Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Politologie a mezinárodní vztahy Analýza příčin, průběhu a řešení vybraných ozbrojených konfliktů

Mgr. Richard Stojar, Ph.D. Centrum bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzita obrany Kounicova Brno

IRÁK: VÝCHODISKA SOUČASNÉ BEZPEČNOSTNÍ SITUACE Historické determinanty Operace Irácká svoboda Vývoj od roku 2003 do 2009

V roce 1921 byla ustavena monarchie pod vládou Hášimovců (pod britským protektorátem). 3. října 1932 formálně vyhlášena nezávislost iráckého království. Během II. světové války se země orientuje na Německo, a proto je opětovně vojensky obsazena britskou armádou – vytvoření Arabské federace s Jordánskem – vojenský převrat, zavraždění krále i regenta, zrušení monarchie, rozpuštění Arabské federace. Rozhodující politickou silou se stává strana Baas, která se v roce 1963 poprvé dostává k moci. Po jejím svržení se opět dostává k vládě nad Irákem v roce HISTORICKÉ DETERMINANTY

Baas – česky „Socialistická strana arabské obrody“. Byla založena v dubnu 1940 v Damašku jako arabské sekulární nacionalistické hnutí bojující proti koloniálním mocnostem. Stranu založil syrský křesťan Michel Aflak. Baas funguje jako panarabská strana v Sýrii, kde zastává vedoucí pozici od roku 1963, dále existovala v Iráku (dnes zakázána), v Súdánu, Libanonu, Jemenu, Bahrajnu a v Mauretánii. Ideologicky Baas kombinuje socialismus, arabský nacionalismus a panarabismus. V roce 1966 se strana z ideologických důvodů rozštěpila: zatímco syrská strana měla blíže k SSSR, irácká větev udržovala nezávislé (centristické) postoje, v omezené míře spolupracovala s USA. Obě strany si ponechaly původní název a udržovaly paralelní struktury v arabském světě. Baas používá motto: "Jednota, svoboda, socialismus." Jednota symbolizuje sjednocení všech Arabů, svoboda odkazuje na nezávislost a socialismem je myšlena idea arabského socialismu, nikoliv však marxismu. STRANA BAAS

1979 – prezidentem Iráku se stává Saddám Husajn – irácko-íránská válka (použity chemické zbraně) – použití chemických zbraní pro Kurdům Irák okupuje Kuvajt Operace „Pouštní štít“ a „Pouštní bouře“ – potlačení povstání šíitů na jihu Iráku. Pro roce 1991 se Irák ocitá v mezinárodní izolaci, dochází k ekonomickému úpadku a růstu sociálního napětí ve společnosti. Po roce 1991 probíhají v Iráku inspekce OSN pátrající pro zbraních hromadného ničení. HISTORICKÉ DETERMINANTY

Irák odmítá spolupráci s OSN a ostentativně porušuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 715, 778, 949, 1060, 1115, 1134, 1137, 1205, 1441, zneužívá programu ekonomicko-humanitární spolupráce, znovuvyzbrojuje armádu, otevřeně podporuje palestinské teroristy. Po 11. září 2001 je Irák obviňován ze spolupráce s Al-Káidou a z držení zbraní hromadného ničení. 20. března mezinárodní koalice v čele s USA zahajuje vojenský útok na Irák. Útok se opírá o klauzuli rezoluce RB OSN č. 1441: „Rada bezpečnosti opakovaně varuje Irák, že v případě porušování svých povinností (vyplývajících z rezolucí RB) se vystavuje vážným důsledkům.“ OPERACE IRÁCKÁ SVOBODA

George W. Bush: „Naše úsilí je spravedlivé a poslouží světovému míru a mezinárodní bezpečnosti. Naše poslání je jasné: odzbrojit Irák od zbraní hromadného ničení, ukončit podporu terorismu Saddámem Husajnem a osvobodit irácký lid.“ Tony Blair (k úkolu mezinárodní koalice): „…jsou tam proto, aby odstavili Saddáma Husajna od moci a zajistili, že Irák bude odzbrojen a zbaven všech programů vývoje chemických, biologických a jaderných zbraní.“ 1. května 2003 – ukončení horké fáze konfliktu. říjen 2004 – oficiálně ukončeno neúspěšné pátrání pro zbraních hromadného ničení. CÍLE OPERACE IRÁCKÁ SVOBODA

První lokální střety s okupačními silami ve Fallúdži, Mosúlu, Tikrítu, Basře. Vytvořena Prozatímní koaliční správa (CPA). Rozpuštění ozbrojených sil a restrukturalizace bezpečnostního aparátu. Zahájeny inspekce OSN. Zahájeny programy ekonomické obnovy Iráku. Prosinec 2003 – vytvoření trestního tribunálu pro potrestání představitelů bývalého režimu. HLAVNÍ UDÁLOSTI ROKU 2003

Nárůst počtu konfliktů a okupačními silami a jejich rozšiřování (Nadžaf). Příchod zahraničních bojovníků, zejm. z Al-Káidy (Músá Abú Zarkáví). Duben – aféra Abú Ghrajb. 28. června 2004 – moc přebírá oktrojovaná Vládní rada (předseda Ajád Alláví). Přes zhoršování bezpečnostní situace dochází k ekonomickému růstu, podpořenému masivní zahraniční pomocí a zrušením embarga OSN. HLAVNÍ UDÁLOSTI ROKU 2004

Leden 2005 – první demokratické volby: Sjednocená irácká koalice - 48% (šiíté) Sjednocená kandidátka Kurdistánu - 26% (Kurdové) Irácká kandidátka - 28% (sekulární hnutí, Alláví) Sunnitské subjekty volby bojkotovaly a přišly o adekvátní politické zastoupení, nicméně vítězové voleb umožnili sunnitům podílet se na vládě. 15. října 2005 – ve všelidovém referendu je schválen text nové ústavy (zaručuje demokratický systém, práva menšin aj.). Zahájen soud se Saddámem Husajnem. 15. prosince – parlamentní volby podle nové ústavy. HLAVNÍ UDÁLOSTI ROKU 2005

Na základě voleb dochází k obměně politického vedení země: Džalál Talabání – prezident (Kurd) Adil Abd al-Mahdí – viceprezident (šíita) Tárik al-Hašímí – viceprezident (sunnita) Núrí Málikí – premiér (šíita) Únor 2006: Sámara - eskalace náboženského násilí – válka mešit. Narušení operací Al-Káidy, zabití Abú Músá Zarkávího. Mění se charakter násilí – od přímého střetu s okupačními silami nebo vládními silami k útokům na civilní obyvatelstvo (bombové útoky, sebevražedné útoky). 30. prosince – poprava Saddáma Husajna. HLAVNÍ UDÁLOSTI ROKU 2006

Nová americká strategie pro Irák: 1. předávání vedení a odpovědnosti irácké vládě, 2. pomoc iráckým bezpečnostním složkám při ochraně civilního obyvatelstva, 3. izolace extrémistů, 4. vytvoření prostoru pro politická řešení problémů, 5. oživení politického a ekonomického úsilí o obnovu, 6. přizpůsobení strategie regionálnímu kontextu Blízkého a Středního Východu. Současně dochází k navýšení počtu amerických vojáků a širšímu zapojování iráckých bezpečnostních složek při udržování pořádku. HLAVNÍ UDÁLOSTI ROKU 2007

Dochází ke zlepšování a stabilizaci bezpečnostní situace. Od poloviny roku 2007 dochází k poklesu útoků o 60%. Dochází k zainteresování bývalých nižších baasistických struktur na stabilní bezpečnostní situaci („Synové Iráku“). „Sawva“ (probuzení) – aktivní účast sunnitů na zajišťování bezpečnosti sunnitských oblastí. Irácká vláda přebírá stále větší odpovědnost za bezpečnostní situaci a disponuje již k tomu adekvátním bezpečnostním aparátem. HLAVNÍ UDÁLOSTI ROKU

Stahování prvních amerických jednotek. Uzavřena dohoda o odchodu okupačních vojsk do roku Barrack Obama: „Let me say this as plainly as I can: by August 31, 2010, our combat mission in Iraq will end.“ HLAVNÍ UDÁLOSTI ROKU

Obsah přednášky: Historické determinanty Operace Trvalá svoboda Vývoj od roku 2001 do 2008 Afghánistán: VÝCHODISKA SOUČASNÉ BEZPEČNOSTNÍ SITUACE

Oblast britsko-ruského soupeření v 19. století – Great Game Durandova linie- demarkační linie mezi Afghánistánem a Britskou Indií (1893) vymezuje současnou afghánsko-pákistánskou hranici a rozděluje paštunská kmenová území Afghánistán získává uznání nezávislosti od Velké Británie po tzv. třetí anglo- afghánské válce v roce 1919 Pokus o modernizaci tradiční společnosti ústí v odpor kmenových vůdců a změnu vlády Vláda rodinného klanu Záhir šáha : nejdelší období stability v Afghánistánu 1973 – premiér Dáúd Khan organizuje státní převrat – vyhlášena Afghánská republika – boj s opozicí 1978 Státní převrat –Lidová demokratická strana Afghánistánu (PDPA) se dostává k moci Modernizace společnosti : sekulární vláda, rovnoprávnost žen atd.- odpor ve venkovských oblastech HISTORICKÉ DETERMINANTY

Do roku 1992 existence centrální vlády (prezident Nadžibuláh a ALA) Po pádu Nadžibuláha: spory mezi islamistickými skupinami, boj nové vlády (Severní aliance) s paštunskými kmeny, faktická anarchie Nový ozbrojený konflikt: v roce tis. obětí jen v Kábulu Taliban : vznik radikální náboženská skupina s podporou pákistánských tajných služeb Taliban v roce 1996 obsazuje Kábul a vyhlašuje islamistický stát V roce 2000 kontroluje 95% území Afghánistánu a poskytuje zázemí pro al- Kaidu Po 11/ Taliban odmítá vydat Usámu bin Ládina HISTORICKÉ DETERMINANTY

2001 – operace ke zničení Al-Kaidy a teroristických základen v Afghánistánu CIA, US Army special forces a letectvo podporují ofenzívu Severní aliance (Uzbekové, Tádžikové) proti Talibanu úspěšná operace má za následek, že se k Severní alianci přidává řada lokálních kmenových bojůvek (warlords) 2002 Hamid Karzai jmenován dočasným prezidentem- etnický Paštun ze stejného klanu, který podporoval královskou rodinu 2003 přijata ústava, Afghánistán vyhlášen islámskou republikou 2004 shromáždění klanových vůdců - velké shromáždění - potvrzena ústava sílí intenzita odporu: nový Taliban zahajuje rozsáhlé teroristické a guerillové akce vůči zahraničním silám (Enduring Freedom, ISAF) a domácí státní správě Kontinuální snaha o eliminaci Talibanu, aplikace nových postupů COIN, od 2008 snaha po afganizaci konfliktu Operace Enduring Freedom

Mgr. Richard Stojar, Ph.D. Centrum bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzita obrany Kounicova Brno