Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ZÁKLADY VÝTVARNÉ KULTURY I. Přednáška VII.: Románské umění v českých zemích; 18. 11. 2014.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ZÁKLADY VÝTVARNÉ KULTURY I. Přednáška VII.: Románské umění v českých zemích; 18. 11. 2014."— Transkript prezentace:

1 ZÁKLADY VÝTVARNÉ KULTURY I. Přednáška VII.: Románské umění v českých zemích;

2 Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800–1300 mezinárodní výstavní projekt NG v Praze; spolupráce: Katolická teologická fakulta UK v Praze a Centrum medievistických studií AVČR podpora: Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, Správa Pražského hradu, Národní muzeum a Národní knihovna Valdštejnská jízdárna, – 15. března 2015

3 Hlavní kurátor: Vít Vlnas Kurátor: Jan Klípa Koncepce a výběr exponátů: Milena Bravermanová, Dušan Foltýn, Jan Klípa, Viktor Kubík, Petr Kubín, Jiří Kuthan, Pavlína Mašková, Aleš Mudra, Michaela Ottová, Petra Oulíková, Michal Patrný, Petr Sommer, Vít Vlnas, Josef Žemlička Grafické řešení: Jana Vahalíková Architektonické řešení: Architektonický atelier SGL Projekt, Jiří Javůrek, Silvie Bednaříková

4 „Naše část Evropy je součástí světadílu, který byl nazván Evropou prvního tisíciletí, Evropou mnichů. Realizované heslo Ora et labora (Modli se a pracuj) dává povstat klášterům, které se stávají modelem pro kamennou architekturu a výstavbu zdejších měst s celou infrastrukturou – chrám, obydlí, hotel, nemocnice, umělecké dílny, řemeslné dílny, škola. Nebyly to však jen školy, které by učily číst a psát a vychovávaly humanitní (nepraktickou) inteligenci, ale učily také řemeslům, péči o druhé a novým formám zemědělství. Byly to tyto kláštery, které zachránily antickou kulturu. Vedle Bible a legend o křesťanských mučednících v době císařské tyranie položily základy Evropě druhého tisíciletí.“ Pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka v úvodu ke katalogu výstavy -svatý Benedikt z Nursie (asi 470 – asi 543), zakladatel západního mnišství -autor tzv. Benediktovy řehole; podle legendy sepsané papežem Řehořem I. Velikým založil okolo roku 529 klášter na Montecassinu

5 „Benediktinský řád sehrál během raného středověku klíčovou roli při začleňování nově vznikajících středoevropských států (Velké Moravy, států Přemyslovců, Piastovců a Arpádovců) do západokřesťanského civilizačního a kulturního okruhu. Tento kulturní a historický přínos benediktinů dosud nebyl ve středoevropské historiografii komplexněji analyzován a prezentován. Projekt proto shromažďuje výsledky dlouholetého výzkumu a zpřístupňuje je široké odborné i laické mezinárodní veřejnosti formou výstavy, na níž se podílejí zapůjčitelé z devíti evropských států a která bude doprovázena odbornými publikacemi, vědeckým katalogem v české a anglické verzi a průvodcem výstavou i dětským průvodcem.“

6 Blahoslavený Vintíř (Günther z Niederaltaichu, asi 955–1045)

7 Matyáš Bernard Braun, Sv. Benedikt z Kladrub

8

9 Kodex vyšehradský

10 Domečkový relikviář ze svatovítského pokladu

11

12 Samson zápasící se lvem ze Somogyváru

13 Pasionál abatyše Kunhuty

14 Sedlecký antifonář

15 Strahovský evangeliář

16 Relikviářová busta sv. Ludmily z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě

17

18 Relikviář paže sv. Jiří z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě

19

20

21 Trůnící Panna Maria s Ježíškem

22 Madona z okolí Strakonic

23 Mnich benediktinského řádu

24 Poutní odznak se sv. Prokopem z Karlovy huti u Berouna

25

26 Akvamanile ve tvaru lva

27 Aurelius Augustinus, De civitate Dei

28 Karolinský fransko- saský evangeliář

29 Náhrobek blahoslaveného Vintíře

30 Zaniklý portál baziliky kláštera benedkitinek na Pražském hradě; Trůnící Panna Marie, „Stolice moudrosti“, adorovaná zakladatelkami kláštera abatyší Mladou (vlevo) a obnovitelkou kláštera abatyší Bertou

31

32 Deska s hlavou muže z Ostrova u Davle

33 Chrlič ve tvaru gryfa

34 Ukřižovaný Kristus z Podlažic

35 Sv. Benedikt

36 Mater Verborum, encyklopedický slovník vykládající pojmy z mnoha oborů; vznikl v klášteře Sankt Gallen z popudu opata Šalamouna III. (zemřel 920), pozdějšího biskupa kostnického

37 Hlavní chrám benediktinského kláštera ve švábském Ottobeurenu je zasvěcen sv. Teodorovi a sv. Alexandrovi, jednomu ze sedmi synů sv. Felicity, kteří byli spolu s matkou umučeni pro víru za vlády císaře Marka Aurelia

38 Berla uložená ve švýcarském klášteře Mariastein jako památka legendicky spojená s opatem Essem, původně mnichem z reformního kláštera Hirasu, který založil klášterní komunitu v Mariastein

39

40 Relikviář se zlomkem pravého Kristova kříže

41 Kříž z Lobkowické sbírky

42 Dekorativní deska z klášterního chrámu v Ostrově u Davle

43 Plán ze Sankt Gallen

44 Románské umění – české země -románský styl se k nám dostává hlavně z Německa; jeho působnost spadá především do let 1100–1230; silný vliv lidových tradic a cyrilo-metodějského kultu -románské město – především Praha -světské stavby – zděný patrový palác Pražského hradu s mohutnou valenou klenbou v přízemních prostorách a rozlehlé 12 m vysoké opevnění -z technického hlediska mimořádná stavba – Juditin most (na místě dnešního Karlova mostu); 12. st. – nejstarší kamenný most ve střední Evropě

45 Pražský hrad, hmotová rekonstrukce hradiště koncem 10. st. Převzato z: DURDÍK, Tomáš. Encyklopedie českých hradů. 6. vyd. Praha: Libri, s. ISBN rotunda sv. Víta 2. areál knížecího paláce 3. bazilika sv. Jiří a první fáze budovy kláštera

46 Juditin most, Karlův most

47 Dochovaný oblouk Juditina mostu

48 -projevem velkého uměleckého rozkvětu za Vladislava II. (1140–1172) byla bohatá výstavba na Starém Městě pražském: 60 dochovaných patrových domů na v částech skrytých v pozdější zástavbě kolem Staroměstského náměstí a hlavních staroměstských tras -sakrální architektura – v Praze v dané době 41 románských kostelů -z kostelů – bazilik – vyniká bazilika sv. Jiří na Hradčanech a bazilika sv. Vavřince na Vyšehradě z 11. st., z rotund – rotunda sv. Martina na Vyšehradě

49 Bazilika sv. Jiří na Hradčanech

50 Ranně barokní západní průčelí románské baziliky sv. Jiří na Pražském hradě připisovaná Francescovi Carattimu

51 Rotunda sv. Martina na Vyšehradě

52 -během 11. a 12. st. vzniká řada církevních staveb při feudálních dvorcích, např. rotunda sv. Jiří na Řípu a již zmíněna rotunda sv. Vavřince na Vyšehradě -projevem nejmonumentálnější architektonické tvorby se staly velké cisterciácké, premonstrátské a benediktinské klášterní baziliky – např. benediktinský sázavský klášter nebo premonstrátský klášter Panny Marie na Strahově -barokní přestavby strahovského kláštera: Giovanni Domenico Orsi (1671–1674; dostavba nového knihovního /dnes Teologického/ sálu); Jan Baptista Mathey (budova opatství, po 1682); Anselmo Lurago (úprava fasád po poškození kostela, 1742); Ignác Jan Nepomuk Palliardi (přestavby průčelí Filosofického sálu knihovny, konec 18. st)

53 Rotunda sv. Jiří na Řípu

54 Premonstrátský klášter na Strahově, bazilika Nanebevzetí Panny Marie, románské prostory

55

56 -zvláštní skupina – české románské jednolodní tribunové kostely budované při panských dvorech (nevelké stavby) -tribuna neboli empora = prostor v patře otevřený do interiéru okny nebo arkádami určený pro donátora nebo členy klauzury -málo dochovaných příkladů – kostel sv. Jakuba u Kutné Hory -Morava – zvláštní význam: rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě v předhradí Znojemského hradu z poč. 11. st. -vystavěna technikou otloukaných kvádříků -klenutá apsida -nástěnné malby – genealogie Přemyslovců

57

58

59

60

61 Vratislav II., 4. pás maleb Vznik maleb: přesné důvody nezjištěny rotunda lokalizována téměř na hranici státního území jedna z teorií uvádí, že český vévoda Soběslav I. nastoupil na trůn v roce 1125 neoprávněně (podle stařešinského zákona Břetislava I.) snažil se pojistit si vládu – nechal zatknout a uvěznit ostatní Přemyslovce, aby se nemohli ucházet o trůn pro své potomky se snažil zajisti rovněž pražský trůn velmoži proti Soběslavovi roku 1130 zosnovali spiknutí s úmyslem jej zabít; spiknutí bylo odhaleno a jeho strůjci potrestáni Soběslav byl přesto nucen změnit způsob vládnutí = > smířil se s ostatními Přemyslovci, moravským navrátil jejich úděly sblížení s Konrádem Znojemským, který měl na základě stařešinského zákona po Soběslavovi nastoupit na trůn mezi Soběslavem a Konrádem uzavřena dohoda: Konrádovi bylo přislíbeno nástupnictví po Soběslavovi výměnou za opatrovnictví Soběslavových synů, kterým měl po sobě zajistit trůn dohoda uzavřena patrně u příležitosti svatby Konráda a Marie Srbské na znojemském hradě roku 1134 výmalba rotundy postavami přemyslovských panovníků a zachycením pověstí o vzniku dynastie a státu měla symbolicky vyjádřit nárok Konráda Znojemského na pražský trůn

62 podle dalších teorií souvisejí malby s oslavami stoletého výročí panování Přemyslovců na Moravě, popřípadě se zdůrazněním principu translatio regni = přenesení koruny z Velké Moravy do přemyslovských Čech princip translatio regni měl podpořit snahu o získání trůnu a vysvětlit původ královského titulu velkomoravský panovník Svatopluk I. byl papežem už titulován jako král, Vratislav II. získal titul pro přemyslovský rod v roce 1085; mezi lety 1061–1085 byl českým knížetem, poté prvním českým králem z rodu Přemyslovců; současně byl v letech 1085–1092 titulárním polským králem; jako kníže byl Vratislavem II., jako král Vratislavem I. dále měl tento princip zdůvodnit nárok na pražské arcibiskupství, které však získal až Karel IV. z rodu Lucemburků

63 Apsida: spodní pás: drapérie, nad ní pás s postavami dvanácti apoštolů pod arkádami nad tímto pásem kupole s obrazem žehnajícího Krista na trůnu a symboly čtyř evangelistů po stranách postavy Panny Marie a sv. Jana Křtitele jako přímluvců Loď: 1. pás maleb v lodi: rovněž malovaná drapérie jako v apsidě 2. pás maleb v lodi: mariánský cyklus – zvěstování Panně Marii, navštívení Panny Marie, narození Páně, sen sv. Josefa, zvěstování pastýřům, klanění tří králů a takřka nečitelné scény vraždění neviňátek a útěku do Egypta; pás obsahuje pouze scény z období příchodu a raného dětství Krista => úvahy nedokončenosti z důvodu následujícího cyklu přemyslovské genealogie 3. pás maleb v lodi: přemyslovská scéna zachycující povolání Přemysla Oráče k vládě, osm postav s panovnickými symboly a pláštěm (identifikace obtížná) vedle vstupu do apsidy postavy dvou donátorů (Konráda Znojemského a jeho ženy Marie Srbské) teorie se shodují na tom, že plášť symbolizuje vládu v Praze => osm postav bývá identifikováno buď jako mýtická přemyslovská knížata, nebo jako historické osobnosti Přemyslovců (počínaje Bořivojem I.) 4. pás maleb v lodi a kupole: deset panovnických postav v pláštích (které jsou rovněž pokládány za české vládnoucí Přemyslovce); dále devět panovnických postav bez pláště (interpretovány jako někteří přemyslovští údělníci vládnoucí na Moravě) také v tomto případě existuje řada interpretací; jediná – snad bezpečně identifikovaná postava – první nositel královské koruny, Vratislav II. (jako král Vratislav I.) Kupole: holubice (symbol Ducha svatého) a postavy čtyř evangelistů u psacích pultů střídané postavami serafínů

64 -kolem. pol. 13. st. vzniká bazilika sv. Prokopa v Třebíči – složitá klenební soustava (pod vlivem burgundské školy) -Olomouc – několik románských památek na Dómském, dnes Václavském náměstí: na místě dnešního kapitulního děkanství v knížecí době – rozsáhlý (do současnosti nedochovaný) románský hrad (k jehož pozůstatkům patrně patří řádkové románské zdivo z poč. 12. st. pocházející z pevnostní rotundy; dnes je toto zdivo součástí kaple sv. Barbory

65

66 Bazilika sv. Prokopa v Třebíči

67 -kaple sv. Barbory – v bezprostřední blízkosti další významné stavby – Biskupského, dříve Přemyslovského, paláce -vznik před pol. 12. st. – spojován s osobností významného olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka; po návratu z ciziny usiloval o pozvednutí Olomouce na úroveň vyspělých evropských měst => zajistil, aby zde – vedle kostela sv. Václava – vzniklo i sídlo evropské úrovně -v některých detailech výzdoby paláce lze nalézt odkazy k výzdobě dómu ve Špýru, jehož stavba předcházela vzniku Přemyslovského paláce -bohatá ornamentální výzdoba románských sdružených oken, koutový krb a další prvky => Biskupský palác patřil k předním evropským stavbám s obytnou a reprezentativní funkcí; u nás ani ve střední Evropě nemá srovnatelnou obdobu

68

69 Zdíkův palác - jádro Olomouckého hradu - na jihu přímo sousedí s katedrálou sv. Václava, na západě s kostelem sv. Anny a kaplí sv. Barbory v románské obytné věži

70

71

72 -palác vznikal souběžně s další důležitou stavbou – již zmíněným kostelem sv. Václava -trojlodní bazilika (1109–1131; 1131 slavnostně vysvěcena biskupem Jindřichem Zdíkem -rovný trámový strop, na východě zakončena apsidou s hlavním oltářem -západní průčelí zakončeno dvěma věžemi -na severní straně k bazilice přiléhal biskupský palác -nejstarší obraz baziliky zachován na pečeti olomoucké kapituly z pol. 12. st.; klečící biskup Jindřich Zdík zde v rukou drží maketu románské baziliky -význam lokality je podpořen vědeckým názorem, že v místech bývalého románského hradu byl roku 1360 zavražděn poslední Přemyslovec, český král Václav III.

73

74 Sochařství -v románském období bylo součástí architektury -základní charakteristika: anonymita tvůrců – laikové, řezbáři, kovolitci, většinou mniši – součást stavební huti -zpočátku nemožnost zobrazovat lidskou podobu ve volné soše -teprve ke konci románského období se objevují trojrozměrné volné sochy; stylizace – protáhlé nebo „sražené“ postavy smrtelníků -typický klid, prostorová nerozvinutost, polychromie -plastika nejčastěji součástí stavebních článků: hlavice sloupů, reliéfy v rámci chrámové architektury -náměty výzdoby tympanonů: čtyři Evangelisté (podpírající Boží trůn dle křesťanské teologie), Vzkříšení, Poslední soud, Apokalypsa, Stvoření -příznačná – lineární stylizace a symetrie, hieratická perspektiva

75 Sochařství -první projevy se objevují ve Španělsku – monumentální reliéfy a plastiky související s architekturou -obecně lze říci, že všechna data, která známe z románského období, stojí „na vodě“ (požáry, svěcení…) 1. sochař se snaží zakomponovat své dílo do určitého rámce (tympanon, oblouk, čtverec); jeho postava se tím pádem změní – zalomí = zákon vnější linie: lidé-andělé neletí, ale pevně stojí 2. zákon vnitřního schématu: soch je zachováno poměrně málo, plastiky byly většinou dekorativní, vystaveny venku, trpěly

76 Itálie -dveře kostelů, chrámové portály, křtitelnice apod. -významný příklad – bronzové dveře baptisteria v Pise – Bonnano z Pisy -Členěny na malé výplně oddělené od sebe rostlinnými motivy -témata: Zvěstování, výjevy z Geneze -12. a 13. st. – známý umělec Benedetto Antelami – významný stavitel a sochař – osobitý styl; vrcholné dílo: baptisterium v Parmě umístěné naproti dómu – oktogonální stavba z veronského mramoru, průčelí zdobí sloupková galerie ve čtyřech úrovních s pásem slepých arkád nahoře -Antelami vytvořil volné sochy v baptisteriu v Parmě nebo Brány měsíců v dómu ve Ferraře

77 Benedetto Antelami, Snímání z kříže, katedrála v Parmě (stavba započata 1059)

78 Francie -určující portály v Autunu a ve Vézelay -autunský portál – dílo sochaře Gislberta – patrně nejvýraznější osobnost evropského sochařství dané doby, provedl výzdobu mnoha kostelů ve Francii (vyškolen snad v Cluny) -portál chrámu ve Vézelay – glorifikace Krista, expresivní pojetí, stylizace proporcí lidského těla, nadpozemský charakter postav, „románské baroko“

79 Německo -vedle kamene a mramoru významným materiálem také kov -důležitá technika dřevořezby -nejznámější příklad plastiky dané doby v Německu: bronzové dveře chrámu sv. Michala v Hildesheimu -mezi nejstarší dochované dřevěné plastiky patří krucifix arcibiskupa Gerona v katedrále v Kolíně nad Rýnem -častý námět: Ukřižování -rozvíjela se také náhrobní plastika

80 České země -románská plastika – na periferii evropského vývoje -výrazněji se rozvíjí až na počátku 13. st. – z této doby pochází reliéf z malostranské mostecké věže v Praze se scénou holdování králi a třídílný reliéf z kostela sv. Jiří na Hradčanech -významná je též výzdoba průčelí kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře, portály chrámů v Třebíči a v Předklášteří u Tišnova – zde již gotické prvky -sochaři – zpravidla příslušeli ke klášterním a později ke královským stavebním hutím -materiály: zpravidla měkké – pískovec, opuka -typické ikonografické motivy – na tympanonech portálů drobnějších venkovských kostelíků: strom života a zahrada Ráje; Kristus se světci; za vlády posledních Přemyslovců pak nové motivy: trůnící panovník s donátorem, Madona s donátory, postavy českých zemských patronů -pozn.: v gotice donátor uváděn jménem (např. na soklu sochy)

81 Malířství -sakrální funkce -převaha fresek a knižní malby -množství dochovaných památek -podobně jako u plastiky – stylizace, strnulost, lineární pojetí -převládají sakrální náměty; jeden z mála příkladů světské tematiky: tapiserie, resp. výšivka, z Bayeux, 1. pol. 12. st. – srov. minule) -jedinečný doklad profánního tématu u nás: povolání Přemysla na trůn – rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě (genealogický cyklus – Přemyslovci – vznik 1134)

82 -další doklady malířství u nás: -malby v kostele sv. Klimenta v Mladé Boleslavi -malby v kostele v Albrechticích – motivy posledního soudu -malby v kostele v Rovném -pašijové obrazy v Písku -iluminace – rovněž na vysoké úrovni – opět rukopisné kodexy (pergamen, pevné desky; folianty knih z pergamenu, desky zdobeny slonovinou a zlatem -Iniciály – figurální a ornamentální výzdoba, celostránkové obrazy – náměty donátorů, iluminátorů, písařů -nejvýznamnější památka: Kodex vyšehradský (11. st.) -Evangeliář Vratislava II. (11. st.) -Antifonář sedlecký (11. st.)

83 -sklomalba – poprvé se v této době stává monumentálním projevem -nejstarší okna: katedrála v Chartres (12. st.) -figury sestaveny z barevných skel, obrys vytvořen olověnými přepážkami – vitráž -umělecká výroba románského období rozvíjí tradiční obory -pozn.: dělení na umění a umělecké řemeslo není pro románské období (resp. pro středověk) na místě!!!

84 Severní transept, roseta, kolem 1235


Stáhnout ppt "ZÁKLADY VÝTVARNÉ KULTURY I. Přednáška VII.: Románské umění v českých zemích; 18. 11. 2014."

Podobné prezentace


Reklamy Google