Karcinom vaječník ů Představení nemoci

Anatomie pánve a břicha

Ženský reprodukční systém Vaječníky jsou párový orgán o velikosti 2 – 4 cm v průměru Vaječník Děloha Děložní hrdlo Pochva Ligamentum Vejcovod Řasinky Kůra vaječníku Dřeň vaječníku

Anatomie břišní dutiny ženy Děloha Močový měchý ř Vaječník Vejcovod Velká předstěra (omentum) Tlusté střevo Vaječníky se nacházejí v blízkosti řady břišních struktur včetně tlustého střeva a velké předstěry Pobřišnice (peritoneum)

Lymfatický systém malé pánve ženy Lymfa z ovarií je odváděna do břišních mízních uzlin Inguinální uzliny Sakrální uzliny Ilické uzliny (horní a dolní) Laterální aortické a preaortické uzliny

Typy nádorů vaječníků

Nádory vaječníků: tři hlavní typy Zralý folikul Žluté tělísko Nezralé folikuly Zralé vajíčko Nádory z germinálních buněk pocházejí ze zárodečných buněk, z nichž se ve vaječníku vytváří vajíčko Karcinomy ze stromálních buněk, které vytvářejí „kostru“ vaječníku a produkují ženské pohlavní hormony Epitelové nádory, tvoří asi 90 % maligních nádorů vaječníků

Stanovení stupně nádoru Stupeň popisuje agresivitu nebo maligní potenciál nádoru na základě jeho histol o gického vzhledu Nádory nízkého stupn ě Rostou pomalu Buňky mají „normální“ vzhled „dobře diferencované“) Nízká pravděpodobnost šíření Nádory vysokého stupn ě Rostou rychle Abnormální vhled („špatně diferencované“) Pravděpodobnost rychlého šíření (agresivní“) Nádory středního stupn ě Přechodné charakteristiky a a vlastnosti Škála malignity: od relativně benigního k vysoce malignímu nádoru DeVita, et al. DeVita, Hellman, and Rosenberg's Cancer: Principles and Practice of Oncology. 8th rev. ed. Lippincott Williams & Wilkins US, 2008

Podtypy epitelových nádorů vaječníků % nemocných Četnost 5letého přežití (%) Podtypy epiteliálního nádoruStádium IStádium IIStádium IIIStádium IV Serózní nádory Mucinózní nádory Endometroidní nádory Světlebuněčné nádory Nádory z přechodních buněk Data nejsou k dispozici, přežití podobné jako u serózních nádorů Dlaždicobuněčné nádory Data nejsou k dispozici Smíšené epitelové nádory Nediferencovaný karcinom Heintz, et al. Int J Gynaecol Obstet 2006 Histologická klasifikace nádorů vaječníků (WHO) Většina podtypů se může prezentovat jako: Benigní nádory Hraniční nádory, které se zprvu chovají benigně, ale mohou se maligně zvrhnout

Hraniční epitelové nádory vaječníků Serózní, ednometroidní, mucinózní, světlebuněčné nádory a nádory z přechodních buněk se mohou chovat jako nádory benigní Bývají též označovány jako nádory s nízkým maligním potenciálem Hraniční nádory, na rozdíl od nádorů maligních, vykazují významnou buněčnou proliferaci, avšak bez invazivního chování Hraniční nádory se obecně klinicky chovají jako nádory benigní a mají dobrou prognózu Léčeny jsou chirurgickou resekcí některé nádory mohou po chirurgickém odstranění recidivovat, některé se extenzivně šíří v dutině břišní k rekurenci může dojít řadu let po chirurgickém odstranění četnost 5letého přežití je asi 90 % Chen, et al. Cancer 2003; Heintz, et al. Int J Gynaecol Obstet 2006

Epitelové nádory vaječníků: tři nejčastější podtypy Mezi 8 histologickými podtypy epitelového karcinomu vaječníku jsou nejčastější karcinom serózní, endometroidní a mucinózní charakteristická je morfologická podobnost s řadu sliznic ženského reprodukčního systému SerózníMucinózníEndometroidní Obrázky z: Karst and Drapkin. J Oncol 2009

Dvoucestný model tumorigeneze nádorů vaječník ů Histologické typyCharakteristiky Typ ISerózní nízkého stupn ě Endometroidní Mucinózní Světlebuněčný Z přechodních buněk Nízký nukleární stupeň a strukturovaný vzhled Pomalý růst V době zjištění obvykle omezený na vaječník Vztah s dobře definovanými prekurzorovými benigními ovariálními lézemi Nejčastější genetické změny: KRAS, BRAF, PTEN, beta- catenin Indolentní, pomalá progrese; 5leté přežití asi 55 %* Typ IISerózní vysokého stupn ě Maligní smíšené mesodermální nádory tumours (karcinosarkomy) Nediferencované karcinomy Rychle rostoucí, vysoce agresivní Nejsou známy dobře definované prekurzorové léze Vysoká genetická nestabilita Nejčastší genetické zmeny: TP53 Agresivní, rychlá progrese; 5leté přežití asi 30 %* Model bere v úvahu klinické, histopatologické a molekulární charakteristiky pro klasifikaci nádorů na základě jejich tumorigeneze *Dle modelového nádory pro každý typ, tedy serózní nádory nízkého resp. vysokého stupně Kurman and Shih. Int J Gynecol Pathol 2008; Shih and Kurman. Am J Surg Pathol 2004 Karst and Drapkin. J Oncol 2009

Patogeneze a etiologie karcinomu vaječníků

Patogeneze Epitel na povrchu vaječníku je tvořen jednoduchou buněčnou vrstvou kubických neutrálních mezotelových buněk Epitelové nádory vaječníků vznikají maligní transformací epitelu vaječníků, který je blízký epitelu pobřišnice Zvětšení x100

Vývoj epitelového karcinomu vaječník ů Adenokarcinom může vzniknout v důsledku mnoha faktor ů postupná akumulace genetických abnormalit patologická autokrinní nebo parakrinní stimulace růstovými faktory vysoké hladiny hypofyzárních gonadotropinu při ovulaci a přetrvávající vysoké hladiny po menopauze záněty epitelový karcinom

Molekulární heterogenity epitelových nádorů vaječníku Podkladem pro vznik a progresi karcinomů vaječníků je řada genetických změn U různých podtypů epitelových nádorů vaječníků nalézáme různé typy nejčastějších genetických změn Nadměrná exprese VEGF je běžná u všech histologických typ ů Lawrenson, Gayther. PLoS Med 2009 Podtyp nádoru Běžné genetické abnormality Serózní vysokého stupn ě Inaktivace BRCA1, BRCA2 a TP53 Serózní hraničníAktivace KRAS, BRAF a PIK3CA MucinózníAktivace KRAS a HOXA11 activated EndometroidníAktivace HOXA10 inaktivace signálních cest; PTEN a MMR SvětlebuněčnýInaktivace signálních cest; PTEN a MMR

Karcinom vaječníků v rámci familiárních nádorových syndrom ů U % nemocných s karcinomem vaječníků je možno nalézt genetickou predispozici mutace BRCA1 a BRCA2 odpovídají za více než 90 % dědičných karcinomů vaječníků při mutaci BRCA1 a BRCA2 vznikají serózní karcinomy vysokého stupně většina zbývajících 10 % je zapříčiněna mutacemi MLH1 a MSH2, které rovněž zvyšují riziko dědičného non-polypózního kolorektálního karcinomu Mutace genu BRCA 1 odpovídají za asi 70 % dědičných karcinomů vaječníků celoživotní riziko vzniku karcinomu vaječníků je 39–46 % Mutace genu BRCA 2 odpovídají za asi 20 % dědičných karcinomů vaječníků celoživotní riziko vzniku karcinomu vaječníků je % Hennessy, et al. Lancet 2009; Tagliaferri. Ovarian Cancer Res 2009; Russo, et al. Crit Rev Oncol Hematol BRCA1 Chromozóm 13 Chromozóm BRCA2 p q p q

Rizikové faktory pro vznik karcinomu vaječníku Stoupající věk Nulliparita Perorální antikoncepce (protektivní) Rodinná anamnéza Odnětí vaječníků (protektivní) Hysterektomie (protektivní) DietaČasný nebo pozdní věk při menarchePodvázání vejcovodů (protektivní) Neplodnost Hormonální „replacement“ sedavý životní styl Kouření ObezitaTučná strava Alkohol Permuth-Wey and Sellers. Methods of Molecular Biology, Cancer Epidemiology 2009 Potvrzené Možné Předpokládané Kojení (protektivní) Karcinom vaječníků