Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jagellonci 7. Třída duben-květen. Nástup Jagellonců na trůn Na poč. r. 1471 se české země objevily před nástupnickým problémem, nebyl zde žádný kandidát.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jagellonci 7. Třída duben-květen. Nástup Jagellonců na trůn Na poč. r. 1471 se české země objevily před nástupnickým problémem, nebyl zde žádný kandidát."— Transkript prezentace:

1 Jagellonci 7. Třída duben-květen

2 Nástup Jagellonců na trůn Na poč. r se české země objevily před nástupnickým problémem, nebyl zde žádný kandidát. Nakonec panovníka dodali Jagellonci – rod pocházející z Litvy a to ze dvou důvodů:

3 českým stavům šlo o to, aby se vyhnuly tlaku uherského krále Matyáše Korvína a narůstajícímu tlaku habsburskému v Polsku byl králem Kazimír (otec Vladislava) – mysleli si, že jim bude ochráncem v dobách zlých

4 Vladislav Jagellonský přebíral zemi ve špatném stavu – přetrvávala zde husitská tradice, velká část byla v rukou Matyáše Korvína. Pomoc Polska se ukázala jako nedostatečná. Vladislav musel v r vytvořit trvalé příměří s Matyášem. Dělba moci byla taková, že Matyáš si ponechal Moravu a Vladislav se stal vládcem v Čechách – předpokladem úspěšné vlády.

5 V září 1483 proti němu vzniklo povstání, protože se pokusil zbavit kališníky moci – hl. ve státní správě, administrativě. Neuspěl; na více než rok musel opustit Prahu. V březnu 1485 je uzavřen náboženský mír mezi katolíky a kališníky – zdá se, že zemi bylo dopřáno, aby po 70 letech nastoupila cestu náboženského míru, ale je to pouze dočasné. Uvnitř českých zemí se objevil nový konflikt, mezi šlechtou a městy. Města bojují o to, aby se stala nezávislým subjektem, ale šlechtě se v r podaří vydání Vladislavského zřízení zemského, které upřednostňuje práva šlechty a města znevýhodňuje. Konflikt mezi šlechtou a městy

6 Vladislavské zřízení zemské Zemská zřízení království českého / 1. česká zemská ústava první kodifikace zemského (tj. šlechtického) práva z r (rozmach šlechty, oslabení panovníka) na konci 15.století - šlechta má značný vliv a zájem na tom, aby byl sepsán zákoník, který by její pozici upevnil, právně potvrdil, navíc je to doba vlády slabého panovníka Vladislava Jagellonského r vzniká za účelem sepsání zem. práva sněmovní komise - předložené výsledky nebyly sněmem přijaty - r se sněm znovu usnesl o sepsání zem. Práva

7 přijato přes odpor měst (X nerovnocenné rozdělení úřadů a soudů v zemi)a bez jejich účasti → ihned vydáno r doplnění o klauzuli „nic se nemá měnit bez souhlasu krále“ → sankcionizace = dodatečný podpis krále později přeloženo do latiny Rackem Doubravským - Constitutiones Terrae (pro Ferdinanda I.) není výlučné (nadále platí pr. obyčeje, soud. nálezy,..) nesystematické + nepřehledné (komise ho formulovala tak, jak našla nálezy v zem. deskách) 554 nečíslovaných článků - ústavní + pocesní + správní (např. odpovědnost zem. úředníků,..)+ trestní + poddanské + majetkové + dědické + policejní předpisy

8 Úpadek v Čechách po smrti Korvína Nový rozměr mocensko-zahraniční vlády Vratislavovy nastane v r. 1490, kdy umírá Matyáš Korvín. Vratislav se domůže uherské koruny – středoevropští panovníci v ní viděli vrchol bohatství. Přesune se do Budína (= Budapešť) a do Čech se vrací už jen třikrát. Za jeho vlády nastává v Čechách úpadek, zjevný ekonomický pokles země a Čechy se stávají druhořadou evropskou zemí.

9 Ludvík Jagellonský Po smrti Vratislava v r a jeho 45 leté vládě nastupuje jeho syn Ludvík Jagellonský. České země jsou ve špatném stavu. Ludvík nastupuje do čela vlády, která trvá jen 10 let. Nejprve se pokusí rozřešit problém vlivu šlechty a měst – ve prospěch měst. V r je přijata a stvrzena Svatováclavská smlouva, která podporuje význam a práva měst a hl. jejich nezávislost, především v oblasti řemeslných aktivit a obchodního podnikání.

10 1517 Svatováclavská smlouva 1. doplnění Vl.zřízení zemského Šlechta přiznala městům právo třetího hlasu na zemských sněmech, naopak města musela přiznat šlechtě právo například na vaření piva Měšťanstvo si tak sice udrželo politické pozice, ale výměnou za podstatné ústupky v hospodářské oblasti. Smlouva upravovala osobní příslušnost zemských a městských soudů, což znamenalo, že každý měl být souzen pouze příslušníky svého stavu. Smlouva byla reakcí na rostoucí společenský i hospodářský rozvoj země, většina ustanovení, zejména týkajících se hospodářství, však byla spíše formální. Proto také dále docházelo nejen k politickým, ale i k ozbrojeným střetům. Až na drobné ústupky šlechty byla smlouva ve skutečnosti jen první velkou porážkou královských měst, jakousi malou předehrou mocenského pádu měst roku 1547.

11 Bitva u Moháče Když roku 1453 dobyli Turci Konstantinopol, čímž padl poslední přímý nástupce Římské říše, byli tito vyznavači islámu již dlouhou dobu na evropské půdě a pronikali dále do srdce Balkánu. V podstatě byl pád Cařihradu pouhým vyvrcholením dlouholeté snahy o zničení pozůstatků Byzantské říše a vybudování nového centra v úžinách Bospor a Dardanely.

12 Porobení balkánských států Turky Osmanští Turci si poté dokázali podrobit většinu balkánských států a roku 1521 obsadil jeden z nejvýznamnějších tureckých panovníků Süleyman Nádherný Bělehrad. Panovník Suleyman dobyl Rhodos, vypudil odtud řád Johannitů a obrátil svou pozornost na Uhry.

13 Turecká invaze do Evropy Uherské království dosud bránilo dalšímu pronikání Tureckého vlivu do Evropy. Jednalo se o bohatou a relativně rozvinutou zemi, což jen podněcovalo velkého dobyvatele k jejímu obsazení a využití všech zdrojů.

14 Spojení Jagellonců a Habsburků Nedlouho po pádu téměř nebráněného Bělehradu se oženil Ludvík Jagellonský s Marií Habsburskou. Svatba Ludvíka a Marie byla proto doplněna svatbou mladého Ferdinanda Habsburského s Annou Jagellonskou.

15 Turecké nebezpečí v Evropě Süleyman hodlal z Uher učinit nárazníkový stát proti vzrůstající moci Habsburků, kteří by díky své síle mohli po mnoha letech zastavit Turecké pronikání do Evropy. Papežský svatý stolec prozatím zaštítil několik křížových výprav proti Turkům, neúspěšně. Křesťanská Evropa se vůči Tureckému nebezpečí nepostavila jednotně. Navíc dokonce některé země, jako např. Francie, viděly v Turcích spojence proti Habsburkům.

16 Průběh bitvy Postupující turecká armáda, dobře vycvičená a vybavená, měla kolem bojovníků a téměř 160 kanónů. Oproti tomu se podařilo Ludvíkovi Jagellonskému soustředit pouze něco okolo mužů a 53 kusů dělostřelectva.

17 Bitvu naplánoval především arcibiskup Tomori, který měl s Turky již řadu válečných zkušeností, neboť spravoval jižní Uhry vystavené každoročně jejich nájezdům. Byl si vědom slabosti nepočetného křesťanského vojska a proto zvolil defenzivní postavení za mokřady a doufal, že tento terén rozruší celistvost tureckých jednotek

18 Zálohu tvořilo těžké rytířské jezdectvo, mezi nímž byl i král Ludvík. Pravé křídlo křesťanské formace utrpělo obrovské ztráty, mezi jinými zahynul i Tomori, čímž se rozpadlo jednotné velení. Král se svou zálohou těžké jízdy přispěchal na bojiště až v okamžiku, kdy již bylo rozhodnuto. Většina uherské armády se dala na útěk a k ní se přidalo i v dalším útoku neúspěšné levé křídlo. Plán porazit početnější tureckou armádu po částech ztroskotal.

19 Výsledek Ztráty utrpěla především křesťanská strana Odhady hovoří o zhruba nebo i více padlých. Tím nejdůležitějším z nich byl samotný panovník. Při ústupu se jeho unavený kůň převrátil uprostřed brodění řeky a Ludvík v plátech brnění utonul. Následující den po bitvě nechal Süleyman popravit všech asi 2000 křesťanských zajatců.

20 Historický význam Pro obranu Uher i dalších zemí před vpádem Turků se stala bitva tragédií. Stejně tak jí byla pro Jagellonskou dynastii. Podle původních dohod nastoupili na jejich místo Habsburkové, což značí zásadní předěl v dějinách zemí Koruny české. Ne náhodou byl rok 1526 vybrán mnoha historiky za předěl středověku a novověku v českých zemích.

21 . Tímto rokem končí klasický vývoj starého českého státu. Po r nastává nová éra – do čela českých zemí přicházejí Habsburkové. Dokladem toho, že nastává nová éra vlády je František Palacký, který v této době uzavřel své slavné Dějiny, po r v nich již nechtěl pokračovat z důvodu pocitu nesvobody.

22 Český trůn po bitvě u Moháče Za krále českého byl Ferdinand korunován poměrně snadno ovšem s uherskou královskou korunou nastaly potíže, když si na ni činil nároky i Jan Zápolský, vládnoucí později s podporou Turků v Sedmihradsku. Uhry se tak na dlouhý čas rozdělily na tureckou, habsburskou a sedmihradskou část. Turecké oddíly navíc začaly pronikat až do Rakous a na Moravu.

23 Obléhání Vídně Turci přitáhli s ještě silnější armádou než k Moháči Městské hradby podkopávány (Turky = aby spadly, vídeňáky= ústupová cesta ven, turci dávali do svých tunelů střelný prach) Nakonec Vídni pomohlo sychravé říjnové počasí, na které Turci nebyli zvyklí, Sulejmanovi se nepodařilo vojáky již motivovat a sněžení je rozehnalo definitivně Neodešli v poklidu, zavlekli mnoho lidí do otroctví, vypalovali vesnice

24 II. Obléhání Vídně Přes toto vítězství, které zaručilo zemím Koruny české zažít pouze občasné, nikoliv trvalé turecké nájezdy, byla Osmanská říše pro Evropu trvalou hrozbou a to až do konce 17. století. Poslední vzedmutí turecké síly pak značilo druhé obléhání Vídně v roce 1683, které však znamenalo definitivní ústup turecké moci a následné osvobození Uher habsburskými vojsky.

25 Zdroje oblehani-vidne.html oblehani-vidne.html tovaclavska-smlouva tovaclavska-smlouva

26 TEST oblehani-vidne-vedomostni-test.html oblehani-vidne-vedomostni-test.html


Stáhnout ppt "Jagellonci 7. Třída duben-květen. Nástup Jagellonců na trůn Na poč. r. 1471 se české země objevily před nástupnickým problémem, nebyl zde žádný kandidát."

Podobné prezentace


Reklamy Google