Vliv demografického vývoje na důchodový systém v ČR Ing. Lenka Fulínová

Listina základních práv a svobod (zákon č. 2/1993 Sb.) Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje. Podmínky stanoví zákon. (hlava čtvrtá, článek 26, odst. 3) Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele. (hlava čtvrtá, článek 30)

Struktura výdajů státního rozpočtu ČR podle druhů (2015)

Sociální dávky Podpora v nezaměstnanosti Důchodové pojištění Státní sociální podpora Dávky sociální péče Ostatní sociální dávky

Struktura příjmů státního rozpočtu ČR (2015)

Důchodový systém v ČR (principy) Princip průběžného financování (pay-as-you-go) lidé v produktivním věku financují penze spoluobčanů v důchodovém věku formou povinných odvodů Princip solidarity důchody se stanovují pro všechny občany podle stejných kritérií, osoby s vyššími příjmy odvádějí do systému neporovnatelně více než osoby s nižšími příjmy, ale výše důchodů je přibližně stejná pro všechny

Důchodový systém v ČR První pilíř - základní Základní povinné důchodové pojištění Právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce Hlavní úloha tohoto pilíře spočívá v zajištění přiměřené výše důchodu k pokrytí základních životních potřeb pro všechny kdo poctivě pracovali, platili daně a sociální pojištění Důchod z tohoto pilíře pobírá 99% obyvatel, kteří dosáhli věkové hranice pro nárok na starobní důchod (nejvíce jich pobírá měsíční důchod ve výši – Kč)

Kdo přispívá do 1. pilíře Zaměstnanci v pracovním poměru - povinné odvody (6,5% ze základu pojistného) Zaměstnavatelé – povinné odvody za každého zaměstnance (25% ze základu pojistného) Osoby samostatně výdělečně činné Ostatní osoby, kterým to ukládá zákon Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění (28% ze základu pojistného)

Důchodový systém v ČR Druhý pilíř Tvoří ho penzijní připojištění a soukromé životní pojištění Je dobrovolný Je doplňkový

Etapy vývoje důchodového systému (po roce 1989) 1.etapa Probíhala v letech Tvořily se koncepty záchranné sociální sítě, zřizovali se právní instituty – minimální mzda, životní minimum. Byly přijaty zákony č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení.

Etapy vývoje důchodového systému (po roce 1989) 2. etapa (1993 – 1995) probíhala po vzniku samostatného českého státu. Došlo k novelizaci stávajících právních předpisů a k reformě důchodového pojištění (pilíře, doba pojištění, určení věkové hranice pro nárok na starobní důchod).

Etapy vývoje důchodového systému (po roce 1989) 3. etapa od poloviny roku 1998 do roku Hodnocení fungování stávajícího systému – narůstání schodku mezi vybraným důchodovým pojištěním a vyplacenými důchody. Schodek dosáhl v roce 2011 necelých 40 miliard korun. Hledání řešení pro další roky s ohledem na demografický vývoj, průměrný dožívaný věk a nižší porodnost a dobu pobírání starobního důchodu, to je v současné době 20 let.

Etapy vývoje důchodového systému (po roce 1989) 4. etapa – Malá důchodová reforma Probíhala v letech 2012 – Cílem bylo zvýšit dlouhodobě finanční udržitelnost prvního pilíře. Byla také reakcí na nález ústavního soudu – výše důchodů by měla zohledňovat výši prostředků, které občan zaplatil na povinném pojistném v 1. pilíři. Od zavedeny 3 pilíře důchodového systému (pokus o kombinovaný systém).

Etapy vývoje důchodového systému (po roce 1989) 5. etapa – od roku 2015 asi do roku 2017 Od – novelizace zákonů týkajících se důchodového pojištění Od roku 2016 zrušeny 3 pilíře – (návrat k původním dvěma pilířům) Od roku 2017 má být zavedena zcela nová důchodová reforma. Hlavním důvodem nutnosti změny je demografický vývoj.

Demografický vývoj (dopady na důchodový systém) Zvyšující se průměrný věk dožití – to je pozitivní jev, ale prodlužuje dobu, po kterou je senior závislý na starobním důchodu – stárnutí shora Zvyšuje se celkový počet seniorů a tím se každoročně navyšuje i počet přiznaných starobních důchodů (v roce 2050 bude více jak 1/3 obyvatelstva ve věku nad 65 let) Snižuje se počet osob platících pojistné – snižuje se porodnost na ženu (1,28), stárnutí zdola

Demografický vývoj (prognóza do roku 2050) Předpokládá se, že zhruba do roku 2040 nebude dramaticky ubývat osob v produktivním věku, ale zdroje pracovních sil budou demograficky výrazně stárnout Obyvatelstvo ve věku 65 a více bude jedinou částí populace, která početně poroste – do roku 2035 o jeden milion osob) Počty nejstarších občanů se několikanásobně zvýší – posunutí hranice lidského života

Jak zvrátit nepříznivý dopad demografického vývoje na důchodové pojištění Vytvořit mladým lidem takové podmínky, aby se zvýšila porodnost Zvýšit přísun mladšího obyvatelstva z jiných zemí Přijmout plnohodnotnou reformu důchodového systému Sociální, rodinná a zdravotní politika státu v oblasti péče o seniory

Důchodové systémy používané v současnosti Plně fondové (Chile) Kombinované s povinným druhým pilířem (Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Švédsko) Kombinované – druhý pilíř nemusí být povinný (USA, Velká Británie, Dánsko, Nizozemí) Kombinované – zaměstnanecké fondy, fondová složka je doplňková (Španělsko, Francie) Plně průběžné – PAYG (ČR, Německo)

Současný systém důchodového pojištění v ČR Tak, jak je nastaven je neudržitelný Poměr příjemců a plátců se bude zhoršovat Deficit se bude prohlubovat Hlavní příčinou je nepříznivý demografický vývoj