podkmen OBRATLOVCI (Craniata) nadtřída BEZČELISTNATÍ (Agnatha) třída SLIZNATKY (Myxini) třída MIHULE (Cephalaspidomorpha) nadtřída ČELISTNATCI (Gnathostomata) třída PARYBY (Chondrichthyes) „RYBY“ třída PAPRSKOPLOUTVÍ (Actinopterygii) třída NOZDRATÍ (Sarcopterygii)) „ČTYŘNOŽCI“ třída OBOJŽIVELNÍCI (Amphibia) třída PLAZI (Reptilia) třída PTÁCI (Aves) třída SAVCI (Mammalia)

Hlavní znaky obratlovců 1.Vnitřní kostra s páteří tvořenou obratli, kostra chrupavčitá nebo kostěná, chorda redukována. 2.Kostra hlavy – lebka. 3.Tělo členěno na hlavu + trup + ocas, hlava je integrační centrum těla s mozkem a smyslovými orgány (zrakový, čichový, sluchový…). 4.Vnitřní segmentace těla – patrná na svalech, obratlích, míšních nervech 5.Uzavřená cévní soustava, krevní buňky, hemoglobin. 6.Párové ledviny mezodermálního původu. 7.Mnohovrstevná kůže (pokožka + škára). 8.Soustava žláz s vnitřní sekrecí. 9.Vývoj imunitního systému. 10.Neurální lišta – zvláštní skupina embryonálních buněk vznikající vedle diferencující se nervové trubice „(ektomezoderm“). 11.Znásobení počtu genů řídících embryogenezi (Hox geny)

Neurální lišta podíl na vzniku cca 40 různých tkání a orgánů žaberní aparát, šupiny ryb a paryb, části zubů, lebka, periferní nervová soustava, smyslové orgány, žlázy, některé hladké svaly, pigmentové buňky

Povrch těla Kůže tvořená dvěma základními vrstvami 1.pokožka – ektodermálního původu, epitel, na povrchu 2.škára – mezodermální původ, vnitřní (obvykle silnější vrstva) Různé varianty šupiny (kostěné – ryby, plakoidní – paryby, rohovité – plazi) peří (ptáci) srst (savci) holá žláznatá kůže (mihule, sliznatky, obojživelníci, někteří savci)

Povrch těla

Kostra u většiny obratlovců (u všech žijících) je hlavní osou kostry páteř tvořená obratli páteř probíhá souběžně s chordou, ta je postupně v evoluci redukována, u čtyřnožců jsou zachovány jen zbytky v oblasti meziobratlových destiček, u ptáků mizí chorda úplně kostra chrupavčitá (mihule, sliznatky, paryby, některé ryby) nebo kostěná (většina ryb, čtyřnožci) lebka různých tvarů, vytvořena z několika typů kostí, rozlišena na mozkovou a obličejovou část při stavbě obličejové části mají významnou roli žaberní oblouky – původně kostěná opora kolem žaberních štěrbin kostra končetin – u paryb a ryb dvě párové a tři nepárové ploutve, u čtyřnožců dva páry pětiprstých končetin

Ploutve ryby 1 – hřbetní 2 – ocasní 3 – řitní 4 – prsní (párové) 5 – břišní (párové)

Končetiny čtyřnožců

Dýchací soustava Vznik plic

Dýchací soustava plíce A – obojživelník B, C – plaz D – pták E - savec

Cévní soustava uzavřená tělní tekutiny: krev a tkáňový mok, krev proudí v cévách, tkáňový mok omývá tkáně a buňky výměna látek mezi krví a tkáňovým mokem probíhá v kapilárním řečišti navíc je vytvořen mízní (lymfatický) systém – odvádí část tekutiny z tkání, podílí se na zajištění imunity organismu krev přenáší dýchací plyny, okysličení v žábrách nebo plicích(+ kožní dýchání)

Cévní soustava I Ryba Larva obojživelníka Dospělec obojživelníka

Cévní soustava II Plaz (ještěr) PtákSavec

Trávící soustava průchodná, začíná ústní dutinou, končí řitním otvorem u čelistnatců obvykle vytvořeny zuby dvě velké žlázy – játra + slinivka břišní zvláštnosti u některých chybí (dospělci některých druhů mihulí) paryby – spirální řasa ve střevě ptáci – zobák, dva žaludky (svalnatý, žlaznatý) savci – tři části střeva, přežvýkavci mají složený žaludek

Zuby

Trávící soustava obratlovců A - mihuleB - žralokC - rybaD - obojživelník

Trávící soustava obratlovců E - pták F – savec (zajíc)

Vylučování a osmoregulace odstraňování odpadních látek (zejména dusíkatých zplodin metabolismu zajištění stálého složení a osmolarity tělních tekutin (regulace příjmu a vylučování solí a dalších osmoticky aktivních látek – např. močoviny) vylučovací orgány - ledviny

Vylučování dusíkatých látek Vznikají při metabolismu aminokyselin, nukleotidů apod. 1.NH 3 – amoniak –difúze do okolní vody –ve větších koncentracích toxický –kruhoústí, ryby 2.Močovina –nejedovatá, dobře rozpustná ve vodě –osmoticky aktivní –žraloci, obojživelníci, savci 3.Kyselina močová –málo rozpustná ve vodě –ve vyšších koncentracích se vysráží v pevné formě –u suchozemských živočichů, kteří musí hodně šetřit vodou –plazi, ptáci

Princip činnosti vylučovacích orgánů Tři základní procesy: 1.Filtrace –filtrace tekutiny z krve nebo z tělní dutiny do počátečního úseku vylučovacích orgánů –vzniká tekutina podobného složení jako mimobuněčné tělní tekutiny –odfiltrovány velké molekuly, buňky apod. 2.Zpětná resorpce –část vody a rozpuštěných látek se vrací zpátky do krve nebo hemolymfy (závisí na prostředí – moře/sladké vody/souš) –aktivní i pasivní transport 3.Sekrece –některé látky mohou být transportovány k krve či hemolymfy do kanálků vylučovací soustavy. –např. močovina u savců

Mozek

Oko

Vnitřní ucho

Rozmnožovací soustavy gonochoristé, velmi výjimečně hermafroditi nebo změna pohlaví během života (některé ryby) pohlavní orgány se vyvíjejí souběžně s vylučovacími, často mají spojený vývod oplození vnější (ryby, obojživelníci), vnitřní (žraloci, plazi, ptáci, savci) vejcorodí, živorodí, vejcoživorodí vývoj zárodku bez obalů (ve vodním prostředí) = Bezblanní (kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci) v zárodečných obalech = Blanatí (plazi, ptáci, savci) – v zárodečných obalech je tekutina nahrazující vodní prostředí – možnost vývoje na souši

Rozmnožovací soustavy

Vývoj obojživelníků

Vývoj zárodku obratlovců

Použité zdroje a literatura KUBIŠTA, Václav: Fyziologie živočichů. 1. vyd., Praha: SPN 1978 HORNÍK, F. a kol.: Seminář a cvičení z biologie. 1. vyd. Praha: SPN 1987 ROMANOVSKÝ, A. a kol.: Obecná biologie. 1. vyd. Praha: SPN 1985 LOSOS, B. a kol.: Ekologie živočichů. 1. vyd. Praha: SPN 1984 Obrázky převzaty z výše uvedených publikací a z webových stránek