Kateřina Bartůšková, Jakub Žďárský

Prezentace na téma: "Kateřina Bartůšková, Jakub Žďárský"— Transkript prezentace:

1 Kateřina Bartůšková, Jakub Žďárský
~ S A T U R N ~ Kateřina Bartůšková, Jakub Žďárský

2 Obsah Základní údaje Co je to Saturn? Prstence Měsíce Důležité objevy
Zákryt Saturnu Měsícem Video

3 Základní údaje Průměr 120 536 km Kolem své osy se otočí za
10 hodin 39 minut Kolem Slunce oběhne za 29 roků 155 dní V porovnání se Zemí je 95 * těžší Planeta je od Slunce vzdálená km Planeta má povrchovou teplotu - 180° Počet měsíců je 30

4 Co je to Saturn? Saturn je druhá největší planeta sluneční soustavy. Strukturou je velmi podobný Jupiteru. Ale jeho hustota je daleko menší. Je dokonce jedinou planetou v celé sluneční soustavě, které by ve vodě plavala. Planetu tvoří hlavně vodík, přes 93%, a helium, přes 5%.

5 Prstence Saturnovy prstence mají celkový průměr 420 000 km, ale tlusté jsou jen několik málo set metrů. Jsou tvořeny ledovými úlomky, prachem, kamením a balvany, které nemají průměr větší než několik metrů.

6 Měsíce Saturn má velmi bohatou soustavu měsíců. Osm nejmenších má zcela nepravidelný tvar. Měsíc Phoebe obíhá planetu v opačném směru a je pravděpodobně zachyceným asteroidem. Mimas se vyznačuje obrovským kráterem Herschel, který zřejmě vznikl po srážce s kometou nebo planetkou, jenž málem tento malý měsíc roztrhla. Největší ze Saturnových měsíců je Titan. Titan se od všech měsíců planet zcela liší a to tím, že má jako jediný atmosféru tvořenou hlavně dusíkem a podobá se nehostinné atmosféře Venuše, a však zde nepanují obrovské teploty, nýbrž arktické zimy.

7 Důležité objevy 1610 - Galileo poprvé pozoruje Saturn
Christian Huygens objevuje Titan a o rok později Saturnův prstenec Objev Cassiniho dělení prstenců Průlet sondy Pioneer 11 Voyager 1 fotografuje Saturn a Titan Přílet Voyageru 2 Objev chaotické rotace Hyperionu Pozorování planety Hubblovým kosmickým dalekohledem Objev 13 malých měsíců s nepravidelnými drahami

8 Zákryt Saturnu Měsícem
Přestože zákryt Saturnu Měsícem je poměrně vzácnou podívanou, letos ji mohli pozorovatelé v České republice pozorovat již podruhé. První možnost měli 2. března. Podmínky ale tehdy nebyly zrovna ideální. Úkaz nastal brzy ráno a počasí také nebylo stoprocentní. Reprízu si tedy zopakovali 22. května. Zákryt byl vidět od 21: 26 hodin a trval 66 minut. Čeští pozorovatelé budou mít další možnost spatřit tento úkaz až v roce 2025.

9 Video