HOMO SAPIENS ČLOVĚK ROZUMNÝ Homo sapiens se vyskytoval na Zemi před 200 tisíci – 40 tisíci lety. Třebaže Homo erectus chodil zpříma, byl poměrně zručný, dokázal se přizpůsobovat měnícím se podmínkám svého prostředí, žil v tlupách a uměl používat oheň, nebyl ještě „člověkem moudrým“. Jistě to nebylo tak, že by jednoho krásného dne matka druhu Homo erectus porodila dítě druhu Homo sapiens. Změna se odehrála pozvolna a takřka nepostřehnutelně. Člověku se zvětšoval objem a tudíž i výkon mozku, zmenšoval se obličej, zvětšovala se lebeční klenba a začal se objevovat první náznak brady. Naši předchůdci potřebovali čtvrt milionu let na to, aby se z druhu Homo erectus stal tvor zařaditelný do druhu Homo sapiens. Tato dlouhá vývojová řada měla mnoho slepých větví, některé druhy se časově překrývaly. Archaický Homo sapiens měl mozek s kapacitou cm 3. Rekonstrukce vzhledu člověka rozumného

OBLASTI NÁLEZŮ Homo sapiens se patrně souběžně objevil v celé Africe, v jihovýchodní Asii a v jižních částech Evropy. První zkamenělou lebku archaické formy Homo sapiens objevili v roce 1848 zedníci pracující na opevnění Gibraltarské pevnosti. A protože byl jejich nadřízeným na svou dobu velmi osvícený poručík Flint, dostal se tento nález brzy do rukou vědců. Přesto nikdo tehdy ještě nedokázal nalezenou lebku správně docenit. Ostatně Charles Darwin vydal svůj spis O vzniku druhů přírodním výběrem až o jedenáct let později. Gibraltarská pevnost- místo prvního nálezu archaického člověka rozumného

ZPŮSOB OBŽIVY A ŽIVOTA ČLOVĚKA ROZUMNÉHO Lidé vyzbrojení dokonalejšími zbraněmi byli mnohem úspěšnější při lovu. Jednotlivé rody se specializovaly na lov určitého druhu zvěře, který převažoval v krajině. Lov byl společenskou událostí, někdy došlo k domluvě mezi okolními náčelníky a lovu se mohlo zúčastnit i několik rodů společně. Během příprav na lov a během dělení kořisti si členové jednotlivých rodů sdělovali novinky, předávali si znalosti o technologických novinkách při výrobě nástrojů a navazovaly se také partnerské vztahy mezi muži a ženami. Lovnou zvěří byli mamuti, srstnatí nosorožci, jeskynní medvědi a další druhy velkých zvířat. Člověk rozumný vytvářel první rody. Tábořiště si zařizoval v jeskyních, ale také stavěl přístřešky zhotovené z kostí, paroží a kůže ulovené zvěře, z proutí, trávy a hlíny. Středem místnosti bylo ohniště. Stádo dospělých mamutů

DOVEDNOSTI ČLOVĚKA ROZUMNÉHO Zručnost tehdejších lidí se opět projevila dokonalejším opracováním kamene. Kromě pěstního klínu lidé vyráběli nové nástroje: škrabadla, rydla, vrtáky, pazourkové hroty oštěpů. Lidé druhu člověka rozumného dokázali odbíjet drobné úlomky kamene. Získávali je z jádra štěpných kamenů, nejčastěji pazourku. S pazourkem se začalo obchodovat, protože se nevyskytoval všude. V době nedostatku pazourkové suroviny si dokázal člověk rozumný vystačit s méně kvalitními rohovci, křišťály a různými druhy křemenců. Lidé začali přemýšlet o příčinách smrti. Kladli si otázku, kam zmizel dech zemřelého. Mluvili pomocí jednoduchých slov. Představovali si, že duše trvá dál. Zemřelé začali pohřbívat a hrob doplnili milodary v podobě nástrojů a ozdob, které zemřelý během života používal. Ozdoby, které si vyráběl člověk rozumný

NÁSTROJE Z PAZOURKU VrtákŠkrabadloHrot oštěpu

HOMO NEANDERTHALENSIS ČLOVĚK NEANDERTÁLSKÝ Slepá vývojová větev, kterou někteří antropologové řadí k druhu Homo sapiens. První nález se uskutečnil v roce 1829 v Belgii. Byl prvním objeveným a popsaným fosilním hominidem. Název dostal podle druhého nálezu ostatků ve vápencovém lomu v Neanderově údolí u Düsseldorfu v Německu. Na více než 70 lokalitách po celé Evropě a v západní Asii byly objeveny pozůstatky přinejmenším 285 neandertálců. Celkově je kostra neandertálce podobná kostře Homo sapiens, ale obvykle je nižší a robustnější. Antropologové se domnívají, že tyto odchylky jsou adaptacemi na chladné prostředí doby ledové v Evropě, protože nižší a širší tvary snižují povrch a minimalizují tepelné ztráty. Rekonstrukce jeskyně obývané neandertálci v Evropě

ZPŮSOB ŽIVOTA NEANDERTÁLCŮ Neandertálci obývali Evropu přinejmenším po 100 tisíc let. Soubory zvířecích kostí ukazují, že neandertálci byli specializovanými sezonními lovci. V zimě se zaměřovali na soby, mamuty a v létě na jeleny. Mnohé kosti dospělých neandertálců nesou stopy zhojených zlomenin, což naznačuje, že střety s mamuty a dalšími lovnými zvířaty byly nebezpečné. Z výzkumu zubního kazu víme, že jedli také vařené obiloviny. Mnoho let byli neandertálci zpodobňování jako brutální, primitivní lidé. Dnes je tento mylný názor zcela vyvrácen. Našlo se velké množství kostí, které jsou zdobeny detailními řezbami. Neandertálci dokázali vyrábět složené nástroje s použitím lepivých hmot a pohřbívali své mrtvé v jeskyních. Do hrobových jam vkládali také milodary. Stále více dokladů naznačuje, že neandertálci nosili ozdoby, například proděravělé mušle. Podle nálezů lebek byla průměrná kapacita jejich mozků 1450cm 3. To je dokonce o něco víc než u moderních lidí, lebkám však chybí bradový výběžek, který je předpokladem artikulované řeči. Snímek z filmu Poslední neandertálec

NEANDERTÁLCI TAKÉ LOVILI JESKYNNÍ MEDVĚDY

VYMŘENÍ NEANDERTÁLCŮ Nedávné radiouhlíkové datování lokalit moderního člověka a neandertálce v Evropě naznačuje, že existovalo období asi šesti tisíc let, kdy zde oba druhy žily vedle sebe. Neandertálci ve střední Evropě mizí před 36 tisíci lety. Vůbec poslední neandertálci přežívali v jeskyních kolem Gibraltaru možná ještě před 24 tisíci lety. Dodnes antropologové neznají přesnou příčinu vymření neandertálců. Poslední neandertálci přežívali v jeskyních kolem Gibraltaru

HOMO FLORESIENSIS ČLOVĚK Z OSTROVA FLORES Homo Floresiensis byl drobný hominid známý pouze z ostrova Flores v Indonésii. Nejmladší fosilie se datují do doby před 12 tisíci lety, což ukazuje, že šlo o poslední vyhynulý předmoderní druh hominida. Žil na ostrově v období před tisíci lety. Liang Bua (Chladná jeskyně) byla archeology objevena v 60. letech 20. století. V roce 2003 se týmu archeologů podařil pozoruhodný objev neúplné kostry samice drobného hominida, zasypané silnou vrstvou sopečného popela. Byla datována do doby před 18 tisíci lety. Ostrov Flores byl dlouho oddělen od Austrálie a Asie. Tato izolovanost vedla k tomu, ze druh hominida, který zde žil, se ve srovnání se svými příbuznými na kontinentě „scvrkl“ – což je jev označovaný jako ostrovní nanismus. Průměrná výška byla 1,1m, hmotnost 25 kg. Objem mozku byl určen na cm 3. Tento druh vyráběl kamenné nástroje, lovil menší druh slona rodu Stegodon.

LITERATURA KOLEKTIV AUTORŮ. Dějepis 6: Učebnice pro základní školy a pro víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň: Fraus, ISBN MICHOVSKÝ, Václav. Dějepis I. díl: Pravěk a starověk pro základní školy. 1. vyd. Praha: Práce, ISBN BAUER, Jan, Josef FRAIS, Kristina VOLNÁ a Zdeněk VOLNÝ. Toulky minulostí světa 1: Od počátku dějin člověka po rozvrat velkých říší v Mezopotámii a Egyptě. 1. vyd. Praha: Baronet Via Facti, ISBN ROBERTSOVÁ, Alice. Evoluce: Příběh člověka. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, Universum. ISBN ZDROJE OBRÁZKŮ [ ] Rekonstrukce vzhledu člověka rozumného ICwCg&tbm=isch#hl=cs&tbs=sur:fmc&tbm=isch [ ] Gibraltarská pevnost- místo prvního nálezu archaického člověka rozumného bm=isch [ ] Stádo dospělých mamutů m=isch [ ] Ozdoby, které si vyráběl člověk rozumný &tbm=isch [ ] Rekonstrukce jeskyně obývané neandertálci v Evropě &tbm=isch [ ] Snímek z filmu Poslední neandertálec &tbm=isch

[ ] Poslední neandertálci přežívali v jeskyních kolem Gibraltaru tbm=isch Vrták – vlastní zdroje Škrabadlo – vlastní zdroje Hrot oštěpu – vlastní zdroje Lov jeskynního medvěda- vlastní zdroje