Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Západní Evropa DĚJINY VÝZNAMNÝCH STÁTŮ A NÁRODŮ V EVROPĚ I.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Západní Evropa DĚJINY VÝZNAMNÝCH STÁTŮ A NÁRODŮ V EVROPĚ I."— Transkript prezentace:

1 Západní Evropa DĚJINY VÝZNAMNÝCH STÁTŮ A NÁRODŮ V EVROPĚ I

2  během celého následujícího období se ve vývoji jednotlivých národů a jejich států projevovalo především to, zda mohly navazovat na tradici římského impéria především tradici kulturní  mnoho událostí přesahuje hranice jednotlivých států, či ovlivňují mnoho okolních zemí  především jde o problémy papežství a zámořských objevů ÚVOD

3  velkou roli v nástupnických bojích v Říši sehrál i český král Přemysl Otakar I.  docílil dědičného královského titulu – Zlatá bula sicilskáZlatá bula sicilská  význam Říše díky neustálým sporům postupně upadá, čehož využívají okolní země – Francie a České království  postavení Říše opět roste až po nástupu Lucemburků na říšský trůn ZÁPADNÍ EVROPA – SVATÁ ŘÍŠE ŘÍMSKÁ

4 Zlatá bula sicilská (z lat. Bulla Aurea Siciliæ) je soubor tří navzájem provázaných listin, jejichž význam v dějinách českého státu procházel významnými proměnami. Přemyslu Otakarovi I. ji 26. září 1212 vydal v Basileji budoucí římský král Fridrich II. jako odměnu za podporu, již mu Přemysl poskytl v boji o říšskou královskou korunu. Název listiny, resp. listin, je odvozen od pečeti, která je k dokumentu přivěšena. Fridrich II. jako král Sicílie disponoval tehdy pouze pečetí tohoto království. Říšskými insigniemi a tím i říšským typářem Fridrich II. na své vlastně první cestě do říše ještě nedisponoval. listinPřemyslu Otakarovi I.26. září 1212Basileji Fridrich II. říšskou Fridrich II. Sicílie Fridrich II. ZLATÁ BULA SICILSKÁ

5  od 10. století vládne rod KapetovcůKapetovců  vymírají počátkem 14. století  nastupuje rod Valois – do roku 1589Valois  anglický král požaduje francouzskou korunu(byl po matce Kapetovec) => záminka k válce  obě země chtějí ovládnout oblast Flander  bohatá a rozvinutá oblasti  z Anglie se do Flander vyváží vlna, která se zpracovává na sukno  francouzský král chce pod svou vládou sjednotit všechny oblasti hovořící francouzsky ZÁPADNÍ EVROPA – FRANCIE

6  1337 – 1453  začíná útokem Anglie  zpočátku velká anglická převaha  1346 – bitva u Kreščakubitva u Kreščaku  padl zde český král Jan LucemburskýJan Lucemburský  jeho syn Karel byl vážně zraněn  1415 – bitva u Azencourtubitva u Azencourtu  drtivá porážka Francouzů  Angličané dobývají Paříž  anglický král se chce nechat korunovat francouzskou korunou ZÁPADNÍ EVROPA – STOLETÁ VÁLKA

7  venkovská dívka, údajně slyšela Boží hlas  postavila se do čela francouzských vojsk  podařilo se jí vyhnat Angličany ze země  francouzský korunní princ se díky ní mohl nechat v Remeši korunovat na krále  1430 – zajata Angličany  1431 – odsouzena za čarodějnictví a upálena  Johanka z Arku=Jana z Arku=Jeanne d‘Arc=Panna Orleánská  prohlášena za svatou, později patronka Francie ZÁPADNÍ EVROPA – JOHANKA Z ARKUJOHANKA Z ARKU

8 Jana z Arku též Johanka z Arku (francouzsky Jeanne d'Arc) přezdívaná Panna orléanská (La Pucelle d'Orléans), Panna Jana (Jeanne la Pucelle) či Dobrá Lotrinka (La bonne Lorraine) (6. ledna 1412 Domrémy-la- Pucelle – 30. května 1431 Rouen) byla francouzská hrdinka, která stanula v čele francouzských vojsk za stoleté války v boji proti Angličanům a posléze byla upálena za kacířství. Později byla po ospravedlnění prohlášena mučednicí, roku 1909 blahořečena a roku 1920 prohlášena za svatou. Je spolupatronkou Francie.francouzsky6. ledna 1412Domrémy-la- Pucelle30. května 1431Rouenstoleté válkyAngličanůmupálenakacířství mučednicí1909 blahořečena 1920 svatou spolupatronkou JANA Z ARKU

9  1453 – konec stoleté války  Francie vítězí  stává se evropskou velmocí  Angličanům z jejich držav ve Francii zůstalo pouze město Calais ZÁPADNÍ EVROPA – STOLETÁ VÁLKA

10  od poloviny 12. století vládne rod PlantagenetůPlantagenetů  postupně získávají velké území ve Francii  toto území pak postupně ztrácí král Jan Bezzemek, čímž oslabil svou mocJan Bezzemek  toho využívá šlechta a v roce 1215 přinutila krále vydat Magnu Chartu Libertatum – Velkou listinu svobodMagnu Chartu Libertatum  vytvoření sboru 25 baronů, kteří měli povinnost dohlížet na dodržování zákonů ze strany krále a případně ho k tomu donutit  základ parlamentního systému v Anglii  Angličané rozšiřují území o Wales, na čas i o Skotsko a postupně dobývají Irsko ZÁPADNÍ EVROPA – ANGLIE

11 Magna charta libertatum, nebo také Velká listina práv a svobod, je anglický právní dokument původně vydaný roku Omezoval některé panovníkovy pravomoci, vyžadoval, aby respektoval zákonné procedury a aby akceptoval, že jeho rozhodování bude omezeno zákonem. Výslovně vyjmenovával některá práva jeho poddaných, z nichž nejdůležitější bylo právo odvolání se proti nezákonnému uvěznění. anglický1215 MAGNA CHARTA LIBERTATUM

12  1378 – zvoleni dva papežové = schizma  jeden sídlí v Římě, druhý v Avignonu  schizma vyvolalo velké problémy:  náboženské  nikdo nevěděl, který papež je ten pravý zástupce Boha na zemi  snižování autority církve  mocenské  Evropa rozdělena na dva tábory  králové podporují oba dva  otázka korunovace římského císaře  ekonomické  potřeba peněz na vydržování papežských dvorů se zdvojnásobila  poplatky církvi nestačí (desátek, platby za církevní obřady)  zvýšení církevních poplatků ZÁPADNÍ EVROPA – PROBLÉMY PAPEŽSTVÍ A CÍRKVE – PAPEŽSKÉ SCHIZMA

13  kritici poukazují především na rozpory mezi tím, co církev hlásá (život v chudobě, povinnosti, péče u duše věřících) a realitou (hromadění majetku, život v přepychu, politická moc)  církev je terčem kritiky v celé Evropě  mistr Jan Hus  kritika směřuje nikoliv proti náboženství, ale proti církvi jako organizaci  1409 – koncil v Pise se pokusil vyřešit schizma sesazením obou papežů a zvolil třetího  oba předchozí volbu neuznali a fakticky tak v čele církve stáli 3 papežové  po zásahu římského krále Zikmunda Lucemburského v roce 1414 papežové odstoupili a byl zvolen jediný Martin V.  schizma končí ZÁPADNÍ EVROPA – PROBLÉMY PAPEŽSTVÍ A CÍRKVE – KRITIKA CÍRKVE A ŘEŠENÍ PAPEŽSKÉHO SCHIZMATU

14  během celého následujícího období se ve vývoji jednotlivých národů a jejich států projevovalo především to, zda mohly navazovat na tradici římského impéria především tradici kulturní  mnoho událostí přesahuje hranice jednotlivých států, či ovlivňují mnoho okolních zemí  velkou roli v nástupnických bojích v Říši sehrál i český král Přemysl Otakar I.  docílil dědičného královského titulu – Zlatá bula sicilskáZlatá bula sicilská  význam Říše díky neustálým sporům postupně upadá, čehož využívají okolní země – Francie a České království  postavení Říše opět roste až po nástupu Lucemburků na říšský trůn Francie  od 10. století vládne rod KapetovcůKapetovců  vymírají počátkem 14. století  nastupuje rod Valois – do roku 1589Valois DĚJINY VÝZNAMNÝCH STÁTŮ A NÁRODŮ V EVROPĚ - ZÁPIS

15  anglický král požaduje francouzskou korunu(byl po matce Kapetovec) => záminka k válce  obě země chtějí ovládnout oblast Flander  bohatá a rozvinutá oblasti  z Anglie se do Flander vyváží vlna, která se zpracovává na sukno  francouzský král chce pod svou vládou sjednotit všechny oblasti hovořící francouzsky Stoletá válka  1331 – 1453  začíná útokem Anglie  zpočátku velká anglická převaha  1346 – bitva u Kreščakubitva u Kreščaku DĚJINY VÝZNAMNÝCH STÁTŮ A NÁRODŮ V EVROPĚ - ZÁPIS

16  padl zde český král Jan LucemburskýJan Lucemburský  jeho syn Karel byl vážně zraněn  1415 – bitva u Azencourtubitva u Azencourtu  drtivá porážka Francouzů  Angličané dobývají Paříž  anglický král se chce nechat korunovat francouzskou korunou Johanka z Arku  venkovská dívka, údajně slyšela Boží hlas  postavila se do čela francouzských vojsk  podařilo se jí vyhnat Angličany ze země  francouzský korunní princ se díky ní mohl nechat v Remeši korunovat na krále DĚJINY VÝZNAMNÝCH STÁTŮ A NÁRODŮ V EVROPĚ - ZÁPIS

17  1430 – zajata Angličany  1431 – odsouzena za čarodějnictví a upálena  Johanka z Arku=Jana z Arku=Jeanne d‘Arc=Panna Orleánská  prohlášena za svatou, později patronka Francie Anglie  od poloviny 12. století vládne rod PlantagenetůPlantagenetů  postupně získávají velké území ve Francii  toto území pak postupně ztrácí král Jan Bezzemek, čímž oslabil svou mocJan Bezzemek  toho využívá šlechta a v roce 1215 přinutila krále vydat Magnu Chartu Libertatum – Velkou listinu svobodMagnu Chartu Libertatum  vytvoření sboru 25 baronů, kteří měli povinnost dohlížet na dodržování zákonů ze strany krále a případně ho k tomu donutit  základ parlamentního systému v Anglii DĚJINY VÝZNAMNÝCH STÁTŮ A NÁRODŮ V EVROPĚ - ZÁPIS

18  Angličané rozšiřují území o Wales, na čas i o Skotsko a postupně dobývají Irsko Problémy papežství a církve – papežské schizma  1378 – zvoleni dva papežové = schizma  jeden sídlí v Římě, druhý v Avignonu  schizma vyvolalo velké problémy:  náboženské  nikdo nevěděl, který papež je ten pravý zástupce Boha na zemi  snižování autority církve  mocenské  Evropa rozdělena na dva tábory  králové podporují oba dva  otázka korunovace římského císaře  ekonomické  potřeba peněz na vydržování papežských dvorů se zdvojnásobila  poplatky církvi nestačí (desátek, platby za církevní obřady)  zvýšení církevních poplatků DĚJINY VÝZNAMNÝCH STÁTŮ A NÁRODŮ V EVROPĚ - ZÁPIS

19  kritika poměrů v církvi  (život v chudobě, povinnosti, péče u duše věřících) a realitou (hromadění majetku, život v přepychu, politická moc)  církev je terčem kritiky v celé Evropě  kritika směřuje nikoliv proti náboženství, ale proti církvi jako organizaci  1409 – koncil v Pise se pokusil vyřešit schizma sesazením obou papežů a zvolil třetího  oba předchozí volbu neuznali a fakticky tak v čele církve stáli 3 papežové  po zásahu římského krále Zikmunda Lucemburského v roce 1414 papežové odstoupili a byl zvolen jediný Martin V.  schizma končí DĚJINY VÝZNAMNÝCH STÁTŮ A NÁRODŮ V EVROPĚ - ZÁPIS

20  Proč byly problémy papežství záležitostí celoevropského významu?  Co víš o dějinách Svaté říše římské?  Které významné panovníky Svaté říše římské znáš?  Proč upadla moc Svaté říše římské?  Co vedlo ke stoleté válce?  Vylič průběh stoleté války.  Co byla Magna Charta Libertatum? Jak omezovala panovníkovu moc?  Jaký byl výsledek stoleté války?  Co je papežské schizma a co k němu vedlo?  Jaké problémy schizma přinášelo  Jak a kdy bylo vyřešeno papežské schizma? SHRNUTÍ


Stáhnout ppt "Západní Evropa DĚJINY VÝZNAMNÝCH STÁTŮ A NÁRODŮ V EVROPĚ I."

Podobné prezentace


Reklamy Google