Evropská integrace RNDr. Oldřich Hájek

: ESUO - EHS - Euratom ► Po druhé světové válce vzniklo zcela nové uspořádání, které do té doby nemělo v Evropě obdoby. Provázáním států přes dohody z Paříže a z Říma se podařilo vytvořit prostředí, ve kterém namísto konfliktů a soupeření vévodila spolupráce a hospodářské sjednocování. Přestože se toto období setkalo i s neúspěchem jakým bylo ztroskotání myšlenky obranné unie, důležitý moment pro budoucí integrační proces se uskutečnil. ► Integrace v hospodářské oblasti ► v roce 1951 byla podepsána Belgií, Francií, Itálií, Lucemburskem, Nizozemskem a Spolkovou republikou Německo Pařížská dohoda zakládající Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), nazývána též Montánní unie. ► V roce 1952 byla v Paříži podepsána smlouva o Evropském obranném společenství (EOS). Tato smlouva nebyla ratifikována Fr. parlamentem. ► Římské smlouvy, zakládajících Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství atomové energie (Euratom). Obě smlouvy byly podepsány 25. března 1957 a v platnost vstoupily 1. ledna 1958.

: Cesta k integraci tří společenství (ES) ► stagnace v teritoriálním rozšíření ► stagnace ve spolupráci nad původní programový rámec smluv ► ntegrace orgánů tří Společenství ► Šedesátá léta byla poznamenána negativním postojem francouzského prezidenta de Gaulla, který dvakrát vetoval vstup Spojeného království Velké Británie a Severního Irska do EU. ► V roce 1961 došlo ke sjednání dohody o přidružení s Řeckem s dobou trvání 20 let. V kamerunském Yaoundé byly v červenci 1963 navázány vztahy s koloniemi a závislými územími členských států. Tyto události znamenaly důležitý posun v zahraničních vztazích. ► Významnou změnou směrem k integraci prošly i orgány všech tří Společenství. Ačkoli měly již od roku 1958 společné instituce - Parlamentní shromáždění a Soudní dvůr, ostatní orgány (Rada ministrů, Komise - u ESUO Vysoký úřad) byly pro každé společenství samostatné. Dne byla podepsána tzv. Slučovací smlouva vytvářející jednotné orgány pro všechna Evropská společenství, která vstoupila v platnost Došlo tak k zvýšení autority Komise.

: Prohloubení a rozšíření ► Dokončení celní unie ► Rozšíření o Velkou Británii, Dánsko, Irsko ► Vznik Evropské rady ► V polovině roku 1968 země Společenství odstranily vnitřní cla na dovážené zboží a poprvé tak mezi sebou umožnily volný přeshraniční obchod. Na zboží dovážené ze třetích zemí se od této doby ukládají jednotná cla. ► K 1. lednu 1973 se poprvé v evropské historii zvýšil počet členů Společenství. Po dvou neúspěšných pokusech o zařazení do evropského elitního klubu sem vstoupilo Dánsko, Irsko a Spojené království. Počet členů se tak zvýšil na devět. ► v roce 1974 zřízen Evropský regionální rozvojový fond. ► v roce 1974 vznikla nová instituce nazvaná Evropská rada

: Období změn ► První volby do Evropského parlamentu ► Jižní rozšíření ► Jednotný evropský akt ► 10. června 1979 první volby do Evropského parlamentu ► V roce 1981 bylo odstartováno takzvané jižní rozšíření, které započalo přijetím desátého členského státu Řecka a vyvrcholilo v roce 1986 vstupem Španělska a Portugalska. ► V roce 1986 byla s přijetím Jednotného evropského aktu (vytvoření velkého vnitřního trhu do 1. ledna 1993, Společná zahraniční a bezpečnostní politika, strukturální politika, měnová politika, atd.)

: Cesta k Evropské unii (EU) ► politické a společenské změny ve střední a východní Evropě spojené s rozpadem Sovětského svazu ► sjednocení Spolkové republiky Německo s Německou demokratickou republikou ► podepsání smlouvy o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj v Paříži dne 29. května 1990 ► Asociační dohody (1991) se zeměmi střední a východní Evropy - Polskem, Maďarskem a ČSFR ► přijetí Maastrichtské smlouvy (1992) ► dobudování jednotného vnitřního trhu ► dobudování jednotného vnitřního trhu ► jednání vyvrcholilo v Maastrichtu ve dnech 9. a 10. prosince 1991, kde hlavy států a vlád členských zemí přijaly návrh smlouvy o Evropské unii, který byl následně slavnostně podepsán 7. února 1992 rovněž v Maastrichtu. ► Od 1. ledna 1993 tak byly, až na určité výjimky, naplněny čtyři základní ekonomické svobody:  1. volný pohyb zboží mezi členskými státy bez jakýchkoli překážek  2. volný pohyb osob mezi členskými zeměmi s právem usadit se, pracovat a žít v kterékoli zemi ES  3. volný pohyb kapitálu mezi členskými zeměmi bez jakýchkoli omezení a překážek  4. volný prostor pro poskytování služeb po celém území ES

: Cesta od Maastrichtu k Amsterdamu ► vytvoření Hospodářské a měnové unie ► Přijetí Amsterdamské smlouvy ► čtvrtá vlna rozšíření ► založení Výboru regionů (1994) ► zvolení prvního Evropského ochránce veřejných práv (Jakob Söderman z Finska) ► Hospodářská a měnová unie (HMU)  první fáze (zahájena již 1. července 1990) : odstranění všech překážek pohybu kapitálu mezi členskými státy  druhá fáze (od roku 1994) : vytvořen Evropský měnový institut (EMI), jehož úkoly byly především posílení spolupráce ústředních bank členských států, koordinace měnových politik a příprava vzniku Evropského systému ústředních bank. Na madridském zasedání Evropské rady v prosinci 1995 bylo rozhodnuto o zavedení jednotné měny euro k 1. lednu 1999  třetí fáze (1999) : zafixování směnných kurzů a zavedení eura (od 1. ledna 2002) ► Čtvrté rozšíření se uskutečnilo k 1. lednu 1995, kdy se členy EU staly Finsko, Rakousko a Švédsko. Referendum o přístupu Norska z listopadu 1994 skončilo opět s negativním výsledkem a Norské království se členem EU nestalo. Hlavní změny, které přinesla Amsterdamská smlouva (1999) změněn systém obsazování Komise v neprospěch velkých států pro hlasování v Radě EU byla upravena velikost kvót pro případy tzv. váženého hlasování počet poslanců v Evropském parlamentu nesmí přesáhnout 700 Evropská rada může označit členský stát, jenž se neřídí základními zásadami EU (svoboda, demokracie, lidská práva a základní svobody, právní stát) a hrubě je porušuje. Takovému státu mohou být, za stálé neplnění povinností, pozastavena některá práva, zejména právo hlasování v Radě EU Rada získala právo na návrh Komise a po konzultaci s parlamentem rozhodovat o vybraných otázkách vízové povinnosti Rada získala oprávnění rozhodovat upravenou kvalifikovanou většinou na rozdíl od jednomyslnosti v některých otázkách třetího pilíře (vnitro a justice) posíleny pravomoci institucí EU v boji proti finanční kriminalitě

: Cesta od Amsterdamu k Nice ► schválení Agendy 2000 ► revize smluv ► Lisabonská strategie ► summit v Nice ► zavedení nové měny euro ► Agenda 2000 a doporučení Evropské komise se staly jedním z podkladů pro zasedání Evropské rady v prosinci 1997 v Lucemburku, která rozhodla o zahájení jednání o členství s ČR, Polskem, Maďarskem, Slovinskem, Estonskem a Kyprem. ► Dne 1. ledna 1999 byla na světové trhy uvedena jednotná měna euro.euro ► Lisabonská strategie  V březnu se v Lisabonu pod jeho vedením konalo zvláštní zasedání Evropské rady, na němž bylo dosaženo konsensu ve stanovení nové desetileté strategie k vytvoření dynamičtějšího a konkurenceschopnějšího hospodářství v Evropě.strategie ► Hlavní změny, které přinesla Smlouva z Nice (2000) Smlouva z Nice (2000)  rozšíření většinové volby  změna v přidělování křesel v Evropské komisi (1 komisař za každou zemi)  zvýšení počtu křesel v parlamentu na 740  upravení rozdělení hlasů v Radě ministrů podle počtu budoucích členů  jasný záměr rozšířit Unii o nejlépe připravené země v červnu 2004

dodnes: EU v novém tisíciletí ► revize smluv pokračuje, debata o budoucnosti Unie ► zasedání Konventu a předložení ústavní smlouvy ► rozšíření Unie o 12 nových států , 2007 ► ratifikační proces Ústavy ► prohlubování spolupráce v oblasti bezpečnosti ► snaha o vytvoření nového dokumentu zavádějícího institucionální změny ► Rozšíření Unie - pátá vlna ► Největší vlna rozšíření přišla v roce 2004, kdy se Evropská unie rozrostla o deset nových členů: Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Maltu, Slovinsko a Kypr. Počet obyvatel v Unii tak vrostl o více než 100 miliónů. V dubnu 2005 dal Parlament souhlas Rumunsku a Bulharsku k vstupu do EU. Tyto země vstoupily do Evropské unie k ► ► V roce 2005 začala vyjednávání s Chorvatskem a Tureckem.