Břetislav I.  Uzákoněn stařešinský zákon  Přísně se zakročovalo vůči pohanství  Bylo řešeno nemanželské mateřství  Zapuzení manželky  Byl uzákoněn ordál – boží soud Dekreta upevnila moc knížete

Uděluje Fridrich II. Sicilský Přemyslu I. Otakarovi Dokument přiznává: a) dědičný titul českého krále (zachováno právo české šlechty volit panovníka) b) nedělitelnost českých zemí c) český král je za úplatu 300 hřiven zbaven povinností vůči Říši (jako suverén má symbolické právo pálit na území Říše d) právo volit římského krále (je první mezi kurfiřty) e) právo být volen římským králem f) arcičíšník Svaté říše římské g) v případě nepřítomnosti římského krále v Německu jeho zástupce h) právo investitury biskupů

Vyhlášeno v Norimberku a Metách Obsah: zpřesňuje práva kurfiřtů na volbu římského krále po své volbě měl být král korunován papežem na císaře bula zakazovala městské spolky potvrzovala Zlatou bulu sicilskou jazykový zákon – synové kurfiřtů měli znát češtinu, italštinu a němčinu

Autorem je obecně uznáván mistr Jakoubek ze Stříbra  Hlásání slova Božího bez lidských příměsků („ Nejprve: aby slovo Božie po království Českém svobodně a bez překážky od křesťanských kněží bylo zvěstováno a kázáno  Přijímání pod obojím způsobem  Zákaz světského panování kněží  Trestání hříchů smrtelných ve všech stavech  3. a 4. artikul je inspirován Janem Viklefem, později inspiroval Kalvína při učení o predestinaci

Kompaktáta umožnila nastoupit Zikmundovi na český trůn Právně uznala veškeré změny v náboženské, politické a hospodářské situaci po revoluci Byla zákonem pro království „dvojího lidu“ 1462 je protiprávně zrušil papež Pius II. – křížová válka proti Jiřímu z Poděbrad 1568 je zrušil král Maxmilián II. na nátlak českých protestantů, které kompaktáta svazovala nábožensky

 Vyhlášení kompaktát 5. července 1436 v Jihlavě  Král Jiří z Poděbrad

Oficiálně zemské zřízení království českého o Autorem Albrecht Redl z Oušavy o Je zde rozvinuta teorie o královských městech jako poddaných králi, a tudíž nejsou rovny šlechtě o Zákon upřednostňuje šlechtu před městy o Je výrazem slabosti panovníka – Vladislava Jagellonského

 Navazuje na Vladislavské zřízení zemské  Je to kompromis mezi královskými městy a šlechtou  Šlechta přiznala městům právo třetího hlasu na zemských sněmech  Města přiznala šlechtě právo vařit pivo a umožnila ji legalizovat další hospodářskou činnost  Města ztratila svou hospodářskou výlučnost  Tento trend pokračoval i za Ferdinanda I. Habsburského Ludvík Jagellonský

o Podle Majestátu nikdo nesměl být nucen ke katolickému ani jinému vyznání. Platil pro královská města, šlechtu i poddané. Listina byla zanesena do zemských desk jako platný zákon. o Ferdinand II. ho zrušil roku 1620 rozstřižením a spálením pečeti.

Závěrečnou redakci provedli František kardinál z Ditrichštejna a arcibiskup Arnošt z Harrachu Ferdinand II. Habsburský

Místo dosavadního stavovství byl uzákoněn absolutismus. Česká koruna vyhlášena za dědičnou (tedy nepřestala existovat) v habsburském rodě až do vymření mužského potomstva Duchovenstvo zaujalo první místo v zemském sněmu (za ním teprve stav panský, rytířský a královská města – ta měla na sněmu jen jeden hlas). Katolické náboženství bylo prohlášeno za jediné povolené vyznání v českých zemích (ti, kteří se nechtěli „srovnat“ s panovníkem ve víře, museli se vystěhovat ze země, ovšem s výjimkou poddaného lidu, který musel přestoupit ke katolictví buď po dobrém, nebo po zlém). Jazyk německý zrovnoprávněn s českým Stavům bylo ponecháno povolování, rozvrhování a vybírání daní Zemské úředníky směl jmenovat pouze panovník (jemu byli také zodpovědní). Ústní řízení bylo nahrazeno písemným. Hlavní změny proti dřívějšku

Pragmatická sankce byl dokument vydaný 19. dubna 1713 ve Vídni císařem Karlem VI. Cílem pragmatické sankce bylo zajištění nástupnictví po Karlu VI. pro jeho vlastní děti, tedy i pro jeho dcery, v případě, že by nezanechal mužské potomky. V takovém případě měly mít při nástupnictví přednost dcery Karla VI. před dcerami jeho předchůdců Josefa I. a Leopolda I. Pro země Koruny české má sankce význam v tom, že deklarovala nedělitelnost dědičných zemí tedy i zemí Koruny české

 Byl vydán 20. října 1860 Františkem Josefem I.  Císař se zříkal absolutismu  Úplně se vzdal zákonodárné pravomoci  Velmi nejasně formuloval státoprávní uspořádání  Uherskému království bylo přiznáno zvláštní postavení František Josef I.

B%C5%99etislav_I.-Chrudicm2.jpg E %3A55%3A Vladislaus_II_of_Bohemia_and_Hungary.jpg Justus_Sustermans_015.jpg