Klasicistní architektura v Čechách Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802 – 4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Klasicismus vznikl v 18. století v době Francouzské revoluce. Lidé objevili starou krásu antiky (zvláště při vykopávkách v Pompejích), kterou se pak snažili napodobovat. Sloh se ale inspiroval i v renesanci. Vyznačuje se střídmostí. Mezi hlavní znaky klasicistní architektury patří: –trojúhelníkové štíty –sloupy –rovné linie Ve Francii vznikl souběžně sloh zvaný empír, který je neodmyslitelně spjat se jménem francouzského císaře Napoleona I. I tento sloh se dostal do Čech. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802 – 4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Hlavní znaky klasicistní architektury: Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. ← sloup iónského řádu trojúhelníkovitý štít → Foto: Jiří Honomichl ©
Dokážete na fotografiích nalézt a rozpoznat prvky klasicistní architektury? Navštívili jste některé památky zde uvedené nebo jiné? Znáte klasicistní památky v místě svého bydliště nebo v bezprostředním okolí? Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802 – 4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Dačice - tzv. „nový zámek“ byl klasicistně upraven vídeňským stavitelem J. Schlepsem. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802 – 4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Foto: Jiří Honomichl ©
Zámek Kačina u Kutné Hory vznikl podle plánů drážďanského architekta Christiána F. Schurichta, které byly realizovány architekty Janem F. Jödlem a Jiřím Fischerem. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802 – 4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Foto: Jiří Honomichl ©
Ratibořice – zámek byl klasicistně přestavěn za kněžny Kateřiny Vilemíny Zaháňské. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802 – 4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Foto: Jiří Honomichl ©
Kynžvart – rakouský kancléř Metternich si nechal vypracovat plány na přestavbu svého sídla od vídeňského architekta Pietra Nobileho. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802 – 4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Foto: Jiří Honomichl ©
Socha bohyně lovu Artemis z parku kynžvartského zámku. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802 – 4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Foto: Jiří Honomichl ©
Skleník v zahradě boskovického zámku. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802 – 4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Foto: Jiří Honomichl ©
Františkovy Lázně – stavby inspirované klasicismem vznikaly na počátku 19. století. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802 – 4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Foto: Jiří Honomichl ©
Mariánské Lázně – původní pavilón Křížového pramene pocházel z roku 1818 (kopie je z roku 1912). Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802 – 4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Foto: Jiří Honomichl ©
Apollonův templ byl postaven v letech 1817 – 1819 J. Kornhäuselem. Tři Grácie – postaveny roku 1825 J. K. Engelem. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802 – 4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Foto: Jiří Honomichl © Další klasicistní stavby můžeme najít v Lednicko–valtickém areálu.
Pohansko je dílem J. Hardtmutha z let 1810 – Hraniční zámek (1826 – 1827). Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Foto: Jiří Honomichl ©
Rendez-vous (jinak také nazývaný Dianin chrám) pochází z let 1810 – 1812 a podíleli se na něm J. Hardtmuth spolu s J. Kornhäuselem. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802 – 4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Foto: Jiří Honomichl ©
Některé klasicistní stavby nalezneme i v zámeckém parku v Krásném Dvoře. Apollonův chrám. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802 – 4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Foto: Jiří Honomichl © Gloriet.