Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ANTICKÁ LITERATURA ŘÍMSKÁ LITERATURA – DOBA ARCHAICKÁ A KLASICKÁ Mgr. Michal Oblouk.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ANTICKÁ LITERATURA ŘÍMSKÁ LITERATURA – DOBA ARCHAICKÁ A KLASICKÁ Mgr. Michal Oblouk."— Transkript prezentace:

1 ANTICKÁ LITERATURA ŘÍMSKÁ LITERATURA – DOBA ARCHAICKÁ A KLASICKÁ Mgr. Michal Oblouk

2 ŘÍMSKÁ LITERATURA 3. stol. př. n. l. – 5. stol. n. l. latinsky psaná, většinou nepůvodní vliv řecké literatury, někteří autoři dokonce přebírali nejen témata, ale i celé kusy her (hlavním proudem divadelní tvorby byla komedie) centrum – Řím a) d oba archaická (240 př. n. l. – 80 př. n. l.) b) d oba klasická – zlatý věk (80 př. n. l. – 14 n. l.) c) d oba postklasická – stříbrný věk (14 – 117) d) d oba úpadku impéria (117 – 5. stol.)

3 ARCHAICKÁ DOBA vznikalo mnoho překladů řecké literatury vznikla satira teprve po rozvoji poezie se začala prosazovat i latinsky psaná próza, většina autorů psala ještě řecky, protože latina nebyla považována za jazyk vhodný pro taková díla v této době byla řecká kulturní převaha značná, ale Římané začali latinu pozvolna přizpůsobovat i potřebám prózy a řečnictví vůbec, populární bylo především dějepisectví velmi se rozvíjelo řečnictví, protože každý, kdo se chtěl prosadit v politice, musel být dobrý řečník, Římané řečnili všude – na pohřbech, na tržištích, u soudu atp., proto byly zakládány rétorické školy další literaturou byly spisy z jednotlivých oborů, např. právo (výklad zákonů dvanácti desek), poměrně značné množství úspěšných spisů vzniklo v oborech jako matematika, gramatika a filosofie

4 TITUS MACCIUS PLAUTUS (254 – 184) - římský autor komedií - pestré životní osudy: zaměstnán u divadla, obchodoval, zadlužil se, pracoval ve mlýně řisuzuje se mu 130 her, dochovalo se jich pouze 19 - jeho hry jsou volná přepracování řeckých předloh, jsou však obohaceny vtipnými narážkami na římské poměry - n- nejznámější komedie: LIŠÁK PSEUDOLUS (o otroku, který zesměšnil otrokáře a pomohl ke štěstí milencům) KOMEDIE O HRNCI (otrok ukradl lakomci poklad, aby pomohl milencům) KOMEDIE O OSLU MENÉCHMOVÉ CHLUBIVÝ VOJÍN

5 MARCUS PORCIUS CATO (234 – 149) - římský spisovatel, politik, voják a řečník, jako první psal spisy latinsky, jeho projevy prosluly svou propagací všeho římského a odmítáním cizího - především řeckého vlivu, dílo: POČÁTKY (7 knih o nejstarších dějinách Říma), O ROLNICTVÍ (odborný spis) QUINTUS ENNIUS (239 – 189) - římský epický a tragický básník, je považován za otce římské literatury, jeho hlavním dílem je historický epos ANÁLY (zachováno 550 veršů), v němž se snažil vylíčit římské dějiny od počátků až do současnosti

6 DOBA KLASICKÁ - ZLATÝ VĚK -období je považováno za vrchol římské literatury, a to jak v próze, tak i v poezii -latina se velmi zjemnila a studiem řeckých spisů dosahují autoři čistoty jazyka -velmi se rozvíjelo řečnictví a dějepisectví -v Augustově době dospěla poezie ke svému vrcholu a tím se dostala do popředí zájmu – císař Augustus podporoval tento druh umění, byla založena veřejná knihovna -básníci byli často ovlivněni řeckou poezií -historiografie je poznamenána menší svobodou, protože již nebylo možné psát svobodně o tehdejší době nebo o době nedávné -je známo značné množství odborných děl, především z oblasti práva a stavitelství -téměř vůbec se nepsalo drama

7 MARCUS TULLIUS CICERO (106 – 43) - římský řečník, republikánský politik, filozof a spisovatel - pocházel ze zámožné rodiny jezdeckého stavu - studoval rétoriku, právo a filozofii - roku 79 př. n. l. začal vystupovat veřejně, jako řečník u soudu - popraven za vzpouru proti Marcu Antoniovi, mrtvolu vláčeli po římských ulicích, jeho hlava a pravá ruka byly vystaveny na Foru sal filipiky proti nepřátelům republikánství, zachovalo se 57 projevů - d- dílo: O ŘEČNÍKOVI (teoretický spis o řečnictví) O STÁTĚ (obhajoba republikánského zřízení)

8 GAIUS VALERIUS CATULLUS (87 – 54) - římský básník - pocházel z aristokratické rodiny - svoji tvorbu zahájil překlady řeckých lyrických básníků - nejznámější se staly jeho milostné básně, mimo to se ještě zachovaly básně útočící na Caesara - jeho básně byly ve starověkém Římě velmi populární a byly často předčítány - dílo: cyklus milostných písní pro starší milenku Lesbii – 116 básní (zachycuje proměny a zvraty milostného citu)

9 GAIUS IULIUS CAESAR (100 – 44) - římský vojevůdce a politik - jeden z nejmocnějších můžu antické historie - spolu s Marcem Liciniem Crassem a Gnaeem Pompeiem Magnem vytvořil tzv. první triumvirát - j- jako první Říman pronikl do Británie a za řeku Rýn - překročením řeky Rubikon v roce 49 př. n. l. zahájil občanskou válku, zvolen doživotním diktátorem ocházel z patricijské rodiny - milenka Kleopatra - zavražděn v senátu - d- dílo: ZÁPISKY O VÁLCE GALSKÉ - obsahuje celkem osm knih pojednávajících o letech 58 až 50 př. n. l. ZÁPISKY O VÁLCE OBČANSKÉ - tři knihy zachycují události z let 49 a 48 př. n. l.

10 QUINTUS HORATIUS FLACCUS (65 – 8) - římský básník - byl synem propuštěnce - studoval filozofii - v roce 44 př. n. l. vstoupil do Brutovy armády, účastnil se bitvy u Filipp, kde byl Brutus poražen, později stoupenec Octaviana - roku 38 př. n. l. se seznámil s Gaiem Cilniem Maecenatem, který mu pomohl s vydáním prvních knih a který mu věnoval statek, aby se básník mohl věnovat pouze psaní - neměl velké básnické nadání - d- dílo: SATIRY (18 básní) – ironická kritika lidských chyb EPÓDY – 17 útočných a žertovných básní ÓDY – 4 knihy oslavných básní LISTY (Epištoly) – otázky filozofické a obecně lidské, nejznámější Ars poetica (o básnickém umění)

11 PUBLIUS VERGILIUS MARO (70 – 19) - n- nejslavnější římský epický básník Augustovy doby - narodil se na venkově - studoval rétoriku, filozofii, matematiku - po celý život ho finančně zajišťoval bohatý příznivec umění Maecenas (mecenáš) - neměl pevné zdraví, měl slabý hlas a byl ostýchavý - d- dílo: GEORGICA (Zpěvy rolnické) – didaktický epos, ve čtyřech knihách pojednává o rolnictví (první kniha je o orbě, druhá o vinařství a sadařství, třetí o chovu dobytka a čtvrtá o včelařství), základní poznatky o zemědělství BUCOLICA (Zpěvy pastýřské) – oslava idylického života pastýřů, 10 básní AENEIS

12 AENEIS -národní hrdinský epos veršů, 12 zpěvů -útěk trojského hrdiny Aenea z hořící Tróje, jeho bloudění po moři a šťastné přistání v Latiu, je pokládán za bájného zakladatele Říma -v prvních šesti zpěvech hledá Aeneas se svými druhy na příkaz bohů novou vlast a pronásledován hněvem bohyně Juno bloudí léta po mořích; v sedmém až dvanáctém zpěvu postupuje boje s italskými kmeny, aby v Latiu založil novou Tróju a římský národ -Vergilius chtěl toto dílo spálit, ale byl přemluven, aby je odkázal přátelům, kteří mu slíbili, že jej nevydají - k tomuto slibu nebylo přihlíženo a téměř dokončené dílo bylo pouze zredigováno a vydáno -pro své značné vlastenectví se kniha stala populární -dílo výrazně ovlivnilo středověkou a následně i novověkou epiku a náhled na tento básnický styl

13 PUBLIUS OVIDIUS NASO (43 př. n. l. – 17 n. l.) - římský básník (nejnadanější, velmi oslavovaný a oblíbený) - pocházel z bohatého rodu jezdeckého stavu - studoval právo a rétoriku - z příkazu císaře Augusta donucen opustit Řím a přes 10 let žít ve vyhnanství v Rumunsku, své vyhnanství nesl velmi těžce - d- dílo: UMĚNÍ MILOVAT (Ars amatoria) – milostná poezie, 3 knihy, soubor praktických rad, jak si získat a udržet lásku, popisuje mj. i prostředky proti lásce a rady při líčení, dílo je vrcholem erotické poezie ŽALOZPĚVY (Tristia) – básně z vyhnanství PROMĚNY (Metamorfózy) – 250 krátkých epických básní v daktylském hexametru (15 knih), řecké a římské mytologické příběhy s motivem proměny, dílo začíná na začátku světa a končí proměnou Caesara v kometu

14 Lykáón – zpupný král Lykáón provokuje Jova nabízeje mu lidské maso a je strašlivě ztrestán; proměna: Lykaón je změněn ve vlka Deukalión a Pyrrha – vypráví příběh lidí, kteří jako jediní přežili potopu; proměna: Deukalión a Pyrrha byli vyzváni, aby za sebe házeli kosti vznešené matky (kameny) – ty se měnily v nové lidi Dafné – Apollón se zamiloval do nymfy Dafné, ta před ním prchá, a aby byla zachráněna, je změněna ve vavřín Faëthon – Faëthon, syn slunečního boha Hélia, se na svém otci domůže toho, aby směl řídit jeho ohnivé spřežení (slunce), divoké koně však neukočíruje, ohrožuje zemi i nebe a je sražen Jovovým bleskem, proměna pleti národů aithiopských (černochů) poté, co se k nim velmi přiblížil splašený ohnivý vůz Európé – Jupiter přijme na se podobu býka, v níž unese královu dceru Európé na Krétu Arachné – Arachné se pustí do soutěžení ve tkaní se samotnou Minervou, utká veledílo, avšak uražená Minerva její výtvor zničí a Arachné promění v pavouka Niobé – Niobé se vysmívá bohyni Létě, že má sedmkrát více synů i dcer, Létiny děti Apollón a Diana však Niobiny děti pobijí a Niobé se promění v mramorovou sochu Marsyás – Apollón, poraziv satyra M., z něj stáhne kůži; faunové a satyrové nad ním pláčou, ze slz vznikne řeka Marsyás Pelops – Tantalos chtěl vyzkoušet bohy, zabil svého syna Pelopse a připravil z něj pokrm, bozi se na Tantala rozhněvali, odsoudili ho k Tantalovým mukám a syna oživili, snědenou část ramene nahradili slonovinou Prokné a Filoméla – Prokné se vdala za Térea a požádala ho, aby jí přivezl sestru Filomélu, Téreus se do F. zamiloval, znásilnil ji a vyřízl jazyk, ona však utkaným kobercem sestru o všem spravila, Prokné zabila svého syna Itya a dala ho za pokrm Téreovi, Prokné byla proměněna ve vlaštovku, Filoméla ve slavíka a Téreus v dudka

15 Daidalos a Ikaros – D., stavitel Mínoova labyrintu, chce uprchnout z Kréty, vyrobí pro sebe a pro svého syna I. křídla (symbolická proměna v létavce), I. však chtěl letět až ke slunci, vosk spojující peří roztál a I. zahynul Filémón a Baukis – vyprávění o manželích Filomónovi a Baukis, kteří jako jediní pohostinně přijali Jova s Merkurem, za to se stali správci chrámu a bylo jim dopřáno, aby zemřeli pospolu, proměnivše se ve stromy - dub a lípa - a pořád se mohli dotýkat větvemi a být spolu tak, jak si přáli Ganymédés - trójský princ Ganymédes byl unesen v orla se proměnivším Jovem na Olymp, kde slouží jako číšník Hyakinthos – Apollónův oblíbenec Hyakinthos je ze žárlivosti zabit bohem Zefyrem, který se o Hyakintha také ucházel, z jeho krve vyraší nová rostlina – hyacint Myrrha – dcera krále Kinyry Myrrha se zamilovala do vlastního otce, a opivši ho, dosáhla ukojení svých vášní, uprchla, prosila bohy, aby ji zbavili života, avšak neuvrhli v říši mrtvých – byla proměněna v myrhový strom Pygmalión – panic Pygmalión si vyřezal krásnou ženskou sošku, do níž se zamiloval, Venuše mu ji proměnila v ženu - v Galateiu Meleagros – Meleagrův otec Oineus jednou zapomněl vzdát oběť bohyni Dianě, jež za to seslala na jeho království strašlivého kalydonského kance, při slavném a krvavém honu Meleagros zabil ve sporu o kance matčiny bratry, rozzuřená Althaia, Melagrova matka, svého syna zahubila, spálivši poleno, na němž podle sudby závisel jeho život, Althaia i Melagrova žena Kleopatra spáchaly sebevraždu, lkající Meleagrovy sestry se změnily v ptáky Aisón – Médea pomocí čar omladí Iásónova otce Aisóna, z nějž je hned zdravý mladík Héliovny – sestry Faëthontovy byly, lkajíce nad ztrátou bratra, proměněny ve stromy, jejich slzy v jantar Kyknos – Kyknos, přítel Faëthontův, byl, lkaje nad ztrátou druha, proměněn v labuť

16 TITUS LIVIUS (59 př. n. l. – 17 n. l.) - v- významný římský historik a spisovatel - pocházel z bohaté rodiny obýval v Maecenatově domě, kde se patrně spřátelil s Gaiem Octaviem, pozdějším císařem Augustem, byl také učitelem pozdějšího císaře Claudia - nikdy nezastával žádné veřejné funkce, věnoval se pouze studiu historie a překládání - d- dílo: DĚJINY OD ZALOŽENÍ MĚSTA (Říma) – prozaická obdoba Aeneidy, římské dějiny do r. 9 př. n. l., tvořilo je 142 knih, dochovala se asi čtvrtina

17 ZDROJE https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A1_%C5%99%C3%ADmsk%C3%A1_literatura https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A1_%C5%99%C3%ADmsk%C3%A1_literatura https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A1_%C5%99%C3%ADmsk%C3%A1_literatura https://cs.wikipedia.org/wiki/Quintus_Ennius https://cs.wikipedia.org/wiki/Quintus_Ennius https://cs.wikipedia.org/wiki/Quintus_Ennius


Stáhnout ppt "ANTICKÁ LITERATURA ŘÍMSKÁ LITERATURA – DOBA ARCHAICKÁ A KLASICKÁ Mgr. Michal Oblouk."

Podobné prezentace


Reklamy Google