Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

SIMONA LEHOCKÁ. Vědecká klasifikace…. Říše:živočichové Kmen:strunatci Podkmen:obratlovci Třída:savci Řád:kytovci.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "SIMONA LEHOCKÁ. Vědecká klasifikace…. Říše:živočichové Kmen:strunatci Podkmen:obratlovci Třída:savci Řád:kytovci."— Transkript prezentace:

1 SIMONA LEHOCKÁ

2 Vědecká klasifikace…. Říše:živočichové Kmen:strunatci Podkmen:obratlovci Třída:savci Řád:kytovci

3 Charakteristika Kytovce je možné na základě vnější podobnosti mylně považovat za velké ryby; kytovci jsou však savci. Jako příslušníci třídy savců i kytovci mají tyto základní znaky: jsou teplokrevní. dýchají vzduch pomocí plic. rodí živá mláďata (ve vodě) mláďata kojí mlékem.

4 ……….. Dalším znakem odlišujícím kytovce od ryb je tvar ocasu. Ocas ryby je vertikální(svislý,kolmý) a pohybuje se ze strany na stranu, zatímco ocas kytovce je horizontální(vodorovný) a pohybuje se nahoru a dolů. Kytovci jsou savci, původně suchozemští, plně přizpůsobení na vodní život. Jejich tělo je vřetenovité, přední končetiny jsou přeměněny v ploutve. Maličké zadní končetiny jsou zakrnělé, nejsou propojeny s páteří a jsou skryty uvnitř těla. Ocas má vodorovné drápky. Kytovci jsou téměř bezsrstí a jsou obaleni silnou vrstvou podkožního tuku.

5 Vývoj…. Za jednoho z nejstarších předků kytovců, který byl ještě suchozemským tvorem, je považován Pakicetus, Byť se jedná o suchozemského živočicha, má řadu znaků,které připomínají současné kytovce a naznačují jejich příbuznost. Důležitým bodem ve vývoji kytovců je Ambulocetus, který žil v oblasti Pákistánu před miliony lety a jehož stavba ukazuje na obojživelný způsob života.

6 Dále… První kytovci se objevili v eocénu asi před 50 miliony let a osídlili moře v době, kdy celá souš byla pokryta džunglí. Pozůstatky nejstaršího předka kytovců byly nalezeny na hranici v předhůří Himaláje. Byl pojmenován Protocetus a zkoumání jeho pozůstatků ukázalo, že šlo o živočicha spíše podobného dnešním ploutvonožcům, ale ještě se zadními končetinami. Tato skupina vymřela patrně v miocénu, asi před 15 miliony let, kdy se objevil rod Squalodon představující první ozubené kytovce. Potravou a stavbou těla se nejvíce podobal dnešním blízkým příbuzným pravých delfínů, kosatkám..

7 Obrázkový vývoj

8 Plavání a potápění Kytovci musí při lovu plavat větší rychlostí než lovené ryby, pro které je vodní prostředí vlastní od samého počátku. Základním požadavkem dobrých plaveckých vlastností je hydrodynamický tvar těla, ke kterému se kytovci dopracovali. Vlastním pohonným aparátem je pouze ocas, ploutve přední i hřbetní slouží jen pro stabilizaci. Mimořádné plavecké vlastnosti kytovců jsou způsobeny vlastnostmi kůže a schopnosti je měnit. Povrch kůže je hladký a odpuzuje vodu. Dostane-li se ven z vody, voda z povrchu těla ihned steče a kůže je suchá. Taková vlastnost kůže snižuje na minimum tření ve vodním prostředí. Dále je měkká, velice pružná a během plavání se svým povrchem přizpůsobuje proudění okolní vody. Někteří plejtváci dokáži plavat až rychlostí 65 km/h, kosatky až 55 km/h, delfíni až 50 km/h a velryby jen 10km/h, delfíni jsou schopni v přírodě vyskočit až do výše 5 m.

9 Dýchání Jelikož jsou kytovci savci, potřebují ke svému životu dýchat vzduch. Kvůli tomu jsou nuceni vyplavat na povrch, vydechnout oxid uhličitý a nadechnout se čerstvého vzduchu. Přirozeně nemohou dýchat pod vodou, takže když se potopí, svalový stah uzavře dýchací otvory (nozdry), které zůstanou uzavřené, než se znovu vynoří na hladinu.

10 Potrava Můžeme kytovce rozdělit do dvou skupin: Na ozubené, kteří mají spoustu zubů, jež používají k chytání ryb, chobotnic a jiných mořských živočichů. Svoji potravu nežvýkají, prostě ji celou spolknou. Mezi ozubené patří například delfíni. Oproti tomu kosticovci nemají zuby vůbec, místo toho mají rohovinové pláty, které visí z horní čelisti. Tyto pláty fungují jako velikánské filtry, které oddělují malé živočichy z mořské vody(krill).

11 Rozmnožování Období páření je u kytovců provázeno milostnými hrami, vyskakují z vody, třou se těly o sebe, hladí se ploutvemi. Vlastní páření probíhá ve vodorovné i svislé poloze, obě zvířata se objímají ploutvemi a břichy jsou přitlačena k sobě. Samotná kopulace probíhá asi 30 sekund a opakuje se několikrát denně. Březost trvá v průměrně 10 až 12 měsíců, výjimečně až 16 měsíců. Samice rodí zpravidla jen jedno mládě, které vychází z jejího těla ocasem napřed. Matka jej hned nato postrkuje hlavou nad hladinu, aby se mládě poprvé nadechlo. Stejně tak mu pomáhá nastavováním těla najít struk s mlékem,z kterého mu po uchopení stahem svalů vstřikuje mléko do tlamy. Mláďata největších samic (asi 30 m) dosahují při narození délky až 8 metrů. Menší druhy dosahují pohlavní dospělosti po 2 až 4 létech, větší druhy po 8 až 10 létech. Menší kytovci rostou asi 20 let, ti větší až 40 let.

12 nejvíce známí zástupci Velryba grónská Velryba černá Keporkak Plejtvák obrovský Běluha mořská Narval Delfín skákavý Kosatka dravá Vorvaň

13 Děkují za shlédnutí prezentace……


Stáhnout ppt "SIMONA LEHOCKÁ. Vědecká klasifikace…. Říše:živočichové Kmen:strunatci Podkmen:obratlovci Třída:savci Řád:kytovci."

Podobné prezentace


Reklamy Google