Základy soustružení - test
1. Podstata soustružení spočívá v tom, že: Základy soustružení 1. Podstata soustružení spočívá v tom, že: A při soustružení se obrobek i nástroj otáčí, zatímco suport se obvykle pohybuje přímočaře B při soustružení se obrobek neotáčí, zatímco nástroj, tj. nůž případně osové nástroje se otáčí ve směru hlavního řezného pohybu C C při soustružení se obrobek otáčí, zatímco nástroj, tj. nůž, se obvykle pohybuje přímočaře D při soustružení se obrobek otáčí proti směru výsledné řezné síly, zatímco nástroj, tj. nůž, se pohybuje rovnoběžně s osou
2. Mezi pracovní možnosti soustružení nepatří obrábění: Základy soustružení 2. Mezi pracovní možnosti soustružení nepatří obrábění: A vnitřních a vnějších válcových či kuželových ploch, řezání či soustružení vnitřních i vnějších závitů, B vnitřních a vnějších tvarových ploch, zapichování, upichování, vypichování, D C smirkování, pilování, rýhování, vroubkování D děr a veškeré osové operace, obrábění vnějších šestihrannů
3. Z hlediska konstrukce rozdělujeme soustruhy na: Základy soustružení 3. Z hlediska konstrukce rozdělujeme soustruhy na: A hrotové, portálové, svislé, revolverové, speciální B hrotové, čelní, rovinné, revolverové, speciální D C hrotové, čelní, svislé, univerzální, na ozubená kola D hrotové, čelní, svislé, revolverové, speciální
4. Z hlediska automatizace rozdělujeme soustruhy na: Základy soustružení 4. Z hlediska automatizace rozdělujeme soustruhy na: A ovládané ručně, poloautomaty, automaty - křivkové, programové řízené - NC a CNC B ovládané ručně, poloautomaty, automaty - křivkové, produkční A C ovládané ručně, poloautomaty, automaty - křivkové, univerzální D ovládané ručně, poloautomaty, automaty - křivkové, programové řízené - vačky, šablony
5. Podle tvaru tělesa soust. nože dělíme nože na: Základy soustružení 5. Podle tvaru tělesa soust. nože dělíme nože na: A přímé, ohnuté, prohnuté, osazené B hrubovací, revolverové, automatové A C ubírací, zapichovací, upichovací, vyvrtávací, tvarové D hrubovací a hladící
6. Podle polohy hlavního ostří soust. nože dělíme nože na: Základy soustružení 6. Podle polohy hlavního ostří soust. nože dělíme nože na: A nástrojové rychlořezné oceli, s břitovými destičkami ze slinutých karbidů B zapichovací, upichovací, vyvrtávací D C tvarové, přímé, ohnuté D pravé, levé, souměrné
7. Mezi základní druhy upnutí obrobků na soust. patří upnutí do: Základy soustružení 7. Mezi základní druhy upnutí obrobků na soust. patří upnutí do: A univerzálního dělícího přístroje a strojních svěráků B univerzální tří nebo čtyř čelisťová sklíčidla, kleštiny, upnutí mezi hroty pomocí unášecí desky a unášecího srdce B C sklíčidla, kleštiny, pomocí úhelníků, na trny a pomocí otočného stolu D sklíčidla, kleštiny, pomocí úhelníků, na trny a pomocí strojních svěráků
8. Univerzální sklíčidla používáme při upínání: Základy soustružení 8. Univerzální sklíčidla používáme při upínání: A rozměrově nenáročných součástí ve velkosériové výrobě, u součástí přírubovitého tvaru používáme tzv. měkké čelisti B rozměrově náročných součástí v malosériové výrobě, u součástí přírubovitého tvaru používáme tzv. měkké čelisti D C rozměrově nenáročných součástí v kusové a malosériové výrobě, u součástí přírubovitého tvaru používáme tzv. kalené čelisti D rozměrově nenáročných součástí v kusové a malosériové výrobě, u součástí přírubovitého tvaru používáme tzv. měkké čelisti
9. Kleštiny slouží k upínání obrobků: Základy soustružení 9. Kleštiny slouží k upínání obrobků: A především tyčového materiálu v kusové výrobě, k výhodám patří rychlé upnutí, nedeformuje se součást, vysoká přesnost B především tyčového materiálu ve velkosériové a hromadné výrobě, k výhodám patří rychlé upnutí, nedeformuje se součást, vysoká přesnost B C především tyčového materiálu ve velkosériové a hromadné výrobě, k nevýhodám patří zdlouhavé upínání, nedeformuje se součást, vysoká přesnost D především tyčového materiálu ve velkosériové a hromadné výrobě, k výhodám patří rychlé upnutí, k nevýhodám - deformace součásti, poměrně nízká přesnost
10. Opěrné hroty upnuté v koníku mohou být: Základy soustružení 10. Opěrné hroty upnuté v koníku mohou být: A pevné a otočné, s kulovým zakončením, zploštělé B pevné, s kulovým zakončením, zploštělé, osazené A C pevné a otočné, s kulovým zakončením, zploštělé, přírubovité D pevné a otočné, s jehlanovitým zakončením, zploštělé
B Základy soustružení 11. Unášecí srdce slouží: A k přenášení kroutícího momentu z obrobku na vřeteno B k přenášení kroutícího momentu z vřetene na obrobek B C k řízení technologického procesu obrábění D k zabezpečení optimálního odebírání povrchové vrstvy obráběného materiálu
12. Soustružnické nože upínáme tak, aby: Základy soustružení 12. Soustružnické nože upínáme tak, aby: A vyložení nože nepřesahovalo pokud možno pětinásobek výšky tělesa nože, nůž upínáme do osy soustružení B vyložení nože nepřesahovalo pokud možno 1,5 násobek výšky tělesa nože, nůž upínáme pod osu soustružení C C vyložení nože nepřesahovalo pokud možno 1,5 násobek výšky tělesa nože, nůž upínáme do osy soustružení D vyložení nože nepřesahovalo pokud možno trojnásobek výšky tělesa nože, nůž upínáme nad osu soustružení
13. Osové nástroje upínáme do: Základy soustružení 13. Osové nástroje upínáme do: A do dvoučelisťových a tříčelisťových sklíčidel, přímo do pinoly koníku prostřednictvím redukčních pouzder, do kleštin B do dvoučelisťových a tříčelisťových sklíčidel, do kleštin, prostřednictvím redukčních pouzder, do rychloupínací hlavy s pevnou a volnou vložkou C C do dvoučelisťových a tříčelisťových sklíčidel, přímo do pinoly koníku, prostřednictvím redukčních pouzder, do rychloupínací hlavy s pevnou a volnou vložkou D do dvoučelisťových a tříčelisťových sklíčidel, přímo do pinoly koníku, kleštin, do rychloupínací hlavy s pevnou a volnou vložkou
14. Hloubku řezu při soustružení vypočítáme ze vztahu: Základy soustružení 14. Hloubku řezu při soustružení vypočítáme ze vztahu: A h = D - d / 2 B h = ( D - d ) . 2 B C h = ( D + d ) . 2 D h = ( D + d ) / 2
15. Posuv – s při soustružení je: Základy soustružení 15. Posuv – s při soustružení je: A dráha, kterou urazí nástroj buď za jednu otáčku obrobku, nebo za určitou časovou jednotku - m/s B dráha, kterou urazí nástroj buď za jednu otáčku obrobku, nebo za určitou časovou jednotku - m/min (mm/min) B C dráha, kterou urazí nástroj buď za jednu otáčku obrobku, nebo za určitou časovou jednotku - mm/hod D dráha, kterou urazí nástroj buď za jednu otáčku obrobku - mm/ot
Použité zdroje: KARAFIÁTOVÁ, Stanislava a Ivo LANGER Použité zdroje: KARAFIÁTOVÁ, Stanislava a Ivo LANGER. Technologie soustružení. 1.vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, 1998. ISBN 80-7200-239-2. KOCMAN, K., PROKOP, K. Technologie obrábění. Brno: Akademické nakladatelství CERN Brno, s.r.o., 2001. 274 s. ISBN 80-214-196-2. LEINVEBER, Jan a Pavel VÁVRA. Strojnické tabulky: pomocná učebnice pro školy technického zaměření. 5., upr. vyd. Úvaly: Albra, 2011, xiv, 927 s. ISBN 978-80-7361-081-4. HLUCHÝ, Miroslav, Jan KOLOUCH a Rudolf PAŇÁK. Strojírenská technologie 2. 2., upr. vyd. Praha: Scientia, 2001, 316 s. ISBN 80-718-3244-8. HLUCHÝ, Miroslav, Rudolf PAŇÁK a Oldřich MODRÁČEK. Strojírenská technologie 1. 3., přeprac. vyd. Praha: Scientia, 2002, 173 s. ISBN 80-718-3265-0.220 s. ISBN 807183-024-0