OPERAČNÍ SYSTÉMY Správa zdrojů Historie Funkce Ovládání počítače

Prezentace na téma: "OPERAČNÍ SYSTÉMY Správa zdrojů Historie Funkce Ovládání počítače"— Transkript prezentace:

1 OPERAČNÍ SYSTÉMY Správa zdrojů Historie Funkce Ovládání počítače
Přehled operačních systémů KONEC

2 HISTORIE První počítače neměly operační systém. Na počátku 60. let 20. století dodávali výrobci počítačů propracované nástroje pro řízení dávkového zpracování spouštěných programů. První operační systémy byly dodávány k sálovým počítačům (mainframe). V roce 1967 byl firmou IBM vydán operační systém MFT, který podporoval v omezené míře multitasking. Od roku 1964 byl vyvíjen Multics, který však Bellovy laboratoře přestaly vyvíjet v roce 1969, kdy byl v těchto laboratořích vytvořen první Unix.

3 Operační systém plní tři základní funkce:
! Operační systém plní tři základní funkce: ovládání počítače – umožňuje uživateli spouštět programy, předávat jim vstupy a získávat jejich výstupy s výsledky abstrakce hardware – vytváří rozhraní pro programy, které abstrahuje ovládání hardware a dalších funkcí do snadno použitelných funkcí (API) správa prostředků – přiděluje a odebírá procesům systémové prostředky počítače vstupy hardware funkcí výstupy abstrahuje procesům

4 Ovládání počítače Definice operačního systému : ovládání počítače a schopnost spustit program, předat mu vstupní data a umožnit výstup výsledků na výstupní zařízení. Někdy je však pojem operační systém rozšířen i na grafické uživatelské rozhraní, což může být z důvodů marketingových, ale i problému nejasné hranice mezi operačním systémem a aplikacemi. U systémů, které disponují jediným grafickým rozhraním (Microsoft Windows, Symbian OS, …) je často grafické rozhraní zahrnováno do operačního systému. U systémů, kde je uživatelské rozhraní možné vytvořit několika nezávislými způsoby nebo různými aplikacemi, je běžné nepovažovat ho za součást systému (unixové systémy). !

5 Správa zdrojů Operační systém přiděluje spuštěným programům systémové prostředky (operační paměť, procesor, pevný disk, vstupně-výstupní zařízení). V případě potřeby může operační systém procesům přidělené prostředky násilně odebrat (preempce). Operační systém využívá schopnosti procesoru k ochraně sebe samého, ale i k oddělení pracovního prostoru jednotlivých procesů. !

6 Operační systémy sálových počítačů mainframů
Přehled operačních systémů Operační systémy sálových počítačů mainframů VMS , CPM , AS 400 DOS/360, OS/360 Unix - platí totéž co pro unix osobních počítačů Operační systémy osobních počítačů řady PC Unix -> Linux DOS -> PC-DOS , MS-DOS , FreeDOS Microsoft Windows -> nadstavby nad MS-DOS Windows 1.0, 1.01, 1.0.2, 1.0.3, 1.0.4 Windows 2.0, 2.0.3/286 a 2.0.3/386, 2.1/286 a 2.1/386, 2.11/286 a 2.11/386 Windows 3.0, 3.0 with ME, 3.1, 3.11, 3.2 a 4, Windows for Workgroups 3.1 a 3.11 (od verze 95 je DOSové prostředí skryté) Windows 95, 95 SP1, 95A OSR1, 95B OSR2, 95B OSR2.1 a 95C OSR2.5 Windows 98, 98 SE a 98 SP1 Windows Me s jádrem Windows NT Windows NT Windows 2000 (též Windows NT 5.0) , Windows XP (též Windows NT 5.1) Windows Vista Windows Vienna (nevydáno, bude dokončen mezi rokem 2009 a 2011 ) OS/2 , AROS , QNX Microsoft Windows Unix -> Linux OS/2 Mac OS

7 Proces (počítač) Proces (anglicky process) je v informatice název pro spuštěný počítačový program. Proces je umístěn v operační paměti počítače v podobě sledu strojových instrukcí vykonávaných procesorem. Obsahuje nejen kód vykonávaného programu, ale i dynamicky měnící se data, která proces zpracovává. Jeden program může v počítači běžet jako více procesů s různými daty (například vícekrát spuštěný webový prohlížeč zobrazující různé stránky). Správu procesů vykonává operační systém, který zajišťuje jejich oddělený běh, přiděluje jim systémové prostředky počítače a umožňuje uživateli procesy spravovat (spouštět, ukončovat atp.).