ŽIVELNÍ POHROMY A PROVOZNÍ HAVÁRIE Název opory – Zemětřesení Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/ )

 Ohnisko zemětřesení  Prostor, kde zemětřesení vzniká. Často několikasetkilometrová hranice litosferických desek.  Hypocentrum  Těžiště ohniska zemětřesení  Epicentrum  Kolmý průmět hypocentra na povrch Země  Hloubka ohniska  Vzdálenost mezi hypocentrem a epicentrem  Pleistoseistní oblast  Okolí epicentra nejvíce postižené zemětřesením Zemětřesení - důležité pojmy 2

 Řítivá (3%)  Vznikají zřícením stropů podzemních dutin v krasových nebo poddolovaných oblastech.  Mají mělká hypocentra a bývají lokálního charakteru, způsobují však velké škody  Sopečná (vulkanická) (7%)  Průvodní jev sopečné činnosti.  Hypocentra v hloubkách do 10 km.  Mívají lokální význam a malou intenzitu.  Tektonická (dislokační) (90%)  Nejničivější rozsahem i intenzitou Druhy zemětřesení 3

Litosferické desky 4

 Dělení dle hloubky ohniska:  Mělká (do 60 km)  Střední (60 – 300 km)  Hluboká (300 – 700 km)  Vznik  Litosferické desky volně plují (riftují) po astenosféře, přičemž dochází ke smykovému pohybu ker podél zlomů. Po nahromadění velkého množství elastické energie dochází k uvolnění -> zemětřesení Tektonická zemětřesení 5

Měření síly zemětřesení  Richterova stupnice  Vytvořil ji v roce 1935 americký seismolog Charles Francis Richter ( ). Měří množství energie v hypocentru a udává intenzitu pohybu země ve vzdálenosti 100 km od epicentra zemětřesení. Je logaritmická a nemá horní hranici. 6

Měření síly zemětřesení  Mercalliho stupnice  MCS (Mercalli - Cancani - Sieberg), později upravená v USA na MM (Mercalliho stupnice). Neměří se přístroji, ale statisticky se vyhodnocují pozorované makroseismické účinky otřesu. Hodnocení je tedy subjektivně zabarveno. Sestavil ji italský seismolog Giuseppe Mercalli ( )  MKS (Medvedev, Karnik, Sponheuer) stupnice  Byla používána ve východní Evropě. 7

Měření síly zemětřesení Interval magnitudy Uvolněná E při 1 země- třesení [J] Počet ze- mětřesení ročně Uvolněná E za rok [J] % z celkové E Střední interval 3,0 – 3,93, ,78.0,110,7 min 4,0 – 4,91, ,72.0,684,8 min 5,0 – 5,93, ,84.2,411,0 hod 6,0 – 6,91, ,21.10,13,0 dny 7,0 – 7,93,55.186,39.53,520,3 dnů >8,03, ,31 rok 1,20. 8

Velká zemětřesení v minulosti  – Japonsko, Čína  mrtvých, nejvíce obětí v historii, (8,0)  – Komárno, Slovensko  – San Francisco  zlom San Andreas (7,9), 50% domů zbořeno, 3000 mrtvých  – Chile  Nejsilnější zemětřesení v dějinách (8,3)  :24 – Huaskarán, Peru  lidí, 14členná česká expedice (7,9)  – Čína  komunisté: mrtvých  bylo jich , (7,2/8,0) 9

 – Arménie  mrtvých (6,9)  – Írán  mrtvých, 27 zničených měst  – Turecko  mrtvých  – Tchaj-wan  3400 mrtvých, nejsilnější tamější otřesy (7,3), zdražení PC  – Indie, Pakistán  mrtvých v provincii Gudžarát,  – Rakousko, Slovinsko, Čechy  přes 5 stupňů, zaznamenáno i v Praze  – Japonsko  6,9 a 7,3 Richterovy stupnice, tsunami Velká zemětřesení v minulosti 10

 Za studené války plánovali Sověti použití tzv. Seismických pum  Ty dokázaly vyvolat zemětřesení až 3500 km daleko  Byly velice nenápadné – efekt totiž následoval 2-3 dny po odpálení bomby  Naostro se nikdy nepoužily, nešlo nasměrovat proti konkrétnímu cíli, chování desek se těžko odhaduje  Obdobné bomby testovali i Francouzi  zemětřesení v Peru Zemětřesení jako zbraň 11