JIŘÍ MYRON (BOHUMIL PROŠEK) HUMPOLEC OSTRAVA

ZAČÁTKY A PŮSOBENÍ V PRAZE VYSTUDOVAL ČESKOU OBCHODNÍ AKADEMII BĚHEM STUDENTSKÝCH LET SE SPŘÁTELIL SE SKUPINOU UMĚLCŮ A DIVADELNÍKŮ, KTEŘÍ JEJ ZAČALI PŘEZDÍVAT „MYRON“ KVŮLI JEHO NADŠENÍ PRO SLAVNOU BRONZOVOU SOCHU MYRÓNOVA ATLETICKÉHO DISKOBOLA V TOMTO OBDOBÍ SE TAKÉ SEZNAMUJE S HERECKOU PROFESÍ U MALÝCH KOČOVNÝCH DIVADELNÍCH SPOLEČNOSTÍ BYL VÍCE JIŘÍ MYRON-HEREC NEŽ BOHUMIL PROŠEK-ÚŘEDNÍK

ZAČÁTKY A PŮSOBENÍ V ROCE 1911 BYL SLUŽEBNĚ PŘELOŽEN JAKO KANCELÁŘSKÝ POMOCNÍK DO KLADNA, KDE SVŮJ ŽIVOT NATRVALO SPOJIL S DIVADLEM (STÁLÉ DIVADLO), POZDĚJI PŮSOBIL TAKÉ V OLOMOUCI (ČESKÉ DIVADLO) PO PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE ZDE ZAČAL POMÁHAT JAKO HEREC A REŽISÉR SVÉ ZKUŠENOSTI Z OBOU DIVADEL SI PŘINESL V ROCE 1924 DO NÁRODNÍHO DIVADLA MORAVSKOSLEZSKÉHO V MORAVSKÉ OSTRAVĚ, KDE PŮSOBIL AŽ DO ROKU 1954 PŮSOBIL JAK V ČINOHŘE, TAK I V OPERETĚ

DIVADLO JIŘÍHO MYRONA V LETECH 1942 – 1946 ZDE PŮSOBIL JAKO ŘEDITEL JIŘÍ MYRON POZDĚJI NAPSAL: „... NENAPADLO MĚ ANI VE SNU, ŽE ZDE ZAKOTVÍM NA TAK DLOUHOU DOBU“ PO JEHO SMRTI BYLA JEDNA SCÉNA OSTRAVSKÉHO DIVADLA – NÁRODNÍ DŮM (LIDOVÉ DIVADLO) PŘEJMENOVÁNO NA DIVADLO JIŘÍHO MYRONA DIVADLO PROBĚHLO V LETECH 1976 – 1986 ROZSÁHLOU REKONSTRUKCÍ PO POŽÁRU, JMÉNO PO JIŘÍM MYRONOVI NESE DODNES U SVÝCH POSTAV SE ZAMĚŘOVAL VÍCE LIDSKÉ POCHODY, MORÁLKU A VÝČITKY SVĚDOMÍ V OSTRAVSKÉ ČINOHŘE REŽÍROVAL KOLEM STOVKY INSCENACÍ

DIVADELNÍ PRÁCE MEZI NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ PATŘILY INSCENACE HER JÍZDNÍ HLÍDKA FRANTIŠKA LANGERA (1935), MORÁLKA PANÍ DULSKÉ GABRIELY ZAPOLSKÉ, TOLSTÉHO DRAMA ANNA KARENINA V TITULNÍ ROLI S TÁŇOU HODANOVOU A MNOHO DALŠÍCH V KRÁTKÉ DOBĚ SE STAL JIŘÍ MYRON OSTRAVSKOU HERECKOU OSOBNOSTÍ A V SOUBORU PATŘIL K NEJTVOŘIVĚJŠÍM HERCŮM REJSTŘÍK ROLÍ - JMENOVITĚ: DOBROTIVÝ STATKÁŘ SIMEONOV-PIŠČIK (VIŠŇOVÝ SAD), SHAKESPEAROVSKÁ POSTAVA KRÁLE LEARA, MARMELADOV (ZLOČIN A TREST), MARKRABĚ GERO VE STEJNOJMENNÉM JIRÁSKOVĚ DRAMATU, FARÁŘ HORA ( ŠRÁMKOVO LÉTO) ÚSPĚŠNÝ BYL V OSTRAVSKÉ OPERETĚ A ČASTO S NÍ SPOLUPRACOVAL OBJEVIL SE CELKEM 4 X PŘED FILMOVOU KAMEROU

VZTAH K OSTRAVSKÉMU DIVADLU JIŘÍ MYRON ZA SVOJI UMĚLECKOU ČINNOST OBDRŽEL V ROCE 1937 CENU MĚSTA OSTRAVY (BYL JEJÍM PRVNÍM DRŽITELEM) SVÝM VYZRÁLÝM A ORIGINÁLNÍM HERECTVÍM MĚL ZÁSADNÍ VÝZNAM PRO DIVADELNICTVÍ V OSTRAVĚ JEHO UMĚLECKÁ TVORBA A VÝBĚR DĚL PŘIBLIŽOVALY OSTRAVSKÉ DIVADLO NEJŠIRŠÍM LIDOVÝM VRSTVÁM BYL OTEVŘEN NOVÝM UMĚLECKÝM PROUDŮM, PROTO ZDEJŠÍ DIVADELNÍ SCÉNA NEZAOSTÁVALA, BYLA STÁLE TVOŘIVÁ A OSLOVOVALA PŘEDEVŠÍM MLADOU GENERACI HERCŮ, KTERÁ PO JEHO SMRTI PROSADILA NÁVRH, ABY DIVADLO NESLO MYRONOVO JMÉNO DŮM, VE KTERÉM JIŘÍ MYRON BYDLEL, STOJÍ NEDALEKO DIVADELNÍ SCÉNY, NA ULICI ZAHRADNÍ Č. P. 14.

VYPRACOVALI: MÜLLER MIKULÁŠ MUSCA ALEX DAL RICHARD ROŽAŠ KAREL ZDROJE: MYRON-7869/