Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Oblačnost, atmosférické fronty. rozdělení oblačnosti podle vzhledu  kupovitá  vrstevnatá podle výšky  vysoká  střední  nízká  s vertikálním vývojem.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Oblačnost, atmosférické fronty. rozdělení oblačnosti podle vzhledu  kupovitá  vrstevnatá podle výšky  vysoká  střední  nízká  s vertikálním vývojem."— Transkript prezentace:

1 oblačnost, atmosférické fronty

2 rozdělení oblačnosti podle vzhledu  kupovitá  vrstevnatá podle výšky  vysoká  střední  nízká  s vertikálním vývojem

3

4 kupovitá oblačnost

5 vrstevnatá oblačnost

6 výška oblačnosti vysoká oblačnost – nad 6 km  z ledových krystalků  malý „vodní obsah“ - opticky řídká  nevyskytují se srážky

7 střední oblačnost kolem 3 km  ledová, vodní, smíšená podle roční doby  vyšší obsah vlhkosti – může být opticky hustá  srážky nedopadávají na zem, pokud nějaké jsou

8 nízká oblačnost pod 2 km  většinou vodní nebo smíšené oblaky  opticky hustá

9 oblačnost s vertikálním vývojem zasahuje přes několik pater vertikálně mohutná  srážky cumulonimbus nimbostratus (cumulus)‏

10 cirrostratus Cs – Cirrostratus (řasová sloha) – jemný, bílý, oblačný závoj vláknité struktury, tvořený ledovými krystalky, na nichž se vytváří halové jevy. Zpravidla pokrývá celou oblohu.

11 cirrus Ci – Cirrus (řasy) – jednotlivé, jemné, bílé oblaky vláknité struktury, hedvábného lesku, bez vlastního stínu. Mají tvar vláken či svazků vláken. Nezeslabuje sluneční světlo, je tvořen ledovými krystalky.

12 cirrocumulus Cc – Cirrocumulus (řasová kupa) – jednotlivé bílé obláčky vločkového tvaru (beránky), chomáčky bez stínu uspořádané do řad či skupin.

13 altostratus As – Altostratus (vysoká sloha) – vláknitá nebo pruhovaná vrstva podobná závoji, plsťového vzhledu. Někdy je šedý a Slunce jím prosvítá jako mléčným sklem, jindy je tmavošedý až Slunce zmizí. Občas z něj mohou vypadávat kapky, ale nedopadají na zem – vypaří se.

14 altocumulus Ac – Altocumulus (vysoká kupa) – skupiny nebo vrstvy větších oslnivě bílých až tmavošedých, zčásti stínovaných chomáčů či valounů, okraj má perleťový lesk. Je tvořen drobnými kapičkami vody.

15 altocumulus - lenticularis

16 stratocumulus Sc – Stratocumulus (slohová kupa) – tvoří vrstvu nebo pole poměrně hrubých, světlých až tmavošedých valounů a chuchvalců bez ostrých okrajů. Jedná se o vodní oblak.

17 stratus St – Stratus (sloha) – stejnoměrná, jednotvárná, šedá oblačná vrstva bez určitých rysů. Není stejně tlustý, vidíme světlá a tmavší místa, chybí mu valounová struktura. Neprší z něj, občas mrholí. Je totožný s mlhou...

18 nimbostratus NS – Nimbostratus (dešťová sloha) – beztvará, jednolitá, tmavošedá vrstva bez detailů. Obsahuje vodní kapičky i ledové krystalky. Jedná se o nízkou oblačnost teplé fronty. Srážky mají trvalejší ráz.

19 cumulus Cu – Cumulus (kupa) – dosti husté, osamocené, kypré, obvykle zářivě bílé oblaky s ostře ohraničeným tvarem rovné základny. Vyvíjí se směrem vzhůru v podobě kup nebo věží. Horní část připomíná květák.Téměř vodorovná základna bývá poměrně tmavá. Skládá se hlavně z vodních kapiček.

20 cumulonimbus Cb – Cumulonimbus (bouřkový mrak) – tmavošedá až černá základna, mohutná oblaka s vrcholným vertikálním vývojem. vrcholek se někdy tvaruje do kovadliny.

21 oblačnost Co měříme a určujeme Výška oblačnosti Množství oblačnosti

22 výška oblačnosti výška spodní základny výška „horní základny“ - TOP způsoby měření pilotovací balonek mrakoměrný světlomět celiometr celiograf

23 výška oblačnosti několik vrstev oblačnosti nad sebou

24 množství oblačnosti subjektivní (neexistuje přístroj na měření oblačnosti) osminy, desetiny... pravidlo SKC 0/8 FEW1-2/8 SCT3-4/8 BKN5-7/8 OVC 8/8

25 množství oblačnosti celkové pokrytí oblačností METAR – nejvýše 4 vrstvy oblačnosti (od nejnižší směrem k vyšším vrstvám) 1. vždy nejnižší bez ohledu na množství 2. nejbližší vyšší s pokrytím alesp. 3/8 (SCT) 3. nejbližší vyšší s pokrytím alesp 5/8 (BKN) 4. CB nebo TCU nejsou-li již zmíněny dříve

26 srážky souvisí principielně se vznikem oblačnosti  kondenzace, sublimace  vznik OBLAKů nebo MLHY  vzestupné pohyby nebo izobarické ochlazování (nebo přidávání vlhkosti)

27 srážky příčiny vystupování vzduchu  výstupné proudění - termika, konvekce  nucený výstup frontální orografický konvergence

28 srážky, už opravdu... podle druhu  déšť  mrholení  sníh  sněhová zrna  kroupy  usazené srážky (rosa a jíní, jinovatka)

29 srážky podle formy  trvalé  občasné  přeháňky  (bouřka)

30 srážky tekuté pevné smíšené namrzající mrznoucí X zmrzlé

31 srážky Intenzita jevu  slabá  mírná  silná  velmi silná

32 srážky Wikipedia - srážky...

33 Vzduchové hmoty Velké objemy vzduchu s přibližně stejnými parametry. Horizontálně dosahují až rozměrů pevnin či moří, vertikálně několika km (až po tropopauzu) Zdroji VH jsou oblasti s přibližně stejným povrchem (teplota, vlhkost)

34 Vzduchové hmoty VH většinou nezůstávají dlouho nad jedním místem a při jejich přesunu dochází k jejich postupné transformaci, opět zejména vlivem povrchu nad který se přesouvají

35 Klasifikace vzduchových hmot Teplé VH – přesunují se nad studenější oblasti, kde se ochlazují Studené VH – přesunují se nad teplejší oblasti, kde se ohřívají Místní VH – zůstávají několik dnů (vyjímečně týdnů i déle) v teplotní rovnováze se svým podkladem Stabilní VH a instabilní VH

36 Podmínky počasí uvnitř VH teplé stabilní VH – většinou vzniká inverzní zvrstvení atmosféry a tvoří se inverzní oblačnost a mlhy a nevýrazné ale trvalejší srážky, nevýrazný denní chod

37 Podmínky počasí uvnitř VH studené stabilní VH – radiační ochlazování spodní vrstvy atmosféry a možnost vzniku radiačních mlh, velmi suchá, v zimě často extrémně nízké teploty, nepříliš výrazný denní chod

38 Podmínky počasí uvnitř VH studené instabilní VH – obvykle velká absolutní vlhkost, vytváří se konvekce a kupovitá oblačnost, výrazný denní chod teploty

39 Podmínky počasí uvnitř VH instabilní teplé VH – silný radiační ohřev, menší rozsah konvekce i oblačnosti, výstupné velkoprostorové pohyby

40 Podmínky počasí uvnitř VH místní VH – určující podmínkou bývá intenzita slunečního záření a kvalita podkladu, roční doba a pod.

41 Geografická klasifikace VH arktický vzduch – vzniká za polárním kruhem polární vzduch – vzniká v oblasti mírných zeměpisných šířek, stabilita a počasí velmi závislé na ročním období tropický vzduch – vzniká v subtropických oblastech, vertikálně nejmohutnější a nejteplejší ekvatoriální vzduch – rovníkový, teplý, vlhký, neopouští rovníkovou cirkulaci

42 Geografická klasifikace VH arktické, polární a tropické VH dále dělíme na mořské a pevninské (kontinentální). Jejich vlastnosti a podmínky počasí jsou dány jejich stabilitou, ročním obdobím atd.

43 Geografická klasifikace VH

44 cirkulace

45

46

47 složitější schéma cirkulace

48 fronty rozhraní mezi dvěma vzduchovými hmotami – teplou a studenou.

49 fronty atmosférická fronta – ostře vyjádřená přechodná vrstva oddělující vzduchové hmoty frontální čára (fronta) – průsečnice frontální plochy se zemským povrchem hlavní atmosférické fronty – oddělují geografické typy VH:  arktická fronta AF (AV x PV)‏  polární fronta PF (PV x TV)‏  tropická fronta TF (TV x EV resp. rozhraní mezi pasáty) (též tropická zóna konvergence)‏ klimatická fronta – průměrná dlouhodobá poloha hlavních atmosférických front

50 teplá fronta

51 studená fronta

52 studená fronta II. typu

53 okluzní fronta  studená fronta „dohání teplou“

54 vznik okluzní fronty

55 teplá okluzní fronta

56 studená okluzní fronta

57


Stáhnout ppt "Oblačnost, atmosférické fronty. rozdělení oblačnosti podle vzhledu  kupovitá  vrstevnatá podle výšky  vysoká  střední  nízká  s vertikálním vývojem."

Podobné prezentace


Reklamy Google