Téma: Průmyslová revoluce v Anglii Vypracovala: Mgr. Monika Vlková, SPŠ Uh. Brod OB21-VVP-HUM-DEJ-MVLK-L-2-001

Průmyslová revoluce v Anglii Období 1760 – 1830

Průmyslová revoluce = velký technologický, ekonomický a společenský převrat, který vyvolává: ● hromadné zavádění strojů do výroby ● vznik továren (nahradily manufaktury a řemeslné dílny) ● užití nových zdrojů energie ● nové složení společnosti ● změny v urbanizaci

● Nejdříve proběhla v Anglii a Anglie předstihla okolní svět o půl století. ● Byla nazývána „dílnou světa“.

Předpoklady - začíná v lehkém průmyslu (textilnictví – bavlnářství) - do Anglie se dovážela laciná bavlna z Indie (levnější než vlna) - zvedla se poptávka po bavlně (bavlněné látky kupovaly chudší vrstvy v Evropě) - sestrojeny první spřádací a tkalcovské stroje

Hnací silou se stává parní stroj dovršen vývoj parního stroje - konstruktér James Watt

Wattův parní stroj znamená skutečnou revoluci ve výrobě.

Pracovní stroje a parní stroj představovaly základní články klasické tovární výroby.

Parní stroj vyvolává řetězovou reakci ● Parní stroj rozvoj těžby uhlí nároky na dopravu uhlí budování železnic, mostů, nádraží zvýšená potřeba železa zdokonalení výroby železa, litiny, ocelí vznik vysokých pecí, hutí, oceláren. ● „Začalo to u manšestru a končí u ocele.“

Sestrojena parní lokomotiva ● Vynálezce ● George Stephenson ● Sestrojena v letech 1814 – 1825 ● Zavedena pravidelná železniční doprava.

Železnice ožívají

Stroje pronikají i do zemědělství

Vznik velkých průmyslových center - stěhování lidí do měst - vznik velkoměst – Londýn, Manchester - změna životního stylu – přístup ke vzdělání, kultuře

Změna společenské struktury vznik průmyslového proletariátu (dělnictva) nové třídy továrníků, bankéřů, velkoobchodní ků

Stinné stránky revoluce - bezmezné vykořisťování dělníků - dlouhá pracovní doba (běžně 10 – 14 hodin) - narůstání sociálních rozdílů

- práce žen a dětí v továrnách

- vznik chudinských čtvrtí ve městech, špatné hygienické podmínky

- ničení krajiny a přírody - vyčerpávání neobnovitelných zdrojů

Vznik dělnického hnutí - na konci 18. stol. - rozbíjení strojů (příčina bídy dělníků) = luddismus (nazván podle Neda Ludda) - dělníci postupně začínají vystupovat se svými požadavky proti buržoazii, vznikly podpůrné spolky (mají pomáhat v nepříznivých dobách; vznikly na principu solidarity; placení do pokladen spolků) - vznikají odbory (sdružení dělníků stejného oboru), hájí své zájmy (délka pracovní doby, výše mzdy atd.)

I přes všechny negativní jevy je průmyslová revoluce výrazným mezníkem v moderních dějinách.

Zdroje: ● Čapek V., Pátek J.: Dějepis pro SOŠ, Scientia Praha 2001 ●