Jednání RSK Pk Ing. Kalivoda Pavel

Obsah prezentace Působnost RSK Regionální akční plán SRR –Tvorba RAP SRR a tabulky RAP SRR –Absorpční kapacita, výstupy z databáze KAP, MAP, PS Vzdělávání –Krajské akční plány vzdělávání –Místní akční plány vzdělávání –Pracovní skupina pro oblast vzdělávání při RSK Pk

3 Působnost Regionální stálé konference (RSK)  zajišťuje přípravu Regionálního akčního plánu realizace Strategie regionálního rozvoje ČR (RAP) dle Manuálu pro tvorbu RAP, po jeho zpracování RAP schvaluje  prostřednictvím RAP definuje společnou představu o potřebách směřování ESI fondů a národních zdrojů do území (tematicky, územně);  projednává a doporučuje územní a věcné zaměření výzev a sladění jejich harmonogramu zejména pro projekty naplňující územní dimenzi v programech ESI fondů a toto komunikuje prostřednictvím svého zástupce v NSK;  každoročně, příp. dle potřeby (ad-hoc) předkládá NSK a MMR Zprávu o hodnocení plnění RAP, dále navrhuje a schvaluje jejich případné doplnění, úpravy či aktualizace  slouží jako platforma pro komunikaci zástupců regionu s řídícími orgány prostřednictvím NSK

Tvorba Regionálního akčního plánu SRR (RAP) od 02/2015 změna struktury RAP –nyní členění dle jednotlivých operačních programů a jejich specifických cílů, dle našeho doporučení –projekty mimo ESIF jsou zahrnuty rovněž –Termín odevzdání , probíhá finalizace, proto nebyla tabulka RAP zaslána předem Dle MMR mají kraje v termínu do konce dubna RAP doplnit o další náležitosti, metodiku přislíbilo MMR poskytnout krajům do

Analýza absorpční kapacity území vč. využití nástroje databáze projektů Začátkem března 2015 byla rozeslána další výzva k vyplnění a aktualizaci projektových záměrů Již zahrnuty i projekty za ITI (74 projektů) – oblast dopravy, školství a životního prostředí Současný stav záměrů v databázi: –stále jen malý počet projektů je v pokročilé fázi přípravy – (tj. ve fázi projektové dokumentace) Vzhledem k počtu projektů i k jejich finančnímu objemu a zejména ke stávajícím možnostem operačních programů lze definovat potřeby území mimo projektů kraje v zaměření na cyklostezky, vodohospodářskou infrastrukturu a úspory energií Z krajské úrovně jsou zásadní priority v oblasti dopravy, energetických úspor, vzdělávání, kultury, sociální oblasti, životního prostředí a informatiky

6 Analýza absorpční kapacity území vč. využití nástroje databáze projektů V současné době je absorpční kapacita 967 záměrů, ze kterých cca 54 % tvoří projekty s poměrně vysokou možností uplatnění v programovém období (včetně projektů SŽDC a krajů). Celkové předpokládané finanční náklady činí 21,4 mld. Kč (kromě 12ti projektů SŽDC s náklady cca 22,6 mld. Kč) Teoreticky uplatnitelných v OP 2014 – 2020 je 524 projektů za necelých 14 mld. Kč (z toho 74 projektů ITI za 1,8 mld. Kč). Objem krajských projektů v současné době činí necelých 6 mld. Kč (viz. slide 10)

7 Databáze projektů – souhrnné statistiky – tématické zaměření – vybrané příklady k www.rozvoj-pk.cz Zaměření projektu počet projektů podíl na celku v % celkové předpokládané náklady (Kč) podíl na celku v % Místní komunikace 283, ,18 Doprava - ostatní 10913, ,70 - z toho cyklostezky 415, ,45 Odpady 131, ,81 Energetické úspory 496, ,98 Životní prostředí 13516, ,77 - z toho kanalizace, ČOV, vodovody 536, ,08 Pozn.: bez projektů SŽDC i kraje

8 Databáze projektů – souhrnné statistiky – připravenost projektů k (zahrnuty i ITI) Připravenost projektů počet projektů podíl na celku v % celkové předpokládané náklady (Kč) podíl na celku v % Idea 47058, ,23 Projektový záměr 23629, ,49 Dokumentace pro žádost 8810, ,84 Realizace 70, ,41 Ukončený projekt 30, ,05 Celkem , ,00 Pozn.: bez projektů SŽDC i kraje

9 Databáze projektů – souhrnné statistiky – členění dle skupin respondentů k www.rozvoj-pk.cz Subjekty počet projektů podíl na celku v % celkové předpokládané náklady (Kč) podíl na celku v % Veřejná správa 65981, ,01 - z toho obce 63478, ,63 Neziskové organizace 374, ,30 Podnikatelský sektor 607, ,52 Školy a školská zařízení a ostatní subjekty 485, ,17 - z toho ostatní 81, ,96 - z toho MAS 182, ,93 Celkem , ,00 Pozn.: bez projektů SŽDC i kraje

10 Projekty kraje do RAP k Oblastpočet projektů celkové předpokládané náklady (Kč) DOPRAVA ENERGETICKÉ ÚSPORY (napříč odvětvími) VZDĚLÁVÁNÍ INFORMATIKA KULTURA SOCIÁLNÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Celkem

11 Tabulka RAP SRR Tabulka RAP je v současné chvíli vyplňována ve struktuře dle jednotlivých operačních programů. Obsahuje zejména souhrny předpokládaných nákladů za jednotlivé specifické cíle, ale i projekty mimo ESIF Vedle předpokládaných nákladů, jsou vyplňovány i další informace jako územní dimenze, indikátory, nositel aktivity aj. (viz tabulka RAP) Tabulka bude zveřejněna po odeslání na MMR na webu Pardubického kraje společně s podklady z 2. jednání RSK

Krajské akčních plány vzdělávání (KAP), Místní akční plány vzdělávání (MAP) Pracovní skupina Vzdělávání

Krajský akční plán vzdělávání (KAP) Předmětem KAP má být problematika vzdělávání na úrovni středních a vyšších odborných škol bez ohledu na jejich zřizovatele s částečným zahrnutím základních a mateřských škol. Zaměřené na vzdělávání včetně neformálního a zájmového vzdělávání, které je vázáno na regionální specifika. Klíčová témata, jejichž podpora je dle MŠMT mandatorní : –Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě; –Podpora polytechnického vzdělávání (přírodovědné, technické a environmentální vzdělávání) –Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů –Rozvoj kariérového poradenství; –Rozvoj škol jako center celoživotního učení –Podpora inkluze –Infrastruktura (oblast podpory přírodovědného a technického vzdělávání, podpora cizích jazyků, konektivity škol a digitálních kompetencí, sociální inkluze, a to včetně především zájmového vzdělávání Nepovinná témata. : Rozvoj výuky cizích jazyků, ICT kompetence, čtenářská a matematická gramotnost, ostatní témata financovaná z jiných zdrojů než OP VVV

Krajský akční plán vzdělávání (KAP) MŠMT poskytlo krajům koncem roku 2014 pracovní verzi metodiky zpracování KAP – byla krajem připomínkována V lednu 2015 zpracovalo MŠMT druhou verzi metodiky, která byla již také připomínkována (jedná se o 32 připomínek, z nichž většina je zásadních) Návrh metodiky předpokládá, že pro financování některých výdajů tvorby KAP bude v dubnu 2015 vyhlášena výzva v rámci OP VVV, aniž by byl zřejmý objem a druh výdajů. Harmonogram předpokládá tvorbu prvního KAP od 07/2015 do 07/2016, kdy má být dokument schválen. Poté se předpokládá realizace jednotlivých projektů, evaluace KAP a od roku 2018 tzv. druhé kolo KAP až do roku 2022 Celý proces tvorby KAP je složen z několika základních aktivit (viz. další snímky)

Aktivity KAP 1)BUDOVÁNÍ KAPACIT –Ustavení PS vzdělávání v rámci RSK, realizačního týmu KAP a zapojení odborného garanta. –Podaktivitou uspořádání workshopu/konference v území –Dle 2. verze metodiky je skupina PS vzdělávání velmi široká, na základě 1. metodiky byly osloveni potenciální členi. 2. metodika složení částečně změnila a rozšířila (viz. tabulka níže)

Aktivity KAP 2)ANALÝZA POTŘEB V ÚZEMÍ –Zpracování analýzy vývoje trhu práce a vzdělávacího systému v území kraje a definování problémových oblastí v území –Podaktivitou je také uspořádání workshopů s řediteli/zástupci škol 3)ANALÝZA POTŘEB VE ŠKOLÁCH –Každá škola na základě informací z workshopu má vytvořit analýzu potřeb s ohledem na současné a očekávané budoucí potřeby a problémy a definuje prioritní oblasti. –Podporu jednotlivých škol a dalších aktivit má zajistit odborný garant 4)PRIORITIZACE POTŘEB NA ÚZEMÍ KRAJE –Měl by zajistit realizační tým KAP ve spolupráci s partnery v území. –Dle potřeby mohou být ustanoveny pracovní týmy (pro oblast polytechniky, podnikavosti a kariérového poradenství povinně) –Podaktivitou jsou také workshopy s řediteli/zástupci škol

Aktivity KAP 5)STANOVENÍ CÍLŮ ROZVOJE ŠKOL – PLÁNY AKTIVIT PRO ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLE –Jednotlivé školy v návaznosti na aktivity 3 a 4 stanoví své cíle rozvoje (plán aktivit pro rozvoj vzdělávání ve škole ve formě šablony) 6)TVORBA KAP –Struktura dokumentu KAP má vycházet ze šablony, připravené odborným garantem. –Návrh KAP by měl obsahovat popis aktivit včetně jejich harmonogramu, finančního plánu a indikátorů. –KAP má mít 3 základní části: o Analytickou část o Stanovení priorit o Návrh řešení Po zapracování návrhu KAP musí být dokument odsouhlasen odborným garantem a poté předložen prostřednictvím PS Vzdělávání k projednání a ke schválení RSK. Až poté předložen ke schválení na MŠMT.

Výhrady krajů k metodice KAP Pomíjí roli zřizovatelů. Stěžejní kroky procesu musí schválit odborný garant (aniž by bylo zřejmé jaká instituce tuto roli bude plnit) Jako základní platformu ukládá ustanovit pracovní skupinu Vzdělávání, která by dle doporučeného (závazného) složení mohla velmi obtížně pracovat, tuto skupinu by měla ustavit RSK, její složení však musí odsouhlasit odborný garant, který není dosud znám. Postup přípravy a odpovědnosti dotčených osob nejsou opřeny o jejich reálné kompetence – v řadě případů je navrhovaný postup zmatečný Povinnost pořídit KAP je uložena krajům, metodickou podporu školám předpokládá cestou odborného garanta, schvalování si vyhrazuje MŠMT Pro další postup je nezbytné vypořádání připomínek, vyjasnění kompetencí a dořešení financování ze strany MŠMT

Problematika místních akčních plánů vzdělávání (MAP) Dle MŠMT mají řešit předškolní a základní vzdělávání, včetně neformálního a zájmového vzdělávání Základní priority: –Rozvoj kvality vzdělávání - MŠ, ZŠ Čtenářská a matematická gramotnost (u MŠ i přírodovědná) Vybavení a infrastruktura –Otevřenost a inkluzivita vzdělávání v MŠ, ZŠ –Dostupnost kvalitního vzdělávání MŠ, ZŠ Pro potřeby KAP budou v ZŠ a MŠ (v MŠ vyjma kariérového poradenství) mapovány taktéž oblasti –Podnikavost a iniciativa –Polytechnické vzdělávání (STEM vč. EVVO) –Kariérové poradenství MŠMT neposkytlo krajům podrobnější k MAP informace kromě toho, že do moderování přípravy v některých případech hodlá zapojit místní akční skupiny

Děkuji za pozornost