CHARAKTERISTIKA VÝZNAMNÍ PŘEDSTAVITELÉ Mgr. Michal Oblouk

Prezentace na téma: "CHARAKTERISTIKA VÝZNAMNÍ PŘEDSTAVITELÉ Mgr. Michal Oblouk"— Transkript prezentace:

1 CHARAKTERISTIKA VÝZNAMNÍ PŘEDSTAVITELÉ Mgr. Michal Oblouk
ČESKÁ POEZIE CHARAKTERISTIKA VÝZNAMNÍ PŘEDSTAVITELÉ Mgr. Michal Oblouk

2 CHARAKTERISTIKA POEZIE V LETECH 1945 – 1968
radost z konce války, vděčnost bojovníkům na barikádách, oslava svobody, optimismus, patos obavy o budoucnost, nedůvěra, zklamání z poválečného vývoje, deziluze oslava poválečného vývoje, socialisticky angažovaná tvorba, dobový schematismus, patos, tzv. frézistická poezie (politické, agitační verše, oslava pracujícího dělnictva) tematika rodné země, rodiny, všední reality

3 SKUPINA 42 volné básnické a výtvarné sdružení, jedna z nejvýznamnějších uměleckých skupin v českém umění dvacátého století založena v roce 1942, činnost ukončena v roce 1948 ovlivněna civilismem, kubismem, futurismem a konstruktivismem základní program - zaměření na město, městskou krajinu a městský způsob života, především na městskou periférii, na továrny a na život obyčejných pracujících lidí na vzniku a formování skupiny se výrazně podepsalo stísněné období protektorátu a druhé světové války uměleckým programem skupiny byla stať J. Chalupeckého Svět, v němž žijeme hledání smyslu existence, úsilí o pochopení světa, disharmonie světa zachycena útržkovitě - fragmentárnost a dialogičnost textů, odmítnutí lyrismu, prozaizace verše, orientace na angloamerické autory, nestylizovaná podoba – dokumentární zachycení každodenní všednosti Jiří Kolář, Ivan Blatný, Josef Kainar, Jiřina Hauková, Jan Hanč, Kamil Lhoták, František Hudeček, František Gross, Jindřich Chalupecký

4 SKUPINA MLADÉ FRONTY skupina mladých československých básníků sdružených kolem deníku Mladá fronta program dynamoanarchismu - kladl důraz na dynamismus (řecky dynamis – síla, energie, pohyb) cílem bylo vymanit poezii z výšin vznešenosti, překonat bariéry mezi čtenářem a básní, vytvořit prožitkovou jednotu člověka a poezie, v níž báseň bude moci projevit svou bezprostřední pravdivost poezii chápali jako čin revolty vstupující přímo do života, jako aktivní podnět, který člověka vnitřně osvobozuje zanikla v roce 1948 Eduard Petiška, František Listopad, Jaromír Hořec, Oldřich Kryštofek, Jan Grossman

5 KVĚTEN literární skupina („Květňáci“), která se v 50. letech 20. století seskupila kolem časopisu Květen jejich literatura nebyla zpolitizovaná zabývali se tzv. poezií všedního dne – ve zcela běžných věcech nacházeli náměty a motivaci (díla však nebyla popisná, ale přemýšlivá), zpracovávali na první pohled nepatrné souvislosti, konkrétní skutečnosti viděné zdola navazují na Jiřího Wolkera odmítali povrchní rétoriku poúnorové literatury záměrně používali uvolněný verš, vyhýbali se často rýmům, používali více substantiva a slovesa Miroslav Holub, Karel Šiktanc, Jiří Šotola, Miroslav Florian, Josef Brukner časopis Květen byl v červnu 1959 zakázán

6 Jiřina Hauková (1919 – 2005) - básnířka a překladatelka, členka skupiny 42
Jaromír Hořec (1921 – 2009) - básník, spisovatel, novinář a publicista, jeden ze zakladatelů Mladé fronty Josef Brukner ( ) - spisovatel, překladatel a filmový scenárista, jeden ze spoluautorů tzv. poezie všedního dne Emanuel Frynta ( ) - překladatel z ruštiny a básník, představitel nonsensové poezie, průkopník naší konkrétní a nesmyslné poezie

7 Skupina kolem Rudého práva Poválečná tvorba předválečné generace
LITERÁRNÍ SKUPINY Host do domu - moravský časopis pro literaturu, umění a kritiku, vycházel v Brně v letech 1954–1970, název dostal podle stejnojmenné sbírky básní Jiřího Wolkera, do časopisu přispívali mj. Oldřich Mikulášek, Jan Skácel nebo Milan Uhde Ohnice – literární skupina mladých básníků, ve které se sdružovali autoři píšící meditativní poezii navazující na Jiřího Ortena (název skupiny podle jeho sbírky), jejich manifestem bylo Slovo k mladým, ve kterém se objevil tzv. koncept nahého člověka – návrat od ideologické společnosti, techniky a odlidštěného materialismu k existenci člověka, Kamil Bednář, Josef Hiršal, Bohumila Grögerová, Václav Černý a Ivan Diviš Skupina kolem Rudého práva Katoličtí básníci Poválečná tvorba předválečné generace

8 EXPERIMENTÁLNÍ POEZIE
reakce na pocity vyprázdněnosti mezilidské komunikace a vyčerpanosti tradiční poezie – tzv. konkrétní poezie (poezie vizuální nebo fonická) – redukce básnického slova na pouhý grafický obraz, tvar nebo zvuk Josef Hiršal (1920 – 2003) Bohumila Grögerová (1921 – 2014)

9 POVÁLEČNÝ SURREALISMUS
tzv. 2. surrealistická generace tvorba šířená v samizdatu, literatura umlčovaná Spořilovští surrealisté - sdružení surrealistů, které vzniklo v roce 1943, jejími členy byli Zbyněk Havlíček, Robert Kalivoda, Rudolf Altschul, František Jůzek, Jiří Šmoranc a Libor Fára Skupina Ra - počátky spadají do 30. let 20. století, významnější činnost vyvíjela za druhé světové války, iniciátorem založení byl Václav Zykmund, který se v Rakovníku spolupodílel na založení edice Ra, členové se scházeli v kavárnách a ateliérech, překládali zejména z francouzštiny a němčiny, skupina nikdy zcela nepřijala tzv. čistý psychický automatismus, stavěla se kriticky k činnosti předválečné Surrealistické skupiny kolem Karla Teigeho a hlásila se k levici, po roce 1948 byla Skupina Ra zakázána, protože komunisté označili surrealismus za ideově scestný směr, členové -Josef Istler, Miloš Koreček, Ludvík Kundera, Bohdan Lacina, Zdeněk Lorenc, Miroslava Miškovská, Otto Mizera, Jaroslav Puchmertl, Vilém Reichmann, Václav Tikal, Jan Zuska

10 SURREALISTÉ Zbyněk Havlíček (1922 – 1969) - básník, literární teoretik, psychoanalytik a překladatel, syn spisovatele Jaroslava Havlíčka Ludvík Kundera (1920 – 2010) - básník, dramatik, prozaik, překladatel z němčiny, editor, literární historik, bratranec známějšího spisovatele M. Kundery

11 ČESKÝ UNDERGROUND umělci, kteří z důvodů politického pronásledování nemohli svobodně tvořit a šířit svá díla - buďto tvořili zcela bez publika (tzv. do šuplíku), či se museli spoléhat na (často ilegální) šíření svých děl formou samizdatu, některá díla byla vydána v zahraničí, např. nahrávky skupiny The Plastic People of the Universe program tzv. totálního realismu (co nejpřesnější záznam každodenní reality) a tzv. trapné poezie (estetika trapného a banálního) inspirace paranoicko-kritickou metodou Salvadora Dalího opoziční tvorba literatura umlčovaná v 50. letech se realizuje v literární tvorbě, v 60. letech přibývají výtvarné, hudební a jiné aktivity, v 70. letech se členové a sympatizanti stávají terčem policejní a soudní perzekuce k oblíbeným výrazovým prostředkům patřila nadsázka, humor, groteska, ironie, parodie, happening Egon Bondy, Ivo Vodseďálek, Václav Havel, Milan Knížák, Svatopluk Karásek, Ivan Martin Jirous, Fanda Pánek, Pavel Zajíček, Josef Vondruška, Jan Pelc, J. H. Krchovský, Vít Kremlička, Jáchym Topol, Luděk Marks, Petr Placák, Filip Topol

12 EGON BONDY (1930 – 2007) TOTÁLNÍ REALISMUS TRAPNÁ POEZIE
básník, prozaik a filozof představitel 1. undergroundové generace vl. jm. Zbyněk Fišer (židovské jméno si vybral na protest proti antisemitismu) narodil se v Praze v rodině plukovníka bohémský způsob života - „živil“ se i žebrotou a drobnými krádežemi dálkově vystudoval filozofii a psychologii na UK vytrvale kritizoval poúnorový režim, současně však spolupracoval se Státní bezpečností zemřel v Bratislavě na následky popálenin, které utrpěl po vzplanutí pyžama od cigarety hudební skupina Plastic People of the Universe zhudebnila část jeho textů dílo/sbírky: TOTÁLNÍ REALISMUS TRAPNÁ POEZIE INVALIDNÍ SOUROZENCI – román

13 VÁCLAV HRABĚ (1940 – 1965) básník, jediný představitel beat generation v Česku, jeho tvorba úzce souvisí s jazzovou a bluesovou tvorbou narodil se v Příbrami studoval gymnázium v Hořovicích, poté český jazyk a dějepis na VŠ pedagogické v Praze - po návratu z vojny střídal zaměstnání: pracoval jako pomocný dělník, vychovatel na učňovském internátě, knihovník v Městské lidové knihovně a také jako lektor poezie v časopise Tvář, od r jako učitel v Praze sám se učil hrát na několik hudebních nástrojů zemřel tragicky v Praze na otravu oxidem uhelnatým jeho básně vyšly souborně až po jeho smrti, přímo vybízejí k hudebnímu doprovodu - pro českou hudební scénu ho objevil Vladimír Mišík na přelomu 70. a 80. let 20. století dílo: STOP-TIME – první výbor poezie koncem 60. let BLUES PRO BLÁZNIVOU HOLKU – kompletní vydání básnického díla

14 IVAN DIVIŠ (1924 – 1999) UZLOVÉ PÍSMO SURSUM ŽALMY
básník a esejista, považován za jednoho z nejvýraznějších a nejoriginálnějších českých autorů 2. poloviny 20. století narodil se v Praze v rodině bankovního úředníka studoval filozofii a estetiku na UK na začátku 50. let působil jako editor v redakci Rudého práva, později pracoval jako soustružník, v 60. letech se stal redaktorem v nakladatelství Mladá fronta v r emigroval do západního Německa spolupracoval s rádiem Svobodná Evropa v Mnichově do ČR se vrátil v r. 1997 zemřel v Praze na následky pádu ze schodů dílo/sbírky: UZLOVÉ PÍSMO SURSUM ŽALMY MOJE OČI MUSELY VIDĚT

15 IVAN WERNISCH (1942) básník, spisovatel, novinář a překladatel
narodil se v Praze maturoval na keramické průmyslové škole v Karlových Varech jelikož se angažoval v procesu spojeném s rokem 1968, stal v období normalizace zakázaným autorem a jeho díla vycházela pouze v samizdatu nebo v exilu - od r redaktor Literárních novin - v roce 2012 mu byla za celoživotní dílo udělena Státní cena za literaturu dílo/sbírky: KAM LETÍ NEBE ZIMOHRÁDEK LOUTKY VČEREJŠÍ DEN – výbor z tvorby z let

16 IVAN JELÍNEK (1909 – 2002) novinář, spisovatel, básník, překladatel, výtvarný kritik a esejista narodil se v Kyjově vystudoval práva na MU v Brně v letech 1933 – 1938 byl členem redakce Lidových novin, spolupracoval s Československým rozhlasem od r působil ve Velké Británii - organizoval v místním rozhlasu programy pro okupované Československo v r se vrátil zpět do vlasti, pracoval jako státní úředník od r žil v USA, v r definitivně přesídlil do Londýna, kde zemřel dílo/sbírky: NEDĚLNÍ PROCHÁZKA, PERLETĚ, KUDY, ULICE BŘEMEN, LETOHRAD, KOLOVÁ STAVBA, POSEL, SE SLUNCEM NA PRSOU A LVEM

17 ZDROJE https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99ina_Haukov%C3%A1