NÁZEV ŠKOLY: Základní škola, Uherský Ostroh, okres Uherské Hradiště, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Ludmila Kašpárková NÁZEV: VY_52_INOVACE_04_VLA+PŘÍ_25 TÉMA: VLA – 4.A – Vláda Habsburků ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/

ANOTACE Materiál je určen pro žáky 4. ročníku, je určen k vyvození učiva. Materiál obsahuje prezentaci se snímky a textem k učivu o počátku vlády Habsburků v českých zemích. Žáci se podrobně seznamují s panovníkem Ferdinandem I. Habsburským, který byl zvolen českým a později uherským králem po smrti svého švagra, mladičkého krále Ludvíka Jagellonského. Dále se žáci seznamují se vztahem Ferdinanda k české šlechtě, královským městům, k církvi, s těžbou stříbrné rudy, s rozvojem řemesel, se vzdělaností lidí v nově vzniklé Habsburské říší. Klíčová slova: Ferdinand I. Habsburský, Habsburská říše, Vídeň, středověk, novověk, stavovská samospráva, těžba stříbrné rudy, ražba tolarů, městské a vesnické školy, vynález knihtisku, renesance Žáci poslouchali náročný výklad učiva pozorně. Individuálně se zapojovali do výuky – předčítáním a vysvětlením sděleného textu svými vlastními slovy všem přítomným spolužákům.

Obr.1 *

Obr. 2

S nástupem Habsburků na český trůn končí období dějin označované jako středověk a začíná nový dějinný úsek nazývaný novověk. _________________________________________________________________________ Ferdinand I. Habsburský slíbil české šlechtě a královským městům (bude-li zvolen českým králem) : - že bude dodržovat dřívější práva českých stavů - uzná náboženskou svobodu (právo přijímat pod obojí) - uhradí polovinu panovnických dluhů ________________________________________________________________________ Po svém nástupu na český trůn: - prosazoval jako jediné náboženství „katolickou víru“ - vládl pevně a tvrdě snaha, aby hlavní moc v zemi byla v rukou panovníka

Za sídelní město celé říše si zvolil Vídeň (sídelní palác- Hofburg). Obr. 3

Šlechta, města a církev se snažila o hlavní vliv na řízení českých zemí. - vyšší i nižší šlechta tvořily stavy - města a církev Vyšší šlechta: - starobylé a mocné šlechtické rody panský stav Nižší šlechta rytíři Každá šlechtická rodina měla svůj znak – erb. K nejznámějším českým šlechtickým rodům patřili například Rožmberkové. Erb Rožmberků Měšťané královských měst městský stav Zástupci jednotlivých stavů se scházeli na českém zemském sněmu, kde rozhodovali o nejdůležitějších problémech země – např. o vybírání daní a přijímání nových zákonů. Sněmovní usnesení vstoupilo v platnost po potvrzení panovníkem. _______________________________________________________________________________________ F erdinandova snaha omezit stavovskou samosprávu vedlo ke vzpouře P ravidelné vybírání daní od české šlechty i královských měst V roce 1547 vypuklo v Čechách první protihabsburské stavovské povstání. Zúčastnila se šlechta i města v čele s Prahou. Povstalci však byli nejednotní a Ferdinand je brzy porazil. Obr. 4

Těžba stříbrné rudy měla zajistit zásobu drahých kovů na ražbu mincí. Hospodaření: - dodávky velkého množství obilí na trh od rolníků - chov ovcí na vlnu - rybníkářství - vaření piva Rozvíjení řemesel a obchodu: - výroba sukna a plátna (nejdůležitější – vývoz do vzdálených zemí) Zvyšovala se úroveň vzdělanosti lidí. Nutnost pro rozvoj řemesel a obchodu: - potřeba číst, psát, počítat - znalost jazyků (němčiny) Zakládání škol – městské a vesnické Vynález knihtisku - napomohl vzdělanosti - zrychlil výrobu knih oproti ručnímu přepisování - knihy byly levnější, kupovali si je i prostí lidé

Těžba stříbrné rudy Obr. 5 Horníci sestupovali k dílům po stupních vytesaných ve skále nebo v kládách, po žebřících, sjížděli po svážné na saních či na kůži nebo byli spouštěni na laně. Nutné bylo stálé odvodňování. K ražení důlních děl se užívalo kladívek a mlátků. důlní vozík sloužil k dopravě rud i důlních potřeb důlní kolečka korbičná Obr. 6 Obr. 8 Obr. 7

Čerpací zařízení žentour - poháněný zpravidla čtyřmi i více páry koní. Na jeho válcovitém bubnu se přes kladku navíjelo lano nebo řetěz, později dvojité, na kterém byly zavěšeny měchy. Byly střídavě spouštěny do dolu a dopravovaly na den rudu nebo vodu. vrátky na ruční ovládání - na zdvihání rudy a vody v měších (volských kůžích) Těžba stříbrné rudy - čerpací zařízení Obr. 9Obr. 10 Ražba tolarů - stříbrných mincí Jáchymovský tolar z r. 1525, který se stal vzorem i pro zahraniční mince. Obr. 11

Rybníkářství Jakub Krčín z Jelčan - nejznámější český rybníkář - na Třeboňsku zbudoval mnoho rybníků: rybník Svět rybník Rožmberk – největší Obr. 12

Vaření piva Obr. 13 K vaření piva se používá nejčastěji ječmen, v menším množství pšenice. Chuť piva ovlivňuje voda. Téměř nezbytný je chmel, který dodává pivu lehce nahořklou chuť. Další zásadní surovinou jsou kvasnice. Proces vaření: při rmutování se ve vodě rozmíchá slad a ve rmutovací pánvi se zahřívá a rozpouští. Následuje čištění a scezování, kdy se odstraní mechanické částečky (mláto). Při vaření se sladina začne vařit ve velikých kotlích. V tento moment se přidává chmel a jiné koření. Následuje odfiltrování zbylého chmele a koření. Při dozrávání ještě dobíhají poslední zbytky kvašení, pivo zraje a zbavuje se mnoha negativních látek.

 Jednoduché stavy umožňovaly kolmo proplétat nit (útek) soustavou nití (osnova), čímž vznikla vlastní tkanina.  Tkadlec nebo tkadlena dokázali zatkat asi 2 útky za minutu.  Vylepšením primitivního proplétacího stavu vznikl tak zvaný prošlupový stav. Výkonnost vzrostla asi desetkrát.  Podnožkový stav byl proti dřívějším typům ležatý a listy, kterými byly vedeny soustavy nití, ovládal tkadlec nohama.  Tento typ stavu je v Čechách znám asi od počátku 16. století a používal se s drobnými vylepšeními až do 19. století. Usuzuje se, že na jednom stavu bylo možno denně utkat okolo dvou metru sukna. Obr. 14

Knihtisk Obr. 15 Při tisku se používaly matrice písmen nejprve ze dřeva nebo z pálené hlíny. Johannes Gutenberg začal vyrábět matrice z kovu. Každá strana knihy byla sestavována do dřevěné sazebnice s přesným řádkováním i místem pro ilustrace (ty byly domalovány ručně). Na matrici s vysázenými slovy se nanesla tiskařská čerň, nejprve kůží, později válcem. Pomocí upraveného lisu na víno pak byly jednotlivé stránky vytištěny.

Renesance - nový umělecký sloh, šíří se i v českých zemích - šlechta opouští hrady, staví si pohodlné zámky - zakládají rozlehlé parky se vzácnými stromy a keři - objevují se sochy a zdobené kašny (budovy, zahrady, volná prostranství) Obr. 16

[obr. 1][obr. 1].[citace ].Dostupný na www:[citace ].Dostupný na www: [obr. 2][obr. 2].[citace ].Dostupný na www:[citace ].Dostupný na www: [obr. 3][obr. 3].[citace ].Dostupný na www:[citace ].Dostupný na www [obr. 4][obr. 4].[citace ].Dostupný na www:[citace ].Dostupný na www: [obr. 5][obr. 5].[citace ].Dostupný na www:[citace ].Dostupný na www: [obr. 6, 7, 8, 9, 10][obr. 6, 7, 8, 9, 10].[citace ].Dostupný na www:[citace ].Dostupný na www: [obr. 11].[citace ].Dostupný na www:obr. 11][citace ].Dostupný na www: [obr. 12][obr. 12].[citace ].Dostupný na www:[citace ].Dostupný na www [obr. 13][obr. 13].[citace ].Dostupný na www:[citace ].Dostupný na www [obr. 14][obr. 14].[citace ].Dostupný na www:[citace ].Dostupný na www [obr. 15][obr. 15].[citace ].Dostupný na www:[citace ].Dostupný na www [obr. 16][obr. 16].[citace ].Dostupný na www:[citace ].Dostupný na www Text: