Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MP2 Kapitola 4 Mezinárodní měnové systémy.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MP2 Kapitola 4 Mezinárodní měnové systémy."— Transkript prezentace:

1 MP2 Kapitola 4 Mezinárodní měnové systémy

2 MP2 Struktura kapitoly Stručný přehled vývoje měny na území dnešní ČR 4.2 Bretton-Woodský měnový systém 4.3 Evropský měnový systém

3 MP2 6.1 Stručný přehled vývoje měny na území dnešní ČR

4 MP2 první měna –keltské peníze statéry (duhovky) –zlaté mince ve tvaru misek (1. stol. př.n.l.)  zdroje: těžba zlata v Jílovém u Prahy, řeky Otava, Blanice druhá měna –plátěné šátky používaly se vedle stříbrných římských mincí –v záznamech z let 965 – 973 arabský kupec Ibrahím ibn Jakub popisuje pražské tržiště, kde se platí plátěnými šátky (od toho později pravděpodobně vzniklo „platit“) –železo používalo se souběžně s plátěnými šátky

5 MP2 Počátky českého mincovnictví – 2. polovina 10. století denárová měna –pol. 10. století – 1300 (cca.) –nejstarší česká měna –stříbrný –ražen za vlády Boleslava I. 2 mincovny v Praze (vlastnili Přemyslovci) 1 mincovna v Liblici (Slavníkovci) –1 denár = 1 gram stříbra

6 MP2 grošová měna (1300 – 1547) –Václav II. reorganizuje české mincovnictví –objevení velkých nalezišť stříbra v Kutné Hoře –za vlády Lucemburků se na území Čech těží přes 1/3 evropské produkce stříbra Kutná Hora, Jáchymov, Příbram –ražba „pražských grošů“ = 1 groš = 4 gr. stříbra nejkvalitnější evropská měna té doby používány i za hranicemi dnešních Čech –začínají se objevovat i první zlaté mince

7 MP2 Tolarová měna ( ) –u moci Jagellonci –zásoby stříbra v KH takřka vyčerpány, těží se již jen v Jáchymově –groše dostávají nový název = tolar –tolar = měnová jednotka rakouské monarchie

8 MP2 Konvenční (dvacetizlatková) měna –(1750 – 1857) –měnový systém i na území Čech řídí Vídeň –1750 – Jozefínská měnová reforma dvacetizlatky se staly měnou: –na našem území, na území dnešního Rakouska, Maďarska, některých států dnešního Německa apod. v roce 1762 se objevují poprvé papírové bankovky (tzv. bankocedule)

9 MP2 Rakouská měna (1857 – 1892) –1857 dohoda Rakouska s 27 německými zeměmi –přijetí stříbrné měny –papírové peníze byly volně směnitelné za stříbrné mince Korunová měna (1892 – 1918) –1892 zákon o nové měnové soustavě –rakouská měna nahrazena měnou zlatou –jednotkou se stala koruna, dělí se na 100 haléřů a byla měnou zlatého standardu (viz. dále)

10 MP2 Koruna československá (Kčs) –první samostatná měna na území naší země –zavedena postupně v letech –zlatý obsah Kčs stanoven v roce 1929 –zlatý obsah Kčs zrušen v roce 1990 (viz. dále) důležité 2 měnové reformy –1945 –1953 (viz. dále) Koruna česká (Kč) –zavedena oficiálně –od se stala volně směnitelnou měnou na běžném účtu PB

11 MP2 Dodatek k 6.1 Stručně o měnových soustavách

12 MP2 Měnová soustava (měnový systém) způsob oběhu peněz v určité zemi je určen zákonem až do 70. let 20. století většina zemí stanovovala tzv. zlatý obsah (viz. dále) období vývoje mezin. měnových systémů: 1.do r (období před zlatým standardem) 2.do r (klasický zlatý standard) 3.do r (meziválečné období) 4.do r (Bretton-woodský m. systém) 5.Evropa: od 70. let myšlenka na EMS

13 MP2 ad 1) do 1870 Kovové (metalické měny) –centrální instituce na je povinna na požádání vyměnit předložené bankovky za měnový kov dle jejich nominálního obsahu –může si srážet tzv. ražebné (poplatky za ražbu) popř. další poplatky –měnový kov (zlato, stříbro) má ze zákona předepsané vlastnosti a je zpracován do dohodnuté podoby (slitky, pruty, apod.) vývoz a dovoz měnového kovu je volný, neexistují žádné překážky měna je volně směnitelná za jiné měny

14 MP2 Členění kovových měnových soustav A.Monometalické měnovým kovem je jeden kov zpravidla zlato n. stříbro B.Bimetalické soustava tzv. paralelní měny vedle sebe obíhají zlaté i stříbrné mince měly hodnotu kovu, kt. skutečně obsahovaly zákon nestanovuje pevný hodnotový vztah mezi oběma kovy hodnota obou kovů se určuje na trhu poměr mezi zlatem a stříbrem byl cca. 1:15 - 1:16 tato soustava platila do nástupu kapitalismu (tzn. do vzniku SE) důvod: ceny zlata i stříbra byly na světových trzích relativně stabilní

15 MP2 Přibližná hodnota poměru zlata a stříbra od 15. stol. do současnosti : 10, : 15, : 33, : 53, : 75, : 80, : 60, : 55, : 75,00 kolísání hodnot zlata a stříbra je důsledkem spekulací na světových trzích

16 MP2 ad 2) 1870 – 1914 – Klasický zlatý standard předchůdcem byl tzv. stříbrný standard –jediným měnovým kovem bylo stříbro –měna měla podobu stříbrných mincí –používáno v Číně do 1935 v Íránu a v Indočíně do 1930 v Hon Kongu do 1932 v Etiopii do 7/45 zlatý standard –bankovky jsou směnitelné za zlato –zlato je jediným měnovým kovem –tři způsoby zlatého standardu 1.Standard zlaté mince 2.Standard zlatého slitku 3.Standard zlaté devizy

17 MP2 ad 1) Standard zlaté mince angl. GOLD COIN STANDARD –char. rysy: volná ražba zlatých mincí mincovny kupovaly zlato za pevnou cenu úplná směnitelnost bankovek za zlato volný dovoz/vývoz zlata v oběhu zlaté mince –např. USA do 1933 –nevýhoda: státní pokladna nese náklady spojené s ražbou a přeražbou mincí po 1. světové válce bylo zlata málo systém byl trvale neudržitelný

18 MP2 ad 2) Standard zlatého slitku angl. (GOLD BULLION STANDARD) směnitelnost bankovek za zlato zlato muselo mít univerzální podobu zlatého slitku –hmotnost cca. 12,4 důsledek? –směnitelnost se omezila pouze na kapitálově silné jedince nebo firmy –zrušení volné ražby zlatých mincí vláda předpokládala, že soukromníci nebudou směnu za zlato využívat –v r zavedlo SK a 1928 zavedla Francie

19 MP2 ad 3) Standard zlaté devizy angl. GOLD EXCHANGE STANDARD zrušena ražba zlatých mincí zlaté mince úplně staženy z oběhu zrušen volný obchod se zlatem CB nemá povinnost směňovat bankovky za zlato CB směňuje prostřednictvím tzv. zlaté devizy –zlatá deviza francouzský frank, americký dolar –od r zůstal pouze zlatou devizou USD s pevným kurzem  35 USD za 31,1035 gr. zlata (trojská unce)

20 MP2 směnitelnost se omezila pouze na –CB –v USA na FED (federální rezervní systém) a –mezinárodní finanční instituce směnitelnost zrušena pro jednotlivce od 20. let –Československo, Rakousko, Řecko, Itálie –existovalo již před 1. sv. válkou v R-U monarchii

21 MP2 6.2 Bretton-Woodský měnový systém

22 MP2 Proč byla tendence vytvořit MMS? hospodářská krize 30. let a válka silně oslabily –mezinárodní obchod –mezinárodní pohyb peněz –neexistovaly de facto ani devizové a mezinárodní finanční trhy prvotním cílem bylo obnovit válkou zničené ekonomiky a zajistit rozvoj mezinárodního obchodu –ten závisel na platební schopnosti jednotlivých států a na směnitelnosti měn

23 MP2 1. Konference v Bretton Woods Měnová a finanční konference Spojených národů 2 návhry –BRITSKÝ předkládal John Maynard Keynes –AMERICKÝ předkládal White

24 MP2 Principy jednotlivých návrhů A.BRITSKÝ (KEYNESŮV) NÁVRH nekladl důraz na úlohu zlata v mezinárodních měnových vztazích Keynes chtěl vytvořit tzv. mezinárodní clearingovou unii –fungovala by podobně jako CB –vydávala by měn. jednotku BANCOR byla by definovaná ve zlatě, ale za zlato by nebyla směnitelná –používala by se pouze na clearingových účtech (tzn. bezhotovostně), nepředpokládala se její hmatatelná podoba národní měny by měly jasně stanoven poměr k bancoru –cílem bylo umožnit jednotlivým dlužnickým zemím splácet závazky a věřitelským zemím tyto peníze příjímat

25 MP2 Principy jednotlivých návrhů B. WHITEŮV NÁVRH (americký) výchozí byla myšlenka fixace kurzu USD ke zlatu a fixace ostatních měn k USD vznik dvou institucí: –Stabilizační fond Spojených a přidružených národů (budoucí IMF) jmění = vklady členských zemí z těchto vkladů byla možnost poskytnout členské zemi úvěr na pokrytí deficitu obchodní bilance –maximální výše: 2x vložených prostředků –Banka pro obnovu a rozvoj (budoucí WB)

26 MP2 Bretton-Woodský měnový systém vychází z amerického návrhu pevně je stanoven kurz USD ke zlatu, pevně jsou stanoveny kurzy ostatních měn k USD kurzy jsou fixní, v určitých extrémních výkyvech může CB revalvovat/devalvovat vznikl IMF a WB (IBRD = International Bank for Reconstruction and Development)

27 MP2 Zánik Bretton-Woodského měnového systému systém fungoval dobře do té doby, dokud bylo silné postavení dolaru na světovém trhu na přelomu 50. a 60. let pozice USD oslabuje, rostly tlaky na devalvaci měnový systém založený na vazbách všech měn k USD se začal dostávat do krize

28 MP2 Vnitřní a vnější vlivy ovlivňující oslabení USD Vnitřní –zásahy vlády do státních výdajů –pokles X –růst inflace –pasivní obchodní bilance Vnější –oslabení poptávky po USD v Evropě –růst konkurenceschopnosti evropských a japonských výrobců –oslabení pozice USA díky válce ve Vietnamu

29 MP2 A výsledek? v zahraničí se začaly hromadit USD mnoho dolarů v rukou jednotlivých zemí vyvolávalo neustálé tlaky na devalvaci USD velké množství USD v rukou zahraničních CB vedlo k tomu, že dolar ztratil „důvěru“ i u podnikatelů a „lidí“ v polovině roku 1971 byl USD hluboko pod svoji stanovenou paritou ve vztahu ke zlatu v srpnu 1971 Richard Nixon směnitelnost USD za zlato zrušil, čímž de facto zrušil B-W MMS ekonomiky z B-W-MMS plynule přešly od systému fixních kurzů k systému flexibilních měnových kurzů

30 MP2 6.3 Evropský měnový systém

31 MP2 Had v tunelu – cesta ke společné měně kursový mechanismus, který v Evropě začal fungovat v roce 1972, členy bylo původně 6 států EHS –BeNeLux, Fr, It, Ně, –později se k této dohodě připojilo SK a Dánsko, princip: –byla stanovena pásma, ve kterých se mohly pohybovat kurzy měn zúčastněných států –dvě pásma: velmi úzké pásmo – tzv. had –kurzy se mohly pohybovat cca. 2,25% nahoru i dolů širší pásmo – tzv. tunel –kurzy měn zúčastněných států byly volně vázané i na USD –od předem stanoveného kurzu se mohly odchylovat cca. o 4,5%

32 MP2 EMS = základní kámen vzniká na základě tzv. Wernerovy zprávy v roce 1979 cíl: –vytvořit zónu volného pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb, –utvoření jednotného měnového celku v rámci EMS plánovaný přechod na jednotnou evropskou měnu nutnost vytvořit odpovídající instituce, které by zabezpečovaly řízení případné hospodářské a měnové unie

33 MP2 Současný EMS základem pro vytvoření EHU a EMU byla Maastrichtská smlouva vstoupila v platnost proces budování EHMU zahrnoval 3 etapy (viz. dále)

34 MP2 I. etapa červenec 1990 – 31. prosinec 1993 –liberalizace pohybu kapitálu mezi členskými státy –spolupráce v oblasti hospodářské, finanční, kurzovní a měnové politiky členských států –hlavní cíl: stabilní ceny

35 MP2 II. etapa leden 1994 – prosinec 1998 –zřízení EMI (evropský měnový institut) instituce, která předcházela současné ECB, –dohodnutá pravidla: CB má zákaz poskytovat úvěry veřejnému sektoru, národní CB jsou nezávislé na národních vládách, složení koše měn ECU bylo zmraženo (tzn. podíly jednotlivých zemí se zakotvily na určité úrovni; –nejvyšší podíl měla stále DEM, FRF a GBP národní CB jsou odpovědné za provádění národní měnové politiky;

36 MP2 III. etapa leden 1999 – únor 2002 – vstupuje 11 států EU, která splňují tzv. konvergenční kritéria do EHMU, –jsou to: Be, Fi, Fr, Ir, It, Luc, Něm, Niz, Port, Rak, Šp, –je zavedena společná měna EURO, –od ledna 2001 se k těmto zemím připojuje i Řecko –od ledna 2007 přistupuje Slovinsko

37 MP2 Současnost eurem platí 15 zemí –od ledna přibylo Slovinsko –od ledna přibyla Malta, Kypr podmínkou pro členství v EUROZÓNĚ (EHMU) je členství v EU existuje několik výjimek: –Andorra (měla měnovou unii se Španělskem), –Vatikán (měl měnovou unii s Itálií, i když stále má i svou paralelní Vatikánskou liru) –Černá hora –apod.

38 MP2 EUREM neplatí v současnosti 1.Státy mimo EU 2.Členské státy EU, kt. společnou měnu odmítly (SK, Dá, Švé) euro přijmout nebudou muset, pokud nebudou samy chtít byly členy EHS, tedy stály u zrodu integrace 3.Členské státy EU, které nesplnily Maastrichtská kritéria euro přijmout budou muset ve chvíli, kdy splní Maastrichtská konvergenční kritéria ČR, Ma, Po, SR, Est, Lot, Lit, Ru, Bul, …

39 MP2 Maastrichtská konvergenční kritéria 1.stabilní cenová hladina růst inflace v zemi nesmí přesáhnout o více než 1,5% průměr inflace 3 zemí s nejnižší inflací 2.stabilní úrokové sazby dlouhodobé úrokové sazby nesmí přesáhnout o více než 2% průměrné úrokové sazby ve 3 zemích s nejstabilnějšími cenami 3.poměr veřejného dluhu k HDP musí být nižší nebo roven 60% 4.deficit veřejných rozpočtů nesmí být vyšší než 3% HDP 5.apod.


Stáhnout ppt "MP2 Kapitola 4 Mezinárodní měnové systémy."

Podobné prezentace


Reklamy Google