Proč studovat historii Historia magistra vitae (Historie učitelkou života) – poučení z historie je dobré historii znát, aby nemohla být zneužita pochopení přítomnosti (nemožné bez znalosti minulosti) předvídání budoucnosti (omezené) lidská touha po vědění vše má svou historii

Základní pojmy historie = souhrn dějů, které se udály v minulosti historická věda (dějepis) = společenská věda, která zkoumá a popisuje lidské dějiny základním historickým materiálem = historický fakt (pravdivá událost) historický fakt poznáváme na základě historického pramene (hmotného, obrazového, písemného, zvukového, filmového, ústně přenášeného)

Historické metody zkoumání heuristika – shromažďování historických pramenů a literatury kritika pramenů – hodnocení pramene (zda je pravý, z doby, do které se tváří, že patří, zda je důvěryhodný,...) interpretace – výklad pramene a literatury syntéza – shrnutí výsledků výzkumu

Pomocné vědy historické archeologie = zabývá se studiem vykopávek paleografie = zkoumá stará písma diplomatika = zabývá se úředními listinami chronologie = zabývá se způsoby měření času heraldika = zkoumá erby a znaky numizmatika = zabývá se platidly, zvl. mincemi sfragistika = zkoumá pečetě genealogie = zabývá se rody metrologie = zabývá se starými mírami a váhami epigrafika = zabývá se studiem nápisů

Periodizace rozčlenění dějin na určitá období – musí mít nějaké společné rysy, většinou je oddělujeme od ostatních nějakými významnými mezníky (ve skutečnosti však změny probíhají zpravidla pomalu a ne náhle) díky periodizaci jsou dějiny přehlednější a snazší ke studiu nejpoužívanější periodizace: pravěk, starověk, středověk, novověk, popř. moderní dějiny

Periodizace nutné si uvědomit, že stáří Země je přibližně 4 miliardy let, zatímco člověk se začal vyvíjet před 4 miliony let – lidské dějiny tvoří pouze nepatrnou část historie Země nejstarší umělecké výtvory máme několik desítek tisíc let staré nejstarší písemné památky máme pouze několik tisíc let staré to, že jsme se vyvinuly v dnešní „vládce“ Země nebylo po celou dobu historie jasné ani jednoduché

Pravěk

Leaky, Richard: Původ lidstva. Praha Čtyři klíčová stádia pro vývoj člověka 1. před asi 7 miliony let – „vývin“ opičího druhu s dvounohým nebo vzpřímeným způsobem pohybu 2. mezi 7 až 2 miliony let – vývin mnoha různých druhů dvounových opů (jeden z nich výrazně větší mozek) 3. asi před 2 miliony let – značná expanze ve velikosti mozku – počátek rodu homo 4. asi před lety – vznik moderního člověka (lidé totožní s námi)

Leaky, Richard: Původ lidstva. Praha 1995.

ROD: HOMO VZHLEDNÁSTROJE A ZBRANĚ, OBYDLÍ OBŽIVA A ZPŮSOB SOUŽITÍ NEJBLIŽŠÍ NALEZIŠTĚ V ČR DRUH: HOMO HABILIS Malá mozkovnaKamenný sekáč Dočasné úkryty: převisy skal, větve stromů Sběr Lov menších zvířat Malé tlupy Nejsou DRUH: HOMO ERECTUS Mnohem větší postava Větší mozkovna Nadočnicové oblouky Pěstní klín Dřevěný oštěp Využíval oheň Převisy skal a jeskyně Sběr Lov větších zvířat Větší tlupy (20 – 30) Stránská skála u Brna DRUH: HOMO SAPIENS Mozkovna jako my Nadočnicové oblouky Kamenné a kostěné hroty Dokonalejší nástroje: škrabadla, drásadla, nože Rozdělával oheň Jeskyně a jednoduché přístřešky z větví a kůží Lovil určitý druh zvěře: sobi, mamuti, srstnatí nosorožci Stravu doplňoval sběr Početnější tlupy Šipka u Štramberka Předmostí u Přerova Kůlna v Moravském krasu Ochoz u Brna PODDRUH: Člověk neandrtálský Vzhledem se přizpůsobil podmínkám doby ledové: nižší postava, mohutnější kostra, krátké končetiny, mohutné nadočnicové oblouky DRUH: HOMO SAPIENS SAPIENS Neliší se od nás Vznikly lidské rasy Luk a šípy Čepele z pazourku Jednoduchá obydlí z kostí a kůlů pokrytá kůžemi Lov velkých zvířat: mamuti, sobi, jeskynní medvědi Maso sušili a udii Vznikaly rody Pavlov Dolní Věstonice Brno Předmostí u Přerova

Leaky, Richard: Původ lidstva. Praha 1995.

Putování s pravěkými lidmi I dokument BBC z roku 1996 Otázky: Jak vypadala země před 8 miliony lety? Co zapříčinilo změnu klimatu? Jaké jsou výhody vzpřímené chůze? Termíny Australopithecus Afarensis

Putování s pravěkými lidmi II Otázky: Jací tvorové žili na zemi před 2 miliony lety? Co vedlo ke vzniku mnoha druhu primátů? Který z těchto druhů našim předkem a proč? Termíny: Paranthropus Boisei Homo habilis Homo rudolphiensis

Putování s pravěkými lidmi III Otázky: Jaké byly hlavní rysy druhu Homo ergaster? Jak se nazýval nástroj, který uměl používat? Podařilo se mu opustit Afriku? kam zamířil? Termíny Homo ergaster (člověk dělný) Homo erectus (člověk vzpřímený)

Putování s pravěkými lidmi IV Otázky: Jak se nazýval společný předek člověka neandrtálského a současných lidí? Jaké byly jeho znaky a kam se rozšířil? Uveďte hlavní rozdíly mezi člověkem neandertálským a současným typem člověka? Termíny: Homo sapiens heidelbergensis, Homo sapiens neanderthalensis, Homo sapiens sapiens

Paleolit

člověk se oddělil od svých předků prací, užíváním nástrojů obrábění přírodních materiálů – nástroje, užití křesovců (pazourek, rohovec, jaspis, křemence,...) počátek některých zpracovatelských odvětví pracujících z přírodními materiály: košíkářství, úprava kůže, prvopočátky konzervace potravin nejstarší paleolit (homo habilis) – štípaná industrie, sekáče, otloukače, drasadla, škrabadla starší paleolit (homo erectus) – pěstí klín, jádrová industrie (opracování výchozího kusu kamene), rozdělávání ohně střední paleolit (homo sapiens) – úštěpová industrie (odštěpování od výchozího kamene), práce se dřevem a kostmi, lov (hroty oštěpů), rybářství, umění mladší paleolit (homo sapiens sapiens) – čepelová technika, první nástroje – pila, jehlice, šicí bodce

Život v táboře lovců a sběračů na Dřínové (mladý paleolit)

Mezolit

složené nástroje (z několika částí), valounové sekáče, luk, harpuna, udice a sítě technika vsazování čepelek – nožů, harpun, hroty střel – v době bronzové srpové čepelky lovecké pasti lodě z vydlabaného kmene

Neolit

vznik zemědělství – jak rostlinné tak živočišné výroby prvopočátky textilní výroby (nedostatek kůží) vrtání (dutý lukový vrták), brusné techniky ve výrobě nářadí, užití jiných hornin než dříve – amfibolity a amfibolové břidlice motyky, kopáče, dřevěný hák, srpy, drtidla a roztloukadla obilí, kladiva, klíny, sekery zdokonalené techniky těžby dřeva, konstrukce velkých staveb změna v konzumaci potravy – nutné ji vařit (kaše z obilí) – potřeba hrnců – první pyrotechnický obor výroba keramiky u nás kultury s lineární a vypíchanou keramikou

Eneolit - Chalkolit

Chalkolit/eneolit počátky metalurgie – měď, zlato, stříbro, meteorické železo nalezené v ryzím stavu – kování nebo tepání nejprve za studena, opravdových základem však objevení redukce, slévání a výroba slitin nejstarší nálezy tavení mědi z Anatolie v 7. tis. př. n. l. – teplota tání kolem 1000 o C

Doba bronzová

bronz snadno tavitelný, odolnější vznik prvních civilizací v oblasti velkých řek v některých oblastech již starověk: stavba gigantických staveb (Egypt – kámen, Mezopotámie – hliněné cihly, Čína – dusaná hlína, Indie – pálená cihla) pokračuje domestikace zvířat – kachny, slepice, kočky, sob u nás kultury únětická ( př.n.l.), mohylová ( př.n.l.), popelnicových polí ( př.n.l.)

Doba železná Zdroj: Bauerová, A.: Keltové v Čechách

Doba železná zpracování železa v horách Arménie kolem r př. n. l. železo mnohem rozšířenější „demokratičtější“ – železné nástroje také zemědělci (1000 př. n.l. Palestina železné motyky, radlice, srpny, nože), řemeslníci (850 př.n.l. krumpáč, 500 př.n.l. rámové a zkracovací pily, kleště s otočným kloubem, dláta, měchy, množství kladiv, 400 př.n.l. vrták, šroub, do r. 50 př.n.l. jistě hoblík,) nová vlna vynálezů – kladka, kladkostroj, soustruh (1200 př.n.l.), rotační mlýn (nejpozději 600 př.n.l.) železné nástroje umožnily ražení tunelů, výstavbu akvaduktů, zdokonalení dopravních prostředků, kácení lesů – velký rozmach obývaných ploch pro zemědělství změna způsobu lidského života – mnohem větší část lidstva může mít poměrně slušnou životní úroveň ražba mincí – podpořila dálkový obchod u nás Keltové (velmi vyspělá technika)