KRAMÁŘSKÁ PÍSEŇ Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

„Sem, sem s chvátáním pospěšte… Poslechněte, páni, i vy, milé dámy…“ hra na flašinet + zpěv předvádění obrázků s příběhem prodej natištěných písní

Kramářské (jarmareční) písně Tato pololidová tvorba vznikala hlavně na konci 16. a počátkem 17. století až do poloviny 19. století. Autory byli kněží, pouťoví předříkávači, básníci z lidu… Písně byly produkovány záměrně, mají i literární podobu, byly šířeny prodejem a reprodukovaly se na veřejnosti. Zpívaly se většinou na jednoduchou známou melodii.

Srozumitelnost a především názornost měly přispět ke snadnějšímu pochopení a k propagaci mezi nejširší lidové vrstvy, kde nebylo všeobecně rozšířeno čtení a psaní.

Rozdělení kramářských písní Písně církevní (náměty z bible, životy svatých, o zázracích…) Písně světské (reagují na nové události, politické novinky, mimořádné situace…)

Tematika kramářských písní Vše, co má posluchače zaujmout, překvapit i šokovat: popisy zločinů, vražd, neštěstí, třicetiletá válka, popisy přírodních katastrof (často požáry, záplavy, zemětřesení), popis vojenské služby, robota, boj s Turky, nešťastná láska i mezilidské vztahy…

Funkce kramářské písně Zpravodajská - obsahem začaly být relativně blízké pozdější novinové zprávě Výchovná - většina písní končí ponaučením Zábavná - hrůzný čin líčen tak, aby upoutal, pobavil

Součástí kramářských písní bylo i předvádění obrázků, na kterých byly zachyceny výjevy z písně. Úkol: Vymyslete si sami po skupinách krátký příběh vhodný ke zpracování ve formě kramářské písně. Nakreslete i několik ilustračních obrázků.

Tzv. „špalíčky“ jarmarečních tisků Písně se vydávaly i v tištěné podobě a prodávaly se na tržištích. Lidé je sbírali a vázali do tzv. „špalíčků“. V 18. století špalíčky často představovaly jedinou literaturu v chudých venkovských rodinách.

Na konci 19. století se objevují i parodie kramářských písní, ve 20. století se kramářskou písní inspirují i písně kabaretní. Formu kramářské písně má „Píseň strašlivá o Golemovi“, kterou ve své hře Golem zpívali V+W. V současnosti se kramářskými písněmi inspiruje např. hudební skupina „Šlapeto“.

Struktura kramářských písní Název písně mívá charakter anotace, dovídáme se z něho jádro celé informace. Bývá velmi dlouhý a obsáhlý, např.: „Udatný rek kanonýr Jabůrek, kratochvilná píseň na světlo vydaná na příklad všem mládencům od civilu a militéru…“ Úvodní sloka - autor vyjadřuje své stanovisko k celé události Příběh líčen se všemi podrobnostmi, aby čtenáře upoutal Většina kramářských písní končí tzv. moralitou, ponaučením

Černá kronika a kramářská píseň Postupně začínají být kramářské tisky svým obsahem relativně blízké novinové zprávě. V černé kronice je však důležitý obsah, který každodenně zobrazuje jen negativní životní situace. Jen názvy titulků ze současných novin názorně ukazují, o čem budou články, které uvádějí - např. „Policie vyšetřuje smrt neznámého ve vlaku z Prahy“. Negativa jsou tou největší zbraní, pomocí které tištěná média útočí na čtenářovu pozornost, aby pak dané noviny kupovala. Kramářská píseň měla daleko útočnější charakter s podtextem politickým, sociálním i mravním.

Seznam použité literatury MARTINKOVÁ, V.: Teorie literatury netradičně. 1. vyd. Praha: Trizonia, ISBN s. 256 – 257. Ilustrace na str.1. a 2. L. Drnková. Obrázek str