Turkmenistán Turkmenistán je stát ve Střední Asii. Jeho sousedy jsou Afghánistán, Írán, Kazachstán, Uzbekistán. Hlavním městem je Ašghabat (Ašchabád). Většinu státu pokrývá poušť Karakum. Z řeky Amudarji vede Karakumský kanál, který ji spojuje s hlavním městem.

Obecné info Hlavní město: Ašchabad Rozloha: km² (53. na světě) –z toho zanedbatelné % vodní plochy Nejvyšší bod: Gora Ayribaba (3139 m n. m.) Časové pásmo: +5 Obyvatelstvo Počet obyvatel: (112. na světě, odhad 2005) Hustota zalidnění: 10 ob. / km² (209. na světě) Jazyk: turkmenština 72%, ruština 12%, uzbečtina 9%, jiné 7% Náboženství muslimové 89%, pravoslavní 9%, nezjištěno 2% Státní útvar Státní zřízení: republika (vláda jedné strany) Vznik: 27. října 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) Hlava státu: prezident a předseda vlády Gurbanguli Berdymuhamedov Měna: manat = 100 tesseni (tenge) (TMT)

Geografie Podnebí Turkmenistánu je silně kontinentální. Naprostou většinu země - asi 90 % - tvoří pouště a stepi, vodních plochy je zanedbatelné množství, obdělavatelná půda zaujímá asi 1,6%. Většina země leží v nížinách, hory se vyskytují pouze na jihu země jako severní okraj Íránské vysočiny Řeky jen: Murghabu, Atrak, Amudarja –v některých mapách jsou zakresleny neexistující řeky

Hospodářství Turkmenistán je zemědělsko-průmyslový stát. Tradice je v chovu dobytka (karakulské ovce, kozy, velbloudi). Průmysl je zaměřen na zpracování textilních plodin (bavlny a vlny) a zpracování nerostů a především fosilních paliv. Turkmenistán má značné zásoby ropy a zejména zemního plynu, o jehož vývozu a stavbě potřebného produktovodu v současné době jedná s Čínou. V těžbě zemního plynu zaujímá země místo na světě.

Trocha historie Snahy o sebeurčení a o samostatný stát se vyplnily v roce 1991, kdy se SSSR rozpadl na 15 nástupnických států. V témže roce se Turkmenistán stal členem Společenství nezávislých států. Vůdcem nově vzniklé republiky se stal Saparmurat Nijazov.

– přijetí nové ústavy

Uzbekistán Uzbekistán, oficiálně Uzbekistánská republika (uzbecky O‘zbekiston Respublikasi / Ўзбекистон Республикаси) je vnitrozemský stát v centrální Asii. Jeho sousedy jsou Afghánistán na jihu a státy Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Turkmenistán. Uzbekistán byl jednou ze svazových republik Sovětského svazu; nezávislost získal při jeho rozpadu roku 1991.

Obecné info Hlavní město: Taškent Rozloha: km² (57. na světě) –z toho 5 % vodní plochy Nejvyšší bod: Beštor (4301 m n. m.) Časové pásmo: +5 Obyvatelstvo Počet obyvatel: (44. na světě, odhad 2007) Hustota zalidnění: 60 ob. / km² (139. na světě) Jazyk: uzbečtina (úřední) 74.3%, ruština 14.2%, tádžičtina 4.4%, jiné 7.1% Náboženství: muslimové 88% (převážně sunnité), pravoslavní 9%, jiní 3% Státní útvar Státní zřízení: republika Vznik: 1. září 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) Prezident: Islam Karimov (od 24. března 1990) Premiér: Šavkat Mirzijajev (od 11. prosince 2003) Měna: sum (UZS)

Řeky Charakteristikou Uzbekistánu je silně nerovnoměrné rozložení řek. Zvlášť chudá je na ně rovinatá část. V rovinách ztrácejí řeky vodu na zavlažování, prosakováním a vypařováním, postupně vysychají a často končí slepým ústím. V horách je rozvětvená říční síť. Všechny řeky patří k povodí Amudarji a Syrdarji. Většina z nich má sněhovo-ledovcový zdroj s maximálními stavy v červnu. Do rovin povodí Amudarji stéká ročně 79 km³ z čehož 8 % připadá na horské oblasti Uzbekistánu. Do rovin povodí Syrdarji stéká ročně 38 km³ z čehož 10 % připadá na horské oblasti Uzbekistánu. Většina přítoků Syrdarji je zcela rozebrána na zavlažování ještě před tím než jí dosáhnou.

Jezera Jezera se nacházejí převážně v dolinách a deltách velkých řek a na okrajích zavlažovaných oáz. Největší jsou mezinárodní jezera Aralské a Sarykamyšské a vnitrozemská Ajdarkul a Dengizkul. Celkem je na území Uzbekistánu 770 jezer, z nichž 500 náleží do povodí Amudarji a 270 do povodí Syrdarji. Z toho 95 % je menších než 1 km². Je zde také mnoho umělých vodních nádrží: Kattakurganská, Kajrakkumská, Čardarinská, Kyjumazarská, Kasansajská, Tjujabuguzská a Čarvakská.

Trocha historie Uzbekistán vyhlásil nezávislost roce 1991, kdy se rozpadl SSSR na 15 nástupnických států. Hned po vzniku se stal členem Společenství nezávislých států. Do čela republiky stanul bývalý člen místní komunistické strany Islam Karimov.

Současnost Země se postupně stala útočištěm islámských radikálů. Radikálové se pokusili spáchat atentát na prezidenta Karimova, ale ten atentát přežil. V roce byl Karimov opět zvolen za prezidenta ve volbách, které byli znovu označeny za zfalšované a nedemokratické. Po 11. září 2001 se Uzbekistán přidal na stranu spojenců a dokonce poskytl své území vojsku USA při vpádu do Talibanem ovládaného Afgánistánu. Boje s islámskými radikály se vyostřovaly a do vězení mířilo stále více lidí. Boj proti terorismu

Politika Dnes, ačkoliv proklamativně demokratický, je Uzbekistán ovládán režimem, autoritativního prezidenta Islama Karimova. Islam Karimov byl posledním generálním tajemníkem Komunistické strany Uzbekistánu před rozpadem Sovětského svazu a i po osamostatnění Uzbekistánu mu po výhře v pochybných volbách zůstala moc v rukou. Prezident Karimov uplatňuje vůči svým občanů zostřenou represivní politiku, která je nominálně odůvodněna nutnou obranou před islámským extremismem. V současnosti je pod záminkou islamismu potlačována jakákoliv opozice. V oblasti známé tvrdými autoritářskými režimy není však považován za nejhorší.

Obyvatelstvo Uzbekistán je s 27 miliony obyvatel nejlidnatější zemí střední Asie a po Ruské SFSR a Ukrajinské SSR byl třetí nejlidnatější sovětskou republikou. Počet obyvatel rychle stoupá: třetina obyvatel Uzbekistánu je ve věku pod 14 let. Uzbekové tvoří s 80 % převážnou část populace a jejich podíl mírně stoupá. Dalšími etnickými skupinami jsou Rusové (5,5 %), Tádžikové (5 %), Kazaši (3 %), Karakalpakové (2,5 %), Tataři (1,5 %) a další.

Khiva

Lodní vrak na Aralu

Char Minar (Buchara)

Zdroje Wikipedie.cz Martin Bulín Sexta Evee.cz