Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 Název materiálu INOVACE_32_Terezín I. Autor Mgr. Lenka Nečilová Tematický okruh Antisemitismus a holocaust Ročník třetí Datum tvorby AnotaceGhetto Terezín Metodický pokynPrezentace je určena jako výklad do hodiny i jako materiál k samostudiu. Procvičovací cvičení lze použít jako test. Možnosti využití: promítání ve třídě při výkladu na interaktivní tabuli Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

původně vojenská pevnost vystavěná na konci 18. století (za vlády Josefa II.) nikdy nebyl využit během války a stal se posádkovým městem část komplexu, tzv. Malá pevnost, byla využívána jako vězení. Za 1. světové války zde byli vězněni nepřátelé habsburské monarchie včetně Gavrila Principa, který spáchal sarajevský atentát. za 2. světové války byla Malá pevnost policejní věznicí pražského gestapa, byli sem posíláni političtí vězni. Celami prošlo přes vězňů, kteří trpěli hladem, epidemiemi, týrání a mučením.

na jaře 1944 byla v nedalekých Litoměřicích zřízena pobočka koncentračního tábora Flossenbürg, kam byli vězni posíláni na otrockou práci ve městě bylo v listopadu 1941 zřízeno ghetto, sběrný tábor pro Židy z protektorátu, později i pro Židy z Německa, Rakouska, Holandska a další

v plánu tzv. konečného řešení židovské otázky hrál Terezín důležitou roli. Sem bylo postupně shromažďováno židovské obyvatelstvo, odtud mířily transporty na východ do vyhlazovacích táborů. Terezín byl pro tento účel zcela ideální 1.město postavené pro vojenské účely bylo přehledné 2.strategicky výhodné železniční spojení 3.ležel vlastně na „hranicích“ – za městem již bylo území Sudet připojené k Říši, kde vězni nemohli po případném útěku počítat s žádnou pomocí zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich považoval za nutné nejprve izolovat Židy od nežidovského obyvatelstva, soustředit je a postupně je odvážet na východ ke konečné likvidaci.

lednu na konferenci ve Wannsee bylo rozhodnuto o zvláštním postavení terezínského ghetta Terezín měl být „starobním ghettem“- měli sem být internováni lidé staří (často váleční vysloužilci z 1. světové války) šlo o alibi – Němci mohli tvrdit, že staří lidé nejezdí do „pracovních táborů“ na Východ, ale zůstávají v Terezíně byli sem také umisťováni tzv. prominenti – významní politici, vědci, umělci atd. z předválečné éry, o které se zajímaly západní mocnosti Civilní obyvatelstvo muselo město opustit do poloviny roku Ghetto bylo uzavřeno a izolováno od okolí, střežil ho zvláštní oddíl četnictva, neomezenou moc měla ale komandatura SS Dům konference ve Wannsee

v listopadu 1941 do města dorazilo 342 mladých židovských mužů, tzv. Aufbaukomando. Jejich úkolem bylo připravit město na příchod Židů Do města byli deportováni Židé z Protektorátu Čechy a Morava, později z Říše. Město bylo zcela pře- plněné (před válkou zde žilo obyvatel, za války až lidí) všechny trápil nedostatek jídla a šířící se infekční nemoci.

zcela nedostačující bylo ubytování, lidé bydleli v přeplněných místnostech, často na půdách. V kasárnách měli lidé jen to nejnutnější vybavení, spalo se na třípatrových postelích. Místnosti byly přeplněné, často se v jedné tísnilo 100 až 400 osob. Pro všechny byl k dispozici jeden záchod v rohu místnosti, v některých ubikacích byly záchody společné pro celé patro. Nejhůře se v Terezíně žilo starým lidem, kteří měli snížené příděly jídla, protože už nemohli pracovat.

Jednotlivými transporty přijíždělo zpravidla lidí najednou. Transporty přijížděly na nádraží do Bohušovic vzdálené asi 3 km od ghetta. Odtud museli vězni se svými věcmi pěšky. Pro staré a nemocné to byla často poslední cesta. Vlečka z Bohušovic do Terezína byla vybudována až později vězni. Hned po příjezdu se nově příchozí museli shromáždit v tzv. šlojsce (německy propusť) a podrobit se prohlídce, zda nepřivážejí zakázané věci. Byly jim odebírány hudební nástroje, fotoaparáty, cenné předměty. Nesměli mít cigarety, zapalovače a civilní peníze.

Jedním z největších problémů byly nízké příděly jídla, příděly vůbec nemohly stačit fyzicky těžce pracujícím vězňům. Strava byla jednotvárná, bez vitamínů. Vězni postupně ztratili až třetinu své váhy, byli unavení a snadno podléhali nejrůznějším nemocem. Nejmenší dávky měli staří, jejich úmrtnost byla nejvyšší. Obvyklé byly fronty u výdaje jídla, které čekaly, zda nezbude třeba polévka, lidé často probírali z hromad odpadků zbytky zkaženého jídla. nedostačující byla lékařská péče, protože lékařům často chyběl základní zdravotnický materiál nemocniční pokoj

měla zajišťovat vnitřní chod ghetta, plnění příkazů a zákazů komandatury SS jejím úkolem bylo sestavovat jmenné seznamy do transportů na východ organizovala také práci pro vězně, např. práce pro wehrmacht, zajišťování chodu ghetta, pěstování zeleniny atd. Během války se jako židovští starší vystřídali: Jakob Edelstein – s manželkou a synem zastřelen v Osvětimi Paul Eppstein – zastřelen v Malé pevnosti Benjamin Murmelstein umělecká koláž z transportních listin

Otázky Jakou funkci plnil Terezín? Kdy začal fungovat jako ghetto? Jaké zde byly životní podmínky? Kdo ghetto řídil? Co to byla Malá pevnost?

Všechny použité obrázky jsou z databáze autorky Informace jsem čerpala ze vzdělávacích seminářů pořádaných Památníkem Terezín a Židovským muzeem v Praze LUDMILA CHLÁDKOVÁ. Terezínské ghetto. 1. vyd. Praha: V Ráji, ISBN VOJTĚCH BLODIG A KOL. Terezín. Litoměřice: Místa utrpení a hrdinství. 1. vyd. Praha: V Ráji, ISBN Zdroje: