Katabolismus bílkovin

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
METABOLISMUS BÍLKOVIN I Katabolismus
Advertisements

Fyziologie zažívacího systému
Aminokyseliny.
Metabolismus aminokyselin
Metabolismus aminokyselin - testík na procvičení -
Dusíkaté látky a metoda jejich stanovení
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Metabolismus sacharidů
ORNITINOVÝ CYKLUS.
Biochemie živin Ludmila Hanáková
Základy výživy a krmení hospodářských zvířat
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_173.
Metabolismus dusíkatých látek
BÍLKOVINY I Aminokyseliny
Močovinový cyklus Jana Novotná.
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_08.
7. Metabolismus proteinů a aminokyselin
BÍLKOVINY.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona:III/2č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_418.
Metabolismus proteinů
Metabolismus bílkovin
Aminokyseliny 1 Mgr. Richard Horký.
Bílkoviny a jejich význam ve výživě člověka
Autor výukového materiálu: Petra Majerčáková Datum vytvoření výukového materiálu: červen 2013 Ročník, pro který je výukový materiál určen: IX Vzdělávací.
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorIng. Zdeněk Pilka Název šablonyIII/2.
Krebsův a dýchací cyklus
Přírodní látky Bílkoviny = Proteiny –přírodní látky složené ze 100 – 2000 molekul aminokyselin (AK) → makromolekuly –obsah – C, H, N, O, S, P –vazby mezi.
Tělní tekutiny a krev Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Biomedicínské předměty Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2VY_32_inovace_583.
Aminokyseliny celkem známo cca 300 biogenních AMK
SOŠO a SOUŘ v Moravském Krumlově
METABOLISMUS AMINOKYSELIN
Metabolismus sacharidů II. Anabolismus sacharidů Autotrofní organismy mají schopnost syntetizovat sacharidy z jednoduchých anorganických sloučenin – oxidu.
B ÍLKOVINY V LIDSKÉM TĚLE. OBECNĚ Nemůžeme v organismu nahradit jinými látkami ROSTLINY – jsou schopny vytvářet bílkoviny z anorganickým látek ( dusičnanů.
Metabolismus sacharidů. hlavní složkou výživy –obilniny, rýže, kukuřice, brambory... zdroj energie stavební funkce (nukleotidy, koenzymy,glykolipidy…)
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr.Alexandra Hoňková. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Bílkoviny – AK - procvičení. Pojmenuj Nakresli vzorce lys phe glu val gly ile.
Dýchací řetězec. Respirační řetězec Vnitřní strana membrány mitochondrií Z hlediska energie nejdůležitější část aerobního katabolismu a jeho terminální.
Název školy:Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace Autor: Datum tvorby: Mgr. Daniela Čapounová Název:VY_32_INOVACE_06C_17_Metabolismus.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Trávení lipidů. VSTŘEBÁVÁNÍ A TRANSPORT PRODUKTŮ TRÁVENÍ LIPIDŮ.
A MINOKYSELINY, PEPTIDY, BÍLKOVINY – STRUKTURA, VLASTNOSTI Mgr. Jaroslav Najbert.
Peptidy a Proteiny. Aminokyseliny Stavební kameny proteinů 20 tzv. proteinogenních (biogenních) aminokyselin  tzv. α-aminokyseliny  Kromě nich se u.
Metabolismus tuků. Tuky jsou nepostradatelnou složkou naší výživy. Představují palivo pro biologické oxidační děje v buňce. V tělech živočichů představují.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo : CZ.1.07/1.1.26/
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo CZ.1.07/1.1.26/
Sacharidy - procvičení. D - fruktóza D - galaktóza D - glukóza D - manóza D - ribóza 2 – deoxy –D -ribóza Do vyznačených polí nakresli Fischerovy vzorce.
VZORCE AMINOKYSELIN PŘIŘAZOVAČKA Přiřaďte ke vzorcům označených čísly 1 – 10 správný název z nabídky aminokyselin.
Bílkoviny (proteiny)- cca 15% denního příjmu potravin vysokomolekulární látky vystavěné z aminokyselin základní stavební látka živé hmoty- těch je celkem.
Bílkoviny - aminokyseliny. Složení bílkovin -aminokyseliny – stavební kameny bílkovin Známo asi 300 druhů Proteinogenních 20, jsou řady L–α –AK Pozn.
Z LEPŠOVÁNÍ PODMÍNEK PRO VÝUKU TECHNICKÝCH OBORŮ A ŘEMESEL Š VEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ P ROSTĚJOV REGISTRAČNÍ ČÍSLO CZ.1.07/1.1.26/
Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
VSTŘEBÁVÁNÍ ŽIVIN A OSTATNÍCH SLOŽEK POTRAVY
Metabolismus bílkovin biosyntéza
Metabolismus bílkovin a aminokyselin
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Metabolismus bílkovin
Oběhová soustava Krev.
CHEMIE - Metabolismus živin
Krebsův a dýchací cyklus
Krebsův cyklus – citrátový cyklus-cyklus trikarboxylových kyselin
α- aminokyseliny a bílkoviny
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu
METABOLIZMUS PROTEINŮ
Lékařská chemie Aminokyseliny Peptidy, proteiny Primární, sekundární, terciární a kvartérní struktura proteinů.
Lékařská chemie Aminokyseliny.
Biochemie – Katabolismus dusíkatých látek
Bílkoviny = Proteiny Přírodní látky
Transkript prezentace:

Katabolismus bílkovin

Enzymatické štěpení bílkovin proteolytické enzymy – proteázy, a podle způsobu štěpení je dělíme na exopeptidázy ( od kraje řetězce) a endopeptidázy(uvnitř řetězce). Prvně tento proces probíhá v žaludku – pepsinogen – pepsin – vzniká směs peptidů Dále probíhá v tenkém střevě ( trypsinogen, chymotrypsinogen – trypsin, chymotrypsin) Karboxypeptidáza, aminopeptidáza. Štěpení až na jednotlivé L- aminokyseliny. Vstřebávání AMK se uskutečňuje aktivním transportem krví do jater a do dalších míst organismu, tam využity pro syntézu proteinů a dalších dusíkatých látek.

Odbourávání aminokyselin Tělo si nedokáže vytvořit dlouhodobou zásobu AMK Přebytek je po několika hodinách použit pro energetické potřeby organismu. AMK jsou deaminovány, vzniká toxický amoniak, který se zpracovává v ornithinovém cyklu na močovinu (člověk, savci) a jako odpadní produkt je vyloučen močí z těla ven.

2 ATP NH3 CO2 aspartát citrullin ATP karbamoylfosfát AMP + P-P ornithin Ornithinový cyklus argininsukcinát fumarát arginin močovina H2O

Ve střevě také k bakteriálnímu rozkladu aminokyselin – řada látek nepříznivě působící na organismus – sirovodík,indol, skatol( vznik bakteriálním rozkladem Trp, velmi zapáchající, v nízké konc. voní – kala) Odpadní formou aminokyselin může být přímo amoniak – u vodních živočichů, nebo kyselina močová – plazi, ptáci.

Odbourávání aminokyselin Přeměnou postranního řetězce při zachování α – aminokyselinového seskupení Dekarboxylace – vzniká primární amin – farmakologické účinky – prekursory hormonů, stavební jednotky enzymů. Dále vzniká oxid uhličitý. Transaminace na α –oxokyseliny Oxidační deaminace na α -oxokyseliny

Deaminace L-glutamát α –oxoglutarát + NH3 V játrech i ve většině tkáních je pouze jeden enzym schopný deaminovat L-aminokyselinu: NAD-glutamátdehydrogenáza. L-glutamát α –oxoglutarát + NH3 enzym redukovaná forma enzymu

Transaminace Vyměnná reakce katalyzovaná transaminázami. Dochází k přenosu aminoskupiny z α-aminokyseliny na 2-oxokyselinu. Reakce je plně reverzibilní bez větších energetických nároků. Enzymy jsou vysoce specifické - alaninaminotransferáza (ALT), aspartátaminotransferáza (AST) Zvýšená hladina aminotransferáz v krevní plazmě –příznakem poškození tkáňových buněk – játra, srdeční sval. Stanovení aminotransferáz v krvi je součástí základního biochemického vyšetření.

Transaminace + + kyselina pyrohroznová alanin ALT + + kyselina α-oxoglutarová kyselina glutamová Přenos probíhá pomocí pyrridoxalfosfátu, který se mění na pyrridoxaminfosfát.

k. asparagová k. oxaloctová AST + + k.oxoglutarová k. glutamová

Dusíková bilance V těle dospělého člověka – asi 14 kg bílkovin. Denně obnovováno asi 300-500g. Potravou přijímáno 70-100g proteinů. Stejné množství je eliminováno. Poměr mezi příjmem a ztrátou dusíkatých látek je nazýván dusíková bilance. Normální dospělý člověk –vyrovnaná Děti, těhotné ženy – pozitivní Těžká onemocnění, hladovění – negativní N-bilanci ovlivňuje složení potravy – kvalitní – živočišné bílkoviny –bohaté na esenciální aminokyseliny, rostlinné bílkoviny – některé obtížněji stravitelné, některé chudé na esenciální aminokyseliny. Pestrá strava. Určitá aminokyselina není nahraditelná, chybí-li jediná - není možno syntetizovat určitý typ bílkoviny – ostatní stavební složky degradovány během několika hodin.

Zdroje: Chemie pro 3. ročník gymnázií Vodrážka Zdeněk: Biochemie pro studenty středních škol, Sciencia, Praha 1998 Habermann V.,Černý R., Kotyza J.: Přehled základů biochemie, Karolinum, Praha 1993 Benešová M., Satrapová H.: Odmaturuj z chemie, DIDAKTIS, Brno 2002

Zdroje Literatura: Čársky, J a kol. Chemie pro III. ročník gymnázií. 1. české vyd. Praha: SPN, 1986. Kolář, K. a kol. Chemie (organická a biochemie) II. pro gymnázia. 1. vyd.Praha: SPN, 1997 Svoboda, J., Kratochvíl, B. Chemie pro střední školy 2b. 1.vyd. Praha: Scientia,spol.sr.o., pedagogické nakladatelství Habermann V.,Černý R., Kotyza J. Přehled základů biochemie.dotisk. Praha:Karolinum, 1993