Co je Evropská unie (EU)? 28 členských států více než 500 milionů obyvatel současní kandidáti na vstup do EU: Albánie, Černá Hora, Srbsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Turecko

Jaké jsou hlavní zásady EU? Společné hodnoty: úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát, lidská práva, pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita (článek 2 Smlouvy o EU) Cíl: podpora míru, hodnot EU a blahobytu jejích obyvatel (článek 3 Smlouvy o EU) 4 svobody: volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu

Hlavní etapy historie EU

50. léta 20. století – počátky Poválečná obnova 1950: 9. května – Schumanova deklarace 1951: založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) 6 členských států: Belgie, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko a Nizozemsko 1957: Římské smlouvy – založení Evropského hospodářského společenství (EHS) a Euratomu

60. léta 20. století – položení základů 1960: vytvoření Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) 1962: zahájení společné zemědělské politiky (SZP) 1968: odstranění cel

70. léta 20. století 1973: 1. rozšíření – vstup Dánska, Irska a Spojeného království do EHS  Evropa má 9 členských států 1979: 1. přímé všeobecné volby do Evropského parlamentu

80. léta 20. století – konsolidace rozšíření o země na jihu Evropy: Řecko (1981), Španělsko a Portugalsko (1986)  Evropa má 12 členských států 1986: je podepsán Jednotný evropský akt pozměňující Římskou smlouvu 1990: díky sjednocení Německa se bývalé východní Německo stává součástí EHS

90. léta 20. století 1993: jednotný evropský trh (vstupuje v platnost Maastrichtská smlouva) 1995: další rozšíření – Rakousko, Finsko a Švédsko  Evropa má 15 členských států

První dekáda 21. století – největší rozšíření 1. ledna 2002: 12 zemí zavádí euro 2004: rozšíření o země střední a východní Evropy – přistupuje 10 nových členských států: Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko  Evropa má 25 členských států 2007: přistoupení Bulharska a Rumunska  Evropa má 27 členských států 2013: přistoupení Chorvatska  Evropa má 28 členských států

První dekáda 21. století nutnost reformovat instituce 2005: odmítnutí evropské ústavy ve Francii a Nizozemsku 2007: přijetí Lisabonské smlouvy a její vstup v platnost 1. prosince

Co pro vás EU dělá? Několik příkladů svoboda žít, studovat či pracovat v kterémkoli členském státě výměnné programy pro mládež: Comenius, Leonardo Da Vinci a Erasmus jednotná měna v 19 zemích zákony na ochranu životního prostředí v zájmu boje proti globálnímu oteplování rovné příležitosti snížení roamingových poplatků a celá řada dalších věcí …

Evropské orgány

Evropský parlament má spolu s Radou legislativní pravomoc (přijímá právní předpisy) dohlíží na rozpočet EU (s Radou) a na politiky evropských orgánů má 751 poslanců volených ve všeobecných volbách volby se konají jednou za pět let Předseda: Martin Schulz

Evropská rada řídí EU z obecného hlediska a určuje politické směry a priority tvoří ji hlavy států nebo předsedové vlád členských států, její předseda a předseda Evropské komise Předseda: Donald Tusk

Rada Evropské unie podílí se společně s Evropským parlamentem na tvorbě právních předpisů (mění, přijímá nebo zamítá legislativní návrhy Komise ) sdružuje ministry 28 členských států podle programu jednání rotující předsednictví: členské země se střídají po 6 měsících: 1. ledna – 30. června 2016: Nizozemsko 1. července – 31. prosince 2016: Slovensko

Evropská komise navrhuje a provádí právní předpisy (právo iniciativy, „strážkyně“ smluv) 28 komisařů (jeden komisař za každý členský stát), z toho jeden předseda: Jean-Claude Juncker a několik místopředsedů (jeden je vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku)

Další orgány a instituce EU Soudní dvůr Evropské unie Evropská centrální banka Evropský účetní dvůr Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) Výbor regionů

Evropský hospodářský a sociální výbor

Co je EHSV? poradní instituce založená Římskou smlouvou (1957) zastupuje organizovanou občanskou společnost Evropský parlament Rada Evropské unie Evropská komise Evropský hospodářský a sociální výbor

Co je organizovaná občanská společnost? Všechny skupiny a organizace vytvářené občany za účelem prosazování jejich zájmů, dosahování cílů nebo spolupráce s podobně smýšlejícími lidmi

Jaká je úloha EHSV? Při poskytování poradenství Evropskému parlamentu, Radě a Komisi má EHSV tři hlavní úkoly: zajišťovat, aby politiky EU odrážely skutečnou hospodářskou, sociální a občanskou situaci, budovat participativnější a občanům bližší EU, globálně prosazovat hodnoty EU a organizace občanské společnosti

Most mezi EU a organizovanou občanskou společností prosazuje zájmy občanské společnosti umožňuje organizacím občanské společnosti z členských států vyjadřovat jejich názory na evropské úrovni

Jaká je struktura EHSV? je to shromáždění 350 členů (jmenovaných na 5 let) z 28 členských států EU EHSV má 1 předsedu a 2 místopředsedy volené každého dva a půl roku zastupuje hospodářské a sociální zájmové skupiny: zaměstnavatele, zaměstnance a různé zájmy (nevládní organizace, zemědělce, mládež, organizace na ochranu spotřebitelů atd.) má 6 sekcí a Poradní komisi pro průmyslové změny (CCMI) o stanoviscích se diskutuje a poté jsou přijímána prostou většinou na plenárních zasedáních (konaných cca 9x do roka)

Jak EHSV funguje? Příprava stanoviska 6 sekcí plenární shromáždění SKUPINA II Zaměstnanci SKUPINA III Různé zájmy SEKCE studijní skupina: členové a experti SKUPINA I Zaměstnavatelé

Vaše Evropa, Váš názor!

Navrhnout opatření pro lepší integraci imigrantů v cílových zemích. Praktická opatření pro školy, kluby apod., jež by mladým imigrantům pomohla se účinněji integrovat. Praktické návrhy týkající se otázek migrace a uprchlické krize – z pohledu mladých lidí Měli byste spolupracovat na těchto tématech:

Praktické návrhy, jak zvýšit povědomí o významu kvalitní integrace zejména mladých uprchlíků. Zapojení do aktivního občanství, mezikulturního dialogu a výchovy k antidiskriminaci. Měli byste spolupracovat na těchto tématech:

Informace o uprchlické krizi: Od vypuknutí války uprchlo ze země více než 4 miliony Syřanů, polovina z nich jsou děti. Sousední Libanon přijal téměř 1,2 milionu syrských uprchlíků a společně s Jordánskem má v přepočtu na počet obyvatel největší počet uprchlíků na světě. Turecko přijalo více než 1,9 milionu syrských uprchlíků, a má tak největší počet uprchlíků na světě.

Informace o uprchlické krizi: Švédsko a Německo jsou zeměmi EU, jež přijaly největší podíl uprchlíků. V Německu je v současnosti více než syrských uprchlíků. Některé evropské země odmítly uprchlíky přijímat, a namísto toho uzavřely své hranice. Uprchlíci nepocházejí jen ze Sýrie. V posledních pěti letech vypukla v různých regionech světa více než desítka dalších konfliktů - např. v Iráku, Jižním Súdánu a na Ukrajině.

Informace o uprchlické krizi: Podle údajů Rady OSN pro lidská práva je v současnosti každý 122. člověk na světě buď uprchlíkem, vnitrostátním vysídlencem nebo hledá azyl. 43 % všech uprchlíků na světě jsou děti. Uprchlíci opouštějí své domovy a země, protože nemají žádnou jinou možnost.

Kdo je uprchlík: Úmluva o uprchlících z roku 1951 říká, že uprchlíkem je člověk, který se v důsledku oprávněných obav před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů nachází mimo zemi své státní příslušnosti a je neschopen přijmout nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu dotyčné země.

Mladí uprchlíci: Jsou nejen znevýhodněni tím, že jsou to děti nebo mladí lidé, ale existuje také vysoké riziko, že budou poškozována jejich práva nebo jim budou upírána. Mladí uprchlíci mají s ohledem na svůj věk zvláštní potřeby; mohou být rovněž odloučeni od svých rodičů nebo opatrovníků, jak je tomu v případě nezletilých uprchlíků bez doprovodu. Tato velmi nebezpečná a znepokojivá situace může poškozovat kulturní, intelektuální, tělesný, psychologický a sociální vývoj mladých lidí. Děti a mladí lidé nemají přístup ke vzdělání a chybí jim volnočasové aktivity.

Postoj EHSV EU potřebuje novou migrační a azylovou politiku založenou na větší sdílené odpovědnosti. Měl by existovat přistěhovalecký kodex, jenž by byl zohledněn ve veškerých právních předpisech. Pro řešení příčin migrace má zásadní význam spolupráce s nečlenskými zeměmi EU, z nichž migranti pocházejí nebo přes něž procházejí. Politika EU by měla zaujmout humanitární přístup, jenž by zpochybnil často xenofobní názory na vnitrostátní úrovni, jež těží z obav, které vzbuzují „nelegální migranti“.

Základním postojem Výboru je, že migranti jsou lidé, kteří mají úplně stejná základní práva jako občané EU, jež musí být respektována a chráněna bez ohledu na právní status příslušné osoby. Výbor je znepokojen tím, že v Evropě roste míra nesnášenlivosti, rasismu a xenofobie vůči migrantům.

V Bruselu: zpráva a diskuse Budete pracovat ve skupině. Hlavní závěry některých pracovních skupin budou poté prezentovány na závěrečném plenárním zasedání akce Vaše Evropa, Váš názor a stanou se součástí dokumentace této akce. Věříme, že první kroky podniknuté na této akci vyvolají odezvu po celé Evropě a inspirují další mladé lidi, aby aktivně převzali svůj díl odpovědnosti!

Kontaktní údaje Další informace nebo pomoc Vám rádi poskytneme zde: Internetové stránky: Your Europe, Your