Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ Bouře, tornáda, hurikány Tereza Kohoutková GÚ PřF MU 2008.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ Bouře, tornáda, hurikány Tereza Kohoutková GÚ PřF MU 2008."— Transkript prezentace:

1 EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ Bouře, tornáda, hurikány Tereza Kohoutková GÚ PřF MU 2008

2 BOUŘE

3 VZNIK BOUŘE Podmínky vzniku:  výstupné proudění (tepelná konvekce)  instabilní zvrstvení vzduchové hmoty  vysoká relativní vlhkost vzduchu

4 BOUŘKOVÁ OBLAKA  oblaka typu Cumulonimbus

5 ZÁKLADNÍ DĚLENÍ BOUŘEK I  Bouřky insolační (= bouřky z tepla) vznik: ohřátím vlhkého vzduchu v denních hodinách krátká životnost, příliš se nepohybují

6 ZÁKLADNÍ DĚLENÍ BOUŘEK II  Bouřky orografické vznik: prouděním instabilního vlhkého vzduchu směrem k pohoří vznikají v oblastech návětrných stran hor

7 ZÁKLADNÍ DĚLENÍ BOUŘEK III  Bouřky frontální studená fronta prvního nebo druhého druhu (s pomalejším nebo rychlejším postupem fronty)

8 BLESK I  ledové a sněhové krystalky v horní části oblaku – kladný náboj  sestupné proudy táhnou dolů kladně nabité krystalky – zde roztají – změní se v kapky a roztříští se – záporně nabité lehčí kapky stoupají vzhůru, kladně nabité zůstávají v základně oblaku

9 BLESK II  vůdčí výboj – určuje dráhu blesku; následují další výboje, které si prorazí cestu až k Zemi  teplota vzduchu zahřátého bleskem – až °C  šířka blesku – pouze několik centimetrů  průměrné trvání blesku: 0,001 s

10 HROMOBITÍ  vznik: prudkým zahřátím a rozpínáním vzduchu  rychlost šíření světla blesku: km/s  rychlost šíření zvuku hromu: jen 340 m/s  Jak daleko je bouřka? změříme dobu mezi bleskem a zahřměním (v sekundách)  vydělíme tento údaj třemi  dostaneme přibližnou vzdálenost bouře (v kilometrech)

11 KULOVÝ BLESK  ne zcela objasněný jev  nejvíce přijímaná je plazmatická teorie  plazma – ionizovaný plyn složený z iontů, elektronů a neutrálních atomů a molekul  „čtvrté skupenství“, tvoří až 99% hmoty vesmíru

12 SYSTÉM DETEKCE BLESKŮ  Středoevropský systém pro detekci a lokalizaci bleskových výbojů (CELDN) 

13 KRUPOBITÍ  kroupy vznikají ve výstupných proudech uvnitř Cumulonimbu  zárodky krup: ledové krystalky, zmrzlé kapky vody, prachové částice  na zárodky (jádra) se nabalují kapky přechlazené vody  kroupy jsou unášeny výstupnými a sestupnými proudy uvnitř oblaku  stále na sebe nabalují přechlazenou vodu  když jsou dostatečně velké, vlivem gravitace vypadnou

14 BEZPEČNOST PŘI BOUŘCE Která místa jsou při bouřce bezpečná a která naopak (extrémně) nebezpečná?  hladina rybníka nebo moře  uzavřené vozidlo (auto)  otevřené vozidlo, kolo, motorka  hřebeny a vrcholy hor  stožáry elektrického vedení, sloupy veřejného osvětlení  nejnižší polohy v krajině (údolí, úvozy)  vysoké stromy a jejich blízké okolí  skalní převisy, vchody do jeskyní

15 TORNÁDO

16 CO NAZÝVÁME TORNÁDEM?  vír s víceméně svislou osou, který vzniká nasáváním vzduchu do bouřkového oblaku  během své existence se vír musí alespoň jednou dotknout zemského povrchu 1 – spodní základna oblačnosti bouře 2 – pomalu rotující „wall-cloud“ 3 – rychle rotující vlastní tornádo 4 – kondenzační „chobot“ („nálevka“) 5 – prach a trosky, vířící nad zemským povrchem

17 JAK TORNÁDO VZNIKÁ  způsob vzniku tornád není zcela vědecky objasněn  dva hlavní druhy tornád: 1. tornádo vázané na supercelu supercela = mohutná bouřková buňka, silně rotuje kolem své osy a lze v ní pozorovat tzv. mezocyklónu životnost několik hodin, ničivé účinky 2. nesupercelární tornado vázáno na bouři, která je tvořena více buňkami životnost cca 30 min, většinou mírnější

18 SUPERCELÁRNÍ TORNÁDO I

19 SUPERCELÁRNÍ TORNÁDO II

20 NESUPERCELÁRNÍ TORNÁDO  na černé linii dochází ke střetu větrů různých směrů (konvergence proudění)  vytváří se víry s horizontální osou (A, B, C, D)  výstupné proudění z bouřkového mraku zdvihne rotující vír do vertikální polohy (C)  vzniká tornádo

21 NÁSLEDKY TORNÁDA  tornádo za sebou zanechává asi 200 m širokou stopu

22 FUJITOVA STUPNICE SÍLY TORNÁD F0 - rychlost do 33 m/s (117 km/h, 73 mph), lehké škody - spadlé komíny, zlámané větve stromů, vyrvané mělce kořenící stromy, škody na vývěsních štítech F0 - rychlost do 33 m/s (117 km/h, 73 mph), lehké škody - spadlé komíny, zlámané větve stromů, vyrvané mělce kořenící stromy, škody na vývěsních štítech F1 - rychlost 33 až 50 m/s (117 až 180 km/h, 73 až 112 mph), mírné škody - strhává střešní kryt, posunuje nebo otáčí prefabrikované domy a vytlačuje auta ze silnic F1 - rychlost 33 až 50 m/s (117 až 180 km/h, 73 až 112 mph), mírné škody - strhává střešní kryt, posunuje nebo otáčí prefabrikované domy a vytlačuje auta ze silnic F2 - rychlost 50 až 70 m/s (180 až 252 km/h, 113 až 157 mph), značné škody - strhává střechy, ničí prefabrikované domy, převrací vagóny, vyvrací a láme vzrostlé stromy, z lehkých předmětů vytváří nebezpečné projektily, zdvihá automobily ze země F2 - rychlost 50 až 70 m/s (180 až 252 km/h, 113 až 157 mph), značné škody - strhává střechy, ničí prefabrikované domy, převrací vagóny, vyvrací a láme vzrostlé stromy, z lehkých předmětů vytváří nebezpečné projektily, zdvihá automobily ze země F3 - rychlost 70 až 92 m/s (252 až 332 km/h, 158 až 206 mph), vážné škody - ničí střechy i zdi dobře postavených domů, převrací vlaky, většina stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a odvrhávána F3 - rychlost 70 až 92 m/s (252 až 332 km/h, 158 až 206 mph), vážné škody - ničí střechy i zdi dobře postavených domů, převrací vlaky, většina stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a odvrhávána F4 - rychlost 92 až 117 m/s (332 až 418 km/h, 207 až 260 mph), zničující škody - srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší, auta jsou odmršťována a z těžkých předmětů se stávají poletující projektily F4 - rychlost 92 až 117 m/s (332 až 418 km/h, 207 až 260 mph), zničující škody - srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší, auta jsou odmršťována a z těžkých předmětů se stávají poletující projektily F5 - rychlost 117 až 142 m/s (418 až 511 km/h, 261 až 318 mph), ohromující škody - silné konstrukce domů jsou srovnávány se zemí a odnášeny, projektily velikosti automobilu poletují vzduchem a jsou odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 m, stromy jsou odkorňovány, objevují se i jiné neuvěřitelné jevy F5 - rychlost 117 až 142 m/s (418 až 511 km/h, 261 až 318 mph), ohromující škody - silné konstrukce domů jsou srovnávány se zemí a odnášeny, projektily velikosti automobilu poletují vzduchem a jsou odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 m, stromy jsou odkorňovány, objevují se i jiné neuvěřitelné jevy

23 NEJČASTĚJŠÍ VÝSKYT TORNÁD  tzv. „tornádová ulička“ („tornado alley“) v USA – Texas, Oklahoma, Nebraska, Kansas

24 TORNÁDA NA NAŠEM ÚZEMÍ  první zaznamenaný výskyt: 1119 vyšehradské tornádo (Kosmas), síla F3-F4  13. října 1870 brněnské tornádo (J. G. Mendel)  počet zaznamenaných tornád v ČR se zvyšuje  pozorování tornád:

25 ZAJÍMAVOSTI O TORNÁDU  životnost až několik hodin (průměrně pouze 10 minut)  může urazit vzdálenost až 400 km (většinou 1-30 km)  v oku tornáda je tlak vzduchu o hPa nižší než v okolí  nasávání předmětů z okolí dovnitř  „Roku 1981 zvedlo tornádo, které se prohnalo italským městem Ancona, spící dítě z kočárku a nezraněné je pak spustilo na zem“ (Allaby, M.: Tornáda a jiné extrémní projevy počasí. Praha: Slovart, 2003, str. 32)

26 HURIKÁN (TAJFUN, TROPICKÁ CYKLÓNA)

27 Vzhled a struktura hurikánu I  obrovská bouře rotující kolem oblasti nízkého tlaku vzduchu („oka“ hurikánu)  doprovázena silnými větry, srážkami a bouřkovými jevy; v oku vanou jen mírné větry

28 Vzhled a struktura hurikánu II  rozměry hurikánu: výška 8 – 10 km šířka 450 – 700 km  pohyb hurikánu nad mořem rychlostí až 50 km/hod (14 m/s)  nejsilnější zaznamenané větry doprovázející hurikán: 305 km/hod (85 m/s)

29 Výskyt a pojmenování  pás ± 30° okolo rovníku (80% v oblasti ± 20°)

30 Podmínky vzniku hurikánu  velmi teplý a vlhký vzduch nad mořem s povrchovou teplotou vyšší než 26°C  v nižší části atmosféry pouze slabé větry  dostatečná vzdálenost od rovníku nutná k roztočení oblačného systému (Coriolosova síla)

31 Vznik hurikánu I  jednotlivé buňky konvektivních bouří v rovníkové oblasti nízkého tlaku vzduchu se spojí  vzniká silný výstupný proud teplého a vlhkého vzduchu  při povrchu se vytvoří se centrum tlakové níže

32 Vznik hurikánu II  protisměrné větry vytvoří uvnitř bouřkového systému vzdušný vír (podporuje jej také Coriolisova síla)  stoupající teplý vzduch vyvolá pokles tlaku i ve vyšších výškách  přízemní tlaková níže způsobuje zesílení východních větrů (pasátů)

33 Vznik hurikánu III  oblast tlakové níže dále sílí a stává se hurikánem  teplý a vlhký vzduch nad oceánem se dále vypařuje a z 90% kondenzuje  tím se uvolňuje energie, vzduch se lokálně zahřívá a ve výšce se ještě více snižuje tlak  hurikán nasává ještě více vlhkého a teplého vzduchu z povrchu oceánu  hurikán funguje jako obrovský tepelný motor

34 Vývoj a dráha hurikánu Ivan,

35 Dospělý hurikán Hurikán Ivan nad pobřežím Floridy,

36 Hurikán nad pevninou Hurikán Wilma, Havana, Kuba 24. října 2005

37 StupeňTlak (hPa)Rychlost větru (km/h) Vlnobití (m) PoškozeníNásledky 1 více než – 1521,2 – 1,6minimální mírné záplavy, malé škody na povrchu – – 1761,7 – 2,6mírné poničené střechy, poničené stromy – – 2082,7 – 3,7rozsáhlé zničené domy, silné záplavy – – 2483,8 – 5,4extrémní Polorozbo- řené domy 5 méně než 920 více než 248 více než 5,4 katastrofální rozbořené domy, záplavy zasahují hluboko do vnitrozemí SAFFIR-SIMPSONOVA STUPNICE SÍLY HURIKÁNŮ

38 Předpověď vývoje hurikánů  6 specializovaných meteorologických center pro předpověď hurikánů např. The National Hurricane Center (Miami, Florida) – odpovídá za předpověď pro Atlantik a SV Pacifik  Dvořákova metoda pozorování a předopovědi hurikánů (1984): využití infračervených satelitních snímků

39 Lovci hurikánů („Hurricane Hunters“)  průnik letadly přímo do oblačnosti a oka hurikánu  letadla jsou vybavena pro měření teploty, tlaku, větru a rosného bodu, vypouštějí automatické sondy

40 Význam hurikánů  výměna tepla a energie mezi rovníkovými a chladnějšími oblastmi - nepostradatelná součást proudění v atmosféře  „Kdyby bylo možné zachytit energii jediného hurikánu a přeměnit ji v elektřinu, stačilo by to k zásobování USA na tři roky.“ (Allaby, M.: Tornáda a jiné extrémní projevy počasí. Praha: Slovart, 2003, str. 32)

41 Zdroje PEJML, K.: Opravdová kniha proroků. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha, PEJML, K.: Opravdová kniha proroků. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha, ALLABY, M.: Tornáda a jiné extrémní projevy počasí. 1. vyd, Slovart, Praha, 2003 ALLABY, M.: Tornáda a jiné extrémní projevy počasí. 1. vyd, Slovart, Praha, 2003 DVOŘÁK, P.: Ilustrovaný atlas oblaků. Svět křídel, Cheb, DVOŘÁK, P.: Ilustrovaný atlas oblaků. Svět křídel, Cheb, Český hydrometeorologický ústav Český hydrometeorologický ústav Wikipedie, otevřená encyklopedie Wikipedie, otevřená encyklopedie Amateur stormchasing society Amateur stormchasing society Met Office Met Office NOAA National Weather Service NOAA National Weather Service


Stáhnout ppt "EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ Bouře, tornáda, hurikány Tereza Kohoutková GÚ PřF MU 2008."

Podobné prezentace


Reklamy Google