EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Ostnokožci - echinodermata Číslo vzdělávacího materiálu: ICT6/15 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název sady vzdělávacích materiálů: Zoologie bezobratlých Autor: Jakub Siegl Datum vytvoření: Garant (kontrola): Mgr. Šárka Kirchnerová Ročník: vyšší gymnázium Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Téma: Výukový materiál – ostnokožci Metodika/anotace: Powerpointová prezentace slouží jako výuková příloha teoretických hodin. Obsahuje základní informace skupiny a fotografie nejvýznamnějších zástupců Echinodermata. Prezentaci lze použít také jako podklad pro přípravu na poznávačku či přípravu k maturitě. Časový rozvrh: 40 min Gymnázium Františka Křižíka a základní škola, s.r.o.
Echinodermata – ostnokožci - kmen echinos = řecky ježek, derma = kůže mořská skupina žijící v teplých i studených vodách tělo nejčastěji radiálně symetrické podle čísla 5, může být i bilaterální (sekundárně), larvy vždy s bilaterální symetrií tělo zpevněné endoskeletem – vápenaté destičkovité útvary (sklerity), které mohou srůst v souvislý útvar, na povrchu někdy ostny (ježovky, hvězdice) skupina řazena již k druhoústým coelomová dutina rozdělena do tří částí centrální terč a ramena – velká regenerační schopnost ambulakrální soustava – systém kanálků nahrazující některé tělní soustavy: – soustava je založena na proudění tekutiny složením blízké mořské vodě – s vnějším prostředím komunikuje pomocí polopropustné membrány na madreporové desce, která je utvářena jako sítko, z ní vychází kamenný kanálek napojující se na kanálek okružní, který je kolem hltanu – z okružního kanálku vychází 5 radiálních kanálků z nichž vychází systém ambulakrálních panožek uložených v ambulakrálních rýhách a ovládaných pomocí svalíků a ampulí – fce: pohybová, rozvod živin, plynů i zplodin metabolismu
Obr. 1, 2 a 3:
VS – zcela chybí TS – velmi pestře utvářena: trubice spirálovitá (ježovky) nebo tvaru U (lilijice), popřípadě slepě končící (hadice) – může zasahovat i do ramen (hvězdice) CS – redukovaná – pouze hemální kanál odvádějící zplodiny metabolismu z okružního kanálku do oblasti vyústění RS - hydrolymfa DS – plní AS, u hvězdic vychlípitelné dermální žábry, sumýši rektální vodní plíce NS – chybí centralizace – typ paprsčitý – 3 prstence kolem TS, z nich vychází 5 paprsčitých nervových provazců Smysly – chemoreceptory, statokinetický orgán, jednoduchá miskovitá očka, hmat na ambukrálních panožkách Rozmnožování – gonogorismus i hermafroditismus – žlázy enormně velké, oplození vnější vývoj přes bilaterálně symetrickou larvu (dipleurula) Výskyt a význam – mořská skupina přísně stenohalinní s citlivostí na množství rozpuštěného CO 2 ve vodě – predátoři či filtrátoři, potrava hlavonožců (chobotnic) – některé druhy konzumujeme Stavba těla:
Systematické členění skupina existující již od prekambria, dnes známo 5 tříd původně různých podkmenů: 1.Crinoidea – lilijice 2.Asteroidea – hvězdice 3.Ophiuroidea – hadice 4.Echinoidea – ježovky 5.Holothuroidea – sumýši Poznámka: Systematické členění prodělalo a vlastně neustále prodělává mnoho změn. Ty jsou dány vývojem znalostí z oblasti genetiky, ale také odlišným pohledem vědců na samotnou skupinu. Snad asi nejucelenější systém prezentuje Mergl, M.: ( )
Systematické členění 1.Crinoidea – lilijice tělo tvoří kalich s původně pěti dlouhými rameny, které se však často větví kalich bývá obvykle přichycen k podkladu pomocí stonku, jsou ale také volné formy TS ve tvaru U – uprostřed věnce ramen, která svým pohybem pomáhají zachytávat potravu – mikroorganismy, bezobratlí – filtrátoři skupina hlavně fosilní – rozvoj v prvohorách a druhohorách, recentní druhy spíše hlubokomořské, popřípadě žijící na korálových útesech lilijice středomořská – druh běžný v teplejších Evropských mořích, stonek redukovaný → – schopnost aktivního plavání, barva oranžová až červenorůžová → Metacrinus – vývojově starý rod s dlouhým stonkem, → výskyt v hlubokých mořích → Obr. 5: Web%20page%20intro.html Obr. 4: stredomorska-na-hoube-rourovite-3184
Systematické členění 2.Asteroidea – hvězdice tělo s nožním terčem a pěti rameny (minimálně výjimek) nejsou viditelně oddělené – silná regenerační schopnost – vybíhají sem gonády na spodní straně velký počet ambulakrálních panožek – pohyb na spodní straně těla také jednoduchá očka (konce ramen) a kleštičkovité pedicelarie TS přímá – řitní otvor na svrchní straně, prostupuje rameny (mnoho slepě zakončených střevních výběžků), jaterní žláza, mimotělní trávení (vychlípitelný žaludek) – potravu tvoří bezobratlí – dravci hvězdice velká – evropský druh, nejčastěji modře zbarvená s krátkými trny, průměr až 70 cm hvězdice růžová – euryhalinní a eurytermní hvězdice žijící v Baltu, až 40 cm trnová koruna – teplomilná hvězdice opatřená velkým počtem delších trnů a také ramen (14 – 18), což z ní dělá nepříjemnou kořist (vlivem nadměrného rybolovu ubylo již tak málo jejích přirozených predátorů), vlivem přemnožení invazivní druh – téměř všechna teplá moře – podílí se na → likvidaci korálových útesů – predátor → Obr. 6: acanthaster-planci-the-most-significant-threat-to-coral-reef-ecosystems-today/
Obr. 8: Obr. 7: Obr. 9: Hvězdice velká Hvězdice růžová
Systematické členění 3.Ophiuroidea – hadice tělo s nožním terčem a pěti rameny často mnohonásobně větvenými – viditelně oddělené sklerity endoskeletu spojeny pohyblivě – tvoří „obratle“ – pohyb hlavně pomocí ramen velká regenerační schopnost, schopnost autotomie TS slepě zakončená – nezasahuje do ramen, mimotělní trávení (vychlípitelný žaludek) – potravu tvoří bezobratlí – dravci, rozkladači hluboká moře hadice křehká – Středozemní moře, hnědá barva (obr. 10) ↓ hadice Medusina – dichotomicky větvená ramena, filtrátor potravy ↓ Obr. 10: /Interactive-map-new-look-secret-life-Britains-seas.html Obr. 11:
Systematické členění 4.Echinoidea – ježovky tělo tvoří terč pěti paprsčitě symetrický (někdy druhotně bilaterální) – schránka kompaktní – 2 linie panožek – pohyb (nitkovité), ovlivňování kloubně napojených ostnů na spodní straně pedicelarie TS přímá – řitní otvor na svrchní straně obklopen pěti destičkami (gonopority – vyústění pohlavní soustavy), ústní otvor na spodině – tvoří jej systém kusadel – „Aristotelova lucerna“ – potravu seškrabují z podkladu – všežravci → larva pluteus → PRAVIDELNÉ JEŽOVKY – radiální symetrie, Aristotelova lucerna ježovka jedlá – evropský druh, červená nebo fialová s bílými konci ostnů, hloubky až do m ježovka dlouhoostná – Středozemní moře (Chorvatsko), bordové zbarvená NEPRAVIDELNÉ JEŽOVKY – bilaterální symetrie – posun řitního otvoru, srdčitý tvar, nevýrazné ostny, často hrabavý způsob života písečný dolar – velký druh, západní Atlantik, v hloubkách v písku, kde filtruje potravu ježovka srdčitá – Severní moře, ostny připomínají spíše srst, hrabavý způsob života, spíše menší rozměry Obr. 12:
Obr. 13: 14: Obr. 15: Obr. 16: Ježovka jedlá Ježovka dlouhoostná Písečný dolarJežovka srdčitá
Systematické členění 5.Holothuroidea – sumýši tělo válcovitě protáhlé, pohyb v orálním směru na boku po třech paprscích pomocí panožek, paprsčitá symetrie narušena – schránka téměř chybí na zbylých dvou pruzích na dorzální straně uloženy smyslové receptory TS přímá – kolem úst věnec chapadel (i větvených) – obr. 17, řitní otvor na konci těla dýchají vodními plícemi – vychlípenina konečníku schopnost autotomie a následné rychlé regenerace obrana – schopnost nafouknout se a vystřikovat lepivý sekret Cuvierovy žlázy uloženými v konečníku filtrátoři, některé druhy jedlé – trepang sumýš jedlý – teplá moře, korálové útesy, sušený hojně konzumován v Asii - trepang sumýš obecný – Středozemní moře (zejména Jadran), hnědý, písčité dno Obr. 17:
Obr. 20: phia.php?p=image&id=49977 Obr. 21: costa-brava.org/marine-life- costa-brava- gallery/catalog/echinodermata/ holothuria-tubulosa-cotton- spinner-162 Obr. 18: _eng Obr. 19: cn/lifestyle/2010/0803/ shtml Sumýš jedlý Sumýš obecný
Zdroje: (k ) Obr. 1, 2 a 3: Obr. 4: Obr. 5: Obr. 6: most-significant-threat-to-coral-reef-ecosystems-today Obr. 7: Obr. 8: Obr. 9: Obr. 10: seas.html Obr. 11:
Zdroje: (k ) Obr. 12: Obr. 13: Obr. 14: Obr. 15: Obr. 16: Obr. 17: Obr. 18: Obr. 19: Obr. 20: Obr. 21: tubulosa-cotton-spinner-162