Barokní umění v Čechách Veronika Horáková Monika Vaňková

Baroko - pojem

Heinrich Wölfflin  konec 19. století → pozitivní posouzení barokních uměleckých děl začátku 17. stol. a pol. 18. stol.  Období baroka charakterizoval pojmy: světlo, stín, hra, pohyb, barva, emotivnost

RENESANCE→ MANÝRISMUS → BAROKO přechodová fáze mezi vrcholnou renesancí a barokem - směšnost - hravost - optické klamy

Baroko – vznik uměleckého směru  Barokního umění vychází z renesančního umění  Tridentský koncil →1543 – 1563, svolal papež Pavel III. → cíle: reakce na vznik protestantství a definovat nauku katolické církve

Baroko – rozšíření  Baroko vzniká v Itálii v 16. století, v 17. a. 18. století - rozšíření do ostatních evropských zemí  České země- 17. století - období válek (třicetiletá válka ) a nejistot, nerovnoměrnosti v Evropě  marnost, pomíjivost pozemského světa

Baroko – znaky uměleckého směru  asymetrické, nesouměrné formy  vyklenuté a vyduté zaoblení  Prvek – pohyb  Vzor – ovál, elipsa  Prostor a účinky světla

Barokní → Barokní → Radikální - dokonalý až matematicky přísný řád -Vznik ideální krajiny realismus klasicismus barok - Realistický - Věcný -Nenápaditý popis skutečnosti - biblické náměty -pohyb -elipsovitě zprohýbané zdi a protipohyb různě formovaných linií říms

Shrnutí úvodu Baroko - Dějiny udatného českého národa

Architektura 1. polovina 17. století až 3. čtvrtiny 18. století s největším rozmachem na počátku 18. století Barokní památky představují nejpočetnější a nejsouvislejší dochovanou vrstvu českého památkového fondu Monumentální stavby porušující všechna tehdejší pravidla Množství církevních a světských staveb Oblouky a elipsy Důraz kladen na vnější dojem Celistvá umělecká díla Světlejší prostory, malby znázorňující nebe s postavami světců Zdobení zlatem, štukem, barevný mramor, pestré barvy Města podle přesných plánů Mnoho architektů pocházelo z ciziny nebo bylo potomky v Česku usazených cizinců (Italové, Bavorsko, Rakousko, Francie) Nejznámější architekti: Bernini, Lurago, bratři Diezenhoferové

Architektura - počátky Konec vlády Rudolfa II., nástup vlády jeho bratra Matyáše Přechod z manýrismu na baroko G.M. Filippi = Matyášova brána Pražského hradu

Architektura – rané baroko Doba pobělohorská Podpora katolické šlechty Většina staveb dílem cizinců – především Italů

Valdštejnský palác Giovani Pieoroni, Andrea Spezza

Kostel Panny Marie Vítězné na Malé Straně

Kostel nejsvětějšího Salvatora

Filiberto Luchese, G.P.Tencalla – Arcibiskupský zámek Kroměříž

Jean Baptiste Mathey

Architektura – vrcholné baroko 1. polovina 18. století architekti, kteří byli v českých zemích usedlí či zdomácnělí odnož = barokní gotika (Jan Blažej Santini-Aichel) Radikální, dynamické baroko = Dientzenhoferové

Jan Blažej Santini-Aichel

Morový sloup Nejsvětější Trojice - Olomouc

Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác

Architektura – pozdní baroko a rokoko Tato doba je spjata s vládou královny Marie Terezie, po jejíž smrti byl tento styl stále častěji nahrazován klasicismem a nakonec i empírem Příkladem tohoto období je např. Arcibiskupský palác nebo palác Kinských na Staroměstském náměstí Pozdní baroko se stále více blížilo klasicismu -> styl tzv. barokní klasicismus

Malířství Hlavním znakem bylo lidské tělo Nejvýraznějším prvkem byly stropní fresky, nástěnné malby Malby byly založeny na kontrastech = barev, světla, stínu Nejoblíbenější byla malba oltářních obrazů a portrétů Nejznámější umělci: Škréta, Brandl, Willmann, J.K. Liška Kořeny barokního malířství v Čechách: a) potridentský katolicismus b) umělecká reprezentace rudolfínského dvora s nadnárodním společenstvím umělců, kteří v Praze založili rozsáhlé kolonie c) kavalírské cesty aristokratů a duchovních do ciziny, náboženské poutě, sběratelství

Dekret o úctě k obrazům Tento dekret stavěl katolické chápání hodnoty umění a obsahoval pokyny ke „správné“ tvorbě obrazů. Požadovalo se důstojné a opravdové umění osvobozené od omylů. Idea obrazu měla být jasně vyjádřená, vhodná a měla v sobě mít půvab, jak vyžadovala dobová umělecká teorie. Pod vlivem reformace došlo i k zásadním změnám obrazových témat, jež mají za úkol emocionálně působit na publikum a přimět ho ke kajícnosti a pokání. Na místo Matky boží s dítětem nastupují scény s mučedníky, zázraky a svatými. Obraz se stále více stává propagandistickým prostředkem katolické církve

Karel Škréta

Petr Brandl

Václav Vavřinec Reiner

Sochařství Upřednostňovaly se dynamické plastiky = sochy v pohybu, které se modelovaly Barokní sochařství zachycovalo city, figura byla většinou zachycena v „pozastaveném čase“ = letící, padající, rozevláté figury Jako materiál se používal mramor, bronz, vápenec, opuka i dřevo (významné řezbářství v Čechách) Oblíbené byly biblické a mytologické náměty, portréty a dramatické výjevy jako je např. utrpení -> barokní sochařství bylo vidět na veřejných prostorách na kašnách, fontánách, sochy a sousoší spojené s architekturou, vznikaly morové sloupy, náhrobní plastiky, oltáře

Jiří Bendl

Matyáš Braun

Ferdinand Brokoff

Baroko a divadlo nové umělecké žánry: opera a balet činoherní, taneční, pěvecká a hudební složka uspořádána do jednoho celku

Přeludová obrazivost Iluze Smrt = důkaz pomíjivosti a nevyhnutelného zániku Pluralita: pravda-lež ; skutečnost-sen; život-smrt;

Dekorace Herec měl za úkol odkrývat jejich neobyčejné přednosti a možnosti Kulisy – malované uznávanými malíři Rampa – jevištní prostor před oponou Prospekt – zadní stěna, průhled na objekt v dáli Sufity = látkové závěsy – horní část jeviště

DEKLAMACE= výrazný přednes veršů, zdůrazněný zvuk při recitaci textu GESTIKA JEVIŠTNÍ POHYB

Základní skupiny barokního divadla  Divadlo dvorské a šlechtické (zámecké): oslňující inscenace (uvedení divadelní hry na jevišti), opera, balet  Divadlo náboženské: martyrologická tématika (seznam mučedníků a svátků jednotlivých mučedníků)  Divadlo lidové

Zámecké divadlo v Českém Krumlově

Hudební složka divadelního představení  housle, viola, violoncello, kontrabas, loutna, kytara, theorba, harfa, cembalo, varhany, příčná i zobcová flétna

Baroko a hudba Období hudebního baroka Existovali soubězně dva styly (stile antico, stile moderno) Sílící důraz na jednu hlavní melodii Reformace - nové nároky na hudbu jako způsob komunikace s věřícími, povoleno používat národních jazyků při bohoslužbách, povoleny i jiné žánry (lidové frašky,duchovní písně)

Baroko a hudba Harmonie je zmatená, přetížená, zpěv je tvrdý a nepřirozený a intonace těžká, melodicky obtížná a kostrbatá protikladnost sopránu a basu→tyto dva hlasy provádějí základní melodii skladby a ostatní hlasy slouží jako harmonická výplň, doprovod Typická zpěvnost a emocionální působivost – hlavním úkolem barokní hudby je přenášet pocity na posluchače, působit.

Představitelé barokní hudby Jan Dismas Zelenka ( ) „Chvalte boha silného“

Představitelé barokní hudby Pavel Josef Vejvanovský ( ) Světská hudba: sonáty balety serenády Chrámová hudba: mše žalmy

Představitelé barokní hudby Adam Václav Michna z Otradovic ( ) Tři kancionály: Česká mariánská muzika,Svatoroční muzika, Loutna česká

Představitelé barokní hudby - Bohuslav Matěj Černohorský ( )

Hudební soubory - Ars rediviva - soubor založen flétnistou a muzikologem Milanem Munclingerem → první český komorní soubor, který se jako jeden z prvních v poválečné Evropě se věnoval interpretaci barokní hudby

Shrnutí Barokní umění - Dějiny udatného českého národa

Zdroje: Jaromír Neumann – Český barok FF UK v Praze – Přehled dějin českého umění Tmoas R. Hoffman – Jak poznáme? Umění baroka Josef Vašica – České literární baroko Ladislav Kačic – Dějiny hudby III. Baroko Zdeněk Kalista – České baroko

DĚKUJEME ZA POZORNOST