III/2 XVI. 1. 9.A 09. 01. 2012.

Prezentace na téma: "III/2 XVI. 1. 9.A 09. 01. 2012."— Transkript prezentace:

1 III/2 XVI. 1. 9.A

2 Československé pohraniční opevnění – dělostřelecká tvrz Hanička
Dějepis IX. ročník Pohraniční opevnění, mnichovská konference, pevnost Hanička Mgr. Ladislav Hrdina

3 Československé pohraniční opevnění – dělostřelecká tvrz Hanička

4 1

5 2

6 3

7 4 5

8 7 6

9 8

10 9

11 10

12 Použitá literatura: MANDELOVÁ, Helena. Dějiny 20. století: Dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání. Praha: Kartografie Praha, s. ISBN Obrázek 1 KACHLÍK, Bohuslav, Martin RÁBOŇ a Luděk VÁVRA. Hanička dělostřelecká tvrz z let vydání. Brno: Nakladatelství a vydavatelství Spolek přátel československého opevnění Brno, stran. ISBN Obrázky: 2, 7, 8, 9, 10 Obrázky: 3, 4, 5, 6 – vlastní fotografie autora prezentace.

13 Komentář k obrázkům: 1 – úvod 2 – úvod
3 – Titul – Československé pohraniční opevnění – dělostřelecká tvrz Hanička 4 – Mapka československých opevnění, budovaných pře druhou světovou válkou na obranu před Německem. Před druhou světovou válkou vyrostl v našem pohraničí složitý systém obranných vojenských objektů. Tyto objekty se dají rozdělit do tří základních skupin. První skupinu staveb tvořily objekty lehkého opevnění (sem patřily i pevnůstky zvané „řopíky“ o osádce 2 – 7 mužů). Objektů lehkého opevnění bylo vybudováno na Druhou skupinu tvořily objekty těžkého opevnění. Jednalo se zejména o dvoupodlažní stavby (jedno podlaží nadzemní, druhé podzemní), vyzbrojené kulomety, protitankovými kanóny a minomety. Většina těchto objektů měla vlastní zdroj vody, vlastní ventilační systém vybavený filtrací vzduchu a také vlastní zdroj elektřiny. Dokončených bylo 228 těchto objektů. Československé dělostřelecké tvrze byly třetí skupinou staveb. Tvořila je celá řada objektů, propojených podzemními chodbami. V podzemí se nacházela dále kasárna, kuchyně, ošetřovny, telefonní a telegrafní ústředny, muniční sklady a vlastní strojovny/elektrárny. Celý komplex byl na povrchu obklopen systémem protitankových a protipěchotních překážek. Do září bylo dokončeno 5 dělostřeleckých tvrzí. (Posádka tvrze Hanička měla čítat 426 mužů.) 5 – Plán dělostřelecké tvrze Hanička. 6 – Jeden z nadzemních objektů dělostřelecké tvrze Hanička. 7 – Hanička – detaily opevnění – pancéřový dělostřelecký zvon (obr. 4) a střílny (obr. 5). 8 – Hanička – (obr.6 ) srub R – S 79. Na povrchu je vidět poškození způsobené nacistickými zkouškami zbraní za druhé světové války. Obr. 7 – Vchodový srub R-H-S 79a. 9 – Hanička – schéma palebných vějířů hlavních zbraní. 10 – Pohledy do interiéru Haničky (stavba z historického hlediska významně utrpěla po roce 1975, kdy byla přestavěna na protiatomový kryt pro prominenty). 11 – Hanička – plán části podzemních prostor pod vchodovým srubem.