MUDr. Jana Moravcová Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce, Praha.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Borrélie – úskalí laboratorní diagnostiky
Advertisements

Infekce močových cest Definice: přítomnost bakterií v uropoetickém traktu. Signifikantní bakteriurie (+klinické potíže, pyurie)
poruchy vzdušnosti pneumonie
Cévní neurochirurgie u seniorů – součást komplexní terapie
NEMOCI KREVNÍHO OBĚHU.
Projevy a prevence hemoragické nemoci novorozence
Vlastimil Jindrák Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP
Péče o pacienta před a po implantaci kardiostimulátoru
Diferenciální diagnostika bolesti na hrudi kardiálního a vaskulárního původu J. Čech Kardiologické oddělení, KJIP, Komplexní kardiovaskulární centrum.
International Congress of Medicine for Everyday Practice
Prevence nozokomiálních nákaz na OCSS FN Hradec Králové
Klinická propedeutika
Kalmetizace novorozenců a její komplikace
Srdeční vady vrozené a získané MUDr. D. Kačaras
Jiné názvy: gonorea, tripl, kapela, gonorrhoea
A.Kunčarová, P. Kubalová, D. Školoudík,P. Kaňovský
1 Komplikace endoskopických vyšetření a jejich právní dopad po vstupu do EU Doseděl J., NMSKB Mach J., ČLK.
Ošetřovatelská péče u pacienta s pneumonií
Poruchy mechanizmů imunity
Laboratorní metody 2 Kurs Imunologie II.
ANTIBIOTICKÁ LÉČBA INFEKCÍ MOČOVÉHO TRAKTU
Odlišení recidivy cévní mozkové příhody od epileptického záchvatu
Odběr a transport biologického materiálu do mikrobiologické laboratoře
Ošetřování nemocného s onemocněním cév
Jícnové ECHO Proč? Kdy? Jak?
P é če o dialyzovan é pacienty Bedn á řov á Vladim í ra.
Koronarografie a balónková angioplastika (PTCA)
Nicoletta Colombo University of Milan-Bicocca and European Institute of Oncology, Italy Závěrečné poznámky.
PANCREATITIS ACUTA OLGA BÜRGEROVÁ
Imunodeficience Kurs Imunologie.
Nozokomiální nákazy.
RESPIRAČNÍ INFEKCE Milan Kolář Ústav mikrobiologie
Jméno…. Všeobecná sestra, 2. ročník Zdroj: časopis SESTRA 9/2011
Ošetřovatelská péče o nemocné na ORL - otorinolaryngologie
ANTIBIOTIKA V LÉČBĚ ANAEROBNÍCH INFEKCÍ prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D.
MOŽNOSTI ANTIBIOTICKÉ LÉČBY INTRAABDOMINÁLNÍCH INFEKCÍ
Onemocnění aorty.
Srdeční selhání Jan Malík Komplexní kardiovaskulární centrum VFN
Urolitiáza, záněty.
Glomerulární onemocnění (nefritický a nefrotický syndrom) typové kasuistiky morfologický obraz MUDr. Zdeňka Vernerová, CSc., MUDr. Martin Havrda.
Ivana Hadačová OKH FN Motol
Předatestační kurz 2014 T.Peisker
Klinické projevy respiračních infekcí Zdeněk Susa II. interní klinika 1. LF a VFN.
Výskyt v ČR. Inkubační doba, tedy doba od nákazy člověka do rozvinutí příznaků onemocnění, je dní, nejčastěji 30 dní. Již koncem inkubační doby.
Základní škola a Mateřská škola Libáň, okres Jičín Moderní škola 2010 VY_32_INOVACE_E Péče o nemocné dítě.
Kazuistika Jana Pospíšková David Belada IV. interní hematologická klinika Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové Novinky v léčbě lymfoproliferací.
INTERNÍ KLINIKA FAKULTNÍ NEMOCNICE V MOTOLE UNIVERZITA KARLOVA 2. LF Komatózní stavy Doc. MUDr. Charvát Jiří, CSc.
M. Kinštová Thomayerova nemocnice, Praha. Část radiologie zabývající se invazivními výkony při navigaci zobrazovací metodou Vaskulární výkony Nevaskulární.
ANGÍNA (tonzilitida) Vendula Icelová Oteklé čípky Bílé skvrny
UZ akutních stavů podbřišku u žen Sedláková J., Foukal J. Radiologická klinika FN Brno a Lékařské fakulty MU přednosta: prof. MUDr. Vlastimil Válek CSc.
MVDr. Miroslav Novák Milkprogres – poradenství s.r.o. Řešení mastitid s pomocí faremní kultivace.
1. Den Dopolední sezení Cvičení. Známky a příznaky Cvičení 1 3leté děvčátko přijato do regionální nemocnice s vysokými teplotami po předchozím záchvatu.
MSIS kritéria diagnostiky infekce TEP
doc. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., FESO
David Nešpor Jan Černý Petr Němec
Pozdní diagnóza Crohnovy nemoci
Připravovaný doporučený postup ATB terapie infikovaných TEP
Karotická endarterektomie
KLINICKÁ MIKROBIOLOGIE II
Boj o pacienta, boj o peníze
Lékařská mikrobiologie I Průběh infekce
Glomerulonefritis.
KLINICKÁ MIKROBIOLOGIE II
absolventská práce Život se srdeční vadou
Revmatická horečka  Nejčastěji je napadeno srdce a klouby dále také mozek nebo kůže. Angína je způsobena bakteriemi ze skupiny streptokoků A.  Vzniká.
Cévní mozkové příhody Z. Rozkydal.
MUDr. Tomáš Pitra Urologická klinika LF UK a FN Plzeň
Prevence a léčba VAP – od dojmů k důkazům ?
Poruchy mechanizmů imunity
Mgr. Martina Dohnalová Hepatitis.
Transkript prezentace:

MUDr. Jana Moravcová Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce, Praha

 infekční endokarditida (IE) je zánětlivé onemocnění vnitřní výstelky srdce (endokardu), které je vyvoláno různými druhy mikroorganizmů  postižena nejčastěji srdeční chlopeň, ev. nástěnný endokard nebo cizí tělesa, která jsou do endokardu dlouhodobě zanořena (protézy, kardiostimulační elektrody)

 endokarditida nativních chlopní (a nástěnného endokardu) = NVE (native valve endocarditis)  endokarditida chlopenních protéz (nebo nasedající na jiné umělé materiály) = PVE (prosthetic valve endocarditis) - časná PVE (do 1 roku po operaci srdce) a pozdní PVE  samostatná skupina: endokarditida postihující intravenózní narkomany  dle lokalizace : mitrální, aortální, nástěnná  dle etiologie (streptokoková, stafylokoková, kultivačně negativní apod.)  podle podmínek vzniku : IE získaná v komunitě a IE nozokomiální

 relaps IE : vznik při nedostatečném vyléčení nemoci, původcem relapsu je vždy týž mikroorganismus, který způsobil první ataku choroby  recidiva IE : vyvolána jiným kmenem původce než předchozí IE, její příčinou je trvající dispozice k vzniku infekce, nikoli selhání předchozí léčby

 incidence IE v běžné populaci 1,9-6,2 případů/ obyvatel ročně  incidence IE u intravenózních narkomanů 1,5-3,3 případů/1.000 osob ročně  mortalita endokarditid vyvolaných dobře citlivými streptokoky do 3 %, u stafylokokových IE smrtnost %, u mykotických nad 80 %  v rozvinutých zemích nozokomiální IE 5-29 % z celkového počtu případů IE  mortalita nozokomiálních endokarditid %

 sepse s projevy embolizace do kůže nebo orgánů (např. absces nebo infarkt sleziny )  nejasný horečnatý stav trvající déle než 5-7 dní, při vyloučení obvyklé příčiny horečky (pneumonie, uroinfekce )  postupné chřadnutí se známkami chronické infekce (subfebrilie, noční pocení, úbytek hmotnosti, anémie, splenomegalie, vysoká sedimentace)  obraz cévní příhody mozkové provázený horečkou a zvýšením zánětlivých markerů  migrující pneumonie špatně reagující na běžnou léčbu  horečnatý stav u osoby s disponující chorobou srdce (chlopenní vada v anamnéze, stav po implantaci chlopenní protézy) nebo s nálezem nápadného kardiálního šelestu  horečnatý stav u intravenózního narkomana

 rozhodující význam pro stanovení diagnózy IE - echokardiografické vyšetření srdce - odběr hemokultur

 základní vyšetřovací metoda při podezření na IE  při dobré vyšetřitelnosti transtorakální echokardiografie (TTE), při rozpacích jícnová echokardiografie (TEE)  při negativitě TEE a přetrvávání podezření na IE opakovat TEE za 2-10 dní  opakované vyšetření při nejednoznačných nálezech TEE nebo při progresi onemocnění (srdeční selhávání, embolizace)  nálezy svědčící pro diagnózu IE = vegetace, abscesy, perforace cípů či ruptury závěsného aparátu a nově vzniklé dehiscence chlopenních protéz

 echodenzní hmoty připojené k chlopennímu endokardu, závěsnému aparátu chlopně či implantovanému protetickému materiálu  při TTE průkaz v 50 %  neprokazatelné vegetace = embolizace vegetací  TEE kontrola vegetací při zavedené ATB léčbě - mizení vegetací nebo jejich zmenšení  zvětšení vegetací = indikace k operačnímu řešení  falešně pozitivní nálezy vegetací: neinfekční intrakardiální tromby, filiformní tumory a neinfekční vegetace  komplikace vegetací: aneuryzma chlopně (tpc. pro mitrální chlopeň) či perforace chlopně s vytvořením patologické komunikace

 rozšíření infekce do perivalvárních tkání = vznik abscesů (častější u IE aortální chlopně) či aneuryzmat a píštělí  v počáteční fázi tvorby abscesů jako necharakteristická perivaskulární ztluštění obtížně diagnostikovatelná  vyšší senzitivitu pro diagnózu perivalvárních abscesů vykazuje TEE  perforace abscesu do okolních dutin = vznik intrakardiální píštěle, prokazatelné dopplerovskou echokardiografií

 jedna z hlavních echokardiografických známek IE  typicky v delším odstupu od implantace  TTE u chlopenních protéz velmi nespolehlivá (všitý prstenec a podpůrné struktury protézy jsou výrazně echogenní a mohou zabránit zobrazení vegetací)  začátek infekce většinou v perivalvární prstencové oblasti  v časném stadiu se u chlopenní protézy vegetace projeví jako ztluštění a nepravidelnost normálně hladkých kontur prstence

 hemokultivace (HE)  ostatní kultivace - excidované části chlopní získané při operaci nebo post mortem, emboly získané při embolektomii nebo hnis odebraný punkcí z metastatických abscesů  sérologicky – bakterie rodů Bartonella, Coxiella, Chlamydia a Legionella  genetické metody (PCR) - vysoká senzitivita, ale falešně pozitivní výsledky

 odběr alespoň 3 hemokultur (vždy aerobní a anaerobní)  mezi jednotlivými odběry odstup alespoň 1 hodiny  bakteriémie při IE je trvalá, není nutné čekat na vzestup teploty  odběr před zahájením antibiotické terapie (při nasazení ATB vysadit na 1-3 dny a poté odběr hemokultur)

 klasická Durackova kritéria (nebo též Duke kritéria podle Duke University v Durhamu, NC, USA)  pro stanovení diagnózy IE použití od r  od r modifikovaná verze s vyšší specificitou při zachované senzitivitě

 k průkazu IE se používají patologická a klinická (hlavní a vedlejší) kritéria  prokázaná IE : při splnění alespoň jedno z patologických kritérií nebo obou hlavních klinických kritérií nebo jedno hlavního a tři vedlejší klinická kritéria nebo pět vedlejších klinických kritérií  možná IE : případy splňující jedno hlavní a jedno vedlejší klinické kritérium nebo tři vedlejší klinická kritéria.  vyloučená IE : jiná prokázaná diagnóza vysvětlující příznaky onemocnění nebo vymizení příznaků nemoci během <4 dnů antibiotické léčby nebo nepřítomnost peroperačního či sekčního nálezu IE po léčbě ATB <4 dny

 průkaz mikroorganismů kultivačně nebo histologicky ve vegetaci nebo ve vegetaci, která embolizovala, nebo v nitrosrdečním abscesu  průkaz patologických útvarů jako např. vegetace nebo nitrosrdeční absces, přičemž histologické vyšetření potvrdí aktivní endokarditidu.

 pozitivní hemokultury - ve 2 různých HE zjištěn typický mikroorganismus pro IE - stejný nález v alespoň dvou HE v rozestupu 12 a více hodin - stejný nález ve 3 ze 4 odebraných HE anebo ve většině ze čtyř a více odebraných hemokultur s rozestupem větším než 1 hodina - izolace Coxiella burnetii z jedné hemokultury nebo průkaz IgG protilátek proti tomuto agens  známky postižení endokardu (podle echokardiografického vyšetření): - oscilující intrakardiálně uložené těleso, vázané na chlopně nebo jejich podpůrný aparát - intrakardiální absces - nově vzniklá částečná dehiscence umělé chlopně

 predispozice : - přítomnost onemocnění srdce s vyšším výskytem IE (mechanická protéza chlopně, bioprotéza, IE v anamnéze, cyanotické vrozené vady, uměle vytvořené levo-pravé shunty, bikuspidální aortální chlopeň, významná mitrální nebo aortální regurgitace, aortální stenóza, defekt septa komor, ductus arteriosus patens, koarktace aorty, hypertrofická kardiomyopatie, stav po operaci srdce s přetrvávající hemodynamickou abnormalitou) či intravenózní narkomanie  horečka 38 st. Celsia a více  cévní příznaky : velké arteriální embolizace, septické plicní infarkty, mykotická aneurysmata, nitrolební krvácení, konjunktivální hemoragie a Janewayovy léze  imunologické příznaky : glomerulonefritida, Oslerovy uzlíky, Rothovy skvrny, pozitivní revmatoidní faktor  mikrobiologický nález : pozitivní hemokultivace, nesplňující hlavní kritéria či sérologický průkaz aktivní infekce připouštějící IE

 využití především ve sporných případech  scintigrafické vyšetření  reálné trojrozměrné kardio-ultrazvukové vyšetření (3D TTE)  vyšetření magnetickou rezonancí (MR)  vyšetření počítačovou tomografií (multislice CT)

 předpoklad úspěšné léčby = pracoviště s následujícími kritérii: - zkušenosti s diagnostikou a léčbou IE - lékař s kardiologickou erudicí - možnost poskytnutí intenzivní péči včetně umělé plicní ventilace - možnost vyšetření CT a TEE - oddělení klinické mikrobiologie zpracovávající minimálně 500 hemokultur ročně - infektolog a/nebo lékař antibiotického centra pro ATB terapii - možnost vyšetření hladiny vankomycinu a minoglykosidů (gentamicin) v séru - možnost konzultace kardiochirurga

 konzervativní - kauzální (podávání ATB) - symptomatická (podávání ostatních léčiv mimo ATB)  operativní (chirurgická) - při selhání antibiotické léčby - při některých komplikacích

 dle citlivosti vyvolávajícího agens resp. ATB první a druhé volby  v záloze ATB pro léčbu grampozitivních endokarditid (teikoplanin, linezolid a quinupristin/dalfopristin),  u gramnegativních patogenů dle citlivosti  multirezistentní mikroby: méně obvyklé kombinace ATB  léčbu IE konzultovat ATB střediskem

 lékem první volby je vždy penicilin  účinnost cefalosporinů i vankomycinu nižší = záložní přípravky  u enterokoků místo penicilinu ampicilin  podmínkou podání penicilinových antibiotik je MIC penicilinu ≤ 8 mg/l  podmínkou podání vankomycinu je MIC VAN ≤ 4 mg/l  cefalosporiny vůči enterokokům neúčinné  u streptokoků a enterokoků synergické působení kombinace stěnových antibiotik (peniciliny, cefalosporiny, vankomycin, teikoplanin) s aminoglykosidy (gentamicin)

 MIC ≤ 0,12 mg/l  krystalický penicilin mil.j./den, ve 4-6 dávkách  cefamezin, cefotaxim 8 g/den ve 4 dávkách  ceftriaxon 2-4 g v 1-2 dávkách  délka léčby 4 týdny, je-li antibiotikum podáváno v monoterapii, 2-3 týdny spolu s aminoglykosidem (gentamicin 3 mg/kg a den, v 1-3 dávkách)  vankomycin 30 mg/kg a den (obvykle 2 g/den), rozděleně ve 2-3 dílčích dávkách po dobu 4 týdnů v monoterapii za monitorace renálních funkcí a sérové hladiny

 MIC >0,12 a ≤0,5 mg/l  ATB léčba stejná jako u dobře citlivých streptokoků, kdy léčba NVE trvá 4 týdny, léčba PVE 4-6 týdnů  po dobu 4 týdnů se přidává aminoglykosid (gentamicin 3 mg/kg a den, ve 2-3 dávkách)

 MIC>0,5 mg/l  krystalický penicilin mil.j./den, v 6 dávkách  ampicilin g/den ve 4 dávkách  vankomycin 30 mg/kg a den ve 2-4 pomalých infúzích  vždy spolu s aminoglykosidem po celou dobu léčby, lékem volby gentamicin 3 mg/kg a den, ve 2-3 dávkách a při rezistenci ke gentamicinu podat streptomycin  délka léčby 4 týdny u nekomplikované NVE s anamnézou < 3 měsíce, v ostatních případech 6 týdnů

 základní ATB oxacilin, g/den i.v. v 6 dávkách nebo vankomycin 30 mg/kg a den ve 2-4 pomalých infuzích  doplňkové antibiotikum gentamicin podávané společně se základním ATB prvních 3-5 dnů léčby v dávce 3 mg/kg a den ve 2-3 dávkách  doplňkové antibiotikum (po celou dobu léčby) ciprofloxacin mg/den i.v. ve 2-3 dávkách nebo 1-1,5 g/den p.o. ve 2-3 dávkách nebo ofloxacin mg/den (i.v. nebo p.o.) ve 2 dávkách nebo rifampicin 900 mg/den (i.v. nebo nalačno p.o.) ve 2-3 dávkách  doba léčby činí 2-8 týdnů

 lékem volby oxacilin  při rezistenci na oxacilin nebo při alergii k penicilinům podání vankomycinu  prvních 3-5 dnů kombinace s aminoglykosidy  u sekundárních septických ložisek (abscesy, spondylodiscitida) nebo jedná-li se o PVE, kombinace s fluorochinolony nebo rifampicinem po celou dobu léčby  léčba NVE 4-6 týdnů, u pravostranných endokarditid postihujících narkomany lze zkrátit na 2-4 týdny při nekomplikovaném průběhu  léčba PVE 6-8 týdnů

 ATB terapie dle mikrobiologického nálezu  kombinace betalaktamového antibiotika a aminoglykosidu  doba léčby u nekomplikované NVE vyvolané dobře citlivými mikroby skupiny HACEK nebo neisseriemi 4 týdny, ostatní vyvolavatelé 6-8 týdnů  u IE vyvolaných enterobaktériemi (E. coli, Salmonela) často operačního řešení  u endokarditid způsobených nefermentujícími tyčkami (Pseudomonas spp., Stenotrophomonas spp.) lze operaci indikovat již na základě nedostatečné antibiotické citlivosti agens in vitro

 prognóza nepříznivá  lékem volby amfotericin B v dávce 1 mg/kg a den podávaný po premedikaci antipyretikem ve velmi pomalé infúzi  obvykle kombinace s časným kardiochirurgickým výkonem  podávání amfotericinu po operaci 6-8 týdnů, při úspěchu udržovací terapie orálními azolovými antimykotiky trvající měsíce (roky)

 řada terapeutických schémat, vhodný kvalifikovaný odhad pravděpodobné etiologie podle anamnestických a klinických dat  akutní průběh NVE (onemocnění nevzniklo ve zdravotnickém zařízení) nebo endokarditida i.v. narkomana - nejpravděpodobnější původce S. aureus, léčebný režim odpovídá terapii stafylokokové endokarditidy  subakutní průběh NVE nebo pozdní PVE (onemocnění nevzniklo ve zdravotnickém zařízení) - léčba proti streptokokům a enterokokům i vůči stafylokokům a komunitním gram-negativním baktériím (neisserie, enterobakterie, mikroby skupiny HACEK)  (do 1 roku po operaci) endokarditida nozokomiálního původu, včetně časné PVE - léčba proti nozokomiálním stafylokokům a gram-negativním nefermentujícím tyčkám - nejčastěji kombinace čtyř antibiotik - často nutná reoperace chlopně

 ampicilin/sulbaktam 1,5 g + ampicilin 2-3 g ve společné infúzi 4x denně plus gentamicin  vankomycin plus ciprofloxacin či ofloxacin plus gentamicin

 vankomycin plus rifampicin plus cefepim 6 g/den plus gentamicin  alternativně ciprofloxacin, ofloxacin, meropenem 4 g/den a amikacin 1 g/den  doba podávání 6 týdnů  amikacin a gentamicin podávat v kombinaci první 2 týdny

 trvalé pátrání po známkách komplikací IE (projevy kardiální dekompenzace, změny šelestu, poruchy vedení vzruchu, známky embolizace na kůži a spojivkách, akutně vzniklé neurologické příznaky nebo bolesti hlavy jako projev projev embolizace do CNS nebo vznik mykotického aneurysmatu na mozkových tepnách)  měření tělesné teploty ve 2-4hodinových intervalech  vyšetřování zánětlivých markerů, zejména CRP  denní diuréza nebo bilance tekutin  vyšetřování kreatininémie nebo clearance kreatininu  měření sérových hladin nefrotoxických antibiotik (gentamicin, vankomycin)  monitorování vitálních funkcí, vnitřního prostředí a funkce životně důležitých orgánů  echokardiografické kontroly po 2 týdnech léčby, ev. dle průběhu a stavu pacienta

 hlavní projevy selhávání ATB léčby = přetrvávající horečky a vysoké zánětlivé markery (leukocytóza, vysoké CRP)  u stafylokokových endokarditid pokles horeček a zánětlivých markerů patrný až po dnech intenzivní léčby  nejčastější příčiny přetrvávajících známek akutní infekce: - endokarditida, která není zvládnutelná konzervativní léčbou - špatná volba antibiotického režimu (výběr ATB, dávkování) - nedrénovaná metastatická ložiska infekce (absces, zhnisaný hematom) - sekundární infekce jiným agens (katétrová sepse, postantibiotická kolitida)

 provést TEE k vyloučení subvalvárního abscesu či jiné komplikace  pátrat po přetrvávajícím aktivním ložisku pomocí zobrazovacích metod (sonografie sleziny a ledvin, CT)  opakovaný odběr hemokultur

 doporučená doba podávání ATB dle příčiny IE  kritéria umožňující ukončit ATB terapii: - pacient afebrilní minimálně 1 týden - CRP v normálních hodnotách minimálně 1 týden - TEE neprokazuje aktivitu endokarditidy - embolizace (včetně kožních) ani jiné známky aktivity IE (Rothovy skvrny, Oslerovy uzlíky) se neobjevily v posledních 14 dnech - nepřítomnost ložiska vyvolávajícího bakterémii (absces, hnisavé ložisko v ORL oblasti, infikovaný centrální žilní katétr)  při splnění všech podmínek lze ATB terapii ukončit před uplynutím doporučené doby léčby  většina podmínek není při uplynutí doporučené doby léčení splněna - nutno pokračovat v ATB terapii a hledat příčinu neúspěchu

 antikoagulační terapie - efekt antikoagulancií u IE nebyl prokázán - zhoršení rizika krvácivých komplikací (stresový vřed, ruptura arteriálního aneurysmatu) - perorální antikoagulancia z jiné indikace (fibrilace síní, umělá chlopenní náhrada) vhodné převést na nízkomolekulární nebo nefrakcionovaný heparin  antiagregační terapie - kontroverzní - při experimentální endokarditidě kyselina acetylsalicylová v dávce odpovídající mg snižovala růst vegetací a četnost embolizací - v klinické studii při podávání 325 mg denně více krvácivých komplikací

 komplikace pestré  embolizace do vzdálených orgánů  vznik mykotických aneurysmat  selhávání tzv. šokových orgánů v důsledku sepse  iatrogenní poškození, zejména renální insuficience po podávání nefrotoxických antibiotik  postantibiotická kolitida  pooperační komplikace po kardiochirurgických výkonech

 výskyt u % případů aktivní IE, nejčastěji u IE vyvolaných S. aureus, Candida spp., Abiotrophia spp. a baktériemi skupiny HACEK  vegetace na mitrální chlopni vyšší pravděpodobnost embolizace než vegetace na chlopni aortální  vznik 90 % embolizací během prvních 2 týdnů od zahájení adekvátní ATB léčby nebo před zahájením léčby  většina klinicky zjevných embolických příhod do CNS, ledvin a sleziny  při pravostranné lokalizaci IE postiženy plíce  v postiženém orgánu vznik infarktu nebo abscesu  diagnostika sonograficky či CT vyšetření sleziny a ledvin  absces cíleně punktovat pod CT nebo ultrazvukovou kontrolou, zavedení drénu nebo operační řešení

 infekce arteriální stěny a následné lokálního zeslabení  příčina = přestup zánětu z infikovaného embolu  aneurysmata cerebrálních artérií = těžké inrakraniální krvácení se špatnou prognózou (při streptokokové etiologii nemoci a u nitrožilních narkomanů)  diagnostika intrakraniálních mykotických aneurysmat pomocí angiografie, CT, MR nebo kombinovaných technik typu angioCT u nemocných s nejasnými bolestmi hlavy nebo s projevy intrakraniální hypertenze  krvácející aneurysma = indikace k neurochirurgickému výkonu  extrakraniální mykotická aneurysmata často klinicky němá

 přísně individuální  spolupráce kardiologa a kardiochirurga  indikace dle klinického stavu, mikrobiologických vyšetření a echokardiografického nálezu  časná indikace k operačnímu řešení = lepší prognóza  délka trvání předchozí ATB léčby není při rozhodování o načasování výkonu rozhodujícím faktorem a nemá zásadní vliv na pooperační průběh

 městnavé srdeční selhání - nejčastější indikace operačního řešení (regurgitace v oblasti postižené chlopně)  šíření infekce do perivalvárních tkání - průkaz subvalvárního abscesu nebo píštěle  přetrvávání infekce u adekvátní ATB terapii - u IE vyvolaných multirezistentními mikroby  empiricky známá nezvládnutelnost daného druhu infekce konzervativní terapií - chirurgický výkon indikován vždy (plísňové IE, multirezistentní mikroby, např. Pseudomonas aeruginosa citlivá pouze na kolitin a amikacin)  obava z embolizací do systémového řečiště - indikace diskutabilní - dalšího vývoj nemoci nelze odhadnout - uznávanou indikací jsou opakované embolizace  časná PVE (IE vzniklá do jednoho roku od předchozí operace)  dysfunkce protézy

 kachexie a celkové vyčerpání organismu  selhávání více než dvou orgánů (vyjma srdce) před plánovaným výkonem (multiorgánové selhávání)  závažná mozková dysfunkce (rozsáhlá cévní mozková příhoda)  chronické (premorbidní) kardiální selhávání závažnosti NYHA III.-IV. třídy  věk nemocného je relativní kontraindikací

 vystavit Průkaz nemocného ohroženého infekční endokarditidou  poučit o vhodné životosprávě a významu dentální hygieny jako hlavního faktoru účinné prevence IE, o významu antibiotické profylaxe před rizikovými výkony a o postupu při známkách případného relapsu či recidivy IE  domácí monitorování teploty po dobu 4 týdnů od ukončení ATB léčby a sledovat možné kožní embolizace  dispenzarizace s kontrolou nálezu na TEE a hodnotami zánětlivých parametrů  nemocní s chlopenní náhradou nejméně jedenkrát ročně komplexní kardiologické vyšetření včetně TEE vyšetření srdce.  dispenzarizace u stomatologa s paradentologickou erudicí

 soustavná péče o sliznice dutiny ústní, léčba a prevence paradentózy a jejích hnisavých komplikací  profylaktické podávání ATB u určitých lékařských zákroků (výkony v oblasti dutiny ústí, horních cest dýchacích, urogenitálního či gastrointestinálního traktu)