/prezidenti-v-minulosti/emil-hacha.shtml; Alois Eliáš - http://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Eli%C3%A1%C5%A1;Emanuel Moravec - http://www.narmyslenka.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=37

Nacistická správa Protektorátu Konstantin von Neurath - důstojník a diplomat výmarovského i nacistického Německa Jako představitel umírněnějšího, konzervativního křídla NSDAP se v březnu 1939 stane říšských protektorem. Od září 1941 je „zastupován“ bezohlednějším Heydrichem. Norimberský tribunál jej odsoudí na 15 let vězení. Reinhard Heydrich – jeden z nejvyšších představitelů NSDAP, SS, zakladatel SD ad. Politikou cukru a biče zvýší pracovní nasazení českého dělnictva a likviduje domácí odboj. Z těchto důvodů je vedením zahraničního odboje určen spolu s E. Moravcem jako cíl atentátu. Karl Hermann Frank – bývalý poslanec SdP Po smrti R.H. nejmocnější a nejbrutálnější představitel okupační moci. Popraven v Praze r. 1946. Jaké plány měli nacisté s Protektorátem a českým etnikem? Obrázky staženy dne 20.1.2012 K.von Neurath - http://en.wikipedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_N_1310_Bild-135,_Konstantin_von_Neurath.jpg; Heydrich s Frankem - http://www.militaria.cz/cz/clanky/valky-a-valecnici/k-h-frank.html

Cíle a prostředky okupační správy Protektorát – klidný týlový region s rozvinutým strojním, hutním a armádním průmyslem a kvalifikovanou pracovní silou. Hlavním cílem je zajistit v Protektorátě klid a pořádek pro potřeby nacistického hospodářství a zbrojního průmyslu. Likvidace českého národa je odložena až po celkovém konečném vítězství nacismu (1/3 obyvatel má být zlikvidována, 1/3 deportována a 1/3 je vhodná ke germanizaci). Jací lidé a jaké skupiny obyvatelstva vstupovali do odboje proti nacistům? Mapa stažena dne 20.1.2012 z http://www.nohomic.estranky.cz/fotoalbum/fotoalbum/protektorat-cechy-a-morava/mapa14b.gif.-.html

Složky domácího odboje Bývalí vojáci čs. republiky – Obrana národa (ON) Politici bývalých stran – Politické ústředí (PÚ) Levicová nekomunistická inteligence a dělnictvo – Petiční výbor „Věrni zůstaneme“ (PVVZ) Státní zaměstnanci – učitelé, železničáři, poštovní úředníci, diplomaté Členové organizací spjatých s ideou První republiky a její občanskou společností - legionáři, sokolové, skauti-junáci, aktivisté Dělnické akademie, odborů, ženského hnutí, ČSČK,evangelických církví, svobodní zednáři, novináři, vyznavači trampingu apod. Část protektorátního četnictva, Vládního vojska, Svazu letců, Svazu hasičů Na jaře 1940 se ON, PÚ a PVVZ spojí do ÚVODu (Ústřední vedení odboje domácího), které se po zapojení KSČ do odboje sloučí na podzim 1941 do ÚNRVČ (Ústřední národně revoluční výbor Československa). Milada Horáková (1901-1949)– právnička, aktivistka Ženské národní rady a členka České strany národně socialistické. Po okupaci se výrazně angažuje zejména v PVVZ. R. 1940 je zatčena a později odsouzena na 8 let vězení. Komunisté ji za podobné aktivity - boj za svobodu a demokracii, odsoudí k smrti. Jaké byly cíle, metody a prostředky domácího odboje? Obrázek na této stránce stažen dne 20.1.2012 z http://www.ustrcr.cz/cs/milada-horakova

Aktivity domácího odboje Zpravodajství (předávání informací politického, hospodářského a vojenského charakteru čs. exilu a Spojencům ) Sabotáže, stávky a pracovní pasivita (heslo „Pracuj pomalu“) Propaganda (vytváření a distribuování ilegálního tisku a ovlivňování veřejného mínění) Příprava celonárodního povstání v návaznosti na vojenské úspěchy Spojenců (ON počítala s mobilizací 90 000 mužů podzemní armády) Formulování představ o poválečné ČSR (rozsáhlé sociální reformy, náprava chyb První republiky, odsun Němců, omezení stranictví aj.) Ukrývání politicky a rasově perzekuovaných Převaděčství Demonstrace Bojkot německých týdeníků Partyzánská aktivita Podpora rodin zatčených Jaká byla specifika a odlišnosti českého domácího odboje? (možná komparace s rezistencí v Polsku, Francii, Jugoslávii aj.) Obrázek na této stránce stažen dne 20.1.2012 z http://www.gymnsostelc.cz/zmizeli-sousede/?q=upozorneni

Specifika českého odboje Počátky odboje spadají do doby „mírové a předválečné“ Minimální zkušenosti s praxí nacistického režimu Vedle protinacistického odboje v Německu první odboj v Evropě Spoléhání se na vypuknutí války, vojenský neúspěch nacistů a následné povstání v týlu Naivní snaha navázat na první odboj a protirakouskou Mafii Minimální zkušenost s ilegální činností z dob První republiky Absolutní nedostatek zbraní Mnichovem nalomená morálka a chybějící bojový „křest ohněm“ Slabá tradice ozbrojených povstání (naposledy 5 dní v r. 1848!) Nedůvěra k západním spojencům a víra v pomoc SSSR Značná vzdálenost od front Nevyhovující geografické podmínky pro partyzánskou činnost Do jisté míry úspěšná pacifikující politika nacistů - metoda „cukru a biče“ Od jara do podzimu 1939 byly veřejností využívány četné příležitosti k protiokupačním demonstracím a manifestacím. Které by to mohly být?

1939 – protiokupační demonstrace Tradiční národní a katolické poutě (Říp, sv. Vavřineček u Domažlic -účast až 100 000 přítomných, Velehrad - ještě r. 1940) Oslavy 1. máje, Dne matek, výročí bitvy u Zborova, výročí Mnichova, úmrtí M.J. Husa, T.G.Masaryka Slavnostní uložení ostatků K.H. Máchy na Slavíně Bojkot oficiálních oslav narozenin A. Hitlera – místo toho zdobení pomníčků T.G.M. a čs. legionářů Mohutné oslavy výročí 28.října, které přerostou do srážek s okupanty autorem je malíř a grafik Vojtěch Preissig 17. listopad 1939 – události, důsledky? Obrázek stažen dne 20.1.2012 http://m.ceskenoviny.cz/archiv/zpravy/tramvaj-v-dejinach-prahy-ii/7823; ČS republika trvá z http://kultura.idnes.cz/pro-republiku-aneb-odbojny-vlastenec-vojtech-preissig-p1l-/vytvarneum.aspx?c=a080913_1046571_vytvarneum_kot

17. listopad 1939 Při demonstracích 28. října je zastřelen dělník Václav Sedláček Student medicíny Jan Opletal je postřelen a svému zranění 11.11. podléhá Jeho pohřeb o 4 dny později se opět stane mohutnou manifestací protiokupačních nálad české společnosti 17.11. vtrhnou nacisté na vysokoškolské koleje v Praze, je zatčeno 1 200 studentů a odvezeno do KT, 9 jejich čelných představitelů je zastřeleno. České VŠ budou až do konce války zavřeny. V r. 1941 je v Londýně 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva. Jan Opletal nebyl patrně náhodnou obětí střelby německé policie, ale jako charizmatický studentský aktivista cílem atentátu německých studentů. Smuteční průvod 15.11. na Albertově Obrázky staženy dne 20.1.2012 J.Opletala z http://czechfolks.com/plus/2009/11/05/miroslav-sigl-udalosti-poslednich-tydnu-totality-ocima-zahranicnich-vysilacek-6/; smutečního průvodu http://www.annefrankguide.net/cs-cz/bronnenbank.asp?aid=19270

Ilegální tisk Za celé šestileté období odbojové činnosti je vydáno více než 140 ilegálních tiskovin, byť mnohé jen v jediném čísle, a několikanásobně větší počet různých letáků. Jejich posláním je vyvracet nacistickou propagandu, informovat o situaci na frontách, přepisovat vysílání zahraničního rozhlasu a povzbuzovat morálku a odhodlání české veřejnosti. Nejrozšířenějším je časopis „V boj“, jehož náklad se vyšplhá až na 4 000 kusů, „Český kurýr“, „detektivky“, „ISNO“, „Signál“ aj. KSČ vydává „Rudé Právo“, „Rovnost“, „My z Kolbenky“ atd. Kdo byli odbojoví „tři králové“, zjistíte něco o jejich konci? Obrázky staženy dne 20.1.2012 „V Boj“http://myjsmetonevzdali.cz/temata/konec-ceskoslovenska-a-druha-svetova-valka/domaci-odboj; Hlas národa http://www.google.cz/imgres?q=ileg%C3%A1ln%C3%AD+tisk+1941&hl=cs&sa=X&biw=1120&bih=615&tbm=isch&tbnid=Ju3R1eoBNOMo2M:&imgrefurl=http://www.bojovnici.cz/%3Fpage%3Dtisk%26idc%3D27&docid=H6dqSzrwRxQJCM&imgurl=http://www.bojovnici.cz/data/cz/clanky/27/tiskovina1.jpg&w=700&h=975&ei=IxpWT9b1LonusgbO4IXcBg&zoom=1&iact=hc&vpx=238&vpy=235&dur=4028&hovh=265&hovw=190&tx=99&ty=142&sig=104251555922181153957&page=1&tbnh=139&tbnw=100&start=0&ndsp=21&ved=1t:429,r:8,s:0

A jaké aktivity vykazovala v prvních letech války KSČ? „Tři králové“ Josef Balabán (1894-1941) člen užšího vedení ON Josef Mašín (1896-1942) otec Ctirada a Josefa Mašínů Václav Morávek (1904-1942) - „Věřím v Boha a ve své pistole.“ Legendární představitelé domácího odboje byli součástí ON a věnovali se celé škále odbojových aktivit – udržování radiotelegrafického spojení s Londýnem a informování o situaci v Protektorátě, formování sítě rozptýlených odbojových organizací, diverzní činnosti (mj. neúspěšný atentát na H. Himmlera v Berlíně), spolupráci s “trumfovým esem“ čs. rozvědky – agentem A-54 (pracovník Abwehru Paul Thűmmel), shromažďování zbraní, vydávání ilegálního časopisu „V boj“ aj. A jaké aktivity vykazovala v prvních letech války KSČ? Obrázky staženy dne 20.1.2012 J.Mašín a V.Morávek z http://blog.veruce.cz/zajimavosti-2/osobnosti/tri-kralove/ a J.Balabán http://www.gamepark.cz/tri_kralove_107906.htm

KSČ za Protektorátu Komunistická strana Československa je jedinou stranou, která má z dob První a Druhé republiky alespoň minimální zkušenosti s ilegální činností. Téměř celé její vedení odejde již na podzim 1938 do exilu do SSSR. Moskva (Kominterna) po celou dobu války řídí zahraniční a jejím prostřednictvím i domácí ilegální vedení KSČ. Dle jejích směrnic K.Gottwald např. v září 1939 instruuje domov takto: „Současná válka je imperialistická, nespravedlivá, na níž má stejnou vinu buržoasie válčících stran. V žádné zemi nesmí dělnická třída a tím méně komunistická strana tuto válku podporovat…Komunistické strany musí všude přejít k rozhodující ofenzívě proti zrádcovské politice sociální demokracie.“ „Benešova zahraniční akce je nyní ve službách imperialistů a nepřátel Sovětů… Z cizácké nadvlády nás neosvobodí imperialisté…., nýbrž sám československý lid ve spojení s německou a rakouskou dělnickou třídou…“ Navzdory podobným instrukcím a ideovému zmatku, který se ještě prohlubuje po podpisu německo-sovětské smlouvy o spolupráci v srpnu 1939, se od počátku mnoho členů KSČ účastní odbojové činnosti a rovněž je preventivně zatýkáno. Naplno se však KSČ zapojuje do odboje až v červnu 1941, po napadení SSSR. Díky této pasivitě v prvních dvou letech okupace si tak KSČ zachová potenciál do dalších válečných i poválečných let.

Edvard Beneš a počátky zahraničního odboje Edvard Beneš (1884-1948) – jeden z vůdců prvního čs. odboje Za první republiky ministr zahraničí a poslanec za Českou stranu národně socialistickou Po abdikaci T.G. Masaryka zvolen r. 1935 prezidentem Krátce Mnichovu odchází na nátlak Německa do exilu, ale ihned 15.3.1939 protestuje proti okupaci u Společnosti národů a z titulu „bývalého prezidenta“ začne formovat čs. zahraniční odboj. Jím řízený Čs. národní výbor se po porážce Francie přesune do Londýna, kde je uznán jako prozatímní vláda. Funkci jejího předsedy vykonává bývalý lidovecký předseda Jan Šrámek, ministrem zahraničí je Jan Masaryk, ministrem národní obrany Sergej Ingr. Čs. exil je doplněn i miniparlamentem – Státní radou, kde mají svoje zastoupení i čs. komunisté a němečtí sociální demokraté. Jaké hlavní úkoly a cíle měla exilová vláda? Obrázek stažen dne 20.1.2012 z http://www.militaryzone.cz/view.php?cisloclanku=2008090005

Cíle exilové vlády v Londýně Mezi hlavní úkoly exilové vlády patří: Koordinovat svoji aktivitu s domácím odbojem, případně i protektorátní vládou Docílit uznání u Spojenců jako legitimní exilové vlády Prosadit ideu právní kontinuity s První republikou Anulovat Mnichovskou dohodu a uznat tak obnovené Československo v předmnichovských hranicích Začlenit obnovené Československo do systému kolektivní bezpečnosti (OSN) Řídit rozsáhlé a roztroušené čs. vojenské jednotky v zahraničí Obrázek stažen dne 20.1.2012 z http://wwiiposterproject.blogspot.com/2011/04/czechoslovakia-will-live-again.html

Edvard Beneš, oponenti a spojenci E. Beneš úspěšně marginalizuje všechny svoje oponenty v exilu - odpůrce čechoslovakismu (Milan Hodža, Štefan Osuský), ambiciózní generály (Lev Prchala) i sociálnědemokratické Němce (Wenzel Jaksch). Rezignuje na možnost konfederace s Polskem a předválečnou orientaci na Francii nahrazuje za asistence sílící KSČ spojenectvím se SSSR. Svou důvěrou ve Stalina, v demokratizaci poměrů v SSSR a ideou o ČSR jako „mostu mezi Západem a Východem“ přispěje k začlenění naší země do sféry vlivu SSSR. Podpis čs.-sovětské spojenecké smlouvy v Moskvě v prosinci 1943. Zcela vlevo Zdeněk Fierlinger - velvyslanec v Moskvě, sociálnědemokratický poválečný předseda vlády a klíčový zastánce prosovětské a prokomunistické politiky. Jakými způsoby a cestami se dostávali uprchlíci z Protektorátu do exilu? Obrázek stažen dne 20.1.2012 z http://www.fronta.cz/dokument/moskevska-jednani-benes-molotov-1

Odchody vojáků do zahraničních armád Ilegální odchody do Polska, kde vznikají zárodky zahraničního vojska. Po jeho obsazení balkánskou cestou za pomoci bývalých čs. diplomatů na Blízký Východ. Ojediněle přes neutrální státy nebo útěk z „Reichu“ do Francie a pak přes Španělsko dál. Na jakých frontách a kterých bojů II. světové války se účastnili čs. vojáci? Obrázek stažen dne 20.1.2012 z http://www.palba.cz/forumfoto/displayimage.php?pid=24390&fullsize=1

Čs. zahraniční vojsko ve Francii Vojáci, kteří chtějí v zahraničí bojovat proti nacismu, musí díky „velkorysosti“ fr. vlády nejprve vstoupit do cizinecké legie. Teprve po napadení Francie jsou vyvázáni ze služby, doplněni o tamní čs. státní příslušníky a internované španělské interbrigadisty a zapojeni do bojů. Během krátké a chaotické francouzské obrany se vyznamenávají především čs. letci. Ti tvoří celkově čtvrtinu fr. leteckých sil a sestřelí 158 německých letadel. Po porážce Francie je z necelých 14 000 čs. vojáků 5 000 evakuováno do Velké Británie. Mnozí, kteří zůstanou, se zapojí do francouzského hnutí odporu. František Peřina (1911-2006) a František Fajtl (1912-2006) – legendy čs. válečného letectva. Oba se účastní bojů ve Francii, kde Peřina sestřelí 12 letadel a posléze ve Velké Británii. Fajtl se r. 1944 stane velitelem 1. čs. stíhacího pluku v SSSR, s nímž přiletí na pomoc SNP. Po únorovém puči Peřina odejde znovu do exilu a Fajtl je vězněn. Znáte osudy našich letců v RAF? Obrázek stažen dne 20.1.2012 z http://www.letectvo.sk/ostatne-letectvo/zemrel-legendarni-stihaci-pilot-frantisek-fajtl

Čechoslováci v RAF Přes 3 500 Čechoslováků začleněných na různých postech do Britského královského letectva (přes 500 padlých) Postupný vznik 3 stíhacích a 1 bombardovací čs. peruti RAF a začlenění dalších čs. letců do perutí britských, polských, Svobodné Francie aj. autor: Ladislav Sitenský 89 našich pilotů se stihne zapojit do klíčové bitvy o Britániii, jejímž nejúspěšnějším stíhačem je se 17 jistými sestřely Josef František. „Na poli lidských konfliktů nikdy tak velké množství lidí nevděčilo za tak mnoho tak nepatrné hrstce.“ W.Churchill v srpnu 1940 na adresu letců RAF Obrázek stažen dne 20.1.2012 z http://kukacka.bigbloger.lidovky.cz/c/46691/Nejen-o-jedne-degradaci-cloveka.html

Přední Východ a Severní Afrika gen. Karel Klapálek (1893-1984) - ruské legie, Obrana národa, Palestina, Tobrúk, Velká Británie, SSSR, Dukla, Valdice. Z vězení je propuštěn až po intervenci frontových druhů – sovětských generálů Bojišti na Předním a Středním Východě a severní Africe projde na 2 500 našich vojáků. Asi 700 z nich se vyznamená při obraně libyjské pevnosti Tobrúk, kde spolu s Brity, Australany a Poláky čelí přesile italských a německých vojáků. V r. 1943 se čs. prapor přesunuje do Velké Británie, kde posílí čs. samostatnou obrněnou brigádu. Ta v počtu 4 500 mužů od září 1944 do konce války obléhá město Dunkerque. Obrázek stažen 20.1.2012 z http://zpravy.idnes.cz/peklo-africke-pouste-se-mi-vybavuje-dodnes-rika-veteran-od-tobruku-10s-/domaci.aspx?c=A080910_121412_domaci_jba, E.Beneš http://aktualne.centrum.cz/czechnews/fotogalerie/2008/09/15/in-pictures-czechoslovaks-defending-tobruk-in-1941/foto/215541/

Čs. vojsko v SSSR Z necelé tisícovky mužů, kteří byli po porážce Polska zajati RA, se čs. vojsko na Východě po zapojení SSSR do války rozroste na 60 000 vojáků. Většinu tvoří Židé a Rusíni - uprchlíci z Podkarpatské Rusi, zajatci a přeběhlíci ze slovenské armády a mobilizovaní Volyňští Češi. Na osvobozených částech Slovenska jsou pak do armády povoláni další branci. Příslušníci postupně budovaného 1.čs. armádního sboru v SSSR (Londýn jmenuje velitelem Jana Kratochvíla) se od r. 1943, kdy jsou propuštěni z internačních táborů, účastní např. bitev o Sokolovo, Kyjev, Bílou Cerkev, karpatsko-dukelské operace, ostravské operace aj. Karpatsko-dukelská operace byla narychlo zahájena v září 1944 na pomoc SNP. Čs. a sovětská vojska sice vstoupila na území ČSR, ale zaplatila za to životy 20 000 rudoarmějců a 2000 Čechoslováků. Obrázek stažen 20.1.2012 z http://www.vasevec.cz/blogy/den-armady

ČS. vojáci v SSSR gen. Heliodor Píka Hlavní organizátor čs. vojsk v SSSR a důsledný odpůrce jejich politizace a komunizace. Jako nepohodlného svědka jej v r. 1949 komunisté popraví. gen. Ludvík Svoboda - významná, a kontroverzní postava čs. dějin Nositelé řádu Hrdinů SSSR: samopalník Antonín Sochor a tankisté Josef Buršík a Richard Tesařík. Osud každého z nich by byl námět na velkofilm. Obrázky staženy dne 20.1.2012 z H.Píka http://www.menetekel.cz/cz/aktualne/pamatce-generala-heliodora-piky/; L.Svoboda http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Sokolova; Tesařík, Sochor, Buršík http://www.czechpatriots.com/csmu/medal3cz.php

Čechoslováci na dalších bojištích Uprchlíci, krajané, obchodní zástupci, diplomaté, dobrodruzi, dezertéři Téměř 7 500 příslušníků partyzánských oddílů Titovy osvobozenecké armády v Jugoslávii českého a slovenského původu Několik tisíc zejména přeběhnuvších příslušníků slovenské armády v partyzánských oddílech na Ukrajině, v Bělorusku a Rusku Účast 2. čs. samostatné paradesantní brigády (cca 1 800 mužů) a 1. čs. leteckého pluku v SNP Dezerce skoro 700 příslušníků Vládního vojska k italským partyzánům Zapojení emigrantů a krajanů do francouzského hnutí odporu, bojů v Tichomoří, Singapuru atd. Obrázek stažen dne 20.1.2012 z http://www.vads.ac.uk/large.php?uid=28256&sos=0

Domácí odboj 1943-45 Odboj zdecimovaný stanným právem, rozsáhlým zatýkáním a konfidenty se znovu zformuje po více než roce. Velkou morální podporou jsou vojenské úspěchy Spojenců; materiální podporou zase četné desanty ze Západu a Východu. Mezi nejrozsáhlejší a nevýznamnější skupiny patří Rada tří (R-3), zformovaná na troskách PVVZ, napojená na Londýn a za pomoci výsadkářů ze Západu organizující partyzánskou činnost na Českomoravské vrchovině. Spolupracuje s Ilegálními odbory (Ústřední rada odborů), Přípravným revolučním národním výborem, jenž se měl stát novým zastřešovacím orgánem domácího odboje. PRNV ale stihne vlna zatýkání, podobně jako Předvoj, tvořený levicovou a evangelickou mládeží. Vladimír Krajina (1905 – 1993) spravuje vysílačku Sparta I, na čas jediné spojení s Londýnem. Jako jediný z vedení ÚVODu unikne zatýkání za Heydrichiády, ale gestapo jej chytí později a osvobození se dočká ve vězení. Po válce se jej komunisté snaží diskreditovat i spáchat na něj atentát. Po Únoru odchází do exilu a znovu se angažuje v zahraničním odboji. Jaká pozitiva a negativa přináší činnost partyzánů ? Obrázek stažen dne 20.1.2012 z http://www.antimony.wz.cz/

Partyzánské hnutí v Protektorátě Především z důvodů geografických nemohlo být partyzánské hnutí u nás tak rozsáhlé jako třeba v Polsku nebo na Balkáně. Účastní se jej především lidé žijící v ilegalitě, uprchlí zajatci různých národností, parašutisté apod. První oddíly vznikají již r. 1942 (Zelený kádr, Jiskra), ve větší míře ale až od r. 1944 především v lesnatých a hornatých oblastech Beskyd, Českomoravské vrchoviny, Brd a jinde. Po vypuknutí SNP v srpnu 1944 přecházejí partyzánské oddíly na Slovensko; v květnu 1945 se zapojují do Českého národního povstání (ČNP). Přes nesporný vojenský a morální význam, je třeba zmínit i negativní dopad partyzánské činnosti na civilního obyvatelstvo v podobě odvetných trestných výprav komand SS, represí a vypálených vesnic (na Moravě např. Ploština a Javoříčko). České národní povstání a boje v Praze? http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Partyz%C3%A1nsk%C3%A1_odpov%C4%9B%C4%8F_n%C4%9Bmeck%C3%A9_vyhl%C3%A1%C5%A1ce.jpg

České národní povstání a osvobození S blížícím se koncem války roste aktivita odbojových skupin i rezignace části okupační moci. ČNP vzniká v řadě českých a moravských měst většinou spontánně za asistence různých odbojových skupin i „hurávlastenců“. V Praze se do čela povstání 5.května 1945 postaví zastřešující Česká národní rada (Albert Pražák, Josef Smrkovský) a vojenští velitelé František Slunečko a Karel Kutlvašr. S pomocí příslušníků Ruské osvobozenecké armády („vlasovců“), Vládního vojska a četnictva se povstalcům podaří v krizových prvních dnech vojensky odolat a vyjednat příměří o odchodu německých vojsk z Prahy 8. května. Příjezd tanků RA následující den má význam spíše symbolický, politický a propagandistický než vojenský. Během následujícího týdne se do Prahy vrací E. Beneš a exiloví politici. Do nové vlády není z hrdinů domácího odboje kooptován nikdo. Znáte některé pomníky a památníky druhého odboje?

Použitá literatura: Gebhart J., Kuklík J.: Velké dějiny zemí Koruny české XV,a,b; Paseka 2006 Atentát; operace Anthropoid 1941-1942; MO ČR 2002 Čvačara J.: Někomu život, někomu smrt; Laguna 2003 Brandes D.: Češi pod německým protektorátem; Prostor 1999 Za obnovu státu Čechů a Slováků; SPN 1992 Pasák T.: Pod ochranou Říše; Práh 1998