Využití radarů při chladném počasí Nebezpečné povětrnostní jevy (zejm. konv. bouře) a jejich detekce Milan Šálek

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Bouřky Tereza Venhudová.
Advertisements

POČASÍ PODNEBÍ je okamžitý stav troposféry v určitém místě na Zemi, který lze vyjádřit pomocí tzv. meteorologických prvků je dlouhodobý stav troposféry.
ATMOSFÉRA.
Turbulence.
Zemská atmosféra - stavba - soustředné vrstvy - různé vlastnosti
Meteorologie: Bouřky a doprovodné jevy
Základy meteorologie.
Extrémní fenomény počasí
Radarová meteorologie – dopplerovské radary
CYKLONA EMMA A JEJÍ PROJEVY V HOŘICÍCH Bc. Radek TOMÁŠEK.
Průvodce bouřkovou oblačností
SkyWarn CzechoSlovakia
Bouřky a průvodní jevy.
Člověk a příroda.
Silné konvektivní bouře
ATMOSFÉRA = vzdušný obal Země.
Zajímavé případy iniciace Jan Sulan Družicové analýzy z
Nebezpečné jevy v letectví
Meteorologie: nebezpečné jevy 3
Příjemce Základní škola, Třebechovice pod Orebem, okres Hradec Králové Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.1.05/ Název projektu Digitalizace výuky.
Příroda a já.
Přírodní katastrofy.
ENERGIÍ NABITÁ ATMOSFÉRA
Přírodní katastrofy.
ATMOSFÉRA atmosféra = plynný (vzdušný) obal Země Složení vzduchu:
Název šablony:Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd zaměření VM:6. ročník – Člověk a příroda – Zeměpis – atmosféra, větry autor VM:Ondřej.
Název Atmosféra Předmět, ročník Zeměpis, 1. ročník Tematická oblast
Tlak a proudění vzduchu
POČASÍ.
Krausová, Ničová, Jirotková
FYZIKA ZEMSKÉ ATMOSFÉRY 3
FYZIKA ZEMSKÉ ATMOSFÉRY 2
ATMOSFÉRA Vzdušný obal Země Video: počasí, klima, tornádo a hurikán.
Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“
Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/
Přírodní katastrofy Některé přírodní procesy probíhají tak rychle a intenzivně, že způsobují velké materiální škody a zanechávají po sobě oběti na životech.
Semestrální práce z předmětu Ekologie na téma:Hurikány
AMERIKA – PŘÍRODNÍ POMĚRY
TROPICKÉ CYKLÓNY petr klika.
Člověk a příroda Šárka Košťálová 8.B.
POČASÍ A PODNEBÍ Mgr. Petr Králík.
VY_32_INOVACE_ 11 Tornáda Tornáda.
Počasí L. Hronová, 8. K 2014.
EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ
Bouřka,oblaky,déšť a kroupi
PODNEBÍ AMERIKY A Kliknutím na obrázky spustíte video – hurikány a tornáda.
Tornáda.
UKÁZKY APLIKACÍ VW RPP Č.BUDĚJOVICE.
Milan Šálek Využití radarů v horských oblastech Využití radarů při chladném počasí Nebezpečné povětrnostní jevy (zejm. konv. bouře) a jejich.
Říční povodně Tsunami Atmosférické katastrofy
Atmosféra autor: Mgr. Jana Mikešová
Oběh vzduchu na Zemi autor: Mgr. Jana Mikešová
Počasí. obsah počasí sluneční záření, teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, oblačnost, vodní srážky, tlak vzduchu, vítr předpověď počasí pozorování počasí.
Podnebí, podnebné pásy.
Elektronické učební materiály - II. stupeň Zeměpis Autor: Mgr. Miluše Džuberová Atmosféra tornádo bouřka led oblačnost.
OBĚH VZDUCHU V ATMOSFÉRĚ
Podnebí ČR.
6. Systémy počasí počasí – okamžitý stav atmosféry (ve vrstvě od zemského povrchu po tropopauzu), charakterizované souborem meteorologických prvků (např.
Meteorologie Řízení letového provozu České republiky
M II/3 Búrky.
N. Petrovičová, A. M. Šimková, T. lányiová, M. MATUŠKOVÁ
Podnebí typické střídání čtyř ročních období Co ovlivňuje podnebí? a)
TORNÁDO Jméno: Solovský Marek Škola: VOŠ a SPŠE Olomouc
Autor: Mgr.Renata Viktorinová
JAK SE RODÍ POČASÍ.
ATMOSFÉRA = vzdušný obal Země.
Témata: Všeobecná cirkulace atmosféry Místní větry
ČR leží v mírném p. p. střídají se 4 roční období
ATMOSFÉRA PLYNNÝ OBAL ZEMĚ.
ATMOSFÉRA.
Transkript prezentace:

Využití radarů při chladném počasí Nebezpečné povětrnostní jevy (zejm. konv. bouře) a jejich detekce Milan Šálek

Problémy s využitím radarů v horských oblastech Problémy: –částečné nebo úplné zastínění –orografické zesílení mechanismem „seeder- feeder“+specifický rozdělení kapek Řešení (nedokonalé): –více (blízkých) radarů (X-band ?) –korekce na orografické zesílení: Klimatologie nebo numerické (NWP) modely

Povodně v červenci 1997 Intenzívní trvalé deště v době od 5. do 8. července 1997 silné orografické zesílení

6-hodinové srážky na stanici Lysá hora a Ostrava- Mošnov a rychlost větru na stanici Lysá hora v období

Problémy s využitím radarů v chladném klimatu (nebo v zimní sezóně) Problémy: –při sněžení menší odrazivost vlivem pevné fáze (dielektrická konstanta) –částečná kompenzace tvarem vloček –nižší výška tvorby i zesílení srážek –při vyšších teplotách častý Bright Band Řešení: –více „vzájemně se vykrývajících“ radarů (X-band ?) –VPR korekce

Využití metod dálkové detekce pro analýzu a předpověď nebezpečných povětrnostních jevů (NPJ, angl. Severe Weather) NPJ: Atmosférické jevy představující riziko pro zdraví a majetek občanů Úloha dálkové detekce: identifikace a zpřesnění vývoje NPJ, především v mezoměřítku (desítky km) a s časovým předstihem předpovědi do několika hodin (nowcasting) Velmi významná úloha: Nebezpečné (silné) konvektivní bouře, menší úloha při výskytu jevů „synoptických“ rozměrů (stovky-tisíce km, např. Kyrill)

Využití metod dálkové detekce při výskytu NPJ (pokr.) Identifikace typu jevu (koncepčního modelu, např. typu fronty, konvektivního systému apod.)

Konvektivní bouře Hluboká (vlhká) konvekce (tj. se srážkami), která je provázená nebezpečnými povětrnostními jevy Konvektivní bouře pro svůj vývoj vyžaduje – dostatek vlhkosti –(podmíněnou) instabilitu Stádia vývoje konvektivní bouře –stádium vývoje –stádium zralosti –stádium rozpadu

Konvektivní bouře Stádium vývoje –rostoucí Cb, silný vzestupný proud –malé srážky –trvání kolem 10 minut –ojedinělé blesky

Konvektivní bouře Stádium zralosti –přítomné vzestupné i sestupné pohyby –výskyt silného deště, četných blesků, silného větru a krup –možnost výskytu tornáda –trvá minut, ale i několik hodin v závislosti na typu bouře

Konvektivní bouře Stádium rozpadu –Slábnoucí výstupné pohyby a srážky –ještě trvá nebezpečí silného větru a blesků

Typy konvektivních bouří Jednobuněčná bouře (Single Cell, Pulse): –většinou slabá, krátkodobá Multicela (Multicell, Multicell Cluster): –nejběžnější typ –oblast buněk které se pohybují/vyvíjejí se přibližně stejným směrem Squall Line (Multicell Line): –Více buněk, které jsou organizovány do výrazné linie, Supercela (Supercell): –Nejsilnější typ bouře, provázená extrémním počasím

Silná konvektivní bouře (severe convective storm) Konvektivní bouře se považuje za silnou (nebezpečnou), jestliže splňuje aspoň jednu z následujících podmínek (platné pro USA): –Kroupy v průměru 2 cm a více –Vítr v nárazech 100 km a více –Výskyt tornáda

Jednobuněčná bouře minut Jen ojediněle nebezpečná Silný déšť a tornádo jen vzácně Neinteraguje s ostatními buňkami

Jednobuněčná bouře

Multicela Nejběžnější typ bouře Každá buňka v multicele je v rozdílném stádiu vývoje Každá buňka může trvat minut, ale celá multicela i několik hodin Přítomné přívalové srážky, downbursty, kroupy malé až střední velikosti, ojediněle i slabá tornáda

Multicela

Squall line Pás bouřek, které vykazují zřetelnou zónu húlav u přední hranice bouří Nejsilnější srážky jsou ve středu pásu Je zdrojem přívalových srážek, krup a tornád Silné downbursty někdy vedou k „prohnutí“ a k tzv. “bow echo”, které diagnostikuje silný vítr ve velkém rozsahu („derecho“)

Squall line

Squall line – Bow Echo

Supercela Vzácný typ bouře, ale s velmi nebezpečnými projevy Výstupný proud rotuje (mesocyklóna) Výskyt velkých krup (až kolem 5 cm) Extrémní srážky Silné downbursty Silná tornáda

Supercela

Hook echo „Háčkovité“ echo, struktura háčku Rys supercely, zejm. tornádické

- nejsilnější tornáda vždy vázána na tzv. supercelární bouře (supercely) - pouze asi 15 až 20% všech supercel je doprovázeno tornádem - slabší tornáda mohou mít nesupercelární původ - čím silnější tornádo, tím je pravděpodobnost jeho výskytu menší - na určitý počet slabších tornád připadá vždy jedno tornádo silnější - tornáda se vyskytují na celém světě, pouze někde častěji než jinde - každé místo na Zemi může být zasaženo tornádem (kromě polárních oblastí), pouze pravděpodobnost výskytu je různá Tornádo Tornádo - vír s vertikální osou rotace, vyskytující se pod konvektivními bouřemi, který se alespoň jednou během své existence dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm způsobil škody

Typická struktura tornáda 1 – spodní základna bouře, 2 – „wall cloud“, 3 – rotující sloupec nebo kužel vzduchu, 4 – kondenzační chobot, kornout či nálevka, 5 – vír prachu, větví, trosek…

Neplést si TORNÁDA s HURIKÁNY, CYKLÓNY, TAJFUNY…

Tornáda: Tropické cyklony: typický průměr:desítky až stovky METRŮ 500 až 1500 KILOMETRŮ doba života:desítky sekund až desítky minut jeden až dva TÝDNY Hurikány, tajfuny, cyklony

Nezaměňovat tornáda s prašnými či písečnými víry, vznikajícími nad prohřátým terénem za slabého proudění !!!

Tromba - souhrnný název pro všechny víry s vertikální osou rotace (tedy zahrnující jak tornáda, tak prašné či písečné víry, „vodní smrště“ a další podobné jevy), bez ohledu na mechanizmus jejich vzniku

Oklahoma City, 3. května 1999

Obrázky radaru Twin Lakes, OK, , UTC vlevo: Z, vpravo: Doppl. rychlost (k radaru: zeleně)

Tornádo 31. května 2001 video závěrečné fáze tornáda, savé víry

Tornádická supercela v Posázaví

20. července 2001 Brno

20. července 2001 Brno

DOWNBURST, MICROBURST burst = vřítit se, vybouchnout, prudké zvýšení … běžný downdraft („sestupný konvektivní proud“) prudké zesílení downdraftu = downburst, microburst

DOWNBURST, MICROBURST burst = vřítit se, vybouchnout, prudké zvýšení … „DOLŮ-STUDENO-VZDUCHO-PLESK“ „PROPAD STUDENÉHO VZDUCHU“

Downburst 31. května 2001 (Posázaví) DOWNBURST, MICROBURST

Microburst 31. května 2001 (Posázaví)

Tornado Fujita Scale F ScaleTypeStrengthWinds 0GaleWeak40-72 mph 1ModerateWeak mph 2SignificantStrong mph 3SevereStrong mph 4DevastatingViolent mph 5IncredibleViolent mph