Michaela Nečasová Dějiny Evropské unie – 30. 11. 2011.

Prezentace na téma: "Michaela Nečasová Dějiny Evropské unie – 30. 11. 2011."— Transkript prezentace:

1 Michaela Nečasová Dějiny Evropské unie – 30. 11. 2011

2 První myšlenka… odstranění veškerých vnitřních překážek pro volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu mezi členskými státy EU. Maastrichtská smlouva (1. listopadu 1993) Počáteční problémy klesající HDP*, zvyšující se nezaměstnanost, vysoké úrokové sazby = kolotoč otřesů špatná situace na trhu peněz Německo si vypomohlo půjčkou (Bundesbanka se snaží vyhnout inflaci) Francie – usilování o rovnocennost franku s německou markou rozšiřování fluktuačních pásem * hrubý domácí produkt

3 Fáze druhá Nastala k 1. lednu 1994 – koordinace hospodářských politik členských států = podpora sbližování. Založení Evropského měnového ústavu – později nahrazen Ústřední evropskou bankou (cílem byla kooperace měnových politik členských států, neinflační růst a podpora zaměstnanosti) povinnost států vypracovat tříleté konvergenční programy (schvalovány Komisí, potvrzuje Rada) zjištění vysokých schodků rozpočtů u většiny členských států – dodatek č. 6 k Maastrichtské smlouvě:

4 Fáze druhá Konvergenční kritéria: omezení inflace, deficit veřejných financí nepřesahující 3 % HDP, veřejné zadlužení nepřesahující 60 % HDP, úrokové sazby v mezích 2 % úrokových sazeb tří nejvíce stabilních států, členství v EMS* a dodržování fluktuačních pásem minimálně 2 roky. * Evropský měnový systém

5 Fáze druhá Do systému evropské měnové unie měly vstoupit jen ty státy, které tyto body splní. Rok 1994 byl však průměr veřejných deficitů u členských států 6 % a zadlužení přes 70 %. Smlouva říkala, že pokud většina státu splní, bude možné o přechodu na jednotnou měnu možné rozhodnout počínaje rokem 1997. Jinak Evropská měnová unie vejde v platnost nejpozději 1. ledna 1999. První možnost se rychle ukázala jako nereálná.

6 Co se děje kolem? Francie: - prezidentské volby (Jacques Chirac – Alain Juppé) Německo: - „pakt stability“ – obrana vůči Francii Komise: ‐ schválení tzv. „Zelené knihy“ = akční program pro přechod na jednotnou měnu.

7 Fáze třetí 1. 1. 1999 zavedení směnných kurzů ve vztahu ke společné měně. Nejpozději k 1. 1. 2002 budou do oběhu dány bankovky a mince. ……… opět ale situace nebyla bezproblémová a cíle byly vysoké

8 Nová měna EURO (Španělsko)

9 Pomalý růst HDP, zvyšující se nezaměstnanost…. Francie – probíhaly veřejné stávky. Německo – úsporná opatření zasahující do sociálních oblastí, veřejnost euro spíše odmítala. Itálie – politická nestabilita, velký deficit veřejných výdajů (6,7 %) – zvyšování daní „dávka pro Evropu“. Španělsko – vysoké veřejné výdaje (6,6 %) – tvrdé rozpočtové škrty

10 Summit v Dublinu Prosinec 1996: Představeny makety bankovek. Komise představila logo nové společné měny: €

11 Summit v Dublinu Vztahy států: země „in“ – státy, které vstoupí země „před in“ – státy, které vstoupí později země „out“ – státy, které nevstoupí ….jde především o dodržování rozpočtové stability i po vstupu do systému jednotné měny

12 Co se dělo dál..? Deficit 3 % přesáhnut v Německu, Francii a Itálii dovolávání se nezávaznosti tohoto kritéria. Komise dala najevo, že datum 1. 1. 1999 je pevně dáno. Francie – předčasné volby do Národního shromáždění, požadavek vytvoření „evropské ekonomické vlády“ (protiváhy k Evropské ústřední bance – Lionel Jospin)

13 Co se dělo dál..? Kompromis příjmout s paktem stability i „rezoluci o zaměstnanosti a o koordinaci hospodářských politik“ (Německo spokojeno se schválením „Paktu stability“, a kompenzací pro Francouze bylo schválení rezoluce zaměstnanosti). 21. a 22. listopadu 1997 - Rada schválila „koordinovanou strategii zaměstnanosti“ = pravidla na každý rok, podle nichž se členské státy řídí.

14 Co se dělo dál..? „Rada euro“ (ze které Francie chtěla udělat ekonomickou vládu), která bude neformálním orgánem, ale bude se scházet vždy před zasedáním Ecofinu (ten nadále zůstane orgánem rozhodujícím) později přejmenování na „Euro 11“ cílem bylo zabránění velkých rozdílů v rozpočtových politikách zemí Německo a Francie plnily konvergenční kritéria pro vstup do jednotného měnového systému, Itálie se snažila je dohnat

15 První účastníci

16 … 1. června 1998 - založení Ústřední evropské banky, která takto dle plánu nahradila Evropský měnový institut. „deklerace o stabilitě“ - ozdravení veřejných financí po přechodu na euro. Jmenování prezidenta Ústřední evropské banky – rozlišné názory. I další členové ve vedení Ústřední evropské banky nebyli zprvu jasní.

17 Euro dnes… Jednotnou měnu zavedlo sedmnáct členských států Evropské unie: Belgie Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Lucembursko Malta Nizozemsko Rakousko Portugalsko Slovinsko Slovensko Finsko Členské státy EU, které nejsou členy eurozóny: Bulharsko Česká republika Dánsko Lotyšsko Litva Maďarsko Polsko Rumunsko Švédsko a Spojené království jsou sice členy EU, jednotnou měnu však nezavedly.

18