Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). [5]

Autor:Mgr. Věra Pavlátová Anotace:Materiál vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie, Biologie živočichů. Žák se věnuje vývoji (fylogenezi) základních orgánových soustav živočichů. Materiál obsahuje obrázky, odkazy, úkoly a aktivity. Očekávaný výstup dle ŠVP: Druh učebního materiálu: Cílová skupina: Stupeň a typ vzdělávání: Typická věková skupina: Žák popíše evoluci a adaptaci jednotlivých orgánových soustav. Prezentace, DUM. Je možné ji použít v rámci expozice i fixace, délka aktivity je 2 až 3 vyučovací hodiny. Žák, naplňuje zde KK k řešení problémů, k učení, komunikativní. Gymnaziální. 16—18 let, sexta, septima KLIKNĚTE NA F 5

 Fylogenezí orgánových soustav budeme pozorovat, jak se tyto soustavy v živočišné říši postupně vyvíjely a zdokonalovaly. [1]

1. Jaká je souvislost mezi nervovou a hormonální soustavou? 2. Jak pozná vrtule třešňová, že v třešni je už vajíčko od kolegyně a je tedy „obsazená“? 3. Jak nalákají masožravé rostliny svou kořist? 4. Jak poznají hadi, kdy mají svléknout pokožku? 5. Jak pozná larva, kdy se zakuklit? 6. Jak přilákají samičky hmyzu dokonce až několik km vzdálené samečky? 7. Jak se řekne latinsky slovo hormon? 8. Který vědní obor se zabývá funkcí hormonů?

1. Hormonální soustava spolu s nervovou soustavou reguluje, řídí a koordinuje činnost organismu. 2. Samička naklade do třešně vajíčko a označí povrch plodu značkovacím feromonem. Každá samička pozná podle vůně, že plod je už obsazen, a vydá se hledat neoznačený plod. 3. Například vylučováním „zápachu“ z uhnívajících zbytků živočichů. 4. Řízeno hormonem ekdysonem. 5. Řízeno juvenilním hormonem. 6. Díky pohlavním feromonům. 7. Inkret. 8. Endokrinologie.

 Hormony jsou chemické látky, které ovlivňují buňky a také spoustu procesů v živých organismech.  Rostlinné hormony se nazývají fytohormony a ovlivňují např. klíčení semen, růst listů, zrání plodů.  Hormony ze žláz s vnějším vyměšováním (sekrecí) se nazývají např. feromony a slouží hlavně ke vzájemné komunikaci mezi jedinci téhož druhu.  Hormony ze žláz s vnitřní sekrecí ovlivňují v těle metabolismus a rozmnožování. Zabývá se jimi endokrinologie.

 Odpověď buněk na přítomnost určitých látek (ohrožení, potrava, …) = CHEMOTAXE  Chemotaxe je základním principem účinku hormonů — chemické stimuly zasahují do anatomie, fyziologie — aktivizují, spouštějí, syntetizují… v podstatě určují „osud“.  YVug  YVug chemotaxe E. coli YVug YVug  bRTM  bRTM Chemotaxe a následná fagocytóza patogenu bílou krvinkou se podobá „setkání“ prvoka s potravou. bRTM bRTM

e.com/watch?v=A W649dWb5UI e.com/watch?v=A W649dWb5UI e.com/watch?v=fT DvpequqZs e.com/watch?v=fT DvpequqZs Ethen = ethylen: zrání plodů Kyselina abscisová: opadávání plodů a listů Ú.: Proč se fytohormony přidávají do regeneračních pleťových krémů a krémů proti vráskám? Auxin: ovlivňuje růst vrcholů stonku. Giberelin: růst listů Cytokinin: růst kořenů [2]

 Je rozšířenější u bezobratlých.  Fylogeneticky starší než endokrinní systém  Prvotní stimul pro hormonální zásah přichází z neurosekrečních buněk.  Na tento stimul reagují cílové tkáně nebo podřízené žlázy další sekrecí.  Žahavci, ploštěnci, kroužkovci — neurohormony řídí vývoj, růst, regeneraci (hormony vznikají v buňkách nervových uzlin a převádějí se nervovými vlákny do oběhu).

 Hormony vznikají v nervových buňkách seskupených v oční stopce (sinusové žláze, svlékání kutikuly), v příčných vláknech spojujících ganglia, v perikardu (ovlivňuje srdeční tep) a pod jícnem (barvoměna).  Některé hormony se vlévají do hemolymfy.  Vzniklé hormony řídí změnu pigmentace těl, svlékání pokožky, pohlavní funkce, hospodaření s vodou, metabolismus a činnost srdce.  Sinusová žláza — svlékání inhibující hormon MIH  Hemolymfa — svlékání podporující hormon MH  Hormony působí proti sobě, MH působí až po vymizení MIH.

 Neurohormony jsou uvolňovány z nervových zakončení prakticky po celém těle, nemají specializované orgány.  Měkkýši jsou hermafrodité — řízení samčí a samičí reprodukce se hormonálně „přepíná“ z jedné do druhé. [4]

 Hmyz má dvě hormonální soustavy, které se navzájem doplňují a ovlivňují.  První tvoří nervové buňky seskupené na povrchu mozku, spojené nervovými vlákny se žlázami v hlavě a nad předním koncem srdeční trubice, druhá je v hrudi.  V mozku produkují neurosekreční buňky protoracikotropní hormon (PTTH), který je uvolňován do hemolymfy a stimuluje protorakální žlázy k produkci hormonů ekdysteroidů — ekdysonů vyvolávajících svlékání kutikuly.

 Pod přímým nervovým vlivem se v přilehlých tělíscích (spojených s kardiálními tělísky) tvoří juvenilní hormon, který zabraňuje svlékání hmyzu a hlavně podporuje růst v larválním stadiu.  Další hormony u hmyzu: 1. Bursikon — vyvolá ztvrdnutí a tmavnutí kutikuly u mouchy. 2. Adipokinetický neurohormon — pro funkci sarančích křídel za dlouhého letu 3. Antidiuretický neurohormon — chrání štěnice před „vyschnutím“ v době, kdy nemají hostitele. 4. Chromotropní — barvoměna, Myotropní — stimulace svalů, Etotropní — chování v páření, líhnutí larvy, kukly

 U hmyzu tedy ovlivňují hormony schopnost měnit barvu, svlékání pokožky (ekdyson) nebo přeměnu larev v dospělce (juvenilní hormon).  Pomocí feromonů (pachů) zase hmyz i jiní živočichové komunikují na dálku:  Signalizace nebezpečí  Značkování území  Lákání opačného pohlaví (Tyto pohlavní feromony se vyskytují i u člověka v potu a poševním sekretu a přidávají se do různých parfémů. Proč?)  Jak využijeme feromonů v boji proti škůdcům? [3] LAPAČ /

 U více druhů ptáků (např. slepic) ovlivňují neurohormony v závislosti na intenzitě Slunce a světla polohovou koordinaci.  U slepic ovlivňuje fotoperioda snůšku vajec — prodloužení délky světelného dne či doby osvětlení zvyšuje hladinu lutropinu LH a folitropinu FSH — zrání folikulů, ovulace.  Je-li ptákům zničena snůška vajec (např. predátorem), vytvoří v krátké době náhradní snůšku v novém hnízdě.  Bursa Fabricii neboli kloakální burza představuje u ptáků lymfatický orgán, který je odpovědný za vývoj B lymfocytů a jimi zprostředkovávanou hormonální imunitu.

 Hormony mají specifický účinek — nemohou být nahrazeny žádnou jinou látkou a působí cíleně — mají účinek na určité ohraničené tkáně. Doba jejich působení je několik minut nebo i týdnů. Aby hormony uplatnily svůj účinek na efektorovou (cílovou) buňku, musí se navázat na buněčný receptor.  Jejich působení probíhá na základě zpětné vazby (odpověď ovlivňuje funkci žlázy). Při pozitivní zpětné vazbě (např. působení oxytocinu při porodu) dojde k odpovědi zesilující původní signál. Při negativní zpětné vazbě je původní signál odpovědí ztlumen.

Šišinka: ovlivňuje spánek a bdění. Štítná žláza: tyroxin ovlivňuje metabolismus, tělesný a duševní vývoj jedince, potřebuje do své stavby jód. Nadledvinky: kortikoidy + stresový hormon adrenalin Varlata: pohlavní hormony Podvěsek mozkový: řídí činnost ostatních žláz, růst organismu a produkci mateřského mléka. Brzlík: tvoří se v něm bílé krvinky, v dospělosti se mění na tuk. Slinivka břišní: inzulín (Snižuje hladinu cukru v krvi.) Vaječníky: pohlavní hormony [5] Byl jednou jeden život…

ŽlázaHormon + zkratkaHlavní účinky hormonů Adenohypofýza Somatotropin STH Podporuje růst, stimuluje metabolismus bílkovin a růst kostí v epifýzách. Prolaktin LTH Stimuluje tvorbu mléka v mléčné žláze, reguluje vajíčka ve vaječníku a pozastavuje menstruační cyklus. Kortikotropin ACTH Stimuluje činnost kůry nadledvin. Tyrotropin TSH Podporuje činnost štítné žlázy. Folitropin FSH Podporuje růst folikulů ve vaječnících a u mužů tvorbu spermií, nezbytný pro ovulaci. Lutropin LH Vyvolává ovulaci a vznik žlutého tělíska u žen, u mužů ovlivňuje sekreci testosteronu. Neurohypofýza Antidiuretický hormon ADH Zahušťuje moč — působí na stěny sběracích kanálků v ledvinách. Oxytocin Vyvolává stahy hladkého svalstva a porod, také stahy svalstva mlékovodů, buduje vztah dítě X matka. Štítná žláza Tyroxin a trijodtyronin T4 a T3 Podporují metabolismus, růst a vývoj. Kalcitonin Snižuje hladinu Ca2+ v krvi. Příštítná tělíska Parathormon PTH Zvyšuje hladinu Ca2+ v krvi. Kůra nadledvin Kortizol Má vliv na imunitní reakce, udržuje hladinu glukózy, protizánětlivý a protialergický účinek. Aldosteron Zvyšuje propustnost ledvinových kanálku pro sodíkové ionty. Dřeň nadledvin Adrenalin Rozšiřuje cévy a zvyšuje činnost srdečního svalu, celkově tělo připravuje na fyzickou či psychickou zátěž. Noradrenalin Zužuje stěny cév a zvyšuje systolický i diastolický krevní tlak. Slinivka břišní Inzulin Snižuje hladinu glukosy v krvi. Glukagon Zvyšuje hladinu glukosy krvi. Vaječníky Estrogeny Ovlivňují produkci vajíček a jejich růst, vývoj pohlavních orgánu ženy a v pubertě podporuje vývoj těla. Progesteron Ve žlutém tělísku, s estrogeny ovlivňuje průběh těhotenství. Varlata Testosteron Ovlivňuje produkci spermií, růst a vývoj pohlavních orgánů muže a jeho chování. Šišinka Melatonin Ovlivňuje cyklus bdění a spánku.

[9]

 Somatotropin — gigantismus, akromegalie — nanismus  Prolaktin — hyperprolaktinémie  Antidiuretický hormon — žíznivka  Thyroxin — hypotyreóza (kretenismus) — hypertyreóza (Gravesova- -Basedowova nemoc) — struma  Inzulin — diabetes mellitus [7] [8]

 Produkované tkáněmi  Působí parakrinně — jen v bezprostředním okolí a krátce.  Hormony související s činností trávicí soustavy: gastrin, enterogastron, sekretin, pankreozymin, cholecystokinin, hepatokinin  Histamin — alergické reakce  Serotonin — mediátor v mozku, v erytrocytech, v trombocytech, v šišince z něho vzniká hormon melatonin.  Heparin — inaktivuje trombokinázu.  Erytropoetin — zvyšuje tvorbu hemoglobinu.

 Placenta vzniká v děloze březí samice placentálních savců.  Přívod a odvod látek, zdroj hormonů, imunitní ochrana  Lidská placenta dosahuje průměru 20 cm a hmotnosti až 0,5 kg.  Hormony lidské placenty:  progesteron  choriogonadotropin (HCG)  placentální laktogen (HPL)  estrogeny [10]

[6] atch?v=DP9OJZBResE atch?v=DP9OJZBResE atch?v=WVrlHH14q3o atch?v=WVrlHH14q3o atch?v=BenVSmBG7wU atch?v=BenVSmBG7wU atch?v=Sju104tYFW8 atch?v=Sju104tYFW8 atch?v=7t9b-l0nJNc atch?v=7t9b-l0nJNc atch?v=-S_vQZDH9hY atch?v=-S_vQZDH9hY

NADLEDVINYŠTÍTNÁ ŽLÁZA  Jsou na horním okraji ledvin. Jejich kůra produkuje hormony kortikoidy, dřeň produkuje stresový hormon adrenalin.  Je uložena pod štítnou chrupavkou na krku. Hormon tyroxin ovlivňuje rychlost metabolismu, tělesný a duševní vývoj jedince. Potřebuje do své stavby jód, jeho nedostatek vede ke struma (vole). ŘEŠENÍ

HYPOFÝZASLINIVKA BŘIŠNÍ  Skládá se ze dvou laloků, leží pod mezimozkem a řídí činnost ostatních žláz, růst organismu a produkci mateřského mléka.  Je to žláza s dvojí sekrecí. Vnější sekrece se týká trávicích enzymů. Vnitřní sekrece se týká hormonu inzulinu (snižuje hladinu cukru v krvi) a glukagonu (zvyšuje hladinu cukru v krvi). ŘEŠENÍ

Hormon ovlivňující zrání plodů 2. Hormon ovlivňující svlékání pokožky 3. Stresový hormon 4. Hormon ovlivňující komunikaci jedinců 5. Hormon produkovaný štítnou žlázou 6. Hormon ovlivňující cukr v krvi

1. ETHYLEN 2. EKDYSON 3. ADRENALIN 4. FEROMON 5. TYROXIN 6. INZULIN Která věda se zabývá hormony a žlázami s vnitřní sekrecí? ENDOKRINOLOGIE ŘEŠENÍ

 ETHYLEN  GIBERELIN  EKDYSON  ŠTÍTNÁ ŽLÁZA  HYPOFÝZA  SLINIVKA BŘIŠNÍ  BRZLÍK  NADLEDVINKY  ADRENALIN  INZULIN  ŘÍDÍ OSTATNÍ ŽLÁZY  BÍLÉ KRVINKY  RŮST LISTŮ  TYROXIN — JÓD  ZRÁNÍ PLODŮ  SVLÉKÁNÍ POKOŽKY

Žláza, která produkuje hormon tyroxin. 2.Výměšek žláz s vnitřní sekrecí 3.Jiným názvem podvěsek mozkový 4.Orgán, který řídí celé naše tělo. 5.Poruchy vzrůstu se nazývají gigantismus a... 6.Název žlázy s dvojí sekrecí

1. ŠTÍTNÁ 2. HORMON 3. HYPOFÝZA 4. MOZEK 5. N A NISMUS 6. SLINIVKA Thymus je brzlík.

 V orgánu A se tvoří bílé krvinky.  Orgán B řídí činnost: A, C, D i E.  C je žláza s dvojí sekrecí.  D potřebuje ke své činnosti jód.  E produkují glukokortikoidy.  A v dospělosti zaniká.  B produkuje například oxytocin.  Při stresu orgán E uvolní adrenalin.  Hormon, který produkuje C, potřebujeme k regulaci cukru v krvi.  Špatná funkce D může vést až ke kretenismu. A – brzlík B – hypofýza C – slinivka břišní D – štítná žláza E – nadledviny ŘEŠENÍ

 SMRŽ, J.; HORÁČEK, I.; ŠVÁTORA, M. Biologie živočichů pro gymnázia. 1. vyd. Praha : Fortuna, ISBN  NOVOTNÝ, I.; HRUŠKA, M. Biologie člověka pro gymnázia. 3. vyd. Praha: Fortuna, ISBN  JELÍNEK, J.; ZICHÁČEK, V. Biologie pro gymnázia. 8. vyd. Nakladatelství Olomouc, ISBN      EricDiesel [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 1.  Rasbak [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 2.  Frank C. Müller [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Frank C. Müller 3.  Al2 (původní obrázek original picture origina bildo); Jeff Dahl (popisky aj. description etc. priskriboj k. a.); Michal Maňas (překlad translation traduko) [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 4. Al2Jeff DahlMichal Maňashttps://commons.wikimedia.org/wiki/File:Snail_diagram_cs.svg?uselang=cs

 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 5.  [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 6.  Fæ [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 7. Fæ Euopean,_%22Dwarf%22,_Native_Faqir_Wellcome_L jpg  [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 8.  [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 9. glukosa.jpg?uselang=cs  [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 10.