Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ČESKÁ NOVODOBÁ POLITIKA A PŘEDPOKLADY JEJÍHO FORMOVÁNÍ.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ČESKÁ NOVODOBÁ POLITIKA A PŘEDPOKLADY JEJÍHO FORMOVÁNÍ."— Transkript prezentace:

1 ČESKÁ NOVODOBÁ POLITIKA A PŘEDPOKLADY JEJÍHO FORMOVÁNÍ

2 LITERATURA Obecně historická: - Velké dějiny zemí Koruny České XII, XIII, XIV, Praha, Paseka - Kol: Přehled československých dějin II, III, Praha, NČSAV - Urban O.: Česká společnost , Praha, Svoboda Kárník Z.: České země v éře První republiky I, II, III, Praha, Libri 2000, 2002, 2003

3 OSOBNOSTI T.G. Masaryk E. Beneš M.R.Štefánik F. Palacký L. Rieger

4 Dějiny „politické˝: - Tobolka Z.: Politické dějiny čs. národa I, II, III,IV, Praha Malíř J., Marek P.: Politické strany I, II, Doplněk, Brno Pavlíček V.: Politické strany před únorem 1948, Svoboda (NPL), Praha 1953

5 Memoárová: I - Peroutka F.: Budování státu - Beneš E. : Paměti I, II, III Šest let exilu a II. Světové války - Laštovička B.: V Londýně za války - Kopecký V.: 30 let KSČ a ČSR

6 Memoárová – nekonvenční - Dürich J.: V českých službách ( ) (náklad vlastní, Klášter nad Jizerou) Dyk V.: Ad usum presidentu republiky, Praha 1929

7 „Nespecifická˝: (zejména k době po r. 1989) - Ravik S.: Kronika polistopadového vývoje, Praha 2006 I – 1989 – 1994 XII – Vaněk M., Urbášek P.: Vítězové? Poražení? I, II, Praha, Prostor 2005 (životopisná interview)

8 Dokumenty I: - Hřebejk J., Grónský J.: Dokumenty k ústavnímu vývoji I – IV ( ) - Veselý Z.: Dějiny českého státu v dokumentech Dějiny české politiky v dokumentech

9 Dokumenty II: Edice Ústavu pro novodobé dějiny Dokumenty ke spisům (dílu) … Dokumenty k … událostem

10 30.a 40. léta XIX. století Zemský sněm – Zemský výbor Počátky občanské, měšťanské politiky Březen 1848 v Praze

11 Vývoj ve Vídni (od „Březnových událostí ˝ k Říšskému sněmu) „Slovanský sjezd ˝ – Svatodušní bouře „Říšský sněm ˝ ve Vídni a Kroměříži. Diferenciace českého politického spektra Politika „císařského domu ˝

12 Od března 1848 k „Silvestrovským patentům˝ Česká politika v 50. letech XIX. století Na cestě k „dualismu˝

13 Od „Prosincové ústavy˝ k 1.světové válce Formování „proudů˝ a „směrů˝ v politickém dění v českých zemích Počátky politických stran Česko-německé vztahy a politika „Předlitavských vlád˝

14 Ke vzniku samostatného státu Změny ve struktuře české politiky. Česká politika po „oživení˝ parlamentního dění. „Národní výbor˝ „Domácí˝ a „zahraniční˝ reprezentace české politiky Od „českého˝ k „česko-slovenskému˝ Nový stát

15 První republika – 20. léta Politická struktura a „mocenské uspořádání˝ „Česko-německá˝ a „česko-slovenská˝ otázka „Československá˝ zahraniční politika

16 První republika – 30. léta Vyhraněnost politické „pravice˝ a „levice˝ Změny v politicko-správním uspořádání Vyostření „německého problému˝

17 „Druhá republika˝ Počátek „konce˝ samostatného státu Politický život za „Druhé republiky˝ - autonomie Slovenska a země „Podkarpatskoruské˝ 15. březen 1939

18 „Protektorát˝, „Slovenský stát˝ a zahraniční odboj „Londýnská˝ a „moskevská˝ politická emigrace Politické poměry v „Protektorátě˝ a ve „Slovenském státě˝ „Domácí odboj˝ a jeho politická struktura Názorové rozdíly na „charakter“ československého státu po skončení války SNP a „postupné˝ osvobozování republiky SNR, ČNR, „Košická vláda˝ NF

19 Politický vývoj od „osvobození˝ do r Politické strany v „nové˝ republice NF a její úloha v politickém životě země „Česko-slovenské˝ vztahy, tzv. „Pražské dohody˝ Vyhranění politické situace koncem r a počátkem r „Únor 1948˝, Ústava 9. května

20 Na cestě k „federaci˝ 50.léta a změny v politickém životě „Bipolární˝ svět a postavení Československa Počátky formování a uplatnění „vedoucí úlohy˝ KSČ „Socialistická ústava˝ Politický vývoj v 60.letech, „Pražské jaro˝

21 Československá federace – vznik, vývoj, zánik Politicko-správní uspořádání federace Rozdělení kompetence „federace˝ a „republik˝a česko-slovenských vztahů Posilování „federace˝ v 80. letech Politická opozice a její význam Postupná „destrukce˝ politické moci, r.1989 Mocensko-politické změny po r „Obnova˝ politického života Decentralizace moci, posilování „autonomie˝ republik a oslabení „federace˝ Konec „federace˝ a vznik samostatné ČR

22 Do r → Rakouské císařství státoprávní rámec pro formování státní správy → Rakousko – uherské císařství1867

23 František I.1804 – 1835 Ferdinand I. (V)1835 – 1848 František Josef I Karel I → (1918)

24 Státní konference kn. Meternich hr. Kolowrat arciv. Bedřich

25 do r Čechy „nejvyšší purkrabí“ Prezident zemského gubernia Morava „zemský hejtman“ zemské gubernium krajský hejtman hejtmanství Patrimonia

26 do r Zemský sněm (stavovský) Zemský výbor (volen sněmem schválen panovníkem) Krajský sněm Města

27 březnové bouře Vídeň – (Berlín – Paříž únor) Praha – březen – Svatováclavské lázně

28 Předpoklady „novodobé˝ české politiky 1825 – 1826 vznik České spořitelny 1833 Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách 1843 – Změna stanov

29 1842 Česká stolní společnost „k obveselování a zvelebování naší mateřské řeči˝ (zakázána 1843) 1843 Vlastenecká čtenářská jednota

30 Česká stavovská šlechta 30. léta: hr. Bedřich Deym hr. Lev Thun hr. Josef Matyáš Thun → proti hr. Karlu Chotkovi (odvolán 1843) 1847 (17.11.) Dedukce o právní nepřetržitosti ústavních práv a svobod českých stavů (V.) Adresa zemského sněmu císaře Ferdinandu V.

31 Občanská „politika˝ - radikální 1836 projev odporu při korunovaci Ferdinanda V „Repeal˝ (Sabina, Arnold, Gauč) 1847

32 MORAVA zemská stavovská práva zemský sněm: hr. Egbert Belcredi „Svobodné obecní zřízení je základem státu˝

33 Vídeň 11. března:Výzva k povstání 12. března:Rezoluce studentů 13. března:Svolání Generálních stavů na 3. července Zasedání dolnorakouských stavů Odstoupení Metternicha

34 Svatováclavský výbor – Poradní mimořádná guberniální komise – 1.4. Národní výbor – 13.4.

35 Slovanský sjezd Přípravný výbor:Josef Matyáš Thun Program: ■ Vytvoření spolku rakouských Slovanů pro vzájemnou obranu a podporu ■ Vztah slovanských národů k druhým národům rakouského soustátí, vytvoření federativního rakouského státu ■ Vztah rakouských Slovanů k ostatním Slovanům ■ Vztah rakouských Slovanů k neslovanským národům Evropy Zahájení: 2. června

36 Vídeň 25. dubna – Pillersdorfova ústava května – Centrální občanský výbor 16. května – Císařská proklamace - Sněm „ústavodárný˝

37 7. června - Vojenská přehlídka 10. června - Schůze pražského studenstva 12. června - Svatodušní bouře (pondělí) 15. června - Ostřelování Prahy 26. června - Rozpuštění Národního výboru 28. června - Rozpuštění „Svornosti˝ Reorganizace „Národní gardy˝

38 17. července – Odvolání hr. L.Thuna 4. srpna – Karl von Metzseri (zastupující prezident gubernia)

39 Svolání „říšského sněmu˝ Vídeň přerušeno jednání6.10. → jednání v Kroměříži(15) rozpuštění sněmu

40 15., 16. V. Centrální občanský výbor 16.V. Císařská proklamace Ústavodárný sněm – volen přímo, bez cenzu 17.V. Císařský dvůr do Insbrucku

41 PRAHA 19.V.Projev loajality vládě 28.V.„prozatímní vládní rada˝ Vídeň – proti (Dogeldorf) ale V.: Svatováclavské lázně pro Vídeň

42 22.VII.Říšský sněm - Vídeň VII. Praha celkem 4 Ústavní výbor – předseda J.Fejfalík 7.IX.Zákon o zrušení poddanství X.Přerušení zasedání

43 (15) 22.X.Říšský sněm v Kroměříži 21.XI.Schwanzenbergova vláda 2.XII.František Josef I.

44 X.Podvýbory a) všeobecná občanská práva (F.L.Rieger) b) státoprávní a správní otázky (F.Palacký)

45 F. Palacký – historická práva (Belgie 31.) v lednu nepřijato 6.II – rezignuje K. Mayer – posílení centralismu 22.II. Je přijato jako podklad jednání

46 Počátky formování českého politického spektra LP Radikální demokracieNárodně-liberální ULUP AnarchistéHistorických práv (hr.L.Thun)

47 SněmVláda Historické země Korunní země - „historická˝ správní - jednotná správní struktura struktura ale „historické˝ tituly

48 Sněm Vláda Co přesahuje kompetenci „zemí˝ Co „říši˝ zatěžuje „Říši˝„zemím˝

49 Centrální správa Panovník ↓ Ministerská konference říšská rada ↓ Ministerstva Říšský sněm

50 Ústavy 25. dubna 1848 Pillersdorfova ústava 22. října přerušeno zasedání říšského sněmu ve Vídni 22. listopadu – 7. března (1849) zasedání říšského sněmu v Kroměříži 4. března 1849 Stadionova ústava 20. srpna 1851 kabinetní listy 31. prosince 1851 Silvestrovské patenty říjen 1860 Říjnový diplom 26. února 1861 Schmerlingova ústava 21. prosince 1867 „Prosincová˝ ústava

51 Samospráva - základní charakteristiky: Stadionova ústava - realizační „obecní zákon“ z 20.března 1849 Svobodný stát = svobodná obec: místní – Ortsgemeinde okresní – Bezirksgemeinde krajská – Kreisgemeinde obce (podle katastru Josefa II.)< okresy (obce polit.okresu < kraje (okresy polit.kraje)

52 1850 – leden, únor Zemská zřízení pro většinu zemí: de iure v platnost až 1861 Čechy (70, 71, 70) Morava (30, 32, 30) Slezsko (10, 10, 10)

53 Srpnové výnosy forma „kabinetních listů˝ 20. srpna 1. Kübeckovy – ŘR – osobní poradní orgán císaře 2. Schwarzenbergovy– vláda odpovědna jen císaři 3. Schwarzenbergovy – realizace ústavy ze 4. března Silvestrovské patenty: ruší i ústavu ze 4. března – 1859 „Bachovský˝ absolutismus

54 1859 odvolán Alexander Bach 15. července – manifest – (slibuje „liberalizaci“) března – Patent (č.56) – rozšíření ŘR (39 členů – zástupci zemských sněmů) rozmnožená ŘR 20. října – manifest („K mým národům˝) - Říjnový diplom (A.Szécsen) zákonodárná moc je v rukou Panovníka + RŘR, (stoupl na 100 členů) prosinec – baron Anton Schmerling – v čele vlády 26. února 1861 – Schmerlingova ústava

55 Rakousko – Uhersko (podle kabinetního listu ze ) 17. února 1867 – Císařský reskript – uznává: obnovení uherské ústavy samostatnost Uherského státu přijetí uherské „koruny˝ Uherský sněm Společné: osoba panovníka armáda zahraniční věci finance

56 Česká „politika˝ 22. srpna 1868 – Deklarace českých poslanců (pasivní rezistence) 25. srpna 1868 – Osvědčení moravských poslanců (pasivní – ale proti „spojení“) Slezský sněm 7. října 1879 – Konec „pasivní rezistence“ – „státoprávní ohrazení“ (14. srpna – ministerský předseda E. Taaffe A.Pražák – ministr „justice˝ – 1881 – 1889)

57 Listopad 1868 – Uhersko – Národnostní zákon 10. říjen 1871: fundamentální články (autonomie českých zemí v rámci Říše) 7. říjen 1879 – konec „pasivní˝ rezistence – státoprávní obrození 19. duben 1880 – Stremayerova nařízení – zrovnoprávnění češtiny ve „vnějším˝ úřadování 28.únor 1882 – Univerzita duben 1897 – Badeniho jazyková nařízení – čeština ve vnitřním úřadování

58 1847 – 1850 Česká historická šlechta státopravní šlechta 1860 Strana konzervativního velkostatku 1.1. Prohlášení -Vaterland (Vídeň) VII. Pamětní spis - Clam-Martinic

59 Starší generaceNová generace Rudolf Deym Clam-Maritinic Lev Thum Egbert Belcredi Svatopluk Matyáš Thun Karel Ausperg Bedřich Schwarzenberg

60 70.léta Katolicko-politická jednota pro markrabství Moravské – 1870 (Belcredi) Katolicko-politická jednota pro království České – 1871 (Karel Schönborn)

61 1863 Rozkol mezi českou šlechtou na zemském sněmu Strana ústavověrného velkostatku 1864 – Morava představitelé: Karl Ausperg Adolf Ausperg Osvald Thun – Salm Johan Lexa Aehrenthal Alain Rohan

62 1861 Národní strana (staročeská) 1860 – 14.VI. Memorandum ( k císaři) – koncese pro české noviny 1861 – 1.I. Prohlášení v prvním čísle „Národních novin˝ F.L.Rieger 1863 – 15.XII. Program – publikován v listu „Národ˝

63 Představitelé F. Palacký F.L. Rieger starší generace F.A. Brauner S. Pražák (Moravská) A. Bráf K. Mattuš mladší generace J. Šolc

64 1874 – 27.XII. Národní strana svobodomyslná (mladočeská) opoziční křídlo strany Národní představitelé:nová generace: J.Grégr K.Kramář K.Sladkovský A.Rašín J.Barák Z. Tobolka F.Vinkler ale i R.Thurn-Taxis 1891 – 15.II. Adolf Stránský (Morava)

65 1913 – 16.III. Moravská strana lidová Hynek Bulín- Moravské listy opora: pokrokové studentské hnutí partner v Čechách: Mladočeská strana

66 2. pol. XIX.století Dělnické hnutí dělnická politika X. Internacionála (Paříž) 1874 – 5-6.IV. Rakouská dělnická strana (Neudörfl) 1878 – 7.IV. Socialistická českoslovanská strana v Rakousku (Praha – Břevnov)

67 1887 – XII. Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická (Brno-Lužánky) 1888 – 30.XII – 1.I. Sociálně demokratická strana dělnická v Rakousku („Slučovací sjezd˝ – Hainfeld) 1897 – VI. „Federalizace˝ Sociálně demokratické strany v Rakousku

68 90. Léta XIX. století Sociálně demokratická strana „nejsilnější˝ strana v Čechách Volby 1897 – 30 % hlasů v čes. volebních okrsích 1907 – 38 % všech českých hlasů 1911 – 36,5 % všech českých hlasů

69 Představitelé starší generace: J.B.Pecka-Strahovský L.Zápotocký-Budečský Josef Hybeš nová generace: Josef Steiner František Soukup Gustav Haberman Antonín Němec Josef Stivín Bohumír Šmeral František Modráček Antonín Zápotocký

70 Poslední třetina XIX. století Politický katolicismus - vztah státu a církve předmětem jednání v Říšské radě - Encyklika: Rerum Novarum

71 1895 Pražská družina pro katolickou organizaci (M.Karlach) 1896 Katolická strana národní na Moravě (M.Hurban) 1897 Národní strana katolická v Království českém (V.Schönborn, F.Krásl) 1899 Moravsko-slezská křesťansko sociální strana na Moravě 4.IV. Vyškov iniciativa: J.Šrámek 3.-4.IV. Velehrad předseda strany

72 Poslední třetina XIX.století pokrokovýkonzervativní opositum vůči lidovýklerikální Hnutí studenstva: X. – Akademický čtenářský spolek rozpuštěn: VIII XI. Slavia – Řečnický a literární spolek

73 II. frakce (mladočechů): Pokroková strana pokrokově socialistický směr: F.Modráček A.P.Veselý radikálně pokrokový směr: A.Rašín A.Hajn III. Strana pokrokových socialistů IV. Česká strana radikálně pokroková

74 II. Česká strana státoprávní A.Rašín K.S.Sokol K.Baxa IV. Česká strana státoprávně pokroková I. Lidová strana pokroková na Moravě A.Stránský J.Koloušek

75 „Realisté˝ 80.léta XIX.století „Atheneum˝ T.G.Masaryk J.Kaizl K.Kramář (J.S.Machar) IV. Česká strana lidová (realistická) T.G.Masaryk F.Drtina Z.Tobolka I. Česká strana pokroková (Masaryk + Hajn)

76 III. Strana národního dělnictva československého III. Strana moravských národních dělníků IV. Národně sociální strana v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a „obojích˝ Rakousích 1902 (3.sjezd) Česká strana národně sociální Jaroslav Klofáč František Kváča

77 „Agrárníci˝ Počátky: 1883 Českomoravský spolek selský pro Moravu a Slezsko J.Rudolf Deml 1889 Selská jednota pro Království české Jan Rataj Jan Jun Alfons Šťastný I. Česká strana agrární Karel Prášek XII. Česká strana agrární pro Moravu a Slezsko František Staněk

78 VI. Československá strana agrární 1906 Politická selská jednota (F.Nedržal) Emanuel Hrubý Antonín Švehla

79 Čechy 1913 – zrušen zemský sněm ustavena „zemská správní komise˝ 1918 – zřízen „Zemský správní výbor˝

80 25. VII Uzavřena „Říšská rada˝ i Zemské sněmy Stagnace politického života 27.III Odvolán hr. F. Thun (místodržící)

81 XII Emigrace T.G. Masaryka III Počátky pozdější „Mafie˝ (E.Beneš, F.Šámal, K.Kramář, A.Rašín) V Zatčeni K.Kramář, A.Rašín

82 podzim 1915 „Národní souručenství˝ jaro 1916 „Národní strana˝ - slučuje dosavadní Mladočechy, Staročechy a stranu Národně sociální Základ: prorakouská orientace V programové neshody směřuje k rozpadu

83 V T.G. Masaryk: samostatné Čechy memorandum E.Greyovi ale český stát zahrnuje i „Horní Uhry˝ „Slováci jsou Češi… a přijímají program sjednocení s Čechami˝

84 1916 Po emigraci E.Beneše a ve spolupráci s M.R. Štefánikem vzniká Český komitét zahraniční II se transformuje na Československou národní radu

85 Československá národní rada sídlo: Paříž složení: předseda:T.G. Masaryk místopředseda:J. Durych generální tajemník:E. Beneš člen předsednictva:M.R. Štefánik program: samostatný československý stát

86 18. XI. „Český svaz˝ sídlo: Vídeň prezidium: předseda:František Staněk – Agrární strana 1.místopředseda:Bohumír Šmeral – Sociální demokracie 2.místopředseda:Jindřich Maštálka – Mladočeská strana program: autonomie v rámci „modernizovaného˝ Rakouska (v čele s Habsburky)

87 V. – VI. Prohlášení „Českého svazu˝ Česko-slovenský autonomní stát v rámci „federalizovaného Rakouska˝ ALE ! A.Kalina a V. Pruner strana Státoprávně-pokroková „samostatný český stát˝

88 18. listopadu 1916 Národní výbor (v Praze) K. Mattuš – předseda A. Švehla – jednatel červenec 1918 K. Kramář – předseda A. Švehla – místopředseda V. Klofáč – F. Soukup – jednatel

89 říjen 1918 vznik dalších (místních,okresních) – odborů NV v Praze 30. října 1918 šestinásobně zvyšuje počet svých členů do 14. listopadu zákonodárný i výkonný orgán pro celý československý stát 14. listopadu stává se Prozatímním národním shromážděním Moravský (zemský) národní výbor v Brně Zemský národní výbor pro Slezsko – ve Slezské Ostravě

90 Morava do r – zemský sněm zůstává - působí dále

91 Slezsko do r – správní komise

92 Slovensko do r – Uherský sněm

93 v r V českých zemích politické okresy (v čele hejtman) soudní okresy zemské správní orgány (pro Čechy, Moravu, Slezsko) statutární města Slovensko (Uhersko) služnovské obvody komitáty – župy města s municipálním právem města s regulovaným magistrátem

94 „Zemské˝ složení: ČechySlovensko MoravaPodkarpatská Rus Slezsko (část) Spory: s Maďarskem (jižní hranice Slovenska) s Polskem (odstoupení částí Těšínska, Oravy a Spiše, připojení Hlučínska) s Rakouskem (připojení části Vitorazska, Valticka)

95 29. – 30. října 1918 Deutschböhmen – severní Čechy (Liberec) Sudetenland - severní Morava (Opava) Böhmerwaldgau - jižní Čechy Deutschsüdmähren – jižní Morava (Znojmo) Před 28. říjnem: Slezská národní rada – v Těšíně (pro Polsko) 4. listopadu: Východoslovenská národní rada v Prešově (pro Maďarsko) („maďarská˝ národní rada (místní) – v Martině)

96 14. listopadu prezident : T.G. Masaryk předseda vlády : K. Kramář – Státoprávní demokracie ministerstva: vnitra : A. Švehla – Agrární strana zemědělství:K. Prášek – Agrární strana veřejných prací:F. Staněk – Agrární strana železnic:J. Zahradník – Agrární strana financí:A. Rašín – Státoprávní demokracie obchodu:A. Stránský – Státoprávní demokracie národní obrany:V. Klofáč – Česká strana socialistická pošt:J. Stříbrný – Česká strana socialistická zásobování:B. Vrbenský – Česká strana socialistická bez portefeuille:M. Hruban – Katolická lidová strana zdravotnictví:V. Šrobár – Slovenský klub spravedlnosti:F. Soukup – Sociální demokracie školství:G. Habrman – Sociální demokracie sociální péče:L. Winter – Sociální demokracie války:M. R. Štefánik zahraničí:E. Beneš „Muži˝ 28. října: A.Rašín, A.Švehla, F.Soukup, J.Stříbrný + V. Šrobár předseda NS: F. Tomášek – Sociální demokracie

97 zákon č. 11/1918 „recepční norma˝ 2. listopadu zákon č. 37/1918 „prozatímní ústava˝ 14. listopadu zákon č. 121/1920 „Ústava ČSR˝ 29. února zákon č. 126/1920 „Župní zákon˝ 29. února zákon č. 125/1927 „O organizaci politické správy˝ 14. července

98 Obecní samospráva: zákon č.76/1919 (novela obecního zřízení – Čechy- Morava- Slezsko) zákon č. 64/1918Slovensko zákon č. 211/1920Podkarpatská Rus

99 Předsedové vlád 1918 – 1938 Kramář K. (Česká státoprávní demokracie – od Československá národní demokracie – od ) 2. Tusar V. (Sociální demokracie) Tusar V. - " Černý J. (úřednická) Beneš E. (Národně socialistická) Švehla A. (Agrární) Švehla A. - " Černý J. (úřednická) Švehla A. ( Agrární) Udržal F. (Agrární) Udržal F. - " Malypetr J. (Agrární) Malypetr J. - " Malypetr J. - " Hodža M. (slov.Agrární) Hodža M. - " Hodža M. - " Syrový J. gen. (úřednická) Syrový J. gen. - " Beran R. (Agrární)

100 1918 Česká agrární strana 1919 I. Republikánská strana československého venkova 1922 Republikánská strana zemědělského a malorolního lidu (+ část: Slovenská národní a rolnická strana) představitelé A. ŠvehlaKuneš Sonntág M.HodžaF.Staněk (V.Šrobár)V.Stoupal

101 Mladočeská - „Pokrokové˝ (3) + Staročeská 1918 Česká státoprávní demokracie 1919 III. Československá národní demokracie Představitelé: K.Kramářale: Jaroslav Kvapil P.Šámal Josef Scheiner A.Rašín A.Hajn

102 IX. Národní strana práce (odštěpení od Čes.strany demokratické) představitelé: J.Kallab J.Herben J.Stránský F.Peroutka O.Klusáček 1930 II. Ukončena činnost

103 1924 Ústředí československých fašistů III. Národní obec fašistická (Omladina – úderné oddíly) představitelé: Radola Gajda (Rudolf Geidl) Cyril Svozil Štefan Osuský (v r – 200 tisíc členů)

104 1936 XI. Hnutí za nové Československo 1937 III. Slovanská obec fašistická X. Národní strana radikální

105 1918 IX. Moravsko-slezská strana lidová Jan Šrámek I. Československá strana lidová (česká) Jan Šrámek Bohumil Stašek František Šabata

106 1918 Česká strana národně-sociální III. Česká strana socialistická (+anarchisté B.Vrbenský) 1919 I. Československá strana socialistická 1926 Československá strana národně socialistická V.Klofáčale E.Beneš A.Tučný A.Meissner A.Uhlíř

107 V. Slovanská strana národně socialistická (Jiří Stříbrný – vyloučen z ČSNS v r.1926) IV. Radikální strana – Slovanští socialisté 1930 I. Národní liga (Liga proti vázaným kandidátkám „Hradu˝) J.Stříbrnýale: Z.Husáková (místopředsedkyně) K.Pegler Č.Hubáček

108 1918 Česká strana živnostenská + Politická strana českého živnostenstva na Moravě XI. Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská Rudolf Mlčoch Josef Václav Neuman (+1937)

109 XII. XII.sjezd (+ Slovenská sociálně demokratická strana) Československá sociálně demokratická strana dělnická IX. (odstupuje B.Šmeral) – (levice) 527/338 F.Tomášek F.Soukup A.Němec G.Haberman A.Hampl V.Tusar

110 X. – 2.XI. Komunistická strana Československa - sekce III.internacionály A.MunaJ.HybešB.JílekK.Gottwald J.SynekB.ŠmeralV.BolenR.Slánský S.K.NeumanA.ZápotockýJ.Šverma E.VajtauerK.Krosnář B.Köhler K.Kreibich

111 1913 – 29.VII. Slovenská lidová strana XI. Klub katolického duchovenstva SLS Michal Bubniča Josef Tiso Kněžská rada (od r. 1918) – Andrej Hlinka 1925 Hlinkova slovenská lidová strana

112 Andrej Hlinka 1864 – 1938 v době 1.světové války farář v Rožumberoku v r nakloněn česko-slovenské myšlence v r první snaha o autonomii Slovenska

113 III. Německá nacionálně socialistická dělnická strana Deutsche Nationalsocialistische Arbeiterpartei – DNSAP X. Sudetoněmecká vlastenecká fronta Sudetendeutsche Heimatsfront – SHF IV. Sudetoněmecká strana Sudetendeutsche Partei - SdP

114 1938 X. Národně socialistická německá dělnická strana Nationalsocialistische Deutsche Arbeiterpartei NSDAP K.Henlein K.H.Frank

115 XI. Strana národní jednoty – SNJ Rudolf Beran Robert Halík ale:Jiří Stříbrný Radola Gajda

116 X. Národní strana pracujícího lidu – NSPJ XI. Národní strana práce – NSP A. Hamplale i: F.Modráček F.Richter B.Laušman J.Nečas J.Macek

117 III. Národní souručenství – NS - jediná „politická˝ struktura v „Protektorátě˝ Jiří Havelkapatronace Josef Kliment E.Hácha Adolf Hrubý(dříve Josef Nebeský Agrární strana)

118 1938 VI. Hlinkova strana: požadavek autonomie Slovenska 6.X. „Žilinská˝ dohoda 19.XI. Zákon o autonomii Slovenska země Podkarpatoruské 18.XII. Volby do Slovenského sněmu – 63 poslanců

119 III. svolání Slovenského sněmu (E.Hácha) 14.III. vyhlášení Slovenského státu 15.III. Žádost třetí říše o „ochranu˝

120 III. E.Hácha v Berlíně 16.III. vyhlášení „Protektorátu˝ výnos „říšského vůdce˝

121 Úřad „Říšského protektora˝ 16.III. – srpen 1943 Konstantin von Neurath 27.IX. 1941odvolán von Neurath Zastupující říšský protektor † 4.VI. 1942Reinhard Heydrich 4.VI. 1942Kurt Dalluege 20.VIII říšský protektor Wilhelm Flick

122 X. ustaven Československý NV 17.XI. uznán Francií 20.XII. uznán Velkou Británií I. ČNV – program: válka proti Německu- obnova ČSR 9.VII. vytvoření československé vlády

123 Československé státní zřízení v zahraničí president:E.Beneš vláda:J.Šrámek (lidovci) státní rada (2.VII.) R.Bechně (soc.dem.)

124 VII. čs.vláda uznána SSSR – dohoda o vytvoření vojenské jednotky 21.VII. čs.vláda uznána Velkou Británií 1.XI. komunisté vstupují do „Státní rady˝ V. Společný manifest komunistů, nár.soc. a soc.dem XII. Dohoda ČSR-SSSR „O přátelství a vzájemné spolupráci˝ XII. Jednání „londýnské vlády˝ a KSČ v Moskvě

125 1944 I. Socialistický blok – KSČ, Soc.dem., Nár.soc III. moskevská jednáníustavení „Národní fronty˝ předseda ÚV: K.Gottwald „demise˝ londýnské vlády 4.IV. Košická vláda (NF) předseda: Z.Fierlinger

126 1939 V. „osamostatnění˝ KSS 1943 XII. „Vánoční dohoda˝ vytvoření SNR 1944 II.-III. Vojenské ústředí (dohoda s „Londýnem˝) podřízeno SNR 29.VIII. SNP IV. ustavení ČNR

127 V. Návrat „Košické vlády˝ do Prahy 11.V. Rezignace ČNR 28.X. Zasedání „Prozatímního NS˝ V. Volby do „Ústavodárného NS˝ 2.VII. Vláda v čele s K.Gottwaldem

128 Slovensko IX. Zpráva „pověřenectva˝ vnitra kompromitace Demokratické strany IX. odbojové organizace požadující demisi SP 31.X. odstoupení SP 18.XI. „Nový˝ SP

129 Pražské dohody VI. PRVNÍ kompetence SNR a SP IV. DRUHÁ vztah „celostátních˝ a „slovenských˝ orgánů 27.VI. TŘETÍ mezi politickými stranami NF posílení „jednoty˝ státu tj. pozice centrálních institucí

130 Komunistická strana Československa K.GottwaldV.Klementis R.SlánskýB.Laštovička

131 Sociální demokracie V.MajerB.LaušmanZ.Fierlinger

132 Národní socialisté Petr ZenklJosef David Hubert Ripka Jaroslav Stránský Prokop Drtina

133 Strana lidová J.ŠrámekJ.Plojhar V.Heiler

134 Komunistická strana Slovenska K.Šmidke G.HusákK.Bacílek L.NovomeskýV.Široký

135 Demokratická strana Josef Lettrich J.Ursíny (Vavro Šrobár) Martin KulichM.Bugár

136 1946 Strana slobody Josef Brúha - Vavro Šrobár

137 1948 III. Strana slovenskej obrody Ján Ševčík Josef Mjartan


Stáhnout ppt "ČESKÁ NOVODOBÁ POLITIKA A PŘEDPOKLADY JEJÍHO FORMOVÁNÍ."

Podobné prezentace


Reklamy Google