Právo sociálního zabezpečení

Sociální práva Listina základních práv a svobod Čl. 30 1)Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele. 2) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. Čl. 31 Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Čl.32 1) Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena. 2) Ženě v těhotenství je zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající pracovní podmínky.

Právo sociálního zabezpečení Je souborem právních předpisů upravujících hmotné zabezpečení a služby, které stát (případně obec, kraj) zajišťuje, reguluje nebo poskytuje občanům, kteří v důsledku sociální události nemohou být výdělečně činní nebo výdělečně činní jsou, ale jejich příjem nestačí na krytí zvýšených výdajů se sociální událostí spojených. Sociální události: nemoc, úraz, těhotenství, mateřství, nezaopatřenost dítěte, invalidita, dosažení určitého věku, smrt, nedostatečný příjem, pracovní úraz a nemoc z povolání. Právní vztahy sociálního zabezpečení lze členit podle povahy sociální události na vztahy: 1) sociálního pojištění - zdravotního pojištění - nemocenského pojištění - důchodového pojištění 2) státní sociální podpory 3) sociální pomoci

Základní zásady sociálního zabezpečení 1) Univerzalita – uplatnění systému na všechny osoby žijící na území určitého státu 2)Uniformita – zabezpečit všechny oprávněné podle stejných (jednotných) pravidel 3)Komplexnost – úplné pokrytí kombinací dávek a služeb všech sociálních událostí 4)Adekvátnost – přiměřenost dávek a služeb sociálním potřebám a individ. přičinění 5) Garance a) právní - míra a způsob realizace ústavou zaručených práv - zaručenost individuálních nároků soudním přezkumem správních rozhodnutí - nepřípustnost odnětí celých nebo částí nabytých práv b) ekonomické - záruky solventnosti systému - zachování reálného obsahu dávek a služeb 6) Participace – ekonomická – účast na financování základních dávek - právní – účast na řízení nebo kontrole 7) Solidarita – zdroje prostředků sociálního zabezpečení jsou tvořeny osobami ekonomicky aktivními, ale využívají je i ti, kteří se v daném časovém okamžiku na jejich tvorbě nepodíleli - intergenerační (mladí – staří) - intragenerační (zdraví-nemocní, bohatí – chudí, bezdětní-s dětmi) 8) Zásluhovost – vázanost výše vyplácených dávek na výši příjmů

Koordinace národních systémů sociálního zabezpečení v EU Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č.883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení EP a Rady č.987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004 Koordinační pravidla zabezpečují, aby migrující pracovník neměl horší postavení než občané příslušného státu a aby neztrácel v důsledku přesídlení již získaná práva. Principy: - rovnosti zacházení ( zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti) - uplatňování právního řádu jediného státu (lex loci laboris) - sčítání dob pojištění (zachování práv během jejich nabývání) - zachování získaných nároků (výplata dávek do ciziny) - asimilace skutečností (přihlédnutí ke skutečnostem z jiného členského státu)

Zdravotní pojištění (zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění) (zákon č.592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. v p.z.) (zákon č.372/2011 Sb., o zdravotních službách ) (zákon č.373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách) Povinné pojištění, podle jehož jednotné právní úpravy se poskytuje oprávněným osobám zdravotní péče. Vznik: - narozením, jde-li o osobu s trvalým pobytem - získáním trvalého pobytu -dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu stala na území ČR zaměstnancem. Plátci pojistného: - zaměstnanec - zaměstnavatel - OSVČ - osoba bez zdanitelných příjmů s trvalým pobytem v ČR - stát Výše pojistného: 13,5% z vyměřovacího základu za rozhodné období

Nemocenské pojištění (zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění) Slouží k finančnímu zabezpečení osob v případě vzniku sociální události, kterou je dočasná pracovní neschopnost pro nemoc či úraz, nařízená karanténa, ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj, těhotenství a mateřství. Určeno především pro ekonomicky činné osoby. Účast povinná pro zaměstnance. Pro OSVČ účast dobrovolná. Dávky: 1) Nemocenské (při dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc, úraz a při karanténě) 2) Ošetřovné (při ošetřování nemocného dítěte do 10 let věku nebo jiného člena domácnosti, vyžaduje-li to jeho stav, při péči o zdravé dítě do 10 let v zákonem stanovených případech). Nenáleží OSVČ. 3) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (poskytovaný těhotným ženám,kojícím ženám a matkám do konce 9.měsíce po porodu při převedení na jinou práci). Nenáleží OSVČ. 4) Peněžitá pomoc v mateřství (poskytovaná v souvislosti s těhotenstvím, porodem a péčí o novorozené dítě)

Nemocenské pojištění Zaměstnanec je účasten pojištění : -vykonává-li zaměstnání na území ČR (dočasně i mimo, je-li místo výkonu práce trvale v ČR) -v cizině trvale pro zaměstnavatele se sídlem v ČR, má trvalý pobyt v ČR nebo v jiném státě EU - sjednaná částka započitatelného příjmu za kalendářní měsíc činí aspoň Kč. Zaměstnání malého rozsahu –pojištění jen v měsících, kdy bylo dosaženo částky Kč. Dohoda o provedení práce zúčtován v kalendářním měsíci příjem v částce vyšší než Kč. Pojištěncem je fyzická osoba, která je účastna pojištění ; po jeho zániku se považuje za pojištěnce osoba, které plyne-li ochranná lhůta - pro účely nemocenského – 7 kalendářních dnů pro účely peněžité pomoci v mateřství u žen, kterým zaniklo pojištění v době těhotenství – 180 kalendářních dnů. Účast OSVČ – pojištění vzniká dnem uvedeným v přihlášce, nejdříve dnem podání přihlášky. Zaniká- odhlášením, skončením SVČ, zánikem oprávnění k SVČ, pozastavením, neplacením pojistného. Denní vyměřovací základ zaměstnance – vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období se vydělí počtem kalendářních dnů v tomto období. Rozhodné období - 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Denní vyměřovací základ se upraví pro výpočet nemocenského a ošetřovného: Do první redukční hranice 90%, do druhé 60%, do třetí 30%, k částce nad třetí se nepřihlíží. ( v r : 1.RH – 901 Kč, 2. RH – Kč, 3. RH – Kč)

Nemocenské pojištění Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených zákonem. Nárok na výplatu dávky - vzniká splněním podmínek stanovených pro nárok na dávku a její výplatu a uplatněním nároku. Dávky se vyplácejí za kalendářní dny. Nemocenské Nárok - Dočasná neschopnost nebo karanténa trvá déle než 14 kalendářních dní. OSVČ - účast na pojištění OSVČ alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku DPN nebo nařízené karantény. Podpůrčí doba - od 15. dne DPN/karantény, nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku DPN. Fakultativně lze vyplácet nemocenské ještě nejdéle 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby. Nemocenské poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu třetího stupně – od 15.kalendářního dne trvání DPN /karantény nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů. Výše nemocenského - 60% denního vyměřovacího základu. Nemocenské pouze ve výši ½ uvedené částky při vzniku DPN -zaviněnou účastí ve rvačce, - bezprostřední následek opilosti nebo zneužité jiných omamných látek, - spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

Ošetřovné Nárok – zaměstnanec, který nemůže vykonávat zaměstnání z důvodu: a)- ošetřování dítěte mladšího 10 let, které onemocnělo nebo utrpělo úraz, - jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav pro nemoc/úraz nezbytně vyžaduje ošetřování jinou osobou, - členky domácnosti, která porodila, a její stav bezprostředně po porodu vyžaduje ošetřování b) péče o dítě mladší 10 let, protože -škola, školské či dětské zařízení jsou uzavřeny kvůli havárii, epidemii, jiné podobné události, - dítě má nařízenou karanténu a nemůže docházet do školy, školského či dětského zařízení -osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, byla přijata do zdravotnického lůžkového zařízení, byla jí poskytnuta komplexní lázeňská péče, porodila, byla jí nařízena karanténa Podmínka nároku – osoba žije se zaměstnancem v domácnosti (neplatí při ošetřování a péči o dítě do 10 let) V témže případě ošetřování (péče) náleží dávka jen jednou a jen jednomu z oprávněných ( 1x možnost vystřídání osob). Podpůrčí doba - 9 kalendářních dnů -16 kalendářních dnů pro osamělého zaměstnance pečujícího aspoň o 1 dítě do 16 let, které dosud neukončilo povinnou školní docházku -Výše ošetřovného - 60% denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Pěněžitá pomoc v mateřství Nárok – a) těhotná pojištěnka nejdříve od počátku 8.týdne před porodem pojištěnka, která porodila dítě b) pojištěnec - převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na zákl. rozhodnutí přísl. orgánu, c) -pečuje o dítě, jehož matka zemřela, d)-pečuje o dítě, je jeho otcem nebo manželem matky dítěte, která nemůže/nesmí o něj pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci e)-pečuje o dítě, je jeho otcem nebo manželem matky dítěte, s kterou uzavřel písemnou,ověř. dohodu, že bude o dítě pečovat; účinnost dohody nejdříve od počátku 7.týdne po porodu Podmínka nároku – účast pojištěnce na pojištění alespoň po 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech před nástupem na peněžitou pomoc. OSVČ – kromě této podmínky ještě účast na pojištění OSVČ alespoň 180 dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. Do doby účasti na pojištění se započítá: - doba úspěšně ukončeného studia na SŠ, VOŠ, VŠ - doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu 3.stupně Podpůrčí doba - 28 týdnů u pojištěnky, která dítě porodila - 37 týdnů u pojištěnky, která porodila 2 a více dětí a pečuje alespoň o 2 z nich - 22 týdnů u pojištěnce v písm. b) až e) - 31 týdnů u pojištěnce v písm. b) až e), pečuje-li alespoň o 2 děti Výše peněžité pomoci v mateřství: 70% denního vyměřovacího základu za kalendářní den

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Nárok – zaměstnankyně/příslušnice, převedená na jinou práci: - z důvodu, že předtím konala práci zakázanou těhotným ženám, matkám do konce 9. měsíce po porodu a kojícím zaměstnankyním (vyhl. č.180/2015 Sb./vyhl. 432/2004 Sb.), -podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře, protože práce ohrožuje těhotenství, zdraví, kojení, - těhotná zaměstnankyně činná v uměleckém souboru, která již nemůže veřejně vystupovat, pokud dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu než před převedením. Pro účely nároku se za převedení považuje také – snížení množství požadované práce, pracovního tempa, zproštění výkonu některých prací, - přeložení do jiného místa nebo na jiné pracoviště, - zproštění výkonu noční práce. Podpůrčí doba: za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení; u těhotné zaměstnankyně nejdéle do počátku 6.týdne před očekávaným dnem porodu, Výše vyrovnávacího příspěvku: rozdíl mezi denním vyměřovacím základem ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci (ustanovení příslušnice na jiné služební místo) a průměrem jejich započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v kalendářních měsících po převedení.

Důchodové pojištění (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění) (zákon č.592/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) I.Pilíř – základní důchodové pojištění (povinný, všeobecný, organizovaný a garantovaný státem Slouží k hmotnému zabezpečení osob v případě stáří, invalidity a úmrtí živitele. Dávky: Důchody přímé: - Starobní důchod - Invalidní důchod (pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně) Důchody pozůstalých: - Vdovský a vdovecký důchod - Sirotčí důchod Všechny důchody jsou obligatorní, tj. při splnění v zákoně stanovených podmínek vzniká na ně nárok všem osobám.

Doplňkové důchodové systémy - zákon č.42/1994 Sb., o penzijním připojištění se stát. příspěvkem - zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření - zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření II.pilíř – důchodové spoření (dobrovolný) – od (zrušení k ) Účast vzniká uzavřením smlouvy s penzijní společností, pojistné: 3% vyvedena (opt -out) ze základního pilíře + 2% přidaná = 5%. Není garance nezáporného zhodnocení. Dávky: - doživotní starobní důchod - doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního na 3 roky - starobní důchod na 20 let - sirotčí důchod na 5 let III.pilíř – doplňkové penzijní spoření (dobrovolný) Individuální spoření se státním příspěvkem u transformovaných penzijních fondů nebo penziijních společností. Není zde (na rozdíl od penzijního připojištění) garance nezáporného zhodnocení. Dávky:- penze - jednorázové vyrovnání - odbytné „Předdůchody“.

Životní a existenční minimum (zákon č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, v platném znění) Životní minimum je minimální hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (nezahrnuje náklady na bydlení). Částka životního minima pro jednotlivce činí měsíčně Kč. Existenční minimum je minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Částka existenčního minima osoby činí měsíčně Kč.

Státní sociální podpora (zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění) Jde o systém dávek, kterými se stát přispívá především na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby rodin a dětí, ale i na některé další sociální události. Náklady na dávky i na řízení o nich hradí v plném rozsahu stát. 1) Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu (testované) - přídavek na dítě - příspěvek na bydlení - porodné 2) Ostatní dávky (netestované) - rodičovský příspěvek - pohřebné

Sociální pomoc Jde o součást systému sociálního zabezpečení, která představuje „záchrannou sociální síť“ a zaručuje tak poskytnutí sociální ochrany každému, kdo ji potřebuje. Funkce: a) předcházet vzniku chudoby, a pokud již nastane, zmírňovat její dopady, aby nedošlo k sociálnímu vyloučení (systém pomoci v hmotné nouzi) b) předcházet vzniku sociálního vyloučení, a pokud již nastane, začleňovat tyto osoby zpět do společnosti (systém sociálních služeb) Systém sociální pomoci: 1) Dávky pro osoby se zdravotním postižením 2) Pomoc v hmotné nouzi 3) Sociální služby

ad 1) Osoby se zdravotním postižením (zák.č. 329/2011, o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením)) a) Průkaz osoby se zdravotním postižením (§ 34-36) (TP, ZTP, ZTP/P) – nárok na poskytování výhod b) Dávky - Příspěvek na mobilitu - Příspěvek na zvláštní pomůcku

ad 2) Pomoc v hmotné nouzi (zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, v platném znění) Účelem systému je poskytnutí pomoci k zajištění základních životních podmínek osobám s nedostatečnými příjmy (tj., které jsou v hmotné nouzi). Náklady na dávky hradí stát. Každý má nárok na základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení. Dávky: - příspěvek na živobytí - doplatek na bydlení -mimořádná okamžitá pomoc

ad 3) Sociální služby (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění) Právní úprava obsahuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Výše příspěvku: 800 (3 000) Kč. Náklady hradí stát. Sociální služby: 1) Sociální poradenství (základní a odborné) 2) Služby sociální péče (např. osobní asistence, pečovatelská služba, denní stacionáře, domovy pro seniory, chráněné bydlení) 3) Služby sociální prevence (např. azylové domy, kontaktní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, domy na půl cesty, služby následné péče, noclehárny) Sociální služby se poskytují bezplatně nebo za částečnou či plnou úhradu.