Od versailleského systému ke druhé světové válce

Prezentace na téma: "Od versailleského systému ke druhé světové válce"— Transkript prezentace:

1 Od versailleského systému ke druhé světové válce

2 Hospodářské důsledky 1. světové války
Demografický dopad - z mobilizovaných 60 mil. mužů z evropských států padlo mil. - ztráty na civilistech (bez Ruska) 11 mil. - ztráty Ruska (včetně obč.války) 26 mil. - epidemie chřipky mil. - + masakry Arménů, Židů, Poláků, Řeků

3 Válečné škody ve světě Škody na majetku v Evropě 29,96 mld.USD
- z toho Francie a Belgie 17,00 mld.USD Přímé náklady na válku ,00 mld.USD Důsledky: - zadluženost válčících států - rozvrat měnových systémů - inflace

4 Geopolitické důsledky 1. SV
Zánik 4 monarchií: - ruské (revoluce, nastolení tzv. diktatury proletariátu) - německé (vznik republiky) - turecké (vlastní Turecko – přechod k republikánskému zřízení; arabská území se mění v tzv. mandátní území) - habsburské – Československo, Rakousko, Maďarsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Rumunsko, Itálii a Polsko

5 Geopolitické důsledky 1. světové války

6 Versailleský mírový systém
Mírové smlouvy: - versailleská v Německem - v Saint Germain s Rakouskem - v Trianonu s Maďarskem - v Neuilly s Bulharskem - v Sèvres s Tureckem (definitivně Lausanne)

7 Velká trojka na pařížské mírové konferenci

8 Podmínky mírové smlouvy s Německem
Ztráty územní: - Alsasko-Lotrinsko, téměř celé západní Prusko a Poznaňsko, Hlučínsko; po plebiscitu Eupen a Malmedy, Severní Šlesvik, část Horního Slezska; Memel, Gdaňsk svobodným městem - všechny kolonie - Sársko na 15 let pod správu Společnosti národů (jeho uhelné doly Francii)

9 Základní rysy hospodářského vývoje 1918-39
Zpomalení růstu populace Přechod od válečné (řízené) ekonomiky k mírové (omezování státních zásahů do ekonomiky) Technická rekonstrukce výrobního potenciálu (zejména elektrifikace, elektrospotřebiče, automobilismus, ropa – chemie). Index vyspělosti = strojírenství (úroveň, podíl ve struktuře průmyslové výroby) Objevy: syntetické vitamíny, penicilín benzín z uhlí, um. kaučuk, děrnoštítkové počítací stroje; později nylon, radar, tryskový motor, štěpné reakce

10 Hospodářské cykly mezi světovými válkami
1920 – 1929 (poválečná recese, boom v USA, Velké Británii, Japonsku, jinde v Evropě inflace, poválečná deprese, od 1924 „zlatá léta“, rozvoj, mj. stabilizace měn (směnitelnost) 1929 – 1937 (svět.hosp. krize, státní intervencionismus) přerušen válkou (vzestup výroby vzhledem k všeobecnému zbrojení)

11 „Černý pátek“ na burze v New Yorku 25. 10. 1929

12 Charakter světové hospodářské krize
Mimořádná hloubka a délka dlouhá fáze oživování výroby absence konjunktury v některých zemích všeobecná (zasáhla průmysl, zemědělství, peněžnictví) téměř ustal mezinárodní pohyb kapitálu, nedostatek úvěru, neplacení dluhů

13 Neexistence vedoucí hospodářské mocnosti
Příčiny krize Agrární nadprodukce Světový obchod expanduje pomaleji než světová průmyslová produkce Racionalizace a nízké mzdy drží úroveň spotřeby nízko Nevypočitatelný pohyb zlata a kapitálu Nejasnosti v řešení reparací a vál. Dluhů Neexistence vedoucí hospodářské mocnosti

14 Protikrizová opatření
Celní protekcionismus státní regulace vnitřního trhu a zahraničního obchodu zavádění clearingu, exportních prémií, kontingentizace devalvace měn státní intervencionismus (J. M. Keynes) řízené hospodářství (zejména ve fašistických státech)

15 Důsledky krize Návrat k liberalismu nemožný
Krach množství bank a prům. podniků Masová nezaměstnanost Pád cen agrárních produktů Státní intervencionismus

16 Vznik měnových bloků librový a dolarový (devalvované měny)
- librový: většina zemí impéria, státy Skandinávie, Portugalsko, Řecko, některé země v Latinské Americe (v Londýně ukládaly rezervy, vzájemný obchod v librách = Londýn zůstal svět. fin. centrem) Zlatý (frank a tzv. zlatý blok) Clearingový (ve střední Evropě)

17 Hospodářská politika USA 1918-29
Změny v postavení USA ve světě (vedoucí místo, z dlužníka věřitel, vzestup vývozu kapitálu) Formování konzumní společnosti (investiční vlna, vědecké řízení práce, standardizace, typizace) Rozporný vývoj průmyslu a zemědělství (růst podílu strojírenství, průmysl automobilový, elektrotechnický, chemický, letecký, mechanizace zemědělství – příznaky stagnace pro „cenové nůžky“)

18 Hospodářská politika USA 1929-41
New Deal jako východisko z krize za administrativy F. D. Roosevelta (od poč. 1933) Znaky: - státní dozor nad bankovnictvím - devalvace dolaru o 41 % a ústup od zlata (1934) - Agricultural Adjustement Act (prémie za redukci výroby) - National Industrial Recovery Act („kodexy čestné konkurence“ – v podstatě kartely) - „kodexy práce“ (min.mzda, prac.týden, kolekt.smlouvy) - systém veřejných prací zásah Nejvyššího soudu, část opatření zrušena, admin. Nástroje pro státní hospodářskou politiku zůstaly zachovány

19 Vyhlášení programu „New Deal“ F. D. Rooseveltem 4. 3. 1933

20 Hospodářský vývoj Velké Británie 1918-29
Ztráta pozice 1.svět.vývozce, ALE největší evropský vývozce kapitálu (povál. inflace oslabila libru) Největší: koloniální říše, dovozce, loďstvo, pojišťovací služby Ochranářská politika (v modernizaci zaostává za USA a Německem, ziskovější vývoz kapitálu) Obnovení předválečné parity libry 1926 (dopad na export)

21 Hospodářský vývoj Velké Británie 1929-38
Dopad světové hospodářské krize: - zrušení zlatého standardu libry v září 1931 (poté pokles její hodnoty o 40%) - nástup protekcionismu (ottawská dohoda 1932 – imperiální celní preferenční systém) - státní intervencionismus (např. obnova lodního parku) překonání krize, zbrojení

22 Hospodářský vývoj Francie 1918-32
Důsledky války: ztráta věřitelského postavení ve světě, NAOPAK zadlužena, inflace, zpustošení severovýchodních oblastí Zisky nekryly ztráty (Alsasko-Lotrinsko, sárské uhelné doly na 15 let, německé reparace) Ochranářská politika – rozvoj těžkého průmyslu Vývoj měny – přechod k zlatému standardu 1928

23 Hospodářský vývoj Francie 1932-39
Opožděný nástup krize (1932) pro výstavbu opevnění a měnové rezervy Pokus vlády Lidové fronty (1936) o aplikaci New Dealu, neúspěch, devalvace franku, postátnění železnic, leteckého a částečně zbrojního průmyslu Únik kapitálu, pokles investiční činnosti Společnost v politické krizi

24 Hospodářský vývoj Německa 1918-33
Ztráty (území, zbrojní materiál, vál. loďstvo, část obchodního, želez. materiál aj.) Reparační platby (132 miliard zlatých marek) Rúrská krize 1923 (francouzská okupace Porúří), politika pasivní rezistence, hyperinflace Dawesův plán 1924, cíl stabilizace něm. Hospodářství, úprava reparačních plateb, mezinárodní kontrola, 1924 „zlatá“ marka (květen 1930 Youngův plán, další snížení reparací) Příliv zahraničního (hlavně z USA) kapitálu, modernizace průmyslové výroby Koncem 20.let – nejsilnější průmysl v Evropě

25 Inflace v Německu 1923

26 Adolf Hitler

27 Hospodářský vývoj Německa 1933-39
Dopad krize zvlášť těžký (stahování půjček), sociální a politické důsledky leden 1933 A. Hitler říšským kancléřem, počátek NS-diktatury militarizace země, řízené hospodářství (nucená kartelizace 1933, likvidace malých a.s., nové nejméně s marek; v zemědělství tzv. dědičné dvory (statky od 7,5-125 ha nedělitelné) autarkie, „velký hospodářský prostor“, zbrojní konjunktura „Nový plán“ „čtyřletka“ (od 1936) Expanze (březen 1938 Rakousko, září 1938 Mnichov, zánik ČSR, válka proti Polsku – počátek 2. SV

28 Nezaměstnanost v Německu Berlín 1932)

29 Nástup nacismu v Německu 1933

30 Bojkot židovských obchodů v Německu „Křištálová noc“ 9.-10.11. 1938

31 Zbrojení v Německu 1936

32 Etapy vývoje sovětské ekonomiky
Přechodné transformační období - první opatření (dekret o půdě, dělnická kontrola, znárodňování - válečný komunismus - Nová ekonomická politika Výstavba socialismu - první pětiletý plán (likvidace kulaků, kolektivizace zemědělství, výstavba těžkého průmyslu) - druhý pětiletý plán (výstavba prům. komplexů na Urale a na Sibiři) - třetí pětiletý plán (výstavba zbrojního průmyslu)

33 Moskva přehlídka

34 Založení Komunistické internacionály (1919)

35 Propagace 1.5LP v SSSR

36 Lubljanka v Moskvě

37 Solovecké ostrovy

38 Schody na Soloveckých ostrovech

39 Vznik a průběh 2. světové války
Krize versailleského systému expanzionismus Japonska, Itálie a Německa 1931, Japonsko v Mandžusku – první ohnisko války (od 1937 válka v Číně) 1935-6, útok Itálie na Habeš (Etiopii) 1936-9, občanská válka ve Španělsku (angažovanost Itálie a Německa) Březen 1938, anšlus Rakouska útok Německa na Polsko, počátek 2. SV Fáze války Severní (Dánsko, Norsko) a západní (Nizozemí, Lucembursko, Belgie, Francie) tažení Německa a letecká bitva o Anglii (1940) Jaro balkánské tažení (Řecko, Jugoslávie) – útok na Sovětský svaz – útok Japonska na USA (Pearl Harbor) Vznik spojenecké koalice (Velká trojka) Zima porážka pod Moskvou (blesková válka se mění v poziční) 1943 Stalingrad, vylodění spojenců v Itálii – obrat Červen 1944 vylodění ve Francii (Normandie) Květen 1945 kapitulace Německa Hirošima, Nagasaki, kapitulace Japonska

40 Porážka Polska

41 Německým letectvem zničený Rotterdam a Coventry (1940)

42 Tažení do SSSR: první dny, obrana Moskvy, vítězství ve Stalingradu

43 Japonský útok na Pearl Harbor 7. 12. 1941

44

45 Oradour-sur-Glane 10. 6. 1944 Drážďany po bombardování v noci z 13
Oradour-sur-Glane Drážďany po bombardování v noci z 13. na

46 Vylodění v Normandii Setkání spojeneckých vojsk na Labi v Torgau Dobytí Berlína

47 Pokusný jaderný výbuch v Novém Mexiku Hirošina

48 Válečná ekonomika Německa
Připravenost ekonomiky na válku 1939 Hospodářská exploatace obsazeného území a výstavba „velkoprostorového hospodářství“ (autarkie na účet porobených národů) - majetkové změny ve prospěch německých subjektů („arizace“) Od porážky pod Moskvou do poloviny 1944 – mobilizace všech dostupných výrobních kapacit a pracovních sil („totální mobilizace“ pro válku) - nucená práce zahraničních dělníků v Německu - práce vězňů koncentračních táborů Od podzimu 1944 ekonomický rozklad

49 „Konečné řešení“ židovské otázky

50 Koncentrační tábor Osvětim

51 Vyhlášení „totální války“ 18. 2. 1943 Rozbombardovaný Stuttgart

52 Přesun továren do pozdemí Vývoj raket (V 2)

53 Charakteristika válečné ekonomiky - Velká Británie
Po útoku na Francii reorganizace státní hospodářské správy (přechod z civilní na voj.výrobu;dovoz surovin; výživa; prac.síly pro průmysl; systém financování války) význam zajištěnosti námořních cest dodávky z USA - březen 1941 zákon o půjčce a pronájmu (dodávky za cca 30 mld. USD)

54 Charakteristika válečné ekonomiky - USA
Válečná konjunktura stát jako investor ve válečném průmyslu výbor pro záležitosti válečné mobilizace (koordinace vládních a nevládních agentur) zákon o půjčce a pronájmu (dodávky celkem za cca 47 mld. USD) přesun světového finančního centra z Londýna do Washingtonu

55 Charakteristika válečné ekonomiky - SSSR
Státní dirigismus (Státní výbor obrany) systém plánování (mobilizační NH plán) přesun výrobních kapacit (Ural, stř.Asie, Kazachstán, západní Sibiř) financování vojenských výdajů dodávky z USA (červenec 1942 dohoda, podle zák. o půjčce a pronájmu zboží za cca 10 mld. USD) důsledek války, hosp. zpoždění cca 10 let