Báje (mýty) a pověsti 6. ročník.

Prezentace na téma: "Báje (mýty) a pověsti 6. ročník."— Transkript prezentace:

1 Báje (mýty) a pověsti 6. ročník

2 Báje (mýty) a pověsti Vypracovala: Mgr. V. Sýkorová
Použitá literatura: A. Bauer: Čeština na dlani – přehled světové a české literatury/ český jazyk, nakladatelství Rubico, 2005. J. Soukal: Literární výchova pro II. stupeň základní školy a odpovídající ročníky víceletých gymnázií, SPN Praha, 1998. J. Košťák: Literatura 1. díl, Fortuna Praha, 1994. R. Bláhová a kol.: LITERATURA pro 1. ROČNÍK STŘEDNÍCH škol, Didaktis, 2008. M. Sochrová: KOMPLETNÍ PŘEHLED české a světové LITERATURY, Fragment, 2007.

3 Báje (mýty)                                                                                                                                    Moiry (řecké bohyně osudu)

4 MÝTUS (BÁJE) pokus o výklad řádu světa
o historii bohů, o vzniku člověka, o přírodních jevech Mytologie = soubor mýtů určitého společenství, národa

5 Athéna – bohyně umění, moudrosti, války
Zeus – nejvyšší bůh řecké mytologie Athéna – bohyně umění, moudrosti, války

6 Rudolf Mertlík (1913 – 1985) Byl český básník, spisovatel a překladatel. Překládal z latiny, starověké řečtiny a němčiny. Je autorem překladu Homérových eposů Ílias a Odysseia. K jeho nejvýznamnějším dílům patří Starověké báje a pověsti.

7 Po absolvování gymnázia v Hradci Králové studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor latina a řečtina. 17. Listopadu 1939 byl zatčen a strávil tři roky v německém koncentračním táboře Sachsenhausen. V roce 1946 dokončil studia a stal se pedagogem reálného gymnázia. Po nástupu komunismu k moci za svou knihu Nebezpečí strávil dalších sedm let ve Valdicích za „protistátní činnost“. Na konci 60. let se podílel na založení Antické knihovny v nakladatelství Svoboda. Protože měl v 50. a 70. letech zakázáno překládat, vydávat svá díla pod pseudonymy Václav Dědina a Jiří Valeš nebo vypůjčenými jmény Radislav Hošek, Jana Nechutová, Olga Valešová.

8 Četli jsme: Domýšlivá dívka (Starověké báje a pověsti) moderní převyprávění antické báje o potrestané lidské pýše a nesmírné moci bohů. vybájeným výkladem o vzniku „tkalcovského umění pavouků“ Křižák pruhovaný

9 Eduard Petiška (1924 – 1987) prozaik, básník
Pro děti: Alenčina čítanka Martínkova čítanka Jak krtek ke kalhotkám přišel Báje a pověsti starého Egypta a Mezopotámie Staré řecké báje a pověsti Čtení o hradech Příběhy, na které svítilo slunce

10

11 Četli jsme: O stavbě obrovské Babylónské věže a o zmatení jazyků (Příběhy, na které svítilo slunce)

12 Nejznáměnjším zikkuratem je však Babylonská věž, která vznikla před vládou Nabukadnezara, který nařídil její přestavbu. Věž měla půdorys čtverce, byla vysoká 90 metrů a jejích 7 poschodí završoval chrám. Podle Diodora Sicilského sloužila nejspíš jako observatoř. Hérodotos žil v domnění, že věž byla místem posvátných obřadů plodnosti, protože zde bylo lože a zlatý stůl, nikoli však socha boha. Podle něj zde směla vyvolená žena strávit noc společně s bohem. Její schodiště mělo být podle Parrota pro boha k nebeské bráně. Věž se nám nedochovala, avšak poslední zmínky o ní jsou do roku 458 př. Kr.

13 POVĚST čerpá z dějů, které se odehrály v minulosti
mívá historické jádro (u jejího vzniku byla skutečná událost, osobnost apod. ) + autorova fantazie

14 Pověst místní – vztahují se k nějakému místu, hradu
Př. Pověst o založení města Rožmitál kostel Povýšení sv. Kříže

15 Před dávnými časy, kdy ještě žili na světě dobří lidé, panoval nad celým krajem šlechetný pán Ludvar. Roku 1269 byla neúroda, přišel hlad. Pan Ludvar se chtěl sám přesvědčit, jak je mezi lidem. Přestrojil se za žebráka, chodil od dědiny k dědině po chalupách. Těžko se dávalo, když sami měli málo. Po své žebrotě zašel k malé dědince, zapadlé, od ostatních na tři hodiny vzdálené. Čítala pouze 29 chalup. Ale v každé chalupě se slitovali nad žebrákem a dali mu krajíc. Když se pán vrátil, spočítal, co vyžebral. Z těch chaloupek chleba b y l o n e j v í c e, i začalo se jim tak říkat. Z toho povstalo pak kratší B í l o v i c e. Pan Ludvar jistě všem pomohl a Bílovským nejvíce.

16 Blaník (Čtení o hradech) Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912)
Eduard Petiška Blaník (Čtení o hradech) Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912) Balada blanická Pověst vypráví, že až bude českému národu nejhůř, vyjedou z hory Blaník rytíři v čele se svatým Václavem.                               

17 Legendu o Blanických rytířích zpracoval také Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých.
                  V textu písně se k nim vrací také Daniel Landa.

18 Eduard Petiška Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy Rabín Lew vytvořil z hlíny golema, aby pomáhal židům proti nepřátelům.

19 2) Pověst historická (národní) – vyprávějí o dějinách národa, o jeho významných osobnostech
(1851 – 1930) Alois Jirásek ve Starých pověstech českých např. popisuje příchod našich předků na horu Říp, která se stala symbolem českého národa.

20 Na Řípu můžeme navštívit rotundu sv. Jiří.(sv. Jiří – patron orby)
O majestátní hoře Říp se vyprávějí dvě pověsti. V jedné se hovoří o tom, že Říp vystavěla Panna Maria, když soutěžila s čertem, kdo postaví vyšší kopec. Čert se zmohl jen na malý kopeček Vínek, který se nachází jižně od Řípu mezi obcemi Straškov a Vražkov. Panna Maria vyšla ze soutěže vítězně, Říp je jasnou dominantou krajiny. V jiné verzi ovšem Pannu Marii zastoupil svatý Petr.

21 Podle druhé pověsti se čert vsadil se svatým Jiřím, kdo z Řípu dál dohodí kamenem. Světcův kámen dopadl až do Velvar a zde Velvarští postavili svatému Jiří kostel. Čertův kámen tak daleko nedoletěl, jen na rozcestí blízko Budihostic. Není tedy divu, že právě sem zamíří také televizní putování za čerty.

22 3) Pověst rodová – např. o bílé paní, vysvětlují příběh
šlechtického erbu V dlouhém bílém oděvu procházela bílá paní rožmberská po chodbách vítkovských sídel Krumlova či Jindřichova Hradce a prozrazovala věci budoucí. Když se měl někdo ženit, očekával-li se potomek, nosívala bílé rukavičky; měla-li věštit neštěstí, oblékala rukavice černé.

23 4) Pověst hrdinská – např. o Janu Žižkovi
Jan Žižka z Trocnova, český válečník a vojevůdce, jedna z nejslavnějších postav české historie, muž, jenž byl v době své největší slávy nazýván husitským knížetem, se narodil někdy kolem roku 1360 v Trocnově v rodině svobodného zemana.

24 Emanuel Frynta (1923 – 1975) - český překladatel a básník, snad vůbec
nejvýraznější představitel nonsensové poezie v Česku Dílo: Nová knížka pro děti o chvástavém štěněti Písničky bez muziky Moudří blázni – knížka historek, pohádek, povídek a veršů Četli jsme: Bratr Paleček a lupič Rytíř Jan Paleček, přezdívaný bratr Paleček (byl členem Jednoty bratrské), žil v Praze v době Jiřího z Poděbrad, sloužil na jeho dvoře jako šašek měl na něho značný vliv. Proslul vtipem, moudrostí, odvahou a ochraňováním prostých nemajetných lidí. Vystupoval proti bezpráví a zlým lidem.

25 Jiří Kolář ( ) Josef Hiršal (1920 – 2003)

26 Jíří Kolář, Josef Hiršal
( ) (1920 – 2003) Enšpígl – příběhy šibala Proslulý německý taškář Till Eulenspiegel zřejmě opravdu žil v první polovině 14. st. a údajně zemřel za morové epidemie v roce 1350 v městě Mólln. Byl pravděpodobně dítětem chudých rolníků, od dětství byl proslulý svou chytrostí, břitkým jazykem a odvahou, s níž prováděl své taškařice namířené proti všem zlořádům. Některé původní historky, které se o něm dochovaly mezi lidmi, byly zapsány a poprvé vytištěny již v 15. století. Mnoho jich vzniklo později postupným vybájeným obohacováním původního historického základu.

27 Emanuel Frynta OTÁZKY Děti jsou strašné na dospělé: nemají kousek citu v těle a na kdeco se napořád dovedou ptát a ptát a ptát. To dospělí už po staletí se citlivě vždy ptají dětí jen na jediné: „Kolik je ti, chlapečku, kolik je ti let?“ A když pak slyší třeba: „Pět“ – užasnou: „Jejej, to to letí!“ Nechápou, jak se mohlo stát, že jim už bylo padesát.

28 NOSOROŽEC Být nosorožcem není snadné – což dítě nebo člověka dost často vůbec nenapadne, a někdy ani zdaleka. Je k tomu nutná tlustá kůže a celá řada různých vloh. A ani to nic nepomůže, když není na rypáku roh. Být nosorožcem někdo jiný, například kozel nebo pes, zvlád by to sotva z poloviny a vůbec by se neunes. Začal by mečet nebo štěkat, podávat packu nebo výt, a kdyby toho musel nechat, stal by se z něho škarohlíd. A svěřit to i třeba krávě, dopadlo by to podobně – z čehož je vidět, jak je správné být si sám sebou osobně. (Písničky bez muziky, 1988)

29 Téma: Báje (mýty) a pověsti – 6. ročník
Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. Windows XP Professional SMART Notebook Zoner - České kliparty 1, 2, 3 Autor: Mgr. Věra Sýkorová ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (