Mezinárodní instituce. Ekonomická integrace. Globalizace. Hospodářská teorie a politika - VŠFS Jiří Mihola, 2015 Téma 10

Klíčové nadnárodní instituce OSN OSN Světová obchodní organizace WTO Světová obchodní organizace WTO Světová banka Světová banka Mezinárodní měnový fond Mezinárodní měnový fond Evropská unie Evropská unie

OSN vznik: sídlo: New York, USA Hlavní orgány: Rada bezpečnosti, Rada bezpečnosti, Valné shromáždění Valné shromáždění Jednací řeč : angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština, španělština Generální tajemník : Ki-mun (od roku 2007)

OSN Mapa členských států OSN 193 členů, 50 zakládajících (modře)

OSN Česko – datum přijetí Československo bylo od 24. října 1945 jedním ze zakládajících členů OSN. Dopisem z 10. prosince 1992 informoval jeho stálý zástupce generálního tajemníka, že k 31. prosinci 1992 přestává existovat Česká a Slovenská federativní republika a že nástupnické státy Česká republika a Slovenská republika žádají o členství v OSN. Rada bezpečnosti pak 8. ledna 1993 doporučila Valnému shromáždění přijetí České republiky za člena OSN, k čemuž došlo 19. ledna 1993.

Světová obchodní organizace WTO; World Trade Organization Zakládá pravidla mezinárodního obchodu prostřednictvím konsenzu mezi jeho členskými státy a řeší mezinárodní obchodní spory mezi členskými státy. Vznikla v roce 1995 jako nástupce Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT).

Světová obchodní organizace Sídlem WTO je Ženeva, Švýcarsko. Sídlem WTO je Ženeva, Švýcarsko. V současné době má WTO 159 členů. V současné době má WTO 159 členů. Poslední člen, Vanuatu, vstoupil do WTO 24. srpna Poslední člen, Vanuatu, vstoupil do WTO 24. srpna Předposlední člen, Rusko, vstoupil 22. srpna Předposlední člen, Rusko, vstoupil 22. srpna Současným generálním ředitelem WTO je Roberto Azevêdo. Současným generálním ředitelem WTO je Roberto Azevêdo.

WTO

WTO orgány Rada pro obchod se zbožím (v rozsahu dohody GATT) Rada pro obchod se službami (V rozsahu dohody GATS) Rada pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví (v rozsahu dohody TRIPS) Každodenní práci organizace řídí Sekretariát, řízený Generálním ředitelem.

Světová banka vznik: 1945 na Brettonwoodské konferenci v New Hampshire sídlo: Washington, USA Posláním bylo na pomoc s obnovou zemí postižených druhou světovou válkou

Světová banka programy Investice do lidského rozvoje Investice do lidského rozvoje Ochrana životního prostředí Ochrana životního prostředí Podpora soukromého sektoru Podpora soukromého sektoru Podpora ekonomických reforem Podpora ekonomických reforem Potírání korupce Potírání korupce Pomoc zemím postižených konfliktem Pomoc zemím postižených konfliktem Stimulace investic Stimulace investic

Světová banka

Světová banka - ČR 17. dubna 2005 přesunula SB Česko ze skupiny rozvojových zemí do skupiny světových ekonomik (rozvinutých zemí) ‏. Vyřazení ze skupiny rozvojových zemí znamená, že Česko nepotřebuje finanční podporu a pomoc a ztrácí tím nároky na úvěry (jež se ale stejně už delší dobu nečerpaly). ‏ ČR upsala kapitál v celkové hodnotě 761 milionů dolarů, z toho splacená částka tvoří 45,9 milionů dolarů. Díky tomu je podíl ČR na hlasovacích právech ve Světové bance 0,41%.

Mezinárodní měnoví fond MMF vznik: sídlo: Washington, D.C., USA Hlavní orgán: sbor guvernérů Jednací řeč : angličtina, francouzština, španělština Generální ředitel : Christine Lagardeová počet členů: 188 zemí

MMF Mezinárodní organizace přidružená k OSN, jež si klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže.

Ekonomická integrace a Evropská unie 1. Spolupráce v oblasti volného obchodu 2. Mezinárodní ekonomická integrace 3. Jednotná měna 3. Jednotná měna 4. EU – historie, cíle společné politiky, hospodářská a měnová unie, nominální a reálná konvergenční kritéria zavedení eura 4. EU – historie, cíle společné politiky, hospodářská a měnová unie, nominální a reálná konvergenční kritéria zavedení eura

Formy integrace Vyšší formu mezinárodní ekonomické spolupráce představuje mezinárodní ekonomická integrace. Namísto státních celků vzniká jednotná ekonomika. Toto sjednocování má své formy, mechanismy a přínosy. Integraci lze členit do řady stupňů:

Mezinárodní ekonomická integrace Přínosy sjednocování národních ekonomik: - koordinace obchodních politik usnadňuje prosazování komparativních výhod, - koordinace obchodních politik usnadňuje prosazování komparativních výhod, - úspora nákladů zjednodušením obchodování a unifikací norem, - úspora nákladů zjednodušením obchodování a unifikací norem, - úspora nákladů při jednotné měně, - úspora nákladů při jednotné měně, - větší stabilita jednotné měny, - větší stabilita jednotné měny, - výhody velké diverzifikované ekonomiky, - výhody velké diverzifikované ekonomiky, - výhody velkého vnitřního trhu. - výhody velkého vnitřního trhu. Charakteristika Evropské unie a eurozóny. Předpoklady zavedení eura: - Maastrichtská konvergenční (nominální) kritéria - Maastrichtská konvergenční (nominální) kritéria - reálná konvergence (ekonomická úroveň, cenové hladiny, synchronizace hospodářských cyklů). - reálná konvergence (ekonomická úroveň, cenové hladiny, synchronizace hospodářských cyklů).

Jednotná měna Dílčím završením integračních procesů je jednotná měna, která může mít tyto přínosy: stimulační efekt na zahraniční obchod stimulační efekt na zahraniční obchod stimulace přílivu přímých zahraničních investic stimulace přílivu přímých zahraničních investic pokles úrokových sazeb a následný růst investičních výdajů: K poklesu úrokových sazeb dochází v důsledku zániku kurzového rizika a vyššího ratingu. pokles úrokových sazeb a následný růst investičních výdajů: K poklesu úrokových sazeb dochází v důsledku zániku kurzového rizika a vyššího ratingu. zánik některých transakčních nákladů spojených s převodem z jedné měny na druhou zánik některých transakčních nákladů spojených s převodem z jedné měny na druhou zánik nákladů spojených s kurzovými riziky. zánik nákladů spojených s kurzovými riziky.

Jednotná měna Kdy má smysl zavádět společnou měnu – optimální měnová oblast: 1.Vysoká míra integrace všech trhů. 2.Podobná ekonomická úroveň. 3.Vysoká míra podobnosti struktury hospodářství. 4.Diversifikace výroby. 5.Mobilita pracovních sil.

EU Společné politiky: společná obchodní politika, např. společný celní tarif společná obchodní politika, např. společný celní tarif jednostranné zvýhodnění pro rozvojové země, jednostranné zvýhodnění pro rozvojové země, společná zemědělská politika s cílem udržení vysokého příjmu zemědělců, společná zemědělská politika s cílem udržení vysokého příjmu zemědělců, politika hospodářské a sociální soudržnosti, s cílem vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi regiony EU, politika hospodářské a sociální soudržnosti, s cílem vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi regiony EU, politika na ochranu hospodářské soutěže, zejména zákazu státní pomoci, která narušuje konkurenci, a kontrolou fúzí. politika na ochranu hospodářské soutěže, zejména zákazu státní pomoci, která narušuje konkurenci, a kontrolou fúzí.

EU 1. stádium: – Formální zakotvení HMU podpisem Maastrichtské smlouvy (nabyla účinnosti ). Rozšíření fluktuačního pásma kurzového mechanismu ERM z 2,25 % na 15 %. Zrušena veškerá omezení v pohybu kapitálu mezi členskými státy. Monitorování národních hospodářských politik, koordinace fiskálních politik. 2. stádium: – Příprava vytvoření Evropského systému centrálních bank (ECB a národních centrálních bank EU). Stabilizace fluktuací měnových kurzů v rámci ERM. Evropská rada rozhodla o názvu měny „euro,“ o dvoufázovém přechodu k euru („Madridský scénář“) : zahájila činnost Evropská centrální banka : neodvolatelně zafixovány přepočítací koeficienty (fixní „kurzy“ mezi eurem a národní měnou). 3. stádium: od Zavedení eura (nejprve v bezhotovostní podobě), ECU nahrazena eurem v poměru 1 : 1. ECB provádí jednotnou měnovou politiku Eurosystému (ECB a národní centrální banky zemí eurozóny). ERM se přeměňuje v ERM II. Pakt stability a růstu nabývá účinnosti.

Maastrichtská konvergenční kritéria 1.Kritérium cenové stability : je určeno průměrnou výší míry inflace ve třech zemích EU s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability plus 1,5 p.b. Tento požadavek nízké inflace vyplývá z jednotné měnové politiky pro celou eurozónu. 2.Kritérium udržitelnosti veřejných financí: má vytvořit dostatečný prostor pro fiskální expanzi v případě, kdy dané zemi nebude vyhovovat univerzální měnová politika ECB, zejména tedy při dopadech asymetrických šoků. Kritérium je stanoveno maximálně 3 % deficitu veřejných financí v poměru k HDP a maximálně 60 % veřejného dluhu v poměru k HDP. 3.Kritérium stability měnového kurzu: vyžaduje alespoň dvouleté setrvání dané měny v mechanismu směnných kurzů ERM II s udržováním tzv. normálního fluktuačního rozpětí (zhruba řečeno 15 % oběma směry), aniž by došlo k devalvaci centrální parity k euru. Smyslem tohoto kritéria je projít „zkušebním obdobím“ fixního kurzu a dlouhodobě zakotvit kurzová očekávání. 4.Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb: znamená požadavek dlouhodobě očekávané nízké míry inflace, kterou očekávání trhů promítají do nízké nominální úrokové sazby. Tato sazba by neměla o více jak 2 p.b. překročit průměr úrokových sazeb tří zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability.

Reálná konvergence Podobnosti hospodářského vývoje je dosahováno nejen nominální, ale i reálnou konvergencí, kterou je zejména:  Sbližování ekonomické úrovně (HDP na 1 obyvatele), které vede ke sbližování výdajové i nákladové stránky ekonomiky.  Sbližování cenových hladin, které je důležité z hlediska vývoje inflace. V případě vysokého rozdílu cenových hladin hrozí nebezpečí skokového dohánění nízké cenové hladiny přistupujícího člena k cenové hladině eurozóny.  Sladěnost hospodářských cyklů, které jsou v souladu s jednotnou měnovou politikou společné CB měnové unie. Kritéria reálné konvergence odpovídají charakteristikám, jež by měla splňovat optimální měnová oblast.

Globalizace je přirozený proces sbližování zemí a národností, zahrnující různé změny společnosti, které vedou k větší propojenosti politických, sociokulturních a ekonomických událostí na globální úrovni. Globalizační procesy představují podobné procesy, které ale mají v různých částech světa rozdílné důsledky.

Globalizace Ne vždy má globalizace přirozený průběh Tokio

Děkuji za pozornost. Hospodářská teorie a politika - VŠFS Jiří Mihola