Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Bouřky Tereza Venhudová. Teorie bouřek  Je to přírodní jev, který je doprovázen blesky, hřměním nebo jenom hřmění a je doprovázen oblakem zvaným cumulonimbus.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Bouřky Tereza Venhudová. Teorie bouřek  Je to přírodní jev, který je doprovázen blesky, hřměním nebo jenom hřmění a je doprovázen oblakem zvaným cumulonimbus."— Transkript prezentace:

1 Bouřky Tereza Venhudová

2 Teorie bouřek  Je to přírodní jev, který je doprovázen blesky, hřměním nebo jenom hřmění a je doprovázen oblakem zvaným cumulonimbus a dalšími atmosférickými jevy, např. déšť, kroupy, sníh,…  O blýskavici mluvíme, když není slyšet hřmění a vidíme pouze blesky (vzdálenost 70 – 150 km) nebo jejich světelné odrazy od oblaků.  Životní cyklus bouřek byl objeven v roce 1949 jako výsledek spolupráce U.S. Weather Bureau's, U.S. Army Air Force, U.S. Navy a NASA na projektu „The Thunderstorm Project“, který lze považovat za historický milník ve výzkumu bouřek.  Vývoj bouřky se dělí do 3 stádií  Stádium cumulu, zralosti a rozpadu

3 Cumulové stádium  Masa teplého a vlhkého vzduchu vstoupá vzhůru (konvence), vodní pára se prudce ochlazuje a vznikají drobné kapky – oblak cumulus mediocris, který je stejně široký i vysoký, téměř nikdy z něj neprší  prohřátý vlhký vzduch je mnohem lehčí než suchý, byť stejně teplý, takže na něj působí mnohem větší vztlakové síly, navíc při kondenzaci dochází k uvolňování dalšího tepla. Takto se také vytváří oblast nízkého tlaku vzduchu pod bouřkovým oblakem. Vzniká cumulus congestus – tmavá základna oblaku, květakový vrchol, přeháňky

4 Stádium zralosti  Vodní pára se rozpíná v horní vrstvách troposféry a rozprostírá se do kovadliny, vzniklý oblak se nazývá cumunolimbus, dále kondenzuje a vznikají těžké kapky a ledové částice – déšť, teploty v troposféře jsou velmi nízké kapky na led – kroupy

5 Cumulonimbus (Cb)  Cb je složen z vodních kapiček a v horní části z ledových krystalků. Obsahuje velké dešťové kapky (někdy i značně přechlazené) a často sněhové vločky nebo kroupy  Je příčinou všech bouřek a ostatních jevů, př. tornáda  Jeden z nejkrásnějších cumulonimbů je Cb mamma, který vzniká při velkých vedrech v létě

6 Stádium rozpadu  Ustávají výstupné proudy a pokračují převážně slabé sestupné pohyby. Protože většina vzdušné vlhkosti vypadla z oblaku v podobě srážek, není již dostatek vlhkosti v nižších vrstvách vzduchu k udržování tohoto cyklu

7 Doprovázející jevy Nárazový vítr  vyskytuje se při vzniku cumulonimbu, dělí se na silně vzestupné proudy ( m/s) a silně sestupné proudy (15 m/s ale i 50 m/s)  Tromba – rychle rotující větrný vír, který pokud se dotkne země, tak se mění v tornádo (500 km/h)  Downburst –  Downburst – extrémně silný sestupný proud, který je příčinou vzniku ničivých větrů u zemského povrchu

8 Kroupy  v oblaku cirkulují a spojují se do větších a větších kusů ledu až jejich hmotnost způsobí, že je vzestupný proud již dále neudrží ve vzduchu a padají k zemi  průměr 0,5 – 8 cm

9 Blesky  Podle vědeckých výzkumů by ale nemělo dojít k inicializaci blesku, pokud vrchol oblaku nedosáhne oblasti s teplotou nižší než −20 °C.  elektrické výboje nejčastěji v mraku, mezi mraky nebo mezi mrakem a zemí  Vzniká při silné separaci kladných a záporných nábojů v mraku nebo vzduchu  Vzduch se při úderu ohřeje až na °C a blesk má velikost proudu až A

10 Dělení bouřky podle počtu buněk Jednobuněčné bouře (single cell storms )  jsou bouřky, které nepřinášejí většinou zvláštní jevy, mají velice rychlý vývoj (mezi vznikem cumulu a prvních srážek může uplynout pouze 15 min.)

11 Mnohobuněčné (shlukové) bouře (multicell cluster storms )  za krátkou dobu, po vzniku prvního cumulu, se začínají tvořit další a další, navzájem se spojí do jedné bouřky a ta je posilována další tvorbou nových buněk

12 Mnohobuněčné bouřky v uspořádaných liniích (multicell line storms )  Buňky jsou v jedné linii – velká plocha  Výraznější roli zde hrají hlavně výkluzné pohyby na teplotním rozhraní (teplý vzduch se dostává do výšky nad klín studeného vzduchu a tvoří tak cumulonimbus s dlouhou kovadlinou ve směru výškového proudění), buňky mezi sebou nijak moc nekomunikují, vyvíjejí se převážně nezávisle na sobě.  Doprovázený silným nárazovým větrem

13 Supercelární bouře  Nejvíce nebezpečná  Jsou tvořeny obvykle malým množstvím bouřkových buněk nebo jen jednou jedinou, ale velmi silnou  buňka v supercele rotuje, neboť jí vytváří rotující vzestupný proud  Doprovázena silnými nárazy větru, kroupami a devastujícími tornády

14 Rozdělení podle vzniku B ouřky uvnitř vzduchové hmoty  Bouřky z tepla (insolační): vznikají ohřátím vlhkého vzduchu, mají krátkou životnost, moc se nepohybují  Bouřky advekční: příchod studeného vzduchu nad teplý zemský nebo vodní povrch, pomalý pohyb

15 Bouřky orografické  vznikají prouděním vlhkého vzduchu směrem k pohoří a tvoří se v oblasti návětrných stran hor

16 Bouřky frontální teplá fronta  Bouře frontální trvají zpravidla delší dobu než bouřky uvnitř vzduchové hmoty  Postupuje-li relativně teplejší vzduchová hmota v horizontálním směru a zatlačuje studený vzduch, nastupující lehčí vzduch vykluzuje po ustupujícím klínu těžšího studeného vzduchu pomalu vzhůru a na jejich styčné ploše se tvoří teplá fronta. Vlhkost vzrůstá a v určité výšce dochází ke kondenzaci vodní páry.

17 Studená fronta   Studenější vzduch vytlačuje teplejší vzduchovou hmotu   2 druhy   Fronta prvního druhu: Nejsilnější výstupný pohyb je na čele studené fronty a slabým výstupným pohybem teplého vzduchu vzniká vrstevnatá oblačnost.

18  Fronta druhého druhu: Rychlý pohyb této fronty způsobuje prudké vytláčení teplého vzduchu směrem vzhůru, což má za následek vývoj velmi mohutné bouřkové oblačnosti, zvláště při vysoké vzdušné vlhkosti. V létě pak čelo této studené fronty tvoří mnohdy souvislá a dosti dlouhá "stěna" cumulonimbů – val.

19 Okluzní fronta  Dělí se na:  studená okluze (Setkají se dvě studené vzduchové hmoty. Jedna, která ustupovala před teplou frontou a je teplejší než druhá, která postupovala za frontou studenou. Teplý vzduch uzavřený v teplém sektoru je vytlačován vzhůru)  teplá okluze (když je vzduchová hmota, která původně postupovala za studenou frontou teplejší, než vzduchová hmota před teplou frontou, teplejší se nasouvá na studenější)

20 Odkazy  Supercely: YouTube - July 23, 2010 SD Supercell YouTube - July 23, 2010 SD SupercellYouTube - July 23, 2010 SD Supercell  Silná bouře ve Finsku: ve-finsku-uderila-bleskova-boure-jakou-nikdo- nepamatuje.html ve-finsku-uderila-bleskova-boure-jakou-nikdo- nepamatuje.htmlhttp://www.novinky.cz/koktejl/ ve-finsku-uderila-bleskova-boure-jakou-nikdo- nepamatuje.html


Stáhnout ppt "Bouřky Tereza Venhudová. Teorie bouřek  Je to přírodní jev, který je doprovázen blesky, hřměním nebo jenom hřmění a je doprovázen oblakem zvaným cumulonimbus."

Podobné prezentace


Reklamy Google