RENESANCE Termín renesance poprvé použili francouzští osvícenci v 18. století. Renesance = znovuzrození, obroda antického umění. Renesance se spojuje se zrodem moderního člověka a s pokusem o morální obrodu katolické církve a společnosti. Tato doba navíc položila první, nejhlubší základy k modernímu demokratickému státu založenému na tržních principech. Renesance vzešla především z humanistického pohledu na člověka a svět ovlivněného antickou tradicí. Zatímco středověké myšlení soustřeďovalo pozornost k posmrtnému životu a život vezdejší považovalo za pouhý prostředek vykoupení z prvotního hříchu, humanisté se naopak netajili úmyslem využít všech krás a radostí, jaké mohl pozemský život poskytnout.

FLORENCIE - KOLÉBKA ITALSKÉ RENESANCE Renesance vznikla v severní Itálii, kořeny italské renesance sahají do 14. století. Italští umělci se snažili pokračovat v tradici starověkých Řeků a Římanů. Florencie byla jedním z prvních velkoměst na světe. V 15. století ve městě žilo sto tisíc obyvatel. V renesančních dobách držela politickou moc ve městě skupina bohatých obchodníků v čele s rodinou Medicejských, která díky úspěšnému obchodování nahromadila milionový majetek. Pro rozvoj renesančního umění však bylo důležité, že ve městě vznikla a přežívala tradice měšťanského mecenášství. Bohatí měšťané už po řadu desetiletí podporovali kláštery, zvelebovali kostely a zakládali dobročinné instituce, neboť se nemohli zbavit pocitu hříchu pro jinak hřejivé hromadění majetku a cítili potřebu odvádět z něj desátky. Od 15. století se pak jejich často velmi štědrá ruka otevřela umělcům, neboť vlastnictví uměleckých děl se stalo otázkou prestiže. Dnešní podoba Florencie s mnoha historickými památkamiMěstský znak Florencie

ŠÍŘENÍ RENESANCE V ITÁLII A ZAALPSKÉ EVROPĚ V 15. A NA POČÁTKU 16. STOLETÍ Renesanční umění, usilující o vystižení reality a zdůraznění jedinečné lidské individuality, nastoupilo vítěznou cestu a svého vrcholu dosáhlo v první třetině 16. století. K významným střediskům renesančního výtvarného umění se záhy přiřadily bohaté Benátky. Slávu si získali zdejší malíři Giovanni Bellini a Tizian. V Miláně působil inženýr, vynálezce a malíř Leonardo da Vinci, který našel uplatnění i v Římě a Francii. Do zbytku Evropy se renesanční umění šířilo těmito cestami: 1. Přímé působení italských tvůrců například v Uhrách, Francii a Polsku. 2. Putování zaalpských umělců z Německa a Čech na Apeninský poloostrov a výuka u italských mistrů, napodobování a kopírování italských prací, které se dostaly do země jako diplomatické dary. TIZIAN-Papež Pavel III. se synovci BELLINI- Portrét jednoho kondotiera

ARCHITEKTURA Když evropský objev čínského vynálezu černého střelného prachu vyvrátil smysl středověkých pevností – hradů, volné finanční prostředky se začaly vlévat do staveb nádherných, přepychových zámků, letohrádků a vil. Tato pohodlná obydlí organicky zasazená do působivé krajiny si mohli dovolit jen nejzámožnější vrstvy. Nejbohatší měšťané si budují městské paláce vybavené vodotrysky, jezírky a malými parky. V obydlích boháčů se objevily skříně, křesla, sekretáře a příborníky, stěny byly zdobené gobelíny. Ve městech byly do renesančního slohu přestavovány radnice. Renesanční palác v Německu Znaky: pravoúhlý tvar širokých oken, prostorné sály, souměrné stavby, mezi okny bývají náznaky sloupů, stavby jsou z kamenných kvádrů nebo cihel, omítka je bohatě zdobena vlysy a medailony s girlandami. Patra budov jsou oddělena římsami, budovy jsou zdobeny kopulemi.

MALÍŘSTVÍ Ve výtvarném umění překonali umělci tabu zobrazování nahého lidského těla. Obnažené lidské tělo se i v renesanci zprvu objevovalo v biblických námětech. Výjevy ze života světců běžně sloužily v 15. století k zobrazování dobového ideálu tělesné krásy. Na konci 15. století už umělci zpodobňují postavy starověkých bájí, zejména bohů a bohyň. Umělci se soustředili na realistické zachycení aktu a jeho zakomponování do perspektivně pojatého prostoru, nejčastěji krajiny, která se stala rovnocennou složkou obrazu. SANDRO BOTTICELLI – Zrození Venuše

HIERONYMUS BOSCH Nizozemský malíř přelomu 15. a 16. století. Autor naprosto ojedinělých obrazů, jeho tvorba stojí mimo směry malířství a svými snovými představami i výtvarným výrazem je blízký dnešnímu modernímu umění. Bosch často maloval scény, které člověk mohl spatřit pouze ve svých vidinách. V jeho obrazech se zjevují velmi podivná stvoření, nežijící na naší planetě. Nelidské příšery a výjevy pekelných hrůz dosáhly nejvyšší zrůdnosti právě v jeho tvorbě a jsou reakcí malíře na nejistou dobu plnou násilí, epidemií a zpráv o konci světa. HIERONYMUS BOSCH – Vůz sena Středem obrazu je vůz tažený od Ráje k Peklu. Lidé se snaží z vozu urvat, co se dá, leckdo je ochoten kvůli troše sena i zabít. HIERONYMUS BOSCH – Detail z obrazu Zahrada pozemských rozkoší

SOCHAŘSTVÍ Stejně jako u malířství se renesanční umělci zaměřili na ztvárnění nahého lidského těla. Sochy starověkých bohů a bohyň, postav z Bible. MICHELANGELO BUONARROTI -DavidMICHELANGELO BUONARROTI – Náhrobek Guiliana de´Medici

LITERATURA Významnou postavou renesanční literární tvorby se stal básník Francesco Petrarca. Objevil v jihofrancouzské trubadúrské poezii sonet, čtrnáctiveršový básnický útvar, obohatil jej o nové prvky. K napsání Sta sonetů Lauře byl motivován zážitkem z návštěvy jedné bohoslužby. V roce 1327 zahlédl v kostele sv. Kláry ženu, do které se na první pohled a navždy zamiloval. Zřejmě to byla mladá šlechtična Laura de Sade, která lásku k Petrarcovi neopětovala. Zemřela o jedenadvacet let později při morové epidemii. Petrarca zemřel den před svými sedmdesátými narozeninami, našli ho sedět mrtvého za jeho psacím stolem. Nejčtenějším dílem renesanční prózy byl Dekameron italského umělce Giovanniho Boccacca. Hlavními hrdiny je deset mladých lidí, kteří utekli z Florencie na venkov, protože ve městě vypukla morová epidemie.

LEONARDO DA VINCI Největší renesanční osobnost. Narodil se v roce 1452 jako nemanželský syn právníka a mladé služky.Ve čtrnácti ho dal otec do učení k mistru Andreovi del Verrocchio, zdatnému malíři, sochaři a zlatníkovi. Po vyučení se věnoval anatomii, podnikl několik pitev, aby pochopil podstatu fungování těla. V Miláně se věnoval technickým vynálezům v dopravě, v bydlení i armádě. Úžas vzbuzuje nejen šíře jeho zájmů, ale i zaujetí, pečlivost a vášeň, s níž pracoval a studoval. Byl malířem, sochařem, architektem, přírodovědcem, matematikem a konstruktérem. Poslední léta prožil v útulku, který mu nabídl francouzský král poblíž Amboisu. Po mistru nad mistry toho zůstalo velmi málo: ani jedna dokončená socha a asi deset obrazů, několik anatomických kreseb a asi tisíc skic. LEONARDO DA VINCI-Dáma s hranostajemModel tanku podle návrhu Leonarda da VinciModel letadla podle návrhu Leonarda da Vinci

HUMANISMUS Humanisté byli vzdělanci, kteří studovali starověké řecké a latinské spisy významných filozofů. Humanisty zajímal především člověk a rozvíjení lidských schopností. K šíření humanistických myšlenek přispěl vynález knihtisku učiněný kolem roku Autorem vynálezu byl Johannes Gutenberg, vyučený zlatník a výrobce zrcadel. Tiskařskou dílnu vybudoval díky kapitálu Johanna Fusta v Mohuči. Knihy, které se do poloviny 15. století psaly ručně, se díky tisku staly mnohem levnějšími, mohlo si je pořídit mnohem více lidí. Polský učenec Mikuláš Koperník pomocí pozorování a matematickými výpočty došel k názoru, že Země není středem vesmíru. Jeho teorie byly církvi prohlášena za kacířskou. Další významné osobnosti Evropy: Miguel de Cervantes, autor románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha William Shakespeare, autor divadelních her např. Romeo a Julie, Hamlet, Othello.

LITERATURA Dějepis 7: Středověk a počátky nové doby. 1. vyd. Plzeň: Fraus, ISBN BAUER, Jan, Josef FRAIS, Radvan MARKUS, Miloš MENDEL, Kristina VOLNÁ a Zdeněk VOLNÝ. Toulky minulostí světa 6: Objevitelské cesty, renesance a reformace, kolébka moderní Evropy. 1. vyd. Praha: Via Facti, ISBN ČORNEJ, Petr, Ivana ČORNEJOVÁ, Petr CHARVÁT, Kateřina CHARVÁTOVÁ, Jana KEPARTOVÁ a Antonín KOSTLÁN. Dějiny evropské civilizace I. 1. vyd. Praha: Paseka, ISBN HROCH, Miroslav. Dějepis: II. díl. 2. vyd. Praha: Práce, ISBN POLÁČKOVÁ, Andrea. Čekání na poslední soud: Hieronymus Bosch. Živá historie. Brno, Březen 2011, s ISSN ŠAŠINKA, Zdeňek. Bádání a výzkumy mistra Leonarda: Renesanční všeuměl Leonardo da Vinci. Živá historie. Brno, Červen 2011, s ISSN

Zdroje obrázků na internetu [ ] bm=isch Dnešní podoba Florencie s mnoha historickými památkami bm=isch Městský znak Florencie w&tbm=isch TIZIAN-Papež Pavel III. se synovci f8H6n74QTEpJHrBw&tbm=isch BELLINI- Portrét jednoho kondotiera =500&sei=g- mCT6bsBaSC4gTmt836Bw&tbm=isch#hl=cs&tbs=sur:fmc&tbm=isch&sa=1&q=renesan%C4%8Dn%C3%AD+stav by&oq=renesan%C4%8Dn%C3%AD+&aq=1&aqi=g10&aql=&gs_l=img.1.1.0l l7906l0l10110l1l1l0l0l0l0l79l79l 1l1l0.frgbld.&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=34de66e40bd8cb6d&biw=998&bih=500 =500&sei=g- mCT6bsBaSC4gTmt836Bw&tbm=isch#hl=cs&tbs=sur:fmc&tbm=isch&sa=1&q=renesan%C4%8Dn%C3%AD+stav by&oq=renesan%C4%8Dn%C3%AD+&aq=1&aqi=g10&aql=&gs_l=img.1.1.0l l7906l0l10110l1l1l0l0l0l0l79l79l 1l1l0.frgbld.&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=34de66e40bd8cb6d&biw=998&bih=500 Renesanční palác v Německu Si4gTE8e2vBw&tbm=isch#hl=cs&tbs=sur:fmc&tbm=isch&sa=X&ei=kPSCT5HRCtPP4QSTwonYBw&ved=0CEUQ BSgA&q=Sandro+Botticelli&spell=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=34de66e40bd8cb6d&biw=998&bih=5 00 SANDRO BOTTICELLI – Zrození Venuše

wBw&tbm=isch HIERONYMUS BOSCH – Vůz sena wBw&tbm=isch HIERONYMUS BOSCH – Detail z obrazu Zahrada pozemských rozkoší LIiD4gTvnv2jBw&tbm=isch MICHELANGELO BUONARROTI –David LIiD4gTvnv2jBw&tbm=isch MICHELANGELO BUONARROTI – Náhrobek Guiliana de´Medici gSsi924Bw&tbm=isch Model tanku podle návrhu Leonarda da Vinci jQ4QS4q8W7Bw&tbm=isch#hl=cs&tbs=sur:fmc&tbm=isch&sa=1&q=renesance&oq=renesance&aq=f&aqi=g10&aql =&gs_l=img.12..0l l95843l0l104593l9l9l0l1l1l0l297l1046l2j4j1l7l0.frgbld.&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb &fp=34de66e40bd8cb6d&biw=998&bih=500 Model letadla podle návrhu Leonarda da Vinci 4gSqtJiyBw&tbm=isch LEONARDO DA VINCI-Dáma s hranostajem