Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0807 Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0807 Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední."— Transkript prezentace:

1 DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední odborná škola, Podbořany, příspěvková organizace Šablona: DUM č. 3/2 – 5/10 Sada: Československé dějiny po roce 1945 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Marcela Svejkovská. Dostupné z Metodického portálu ISSN Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 TÉMA: Vývoj v SSSR po r PŘEDMĚT: dějepis – moderní světové dějiny KLÍČOVÁ SLOVA: Stalin, spiknutí bílých plášťů, gulag, kult osobnosti, Chruščov, karibská krize, dobývání vesmíru, Brežněv, „osm statečných“, Afgánistán, Gorbačov, perestrojka, glasnosť JMÉNO AUTORA: Mgr. Marcela Svejkovská

3 Obr. 1

4 největší stát světa obrovské plochy úrodné zemědělské půdy na Sibiři zásoby černého a hnědého uhlí a dalších nerostů nekonečné lesy Sov. svaz toho ale nedokázal využít (kvůli politickým cílům nerovnoměrný i nepřirozený vývoj hospodářství).

5 1.Ruská SFSR 2.Ukrajinská SSR 3.Běloruská SSR 4.Uzbecká SSR 5.Kazašská SSR 6.Gruzínská SSR 7.Ázérbájdžánská SSR 8.Litevská SSR 9.Moldavská SSR 10.Lotyšská SSR 11.Kyrgyzská SSR 12.Tádžická SSR 13.Arménská SSR 14.Turkmenská SSR 15.Estonská SSR Obr. 3 Obr. 2

6 Hospodářství důraz na těžký průmysl; lehký (hl. spotřební) průmysl byl opomíjen; úkol zemědělství: zásobovat města; životní podmínky na venkově se stále zhoršují; v zem. chybí pracovní síly, je zde špatná organizace práce, nízká pracovní morálka, nedostatek zem. techniky, lajdáctví; výsledek: obilí a potraviny museli dovážet výměnou za zlato, ropu, zemní plyn.

7 Josif Vissarionovič Stalin vlastním jménem Džugašvili přezdívkou též Koba (= vyznamenaný) 1922–1952 – Generální tajemník KSSS jeden z nejkrutějších diktátorů historie jeho oběti nebudou nikdy spočítány (několik miliónů!)

8 Stalinovy citáty: „Smrt jednoho je tragédie. Smrt milionů je statistika.“ „Smrt řeší všechny problémy. Není člověk, není problém.“ „Vděčnost je nemoc, kterou trpí psi.“ „Volby nerozhodují voliči, ale ti, co počítají hlasy.“ (pozn. 1)

9 Obr. 5 Obr. 4

10 Vznik tzv. východního bloku během krátké doby po válce – vliv ve většině států stř. a JV Evropy Komunisté s podporou SSSR uchvátili moc:  v Polsku,  východním Německu,  Československu,  Maďarsku,  Rumunsku,  Bulharsku,  Jugoslávii,  Albánii.

11 Mimoevropské (komunistické) státy  Severní Korea  Severní a později celý Vietnam  Čína  Kuba

12 Obr. 6

13 Informbyro 1947 – komunistický informační úřad (členy i kom. strany Francie a Itálie) cíl: posílit kontrolu Sovětského svazu nad střední a jihovýchodní Evropou 1956 – rozpuštěno Obr. 7, Szklarska Poreba

14 Zbrojení Chce udržet krok s USA.  obrovské investice do vývoje a výroby konvenčních a jaderných zbraní i do kosmického výzkumu  počítalo se s „hvězdnými válkami“  na zač. 80. let se SSSR začal hospodářsky hroutit (jednou z příčin byla válka v Afganistanu)

15 Obr. 8

16 RVHP Rada vzájemné hospodářské pomoci, založena: leden 1949 mocenský nástroj k ovládání ekonomik jednotlivých států V bloku mělo jít o sovětský protipól Marshallova plánu nutná vzájemná hospodářská závislost pětiletky Obr. 9

17 Varšavská smlouva 1955, „spolupráce ve vojenské obl. při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti“; reakce na vstup NSR do NATO; Albánie smlouvu vypověděla r na protest proti intervenci do Československa; Rumunsko – se intervence nezúčastnilo. Obr. 10

18 Pronásledování církve a věřících dle komunistické ideologie musí být náboženství zcela odstraněno; ateistická výchova ve školách; snaha podmanit si určité skupiny věřících – ti, kteří se podřídili, získali vhodné podmínky ke své činnosti; ostatní čelili krutým perzekucím; potlačovaným náboženstvím se stal i islám – rozšířen v Povolží a na jihu SSSR.

19 Kolektivizace dle sovětského vzoru k ní dochází ve všech zemích východního bloku; v Jugoslávii ponechána soukromá půda do 10 ha; v Bulharsku vznikala družstva dobrovolně; v Albánii násilná – až v 60. letech; v Československu – specifikem stěhování sedláků. Obr. 11

20 „Spiknutí bílých plášťů“ List Pravda 13. ledna 1953 – „odhalena teroristická skupina“ kremelských lékařů – záměrně se uchylovali ke škodlivým metodám léčení s cílem zlikvidovat Stalina a další významné činitele SSSR. 9 věhlasných lékařů (posléze byl jejich výčet rozšířen na 15) má být ve spojení s „mezinárodní židovskou organizací Joint, vytvořenou americkou rozvědkou" či „starými agenty britské rozvědky“. Z procesu sešlo – Stalin 5. března zemřel. Během deseti dnů byli všichni obvinění propuštěni – počátkem dubna – spiknutí „bílých plášťů“ oficiálně označeno za vykonstruované.

21 Gulagy nejméně 476 táborových komplexů – v nich sdruženy tisíce táborů  tábory produkující otrockou práci – těžba surovin a stavba náročných projektů  oficiálně zrušeny r. 1960, ale i pak přetrvávaly (pod jiným jménem a s méně krutým režimem) až do zániku SSSR

22 Obr. 12

23 Alexandr Isajevič Solženicyn světu podal ve svých dílech svědectví o hrůzách gulagů v lágru 8 let Jaká znáš jeho díla? Přečti si přiloženou ukázku. Popiš život v táboře. Obr. 13

24 Stalin a Mao Ce-tung  spolupráce ve válce v Severní Koreji, Mao Stalina uznával jako Velkého kormidelníka, SSSR Číně dodává zbraně Obr. 14 Obr. 15

25 Nikita Sergejevič Chruščov 1953–1965: funkce prvního tajemníka částečná destalinizace (ale tvrdě potlačil maďarské povstání) propustil milióny vězňů z gulagů podpora počátků sovětského kosmického programu několik relativně liberálních reforem zhoršeny vztahy s Čínou karibská krize zbudování Berlínské zdi odstaven od moci svými spolupracovníky

26 Obr. 16

27 Kritika kultu osobnosti XX. sjezd KSSS – únor 1956: Chruščov ve svém projevu zkritizoval Stalinovu politiku kultu osobnosti, otevřeně mluvil i o Stalinových mocenských praktikách a odstraňování odpůrců (jeho projev tak nečekaný, že někteří lidé v publiku prý omdleli)  dopad zejména ve státech východního bloku – projevy nespokojenosti v Polsku, Maďarsku a Československu

28 Karibská krize hrozba jaderného konfliktu 1962 v důsledku rozmístění sovětských raket na Kubě USA – blokáda Kuby dohoda – USA slib, že stáhnou rakety z Turecka „horká linka“ mezi Kremlem a Bílým domem N. Chruščov a J. F. Kennedy

29 Obr. 17

30 Jednání s J. F. Kennedym Obr. 18

31 Leonid Iljič Brežněv 1964 – stává se prvním tajemníkem 1984 – funkci zastával až do smrti zastavil reformy – hospodářství stagnuje, centrální plánování, korupce pod kontrolou má KGB (Andropov) obklopil se loajálními nohsledy 20/21 srpen 1968 – „bratrská pomoc“ Československu časté návštěvy satelitů – „bratrské polibky“ v 70. letech – politika uvolňování vztahů se Z

32 nepodařilo se mu překonat roztržku s Čínou – konflikt na řece Ussuri – 1969; Čína obsazuje ostrov Damanskij (rozloha necelý 1 km2); hrozba jaderné války (aniž by tomu zbytek světa věnoval větší pozornost); dodnes nejasnosti kolem průběhu bojů i počtu mrtvých; Sovětský svaz – zvítězil, Číňany z ostrova vyhnal. Obr. 19 Obr. 20

33 Obr. 21 Obr. 22 Obr. 23

34 Dobývání vesmíru Sputnik 1 – první umělá vesmírná družice Země – odstartovala v r pes Lajka – – v družici Sputnik 2 Jurij Alexejevič Gagarin – – první člověk ve vesmíru – v lodi Vostok 1 obletěl Zemi – „Jurij Gagarin nás všechny pozval do vesmíru“, Neil Armstrong, pozn. 2 Valentina Těreškovová – – první žena ve vesmíru, 3 dny létala kolem Země

35 Obr. 24 Obr. 27 Obr. 25 Obr. 28 Obr. 26

36 Sport mistři v šachových utkáních (konala se i soutěž SSSR x svět) vzájemná utkání – součástí studené války – hokej, vzpírání, krasobruslení, gymnastika, … otázka dopingu? Obr. 29, G. Kasparov

37 Hokejové utkání, Praha 1969 „My se Rusů nebojíme, v hokeji je porazíme a srpen jim oplatíme.“ – ČSSR x okupanti – 4 : 3, 4 : 2 březen 1969 – v mnoha českých a slovenských městech se slaví hokejová vítězství jako symbol odplaty – vrcholí v noci zdemolováním sov. letadla a pak následně odvoláním A. Dubčeka a dosazením G. Husáka

38 Rudé náměstí, Moskva, Protesty „osmi statečných“ K. Babickij, T. Bajevová, L. Bogorazová, N. Gorbaněvská, V. Delone, V. Dremljuga, P. Litvinov a V. Fajnberg – nesli čsl. vlaječku a transparenty: Ztrácíme nejlepší přátele, Hanba okupantům, Ruce pryč od ČSSR, Svobodu Dubčekovi, Ať žije svobodné a nezávislé Československo okamžitě zatčeni vězení, ústavy Obr. 30

39 Vpád do Afganistanu Brežněv se r rozhodl intervenovat mudžáhedínové – úsilí o svržení komunistů, cvičeni agenty CIA v Pákistánu a Číně; miliardy dolarů od USA, VB, Saudské Arábie ad. důsledek konfliktu: exil miliónu Afgánců do Pákistánu a Íránu; statisíce civilistů zemřelo sovětský neúspěch – „sovětský Vietnam“ Obr. 31

40 1980 – LOH v Moskvě Jimmy Carter se rozhodl olympiádu bojkotovat na protest proti sovětské invazi do Afganistanu neúčastnilo se 62 pozvaných zemí (některé z ekonomických důvodů) někteří sportovci se zúčastnili ne pod vlajkou své země, ale pod olympijskou vlajkou SSSR získal celkem 195 medailí (z 631) Obr. 32

41 Obr. 33

42 Ekologie Na obr. růžová a fialová jsou místa vysokého znečištění a bez vegetace. Ekologii až do poloviny 80. let nikdo neřešil, kritika byla brána jako útok na komunistické vedení a tvrdě trestána. Oblast Talnachu a Norilska, obr. 34

43 Michail Sergejevič Gorbačov 1985 – se ujímá funkce prvního tajemníka stát v zoufalém stavu – reformy jsou nevyhnutelné Obr. 35

44 Perestrojka plán, přestavba OMEZIT VÝDAJE A ZVÝŠIT VÝKON HOSPODÁŘSTVÍ! plánoval hlubší změny sovětské společnosti nechtěl se vzdát myšlenky komunismu a socialismu Obr. 36

45 Největší výdaje zbrojení – série dohod o odzbrojení kosmický výzkum – pokračuje ve spolupráci se Z podpora komunistických režimů ve státech tzv. východního bloku – končí dohled, blok se 1989–90 rozpadá válka v Afganistanu – sovětská vojska odešla r. 1989

46 Novinky podnikům ponechal větší samostatnost podporoval vznik soukromého hospodářství (hl. v oblasti služeb) soukromníkům pronajímána zemědělská půda GLASNOSŤ: zvýšení informovanosti, snaha o všem diskutovat mizí cenzura z vězení propuštěna řada odpůrců režimu

47 Obr. 37 Obr. 38

48 Problémy a důsledky přestavby reformy nebyly dobře připravené; neprováděly se důsledně; ještě větší pokles životní úrovně; někde potraviny na příděl; nezaměstnanost (na tu zde nebyli zvyklí – uměle se vytvářela nadbytečná pracovní místa).

49 Rozpad východního bloku evropské satelity se jeden po druhém odtrhávají;  1989–1990: svržení komunismu v Albánii, Bulharsku, Československu, Maďarsku, Rumunsku, východním Německu;  pouze v Rumunsku dochází ke krveprolití;  složitý a tragický byl osud Jugoslávie.

50 Svazové republiky rovněž touží po samostatnosti Elbrus, Kavkaz, Gruzie, obr. 39

51 Prezidentská funkce Gorbačov chtěl posílit svoji moc (proti silné opozici) a zabránit rozpadu svazu:  zrušil vedoucí úlohu komunistické strany;  vytvořil prezidentskou funkci;  1990 zvolen prvním prezidentem.

52 Opozice proti Gorbačovovi  životní úroveň obyvatel se snížila;  hospodářské reformy nepřinesly slibované výsledky;  velmocenské postavení svazu se hroutí;  satelity se osamostatňují;  svazové republiky o samostatnost usilují;  OPOZICE JE STÁLE SILNĚJŠÍ, dodnes je Gorbačov oblíbenější spíše za hranicemi Ruska.

53 Pokus o ozbrojený puč 1991 poraženi, ale Gorbačov už neměl silné postavení;  komunistická strana byla zakázána;  Gorbačov podal demisi;  – Sovětský svaz zanikl;  zánikem SSSR končí období studené války.

54 Společenství nezávislých států vstoupily do něj všechny bývalé svazové republiky kromě Litvy, Lotyšska a Estonska; Gruzie byla ke vstupu donucena vojensky. Obr. 40

55 Které ze států východního bloku byly hospodářsky nejvyspělejší? Kdy byly v kosmických závodech úspěšnější USA? Pokus se o srovnání Stalina, Chruščova a Brežněva. Jaké změny přinesly zemi Gorbačovovy reformy? Jak Gorbačov ovlivnil další vývoj Evropy? Lze dnešní Rusko považovat za demokratickou zemi?

56 Literatura KUKLÍK, Jan a KUKLÍK, Jan. Dějepis pro gymnázia a střední školy. 1. vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, c2002, 215 s. ISBN KUKLÍK, Jan a KUKLÍK, Jan. Dějiny 20. století: učebnice pro střední školy. 1. vyd. Praha: Práce, 1995, 191 s. ISBN X. NÁLEVKA, Vladimír. Kapitoly z dějin studené války. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1997, 146 s. ISBN NÁLEVKA, Vladimír. Světová politika ve 20. století. Vyd. 1. Praha: Aleš Skřivan ml., 2000, 287 s. ISBN ŠVANKMAJER, Milan. Dějiny Ruska. Praha: Nakl. Lidové noviny, 1995, 473 p. ISBN X.

57 Poznámky Pozn. 1: Joseph Stalin Quotes [online]. [ ]. Dostupné z: s/j/joseph_stalin.html Pozn. 2: PACNER, Karel. Kolumbové vesmíru. 2., přeprac. a dopl. vyd., V Pasece 1. Litomyšl: Paseka, 2006, 404 s., [16] s. barev. obr. příl. ISBN , str. 190.

58 Obrázky Obr. 1: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 2: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 3: Donk. Saul ip. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 4: FotothekBot. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: neg_ _007_Blick_auf_die_Zuschauertrib%C3%BCne_w%C3%A4hrend_einer_Fri.jpg Obr. 5: George Shuklin. [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 6: Goldsztajn. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 7: Cruizer. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 8: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 9: Froztbyte. [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 10: Fenn-O-manniC. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 11: IENCUT. [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 12: Pudelek. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 13: Evstafiev. Pessimist2006. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW:

59 Obr. 14: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 15: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 16: A1B2C3D4. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 17: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 18: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 19: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 20: Yhuwq. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 21: Kohls, Ulrich. Fredy00. Marenko ale. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 22: Liftarn. [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 23: Fredy.00. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Parteitag,_Breshnew,_Honecker.jpg Obr. 24: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 25: V. Malyshev. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 26: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: 20kop1957scott2032.jpg Obr. 27: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 28: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 29: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 30: Alex Bakharev. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW:

60 Obr. 31: Erwin Lux. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW:: Obr. 32: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW:: Obr. 33: Mittelstädt, Rainer. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW:: 102,_Moskau,_XXII._Olympiade,_Er%C3%B6ffnung.jpg Obr. 34: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 35: Yuryi Abramochkin. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 36: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 37: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 38: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 39: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 40: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW:


Stáhnout ppt "DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0807 Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední."

Podobné prezentace


Reklamy Google