Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

TÝDEN VĚDY A TECHNIKY 2004 EVROPSKÁ SPOLUPRÁCE VE VĚDĚ A VÝZKUMU

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "TÝDEN VĚDY A TECHNIKY 2004 EVROPSKÁ SPOLUPRÁCE VE VĚDĚ A VÝZKUMU"— Transkript prezentace:

1 TÝDEN VĚDY A TECHNIKY 2004 EVROPSKÁ SPOLUPRÁCE VE VĚDĚ A VÝZKUMU
ČEŠTÍ VĚDCI V CERN – ZKUŠENOSTI A APLIKACE

2 CERN

3 CERN

4 CERN

5 CERN 2003 2004

6 na výrobu a testování detektorů
RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK Jak se člověk stává fyzikem RNDr. Jiří Chudoba, PhD., Fyzikální ústav AV ČR Počítače v CERN RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., Matematicko-fyzikální fakulta UK Nadnárodní "firma" na výrobu a testování detektorů Mgr. Pavel Kundrát, PhD., Fyzikální ústav AV ČR Aplikace fyziky částic v lékařství Ing. Otokar Dragoun, DrSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR Nobelovská neutrina Představitelé ministerstev ČR: Ing. Petr Martínek, Ministerstvo zahraničních věcí ČR RNDr. Miloš Chvojka, CSc. , Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mgr. Jaroslav Kolín, Ministerstvo financí ČR

7 1997 RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK Jak se člověk stává fyzikem

8 1998 1999 RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK Jak se člověk stává fyzikem

9 2000 2003 RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK Jak se člověk stává fyzikem 1998

10 2003 2003 RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK Jak se člověk stává fyzikem 1998

11 2004 2004 RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK Jak se člověk stává fyzikem

12 2004 RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK Jak se člověk stává fyzikem

13 Experiment ATLAS

14

15 Instrumentace modulů kalorimetru Tilecal

16 Testování kalorimetru ve svazku částic
‘96

17 Od výsledku ze svazku až k předpovědím pro ATLAS

18

19 Test fyzikálních zákonů v praxi ….

20 1990 1990 RNDr. Jiří Chudoba, PhD., Fyzikální ústav AV ČR Počítače v CERN

21 2000 1999 RNDr. Jiří Chudoba, PhD., Fyzikální ústav AV ČR Počítače v CERN

22 Jiří Chudoba Fyzikální ústav AV ČR
Zpracování dat pro LHC Jiří Chudoba Fyzikální ústav AV ČR

23 Případy na LHC Z mnoha případů během jedné srážky…
Výběr: 1 z 1013 Jako hledání 1 člověka mezi 1000 násobkem populace Země. ... chceme rozpoznat tento případ

24 LHC data 40 miliónů srážek za sekundu
1 Megabyte (1MB) Digitální fotografie 1 Gigabyte (1GB) = 1000MB Film na DVD 1 Terabyte (1TB) = 1000GB Celosvětová produkce knih 1 Petabyte (1PB) = 1000TB Data za 1 rok z 1 LHC experimentu 1 Exabyte (1EB) = 1000 PB Množství informací vyprodukovaných na světě za celý rok LHC data 40 miliónů srážek za sekundu Po hrubém výběru se zaznamená 100 zajímavých srážek za sekundu 1 srážka ~ 1 Megabyte zápis 0.1 Gigabyte/sec 1010 zaznamenaných srážek za rok = 10 Petabyte/rok CMS LHCb ATLAS ALICE

25 LHC data Kde budou data skladována a jak budou zpracovávána?
Balón (30 Km) LHC data CD s daty z LHC za 1 rok! (~ 20 Km) Data z LHC experimentů za 1 rok by bylo možné uložit na 20 milionech CD! Concorde (15 Km) Kde budou data skladována a jak budou zpracovávána? Mt. Blanc (4.8 Km)

26 GRID počítačová střediska propojena chytrým software (middleware)
systém sám dokáže určit optimální místo pro zpracování úlohy Projekty: LHC Computing Grid European DataGrid EGEE

27 Vybavení na FZÚ 1.11. 2004 slavnostně otevřena nová hala pro servery
180 kW zálohované elektrické zdroje klimatizace, UPS, Diesel agregát síťové spojení 1 Gbps spojení do výzkumné sítě CESNET přímé optické spojení 1 Gbps přes CzechLight (CESNET- Amsterdam- Geneva) 2 x 9 skříní (racks) místnost pro obsluhu

28 Vybavení na FZÚ Regionální výpočetní centrum pro fyziku částic: farma GOLIÁŠ 32x dual PIII 1.13 GHz 49x dual Intel Xeon 3.06 GHz 2x dual Intel Xeon 2.8 GHz frontend 3x dual AMD Opteron 1.6 GHz 1 file server (64 bits) 2 testovací pracovní uzly Disková pole 30 TB a 10TB, ATA disky, 1TB SCSI disky 3x HP ProCurve Networking Switch 2848 Switch HP4108gl

29 výrobu a testování detektorů
1991 1998 RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., Matematicko-fyzikální fakulta UK Nadnárodní "firma" na výrobu a testování detektorů

30 výrobu a testování detektorů
2001 RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., Matematicko-fyzikální fakulta UK Nadnárodní "firma" na výrobu a testování detektorů

31 výrobu a testování detektorů
2001 RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., Matematicko-fyzikální fakulta UK Nadnárodní "firma" na výrobu a testování detektorů

32 výrobu a testování detektorů
2003 2004 RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., Matematicko-fyzikální fakulta UK Nadnárodní "firma" na výrobu a testování detektorů

33 Nadnárodní ,,firma“ na výrobu a testování detektorů
Z. Doležal Univerzita Karlova MFF

34 ATLAS 46m 22m

35 ATLAS - vnitřní detektor

36 Kinematické požadavky
ID - vnitřní detektor Funkce určení dráhy (track) - 6 přesných bodů určení hybnosti a náboje pomocí zakřivení v magnetickém poli 2 T určení polohy vrcholu (primárního, sekundárního) identifikace některých částic Kinematické požadavky Pokrytá oblast pseudorapidity ||<2.5  | |>15

37 Stripový detektor (SCT)
4 přesné body 4000 modulů, 6,2 mil. kanálů rozteč stripů ca 80 mikrometrů (strip 23 um) rozlišení 16 x 580 mikrometrů rozčlenění na válcovou (barrel) část a dopřednou (disk) 4 válce (stripy 80 mikronů x 12 cm) 9 disků (vějíř, stripy ca 80 mikronů x 12 cm) 1,2 m 5,6 m

38 Polovodičový stripový detektor
křemík, 280 mm, VD < 100 V, max. 500 V 768 hliníkových stripů IL < 6 V 99% účinnost typický signál elektronů

39 Komponenty SCT napájecí kabely chlazení optická vlákna detekční modul

40 Modul

41 Stavba modulu strip direction

42 Skládání modulů

43 Testy modulů

44 Testy modulů, Praha

45 Účastníci Amsterdam ČVUT UK Freiburg Mnichov Ženeva

46 Detektory Amsterdam ČVUT UK Freiburg Mnichov Ženeva

47 Hybridy Amsterdam ČVUT UK Freiburg Mnichov Ženeva

48 Moduly Amsterdam ČVUT UK Freiburg Mnichov Ženeva

49 Disky Amsterdam ČVUT UK Freiburg Mnichov Ženeva

50 Mgr. Pavel Kundrát, PhD., Fyzikální ústav AV ČR Aplikace fyziky částic
v lékařství

51 2003 2004 Mgr. Pavel Kundrát, PhD., Fyzikální ústav AV ČR Aplikace fyziky částic v lékařství

52 Aplikace fyziky částic v medicíně - Mohou částice léčit?
Mgr. Pavel Kundrát, PhD. Fyzikální ústav AV ČR

53 Fyzika jádra a částic v medicíně (1)
výzkum a možné aplikace: již přes 100 let 1895 W.C.Röntgen – RTG záření fyzikální vlastnosti, možné využití v medicíně aplikace: diagnostika – 6 týdnů, terapie – 12 měsíců po objevu 1896 H.Becquerel – přirozená radioaktivita 1898 M.Curie – radium léčba nádorových onemocnění 1923 G.de Hevesy – radioaktivní značení přesná detekce → vysoká citlivost, neovlivní fyziologické podmínky 131I + štítná žláza: kurativní (1938 Hertz, Roberts, Evans) další izotopy: paliativní léčba; diagnostika 1931 E.O.Lawrence – cyklotron izotopy s krátkou dobou života (1939 J.Lawrence – terapie) 1946 R.Wilson – hadronová radioterapie 1954 J.Lawrence – protonové svazky 1974 C.A.Tobias, J.Lawrence – ionty 1997 PSI, GSI – aktivní skenování 1951 Wrenn, Brownell, Sweet – pozitronová emisní tomografie (PET) 70. léta G.Hounsfield, A.Cormack – počítačová tomografie (CT) 1972 Damadian – jaderná magnetická rezonance detektory (filmy, ionizační komory, Geiger-Müllerovy čítače, scintilátory) prostorové rozlišení, nižší zátěž pacienta výpočetní metody

54 Fyzika jádra a částic v medicíně (2)
diagnostické metody: 3D zobrazovací techniky počítačová tomografie (CT) – RTG – elektronová hustota magnetická rezonance (MR, NMR, MRI) polarizace jádra ve vnějším mag. poli měkké tkáně (+ informace o typu tkáně) pozitronová emisní tomografie (PET) nosič + izotop (18F-deoxyglukosa (FDG), 11C-methionin) β+ rozpad, koincidence 2γ (511 keV) kinetika farmak, výzkum mozku – nádory, Alzheimerova choroba terapie nádorových onemocnění biologická účinnost ionizujícího záření: 300 Gy letální … ohřátí o 0.001°C fotonová radioterapie fyzikální omezení (exponenciální pokles dávky s hloubkou průniku) brachyterapie radioaktivní izotop vázaný na selektivně vychytávané látky (štítná žláza + jód) – kurativní, paliativní neutronová záchytová terapie (BNCT) neutronová terapie (externí svazek) svazky pionů π- hadronová radioterapie (protony, ionty)

55 Radioterapie nádorových onemocnění
lokální léčebná metoda přizpůsobit oblast předávané dávky podle tvaru ložiska konvenční radioterapie: fotony, elektrony (60Co, linac) exponenciálně klesající hloubkové dávky ozařování z více polí frakcionace radioterapie s modulovanou intenzitou (IMRT) nehomogenní intenzitní profil pokrytí cílové oblasti vysokou dávkou

56 Hadronová radioterapie
protony, ionty ( MeV, MeV/u) Braggův pík → vysoká konformace vyšší biologická účinnost (RBEion=Dx/Dion) nepříznivý kyslíkový efekt potlačen (OER=Dhypoxic/Doxic) frakcionace online monitoring PET nádory v blízkosti kritických zdravých struktur radioresistentní nádory úspěšnost léčby: zlepšení o 5-10% ČR: cca pacientů ročně

57 Modulace svazku: Pasivní rozptyl

58 Modulace svazku: Aktivní skenování

59 Hadronová radioterapie vs. IMRT
cílová oblast: nosohltan + lymfatické uzliny (žlutě) kritické orgány: mozkový kmen, příušní žlázy (červeně) fotony - IMRT protony – IMPT (aktivní skenování, 4 pole) E.Pedroni, Europhysics News 31, 2000

60 Hadronová terapie ve světě
cca pacientů (protony + ionty) cca 25 center, dalších 20 plánováno (USA, Evropa, Japonsko) fyzikální centra → medicínská střediska Loma Linda (USA) – 1991, HIMAC Chiba (Japonsko) – 1994 Particle Therapy Co-Operative Group (PTCOG) projekt ENLIGHT

61 ENLIGHT European Network for LIGht Ion Hadron Therapy (grant EC, ) využití iontových svazků v radioterapii – fyzikálně technické aspekty, indikace, výběr pacientů, ekonomické otázky European Society for Therapeutic Radiology and Oncology (ESTRO) European Organization for Nuclear Research (CERN) European Organisation for Research and Treatment of Cancer (EORTC) Gesellschaft für Schwerionenforschung GmbH, Darmstadt (GSI) German Cancer Research Center (DKFZ Heidelberg), German Heavy Ion Project (GHIP) Fondazione per Adroterapia Oncologica (TERA) Karolinska Institutet ETOILE Project, Université Claude Bernard Lyon 1 Med-Austron, Wien FZR - Project Forschungszentrum Rossendorf Linköping University Hospital Virgen de la Macarena Univerzita Karlova v Praze, Fyzikální ústav, Ústav jaderné fyziky AV ČR

62 Technické požadavky HT
dosah ve tkáni nádory očí 2-3,5 cm oblast hlavy a krku cm uvnitř těla cm potřebná maximální energie protony MeV ionty až 400 MeV/u posun Braggova maxima (1-3 mm) → kroky změny energie (0,5-1 MeV) velikost ozařovacího pole dávková rychlost → tok částic urychlovače cyklotron (IBA, Accel) synchrotron (PIMMS, PRAMES, Optivus, Hitachi, Siemens) gantry aktivní skenování

63 Cyklotron kompaktní (průměr 6m) pouze protony IBA
NPTC Boston, 2001 230 MeV fixní energie, nutnost brzdit částice zhoršené parametry svazku pasivní modulace

64 Synchrotron větší prostorová náročnost (PIMMS:průměr 23m)
variabilní energie lepší kvalita svazku aktivní skenování protony (PRAMES, Optivus) i ionty (PIMMS, HICAT) PIMMS (CERN): protony MeV uhlík MeV/u evropské projekty

65 HICAT Heidelberg Heavy Ion Cancer Therapy Centre p 48-220 MeV
He MeV/u C MeV/u O MeV/u linac: 5m, 7 MeV/u synchrotron, průměr 20m gantry 20m x 13m průměr (120t), aktivní skenování financování zajištěno - 75 mil. € preklinický provoz 2006, klinický od 2007

66 Další evropská centra TERA, Itálie ETOILE Lyon MedAustron, Rakousko
finální design, 50% prostředků zajištěno ETOILE Lyon MedAustron, Rakousko Karolinska, Stockholm technologie GSI → Siemens

67 Aktivity v rámci ČR interdisciplinární pracovní skupina „Využití ionizujících částic v lékařství a biologii“ 1.LF UK, FZÚ, ÚJF AVČR, ÚJV neutronová záchytová terapie (BNCT) klinické testy - ÚJV Řež , ÚJF AV ČR, Nemocnice Na Homolce, Onkologická klinika 1.LF UK a VFN hadronová radioterapie PRAMES ( ) Onkologie 2000 – PIMMS (gantry) studie „Onkologické centrum s hadronovou radioterapií“, FZÚ AVČR, květen 2002 od r.2002 ENLIGHT modelování mechanismu biologického účinku ionizujících částic detailní pravděpodobnostní model přesné zachycení podílu přežívajících buněk identifikace rozdílů mezi protony a těžšími ionty v inaktivačním účinku jednotlivých částic

68 Ing. Otokar Dragoun, DrSc
Ing. Otokar Dragoun, DrSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR Nobelovská neutrina

69 Ing. Otokar Dragoun, DrSc
Ing. Otokar Dragoun, DrSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR Nobelovská neutrina

70

71

72

73

74

75

76

77

78

79

80

81

82 Areál výzkumných ústavů v Řeži u Prahy Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR

83

84 Elektronový spektrometr Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Reži
Část spektra elektronů radioaktivního zdroje 99mTc změřeného s rekordním energetickým rozlišením

85

86

87

88

89

90 na výrobu a testování detektorů
RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK Jak se člověk stává fyzikem RNDr. Jiří Chudoba, PhD., Fyzikální ústav AV ČR Počítače v CERN RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., Matematicko-fyzikální fakulta UK Nadnárodní "firma" na výrobu a testování detektorů Mgr. Pavel Kundrát, PhD., Fyzikální ústav AV ČR Aplikace fyziky částic v lékařství Ing. Otokar Dragoun, DrSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR Nobelovská neutrina Představitelé ministerstev ČR: Ing. Petr Martínek, Ministerstvo zahraničních věcí ČR RNDr. Miloš Chvojka, CSc. , Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mgr. Jaroslav Kolín, Ministerstvo financí ČR


Stáhnout ppt "TÝDEN VĚDY A TECHNIKY 2004 EVROPSKÁ SPOLUPRÁCE VE VĚDĚ A VÝZKUMU"

Podobné prezentace


Reklamy Google