8. Monopolistická konkurence Obsah charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR Chamberlinův model efektivnost monopolistické konkurence.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Mikroekonomie II – přednáška č. 5: Dokonalá konkurence
Advertisements

Mikroekonomie I Chování firmy v nedokonalé konkurenci
Firma a odvětví. Koncentrace odvětví
Rozhodování firmy o výstupu a ceně v monopolistické konkurenci
Volba výstupu dokonale konkurenční firmou
Rozhodování firmy v postavení monopolu o výstupu a ceně
Mikroekonomie I Cvičení 11 – Chování firmy v podmínkách monopolu
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.
Mikroekonomie II Úvod Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Příklady teorie všeobecné rovnováhy
NEDOKONALÁ KONKURENCE
Mikroekonomie I Nedokonalá konkurence
neDokonalá konkurence Mikroekonomie i
nabídka DOKONALe konkurenční firmy Mikroekonomie I
Rovnováha firmy na trhu finální produkce
nedokonalá konkurence Mikroekonomie I
Mikroekonomie I Nedokonalost konkurence
Základy ekonomie Téma č. 4: Nabídková strana trhu výstupu
Mikroekonomie I Nabídka dokonale konkurenční firmy
Mikroekonomie I Chování firmy v modelu dokonalé konkurence
Mikroekonomie I Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu
CHOVÁNÍ FIRMY V DOKONALÉ KONKURENCI
Monopol charakteristika monopolu příčiny jeho vzniku
Dokonalá konkurence předpoklady DoKo
Konkurence Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.
DOKONALÁ KONKURENCE.
Mikroekonomie I Chování firmy v podmínkách monopolu Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
NEDOKONALÁ KONKURENCE
Dokonalá konkurence (DK)
Mikroekonomie II – přednáška č. 4: Náklady a příjmy firmy
Teorie rozdělování a její kontexty
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence
CHOVÁNÍ FIREM A TRŽNÍ STRUKTURA
Struktura přednášky Monopolní cenová tvorba. Monopolistická konkurence
2 JAK FUNGUJE TRH.
Nedokonalé konkurence
9. dokonale konkurenční trh práce – formování poptávky po práci
8. Monopolistická konkurence
Oligopol.
6. MONOPOL.
Náklady, příjmy, ekonomický zisk
Nabídka a náklady firmy Ing. Vojtěch Jindra
Mikroekonomie II – přednáška č. 8: Monopolistická konkurence
Monopolistická konkurence
1. Předpoklady dokonalé konkurence 2. Příjmy v DK
Ekonomie 1 Magistři Devátá přednáška Čistý přebytek a tržní struktury
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence
Nedokonalá konkurence
2 JAK FUNGUJE TRH.
5. Dokonale konkurenční trh výstupu
Monopolistická konkurence
Charakteristika a podmínky dokonalé konkurence
CHOVÁNÍ FIREM A TRŽNÍ STRUKTURA
Modely oligopolu Společné předpoklady modelů oligopolu
Předpoklady dokonalé konkurence
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Formy konkurence v tržní ekonomice - monopolistická konkurence M. MokrýC2A.
5. Dokonale konkurenční trh výstupu
CHOVÁNÍ FIREM A TRŽNÍ STRUKTURA
Monopol charakteristika monopolu příčiny jeho vzniku
Mikroekonomie II – přednáška č. 8: Monopolistická konkurence
Mikroekonomie II – přednáška č. 4: Náklady a příjmy firmy
6. MONOPOL.
6. MONOPOL.
5. Dokonale konkurenční trh výstupu
Dokonalá konkurence přednáška č. 8.
Transkript prezentace:

8. Monopolistická konkurence

Obsah charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR Chamberlinův model efektivnost monopolistické konkurence

Literatura Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitola 10, str. 291 – 305. Musil: Mikroekonomie – středně pokročilý kurz. Kapitola 8, str

Charakteristika monopolistické konkurence nejjemnější forma nedokonalé konkurence velký počet firem na trhu výrobky na daném trhu jsou blízké substituty – ale:...produkce je částečně diferencovaná obsahuje rysy monopolu i DoKo. např.: maloobchod, pohostinství, ubytovací služby,…

Rysy DoKo.: bariéry vstupu do odvětví minimální, a tedy......tendence k nulovému ekonomickému zisku v LR Rysy monopolu: firma může částečně ovlivnit cenu – firma v pozici „price makera“ Charakteristika monopolistické konkurence

Diferenciace produktu umístění provozovny, obal, související služby, prodejní podmínky ochota spotřebitelů platit různým firmám na daném trhu různě vysoké ceny proč jsou hospody v centru města dražší než na okraji? proč za ubytování v hotelu u sjezdovky zaplatíte víc než v hotelu dále od sjezdovky?

Identifikace odvětví „monopolistická konkurence“ Dva indexy: Four-firm concentration ratio Herfindahl-Hirschmanův index

Four-firm concentration ratio jde o podíl čtyř největších firem v odvětví na celkových tržbách v daném odvětví 0 – 100 % hodnoty blízké nule – dokonalá konkurence 100 % - monopol 40 – 100 % - oligopol do 40 % - monopolistická konkurence

Herfindahl-Hirschmanův index (HHI) jde o součet mocnin tržních podílů firem v daném odvětví např.: 4 firmy s tržními podíly – 50 %, 25 %, 15 % a 10 %, pak: HHI = = alternativně: HHI = 0, , , ,1 2 = 0,345 hodnoty HHI do 1000 – jde o konkurenční odvětví HHI mezi 1000 a 1800 – středně konkurenční odvětví HHI větší než 1800 – koncentrované odvětví

HHI dle odvětví zpracovatelského průmyslu v ČR (firmy se 100 a více zaměstnanci) Zdroj: Zemplinerová, A.: Tržní koncentrace ve zpracovatelském průmyslu a antimonopolní politika. Politická ekonomie č. 1/1999.

HHI bankovního sektoru v ČR Zdroj: Chmelík, J.:České bankovnictví v letech 1990 – 1996.

Volba výstupu v SR SMC = MR CZK/Q Q AR = d SMC MR SAC Q* P* zisk firmy V krátkém období může firma v monopolistické konkurenci realizovat kladný ekonomický zisk

Bod ukončení činnosti firmy v SR firma v krátkém období ukončí činnost, pokud P ≤ AVC CZK/Q Q AR = d SMC MR SAC Q* P* AVC ztráta firmy bod ukončení činnosti firmy v SR

Volba výstupu v LR v LR tendence k nulovému ekonomickému zisku ziskové odvětví přiláká nové firmy – vstup nových firem způsobí pokles individuální poptávky (sníží se tržní podíl každé z firem) ztrátové odvětví způsobí odliv firem z odvětví – vzrůst individuální poptávky (zvýši se tržní podíl „přeživších“ firem) dlouhodobá rovnováha: LAC = AR = P

Volba výstupu firmy v LR LMC = MR CZK/Q Q AR 1 = d 1 LMC MR 1 SAC Q* SR P* SR zisk firmy LAC AR 2 = d 2 MR 2 Q* LR P* LR ziskové odvětví způsobí příliv firem do odvětví → pokles individuální poptávky bod dlouhodobé rovnováhy: LAC = AR = P → každá firma v odvětví realizuje nulový ekonomický zisk

Chamberlinův model monopolistické konkurence PŘEDPOKLADY MODELU: 1. Velký počet firem vyrábějících diferencovaný (ale podobný) produkt 2. Rozhodovací nezávislost firem 3. Nákladové a poptávkové křivky všech firem v daném odvětví jsou totožné (velmi silný předpoklad)

Chamberlinův model základem jsou dva typy individuálních poptávkových křivek: CZK/Q Q d Q* P* d – zahrnuje předpoklad, že ostatní firmy nebudou následovat změnu ceny provedenou sledovanou firmou – proto „d“ hodně elastická D D – zahrnuje předpoklad, že změní-li firma cenu, ostatní firmy ji budou následovat – D méně elastická P1P1 Q1Q1 Q2Q2

Chamberlinův model CZK/Q Q d Q* P* D P1P1 Q1Q1 Q2Q2 křivka „d“ je očekávanou křivkou poptávky po produkci firmy – každá firma se domnívá, že její cenovou změnu nebudou jiné firmy následovat - „d“ je iluzorní křivkou poptávky křivka „D“ je skutečnou poptávkovou křivkou – ve skutečnosti firmy následují cenové změny ostatních firem při odvození Q* ovšem firma vychází z očekávané křivky poptávky

Chamberlinův model – formování rovnováhy CZK/Q Q d1d1 D P1P1 Q d1 Q D1 MR 1 MC firma rozhoduje o výstupu na základě průsečíku MC a MR 1 – vyrábí výstup Q d1 za cenu P 1 skutečná poptávka je ovšem jiná – za cenu P 1 prodá pouze výstup Q D1 firma sníží svou očekávanou poptávku z d 1 na d 2 d2d2

Chamberlinův model – rovnovážný stav CZK/Q Q D P* Q* MR n MC dndn firma přizpůsobuje svou očekávanou poptávkovou křivku do té doby, než je schopna realizovat veškeré své rovnovážné množství za rovnovážnou cenu Q* → Qd Qd = QDQD

Chamberlinův model – rovnováha v dlouhém období CZK/Q Q D P* Q* MR LMC d = AR LAC v LR platí podmínka nulového ekonomického zisku – LAC = AR křivka skutečné poptávky (D) protíná křivku očekávané poptávky (d) v bodě jejího dotyku s LAC

Efektivnost monopolistické konkurence Výrobní efektivnost – firma nevyrábí ani v LR s minimem AC → výrobně neefektivní odvětví Alokační efektivnost – i zde vznikají náklady mrtvé váhy, ovšem menší než u monopolní či oligopolní firmy